Acourtofbook přečtené 60

Navždycky 2020, Nofreeusernames (p)

Chcete pohodovou knihu, u které se zasmějete, odpočinete si a hezky se odreagujete? Tak to je Navždycky pro vás to pravé. Tohle je přesně ta kniha, kterou jsem potřebovala na zlepšení nálady. Je zde spoustu klišé, často se některé situace můžou zdát až naivní, ale takhle nějak si představuji tu pravou feel good knihu, takže mi to vůbec nevadilo. Navíc oceňuji, že se tam autorce sem tam povedlo dostat i pár vážnějších témat a myšlenek, které vás donutí k zamyšlení. Nejvíce mě na celé knize však bavily všechny ty narážky na filmy a seriály, to bylo prostě top. Taky mi přišlo originální kombinace s těmi zprávami přes messenger a fotky byly taktéž příjemným ozvláštněním knihy. Vím, že hodně lidí Navždycky zkritizivalo, ale musíte k tomu přistupovat s tím, že je to určeno především pro mladší věkovou kategorii a podle toho se tam ty postavy taky chovají. Jako jo, Mei se často chovala vážně příšerně, chování Liama a Travise mi přišlo hodně podobné, a kdyby tam nebyla jejich jména, asi je od sebe nerozeznám, ale musíte uznat, že Ava to zachraňovala, protože byla vážně skvělá. Největší výtku mám však asi k samotnému provedení knihy - vím, že tohle není autorčina chyba, ale ta vazba je vážně příšerná, a kniha mi díky ní vůbec nešla otevírat a pak mě z ní bolely ruce. 4⭐/5⭐ Nic převratného, ale jako oddechovka skvělý.... celý text

S láskou tvůj Santa 2020, S.A. Domingo

Tahle knížka mě zaujala především svou anotací a očekávala jsem od ní takový ten typický milý young adult příběh, který vám krásně vykouzlí vánoční atmosféru. Nakonec mě však docela dost zklamala. Musím teda říct, že až na pár drobností jsem si to, že se příběh odehrává o Vánocích vůbec neuvědomovala, protože Vánoce zde byly odsunuty spíše do pozadí. Jasně, máme zde ten nápad s adventním kalendářem, kdy hlavní hrdinka musí každý den plnit nějaký úkol, což mi přišlo vážně originální, ale tím spojitost s Vánoci tak nějak končí. Většinu času se zde řeší to, že se hlavní hrdinka učí na přijímací zkoušky na vysokou školu, a svoje učení staví v podstatě nade vše. A nejzvláštnější na tom bylo to, že zde nebyla ani jedna zmínka o tom, že by se učili nebo nějak připravovali na vysokou školu její spolužáci, což mi přišlo vážně divné. V knize nebyla zmínka, kolik je postavám v knize let, ale jestli se už chystaly na vysokou školu, tak by jim mělo být podle mě alespoň devatenáct, ale mně to jejich chování připomínalo spíše chování desetiletých dětí. Nevím, jestli to bylo tím, jak byla kniha napsaná, ale to, jak se tam všichni vyjadřovali spisovně a bez jediného sprostého slova, mi k jejich věku prostě nesedělo. A asi úplně nejvíc mě dostal ten konec, kdy všechno skončilo zalité sluníčkem a mně prostě přišlo nereálné, jak moc jednoduše se všechno najednou vyřešilo. 2,5⭐/5⭐ Nápad dobrý, ale zpracování nic moc. Doporučuji spíše pro mladší čtenáře, tak kolem dvanácti let. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Harry Potter a princ dvojí krve 2005, J. K. Rowling (p)

Proč je každý díl Harryho Pottera lepší a lepší? Filmy jsem ještě neviděla, takže s nimi úplně porovnávat nemůžu, ale tohle byl za mě rozhodně nejlepší díl Harryho (a vůbec to neříkám pokaždé, když dočtu další díl z této série). Hrozně moc mě bavily ty návraty do minulosti a objevování Voldemortovy minulosti. Tento díl se taky konečně o trochu víc zaměřuje na nějakou tu romantickou linku, což je něco, na co třeba já osobně čekám už od prvního dílu. Opět se ukazuje, jak má autorka celý ten svět promyšlený, protože zde byly i souvislosti s některými věcmi, co se staly v prvním nebo druhém díle, což vážně obdivuji. I když nebyl Harry Potter a princ dvojí krve úplně nejakčnější, tak já jsem si užívala každou stránku a knihu jsem měla přečtenou za pár dní. Ten konec jsem opravdu nečekala, pořád jsem čekala na to, kdy se tam ukáže, že to, co se stalo, není pravda a málem jsem ho celý probrečela. Už jsem zvědavá na další díl a na to, jak tahle celá série dopadne, protože mi přijde, že teď už půjde vážně do tuhého. 5⭐/5⭐ Nemám co vytknout. Za mě bezpochyby nejlepší díl Harryho.... celý text

Harry Potter a relikvie smrti 2008, J. K. Rowling (p)

Na poslední díl Harryho Pottera jsem se na jednu stranu hrozně moc těšila, ale na druhou jsem nechtěla, aby celá ta série už skončila. Každopádně závěrečný díl byl skvělý, ale asi za mě není úplně nejlepší z celé série, to u mě pořád pořád vede šestka. Překvapilo mě, že sedmička je pořádně nabitá akci, od první do poslední stránky se pořád něco děje, což není u Harryho úplně zvykem, protože v těch ostatních dílech přišla nějaká větší akce spíše až na konci. Opět se ukazuje, jak má autorka celý ten svět promyšlený, protože zde byly v souvislosti s něčím, co se stalo ostatních dílech, a na co bych málem úplně zapomněla. Ke konci přichází jeden zvrat za druhým a já jenom koukla na to, jak se celá zápletka vyřešila, a jak do sebe všechno zapadlo. A ta závěrečná kapitola se vážně povedla a byla taak dojemná. Jediné, co bych vytkla, je to, že tam na můj vkus umřelo až moc skvělých postav. Nicméně jsem ráda, že jsem si celou sérii přečetla, jsem zvědavá na filmy a jsem si jistá, že ke knihám se budu vždycky ráda vracet. 5⭐/5⭐ Krásné zakončení celé série. Pokud jste nečetli, určitě to honem napravte, protože přicházíte o hodně.... celý text

Rod země a krve 2020, Sarah J. Maas

Tohle bylo fakt skvělý! Půlměsíční město bylo přesně tak úžasné, jak jsem od nové Maasové očekávala. Dopodrobna propracovaný fantasy svět, skvělá zápletka, super chemie mezi dvěma hlavními hrdiny a hlavně to bylo hrozně čtivý. Jako jo, pokud máte Maasovou už hodně načtenou, tak zde najdete nějaké podobnosti s jejími dalšími knihami, ale to mi vůbec nevadilo, a troufám si říct, že tohle je jedna z jejích nejpovedenějších knih. Co musím pochválit je ten opravdu dokonale promyšlený fantasy svět, ve kterém najdete všemožné nadpřirozené bytosti, a který je zároveň částečně propojený i s tím "naším" světem, což mi přišlo jako skvělý nápad. Postavy mi taky hrozně moc sedly, Bryce s Huntem byli skvělá dvojka a u těch jejich dialogů jsem se nasmála jako dlouho u ničeho. Hodně jsem si oblíbila i Ruhna, u kterého doufám, že mu dá autorka v dalších dílech více prostoru. Taky se mi líbilo, že ačkoliv je převážná část příběhu založena na romantické lince, tak je kniha žánrem spíše detektivka, což je něco, co není u Sarah J. Maas úplně zvykem, ale doufám, že v tomto žánru bude pokračovat, protože jí hrozně moc sedl. Jediné, co bych vytkla, je to, že ze začátku jsem byla hodně zmatená v tom jejich světě, protože tam bylo hrozně moc informací najednou a myslím si, že by se to dalo podat i nějak srozumitelněji, a pak mi taky vadilo, že občas se to hodně táhlo a podle mě by vůbec nevadilo, kdyby se to trochu zkrátilo a proškrtalo. 4,5⭐/5⭐Pokud chcete nějakou pořádnou propracovanou fantasy, tak vám Půlměsíční město moc doporučuji. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Pramen života 2020, Thomas Thiemeyer

Druhý díl této série se mi moc nelíbil, tak jsem měla celkem strach, jestli bude vůbec trojka stát za to, ale nakonec jsem byla velice příjemně překvapená. Líbilo se mi, že první díl byl takový dobrodružný a zároveň fantasy, kde na skupinu dětí útočila zvířata, ve druhém díle jsme měli spíše možnost objevovat něco jako středověké městečko a trojka byla vyloženě sci-fi. Máme zde jakési město se svojí vlastní biosférou chráněné kupolí, kde se lidé nerodí přirozeně, ale jsou uměle vytvořeni v laboratoři, a když umřou, je jejich paměť uložená do počítače. A celému tomuto společenství vládne hologram. To mi přišlo rozhodně zajímavé. Když opomenu ty některé příšerně dialogy, tak mi to nedá a musím však opět vytknout chování hlavních postav. Když jdou například do té nejlépe střežené pevnosti, co se ve městě nachází, tak se tam úplně bez problémů dostanou a to jenom díky štěstí. A když pak dorazí do toho bodu, kam měli celou dobu namířeno, uvědomí si, že vlastně nemají žádný plán a neví, co dělat, ale všechno je v pohodě, protože přeci něco vymyslí, a vůbec se nestresují tím, že jim na dveře klepou chlápci, co je chtějí zabít. A mezitím patnáctiletý kluk, který si v domácím sestrojeném simulátoru párkrát vyzkoušel letět letadlem, zvládne pak naostro pilotovat skutečné letadlo v bouři. Konec mi pak přišel asi nejzvláštnější, postavy se naprosto smířily se svojí situací, a prožívaly svůj vlastní "happy end". Myslím, si že nejsem asi úplně věková kategorie, pro kterou je série určená, ale někdo, komu je tak okolo dvanácti let, by z ní mohl být nadšený. 4⭐/5⭐ Až na některé zvláštností, to bylo fajn a jsem si jistá, že pokud hledáte nějakou nenáročnou dobrodružnou sérii, tak budete s Evolucí spokojení.... celý text

Devátý spolek 2020, Leigh Bardugo

Páni! Věděla jsem, že je Leigh Bardugo dobrá spisovatelka, ale že je až tak skvělá, to mi ukázal až Devátý spolek! Nejdříve bych chtěla upozornit, že tahle knížka rozhodně není pro slabé povahy - i na stránkách Albatros Media najdete označení 18+, takže pokud víte, že se vám z některých témat nedělá úplně dobře, radši si nejprve dobře rozmyslete, zda se do knihy pustit. Najdete zde totiž duševní, fyzické a sexuální zneužívání, závislost na drogách, předávkování, sebepoškozování, sebevraždy a spoustu dalších takovýchto poměrně drsných věcí. Asi první polovina knihy byla taková pomalejší - seznamovali jsme se spíše s celým světem a s jeho historií a rozhodně nečekejte na každé straně hned akci, jak je u autorky zvykem. Celkem matoucí bylo i časté skákání v čase a střídání vypravěčů, ale když se jednou zorientujete, nelze se od knihy odtrhnout. V druhé polovině knížka nabrala spád, ukazovalo se, že ne všechno bylo tak, jak se na první pohled zdálo a musím říct, že na mě opravdu udělalo dojem, jak bylo vše propracované do toho nejmenšího detailu. Co mě na Devátém spolku hodně bavilo, byl celý ten svět - propojení fantasy s prostředím univerzity Yale mi přišlo jako vážně super nápad. Navíc bylo vidět, že žánr detektivky autorce opravdu sedl. Taky musím vyzdvihnout hlavní hrdinku, Alex, která ačkoliv to neměla v životě vůbec jednoduché, tak se jí to autorka se nebála zavařit ještě víc a zkoušet, kam až je Alex pro některé věci ochotná zajít. Konec byl za mě opravdu povedený, jenom jsem u něj valila oči, protože jsem absolutně nečekala to, co se tam událo a jsem zvědavá na další díl. 4,5⭐/5⭐ Jako začátek série opravdu dobrý a pokud chcete nějakou pořádnou temnou fantasy, určitě doporučuji. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Tiny Pretty Things 2020, Dhonielle Clayton

Tak tohle byla jedna z těch nejlepších knížek, co jsem za poslední dobu četla! Přečteno za dva dny, což hovoří za vše. Vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout, a když jsem na chvíli dělala něco jiného, pořád jsem na ni musela myslet. Celkem mě překvapilo, že se v Tiny pretty things řeší i poměrně důležitá a závažná témata, jako je například šikana nebo anorexie. Máme zde tři hlavní postavy, přičemž každá z nich je úplně jiná, což mě na tom bavilo asi nejvíc. Navíc se celý příběh odehrává v baletním prostředí, které je mi celkem blízké, protože jsem sama dříve dělala balet a kniha mi částmi navíc hodně připomínala můj oblíbený seriál Taneční akademii. Pořád jsem čekala, že se z toho vyvine něco temnějšího a měla jsem pravdu, ten konec mě dostal. Původně jsem do téhle knížky šla s tím, že je to stand-alone, a ono ne. Skončilo to tak hrozně otevřeně, že nejspíš nevydržím čekání na to, až se přeloží do češtiny i další díl a pokračování si objednám v angličtině. A už se nemůžu dočkat toho seriálu, který má být brzy na Netflixu. 5⭐/5⭐ Nemám co vytknout. Tohle vážně potřebujete číst.... celý text

Věž zajatců 2019, Thomas Thiemeyer

Po skvělém prvním díle se bohužel stalo to, čeho jsem se obávala a dvojka byla typický vycpávkový díl. Celou dobu se tam nic moc nedělo, děj se táhl a taková větší akce přišla asi až na posledních 40 stránkách. Postavy, které se v předchozím díle chovaly na svůj věk až moc vyspěle, se v této knize najednou chovaly jako malé děti, často jednaly nelogicky, ale přitom pak dovedly zpaměti odrecitovat sálodlouhé definice různých fyzikálních a geologických pojmů, což prostě dohromady moc nedávalo smysl. Já chápu, že autor chtěl asi napsat nějakou knihu, do které by mohl zakomponovat geografii a geologii, které vystudoval, ale tady v té knížce to chvílemi bylo vyloženě násilně vecpáno a mně prostě nebavilo číst si každou čtvrtou stránku nějakou definici, co je dlouhá přes půl stránky. Velký problém jsem taky měla s až moc častým střídáním pohledů postav. Knížka je sice psána v er-formě, ale tady byly například tři stránky o tom, co se dělo jedné postavě a pak tu byla najednou kapitola přes dvě stránky o tom, co prožívala další postava o tisíce kilometrů dál a takhle se to střídalo pořád dokola, až jsem často měla problém se v knize zorientovat. Co se mi však líbilo, byl ten závěr, kdy přišla spousta zvratů, které jsem vůbec nečekala a vidím v něm velký potenciál do dalšího dílu, tak snad pokračování nezklame. A navíc ta obálka je vážně nádherná, už jenom kvůli ní si tu knížku prostě chcete přečíst. 2,5⭐/5⭐ Po úžasném prvním díle bohužel velké zklamání. I tak to však mělo své světlé stránky a jsem zvědavá na další díl.... celý text

Harry Potter a Ohnivý pohár 2017, J. K. Rowling (p)

Proč mám po každém díle Harryho Pottera pocit, že byl ještě lepší než ten předchozí a nejradši bych ho po dočtení pokaždé prohlašovala za můj nejoblíbenější díl z celé série? Jako jo, tento čtvrtý díl asi nemá na třetí, který nastavil laťku opravdu vysoko, ale i tak se mi hrozně moc líbil a jsem celkem překvapena, jak po tom, co jsem byla tak zklamaná z prvního dílu, se začínám do této série naprosto zamilovávat. Ze začátku mě tenhle díl sice moc nechytil, přece jenom to mistrovství světa ve famfrpálu mě tolik nebavilo, i když bylo rozhodně zajímavé se o tom dozvědět něco víc. Jak už je u Harryho Pottera zvykem, většina knihy je spíše taková poklidná a větší akce přichází až na konci, ale musím říct, že už si na to pomalu zvykám a užívám si i ty části, kdy se tam toho zas až tak tolik neděje a je ukazován spíše ten školní život v Bradavicích. Hrozně se mi líbí to, jak se v každém díle objevují nové postavy a už pomalu začínám mít ráda i Hermionu, která konečně přestává být taková šprtka a začíná se chovat trochu normálněji. Ten konec mě opravdu dostal, protože zápletku jsem neodhadla a jsem zvědavá na další díl. 4,5⭐/5⭐ Na předchozí díl to nemá, ale i tak se mi to hrozně moc líbilo.... celý text

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Když jsem Dvůr trnů a růží četla před dvěma lety poprvé, byla jsem z toho absolutně nadšená, ale že bych z toho byla tak unešená i teď, to se říct úplně nedá. Jako jo, ona je to opravdu dobrá a kvalitní fantasy a autorka navíc píše tak nádherným jazykem, že mi občas i bylo jedno, co se v té knížce děje a jenom jsem se zaměřovala na ten její krásný styl psaní. Navíc opravdu obdivuji, jak dokázala vymyslet celý ten dopodrobna propracovaný fantasy svět a hrozně mě bavilo objevovat, jak vlastně funguje. Největší problém jsem však měla s hlavní hrdinkou, Feyre. Když jsem Dvory četla poprvé, považovala jsem Feyre za nejlepší hrdinku, co se young adult knížek týče, což teď absolutně nedokážu pochopit. Většinu knížky se chovala naprosto nelogicky, a jednala tak, že se to příčilo tomu, co právě řekla. K tomu si ještě většinu času akorát stěžovala a to, jak se vyvíjel její vztah s Tamlinem mi občas přišlo opravdu zvláštní. Bohužel se v tomto díle ještě tolik neobjevuje Rhysand, což je škoda, protože ty části s ním mě bavily skoro úplně nejvíc z celé knihy. Taky mě celkem překvapilo to, jak je tenhle díl drsný, co se násilí týče a u některých scén mi bylo pomalu i špatně od žaludku. Takže i když je tento první díl z celé série (pokud nepočítám povídkový díl) nejslabší, určitě se toho nebojte, protože Dvory si podle mě zamilujete. 4⭐/5⭐ Tato série má rozhodně co nabídnout a pokud máte rádi fantasy, které se převážné zaměřuje na romantickou linku, tak si myslím, že je tohle přesně něco pro vás.... celý text

Město přeživších 2018, Thomas Thiemeyer

Na tuto knihu jsem byla hodně zvědavá, protože je od autora mé milované série Labyrint. Zpočátku jsem z ní měla trochu strach, protože mi přišlo, že je určena spíše pro mladší čtenáře tak kolem těch dvanácti let, ale nakonec jsem byla moc mile překvapena a z Evoluce jsem po dočtení nadšená. Kniha sice není úplně nejoriginálnější, při čtení bylo vidět, že se autor nejspíš inspiroval už nějakými napsanými díly, ale to mi zas až tak nevadilo. Myslím si, že například fanoušci právě Labyrintu, Divergence nebo Hunger games by z Evoluce mohli být opravdu nadšení. Autorův styl psaní mi neskutečně moc sedl, protože prostředí a situace umí popsat tak, že máte pocit, jako byste sami byli součástí knihy. Kniha je velice čtivá, každá kapitola končí tak, že potřebujete číst dál, takže jsem nakonec knihu měla přečtenou za jeden den. Co mě překvapilo, bylo to, že se zde vyskytují i poměrně drsné a "temnější" scény, takže mi i párkrát běhal mráz po zádech. Co bych vytkla, je to, že hlavním postavám zde bylo patnáct let a přišlo mi trochu zvláštní, že na svůj věk už například uměli řídit autobus nebo hacknout umělou inteligenci. Také zde byly občas trochu zvláštní dialogy a postavy se občas zachovaly úplně nelogicky, navzdory tomu, co právě pronesly. I tak se mi to však líbilo a po tom konci, který skončil, jak nejvíce otevřeně mohl, jsem zvědavá na další díly. 4,5⭐/5⭐ I přes některé chybičky jsem byla opravdu mile překvapena. Pokud máte rádi postapo knížky, tak Evoluci určitě zkuste, myslím si, že rozhodně stojí za přečtení.... celý text

Na co slova nestačí 2020, Brigid Kemmerer

Kniha Na co slova nestačí je volným pokračováním Dopisů ztraceným, které jsem já osobně nečetla, ale jestli jsou Dopisy tak skvělé jako Na co slova nestačí, tak se do nic budu asi muset pustit co nejdřív. Vážně jsem nečekala, že Na co slova nestačí bude tak dobré a že mě to tak moc dostane. Zpočátku se Na co slova nestačí může tvářit jako typická young adult kniha, kde se řeší obvyklé problémy dospívajících, ale už po první kapitole mi bylo jasné, že tohle bude něco víc. Myslím si, že je dobře, že v žánru young adult existují knihy, které se nebojí ukázat i tu temnější stranu dospívání - autorka se zde zabývá například šikanou, domácím násilím, kyberšikanou a nebo rozvodem rodičů. Kniha si s sebou nese spoustu důležitých témat a myšlenek a rozhodně má co předat. Příběh je temný, místy až drsný, ale zároveň se v něm skrývá naděje a láska a ukazuje, že ačkoliv se někdy může zdát, že jsme na všechno sami, pořád je tu někdo, kdo tu pro nás je a to důležité je neřešit problémy sami, ale někomu se svěřit. Hlavní postavy byly skvělé, i když Emma mi nebyla sympatická tolik jako Rev, jehož příběh mě vnitřně rozložil, a i když jsem nikdy nezažila nic podobného jako on, autorka to uměla napsat tak, že jsem se do něj opravdu uměla vžít. Jsem si jistá, že to není naposledy, co jsem Na co slova nestačí četla, a že se ke knize ještě někdy vrátím. 5⭐/5⭐ Pokud si chcete přečíst něco, co má opravdu nějakou hloubku a zároveň vás to nějakým způsobem zasáhne, tak Na co slova nestačí je ta správná volba. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

Zpočátku jsem měla trochu strach se do Balady vůbec pouštět, protože jsem si říkala, jestli třeba jenom autorka nechtěla vyždímat peníze na její úspěšné sérii, ale to se nestalo a Balada byla fakt výborná. Jako samozřejmě to na tu hlavní trilogii Hunger games nemělo, ale i tak to mělo své kvality a moc se mi to líbilo. Příběh sám o sobě byl dobrý, ale mně se na tom nejvíce líbilo to, že jsme mohli sledovat celý ten vývoj Hladových her, jako například proč někdo něco tak vymyslel, koho to byl nápad, atd. Taky mě hrozně moc bavilo sledovat ty souvislosti s Katnissiným příběhem a asi nejlepší moment byl pro mě ten, když v Baladě zazněla písnička The Hanging tree. V Baladě celkově najdete spoustu zajímavostí o Hunger games, které jste třeba předtím nevěděli, a jestli vám nebylo něco jasné v příběhu Katniss, tak tady naleznete odpovědi. Trochu jsem se teda ze začátku bála co se týče charakteru Snowa, protože jsem si myslela, jestli Balada není kniha toho typu on byl padouch, protože se mu v minulosti stalo něco hrozného, takže za to, co pak dělal, vlastně vůbec nemůže. To se však nestalo a Snow byl takový parchant už od začátku. On přesně věděl, co chce, šel si za tím a vůbec nebral ohledy na ostatní. Lucy Gray byla skvělá postava sama o sobě, akorát mi v knize trochu chyběly kapitoly i z jejího pohledu. Trochu mě teda zklamal ten konec, který skončil otevřeně, a přijde mi, že po něm vyvstalo více otázek než odpovědí, takže vážně doufám, že se dočkáme i dalšího dílu. 5⭐/5⭐ Pokud máte rádi sérii Hunger games, tak je pro vás Balada o ptácích a hadech prostě povinnost a já vám zaručuji, že rozhodně nebudete zklamání.... celý text

Odstíny života 2011, Lusy Adams (p)

Kdyby mě sama autorka neoslovila s nabídkou, zda si nechci její knihu přečíst, asi bych se k ní jen tak nedostala, což by byla rozhodně škoda. Kniha sice nepatří mezi nejoriginálnější, vyskytují se zde některá typická klišé, ale i tak jsem si její čtení moc užila. Myslím si, že pokud jste například milovníky série Lovci stínů, tak Odstíny života jsou přesně něco pro vás. Ze začátku je kniha trochu zmatenější, přeci jenom je vidět, že to je úvod do nějaké větší série a navíc je zde potřeba vysvětlit nový fantasy svět. Musím se přiznat, že v tom světě se teda ještě pořád trochu ztrácím, ale předpokládám, že s dalšími díly se snad zorientuji o trochu víc. Kniha je psána velice čtivě, příběh odsýpá a nemůžu říct, že bych třeba i jenom jednou nudila. Postavy si zamilujete, hlavní hrdinka je vtipná a sarkastická a mužští hrdinové také nejsou k zahození. Dialogy mezi postavami jsou opravdu vtipné a já jsem se u některých hlášek pořádně nasmála. Pomalu se zde rýsuje romantický trojúhelník, který mi přijde spíše trochu zbytečný, ale uvidíme, co se z toho vyvine. Překvapilo mě, že kniha se z podstatné části zaměřuje právě na vztahy, ale předpokládám, že další díly budou už více zaměřené na tu "záchranu" světa, která je nám slibována v anotaci. Jediné, co bych vytkla, je to, že mi přišlo, že zde nebyly některé věci dovysvětlené. Například to, proč si bohové za Spasitelku vybrali právě Alex? Na začátku se dozvídáme, že na našem světě zuří bitva mezi dobrem a zlem, a je potřeba zabít jakéhosi Ďábla, ale přitom v průběhu knížky ani jednou nezaútočil. Snad se odpovědi na tyto a některé další otázky dozvíme v dalších dílech, do kterých mám rozhodně v plánu se pouštět. 4⭐/5⭐ Až na ty některé nedovysvětlené věci jsem byla opravdu mile překvapena. Pokud máte rádi urban fantasy, tak Odstíny života určitě zkuste, myslím si, že tahle knížka rozhodně stojí za přečtení a nebudete litovat.... celý text

Futurum 2020, Petra Podolová

Futurum mě na první pohled zaujalo svojí anotací, protože Praha v roce 2120? To tu ještě nebylo. Bohužel to za mě bylo nakonec docela zklamání. Ne že by to bylo kdovíjak špatné, ale spíše to hodnotím jako takovou průměrnou knihu. Bylo hodně vidět, že to je autorčina prvotina. Dialogy mezi postavami byly občas dost slabé a taky mi úplně nesedl autorčin styl psaní, který mi často přišel vážně zvláštní a na můj vkus až moc jednoduchý. Začátek byl pro mě takový lehce zmatený, přece jenom se zde objevuje úplně "nový" svět, který je potřeba představit a popsat. Jelikož navíc nežiju v Praze, kde se děj odehrává, tak jsem občas měla problém se v knize zorientovat. V knize se prolínaly dvě časové linky, které se na můj vkus střídaly velice zvláštně a celkově to pak přidávalo na mě zmatenosti. Taky se mi zdálo, že tam bylo pár věcí nedovysvětlených a ještě teď mám v tom jejich systému, který měli v knize, trochu mezery. Velký problém jsem měla taky s postavami, které se často chovaly naprosto nelogicky. Na druhou stranu však postavy měly naprosto úžasná a originální jména, což bylo skvělé oživení knihy. Dost to u mě však zachránil ten konec, kdy se stal jeden obrovský zvrat, který jsem vůbec nečekala. Navíc v knize vidím velký potenciál do dalších dílů, které by podle mě jednou klidně mohly být, jelikož konec byl takový volnější. Ještě bych zde chtěla zmínit to, že mi Futurum hodně připomínalo atmosférou Divergenci, navíc se tam stalo i pár podobných věcí, takže pokud máte rádi knihy tohohle typu, tak Futurum určitě zkuste. 3⭐/5⭐ Až na některé věci se mi jinak Futurum vážně líbilo a myslím si, že na to, že to byla prvotina, a navíc od české autorky, tak to bylo vážně povedené. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Noci běsů 2020, Kateřina Šardická

Kateřina Šardická opět nezklamala a její další kniha Noci běsů byla stejně skvělá jako Zmizení Sáry Lidnertové. Skvělá zápletka, dopodrobna propracovaný originální svět, super postavy a hlavně se mi na tom líbila celá ta atmosféra, kterou kniha měla. Nemůžu úplně říct, že bych se u čtení bála, ale občas mi přeběhl mráz po zádech a asi bych to úplně nedoporučovala číst v noci před spaním. Příběh byl napínavý, čtivý a měla jsem ho přečtený opravdu za chvilku. Hrozně moc mě bavilo sledovat propojení staré slovanské mytologie a tradičních zvyků s takovou tou typickou českou vesnicí. Nářečí, které se protínalo se spisovnou češtinou, bylo taktéž příjemným oživením knihy. Kniha se z velké části zabývala tématem snů, které mě osobně docela dost zajímá, takže to hodnotím jako jedno velké plus. A ta obálka a ilustrace vevnitř? Čím dál jsem v knize byla, tím víc mi ta obálka začala dávat smysl a Noci běsů si prostě musíte přečíst už jenom kvůli ní. Co bych však vytkla, je to, že mi ze začátku vadilo, jak rychle se střídaly pohledy postav a podle mě by pomohlo, kdyby se třeba části kapitol jmenovaly podle jmen těch postav, abychom se mohli lépe zorientovat. Taky mi přišlo, že byl děj občas až příliš uspěchaný a nebylo zde moc popisu, ale na druhou stranu to bylo zase lepší, než kdyby se to táhlo. Co mě však docela dost naštvalo, byl ten konec, který byl na mě ukončený až příliš rychle a vůbec by mi nevadilo, kdyby autorka přidala ještě třeba takových 50 stránek, protože prostě potřebuju vědět, jak to bylo dál. 4,5⭐/5⭐ Pokud máte rádi mysteriózní knihy, tak Noci běsů určitě zkuste a pokud ne, tak jim zkuste dát šanci i tak, protože podle mě nebudete litovat. Za knihu děkuji Albatros Media... celý text

Náhradní kluk 2017, Kasie West

Od Kasie West jsem četla už všechny knihy, co u nás zatím vyšly a musím říct, že tu autorku s každou její přečtenou knihou začínám milovat čím dál tím víc. Náhradního kluka bych sice zařadila spíše mezi ty její průměrnější knihy, ale i tak se mi to moc líbilo. Tohle je přesně ta knížka, po které sáhnete, když si chcete odpočinout, navíc se skvělou romantickou linkou, která je sice předvídatelná, ale i tak vás zahřeje u srdíčka. Postavy se sice leckdy chovaly nelogicky a naivně, ale to tomu lze opustit, protože ten příběh opravdu odsýpal, četl se pomalu sám a já ho měla dočtený už za dva dny. Kasie West navíc opět do této knihy dokázala dostat i jedno vážné a důležité téma, o kterém by se mělo mluvit a mělo by se více řešit, za což jí vážně tleskám. Jediný problém jsem měla s hlavní hrdinkou, která mi úplně nesedla, na začátku se chovala namyšleně a dost protivně, ale na druhou stranu bylo vidět, že v průběhu knihy mravně roste, což je rozhodně bod k dobru. 4,5⭐/5⭐ I když to nebylo něco, z čeho bych byla kdovíjak unešená, tak se mi to líbilo a Náhradního kluka vám můžu jenom doporučit.... celý text

Cela 2020, Benjamin Oliver

Už od prvního okamžiku, kdy jsem si přečetla anotaci Cely, jsem si myslela, že tohle bude něco přesně pro mě. Navíc je na zadní straně slibováno, že Cela je něco pro fanoušky Labyrintu a Hunger games a to já můžu. No, tak na předchozí dvě zmiňované série to rozhodně nemělo, ale i tak si to podle mě najde své fanoušky. Bylo asi špatně, že jsem od knížky měla tak velká očekávání, protože mě ve výsledku spíše zklamala, ale zase na druhou stranu nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Prvních asi 150 stránek bylo spíše takových nudnějších, bylo vidět, že to je spíše úvod do nějaké větší série, ale pak se to konečně rozjelo a já se od toho nemohla odtrhnout. Byla zde hodně vidět inspirace jinými díly, jako např. Pátou vlnou, Hostitelem nebo jako už jsem zmínila Labyrintem a Hunger games. Zároveň jsem však z knihy měla pocit, jako by to bylo něco úplně jiného, něco originálního, co jsem ještě nečetla, jestli mi rozumíte. Zpočátku se možná může zdát, že se zde objeví nějaká typická klišé, co jsou v young adult literatuře zvykem, ale nakonec se ukázalo, že to všechno je úplně jinak, což jsem vážně ocenila. Ohledně konce jsem měla celou dobu nějaké tušení, které se zčásti potvrdilo, ale i tak mě v některých ohledech konec vážně překvapil, autor to napsal opravdu bravurně a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. 4⭐/5⭐ Pokud máte rádi dystopie, tak Celu zkuste, ale druhý Labyrint nebo Hunger games od toho nečekejte.... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

Já osobně mám historické romány ráda, takže na Mlčící fontány jsem se opravdu těšila. Asi tak první polovina knihy byla nudnější, nic moc se tam nedělo, bylo zde hodně popisů a poznávali jsme převážně historii a kulturu Španělska. Podle mě by vůbec neuškodilo, kdyby se těch prvních 250 stránek trochu seškrtalo a zkrátilo, protože se musím přiznat, že takhle mě ten začátek moc nebavil. Asi v té polovině se to však úplně přehouplo, příběh najednou utíkal, byly zde zvraty, intriky, a já se od knihy nemohla odtrhnout a než jsem se nadála, byla jsem na konci. Autorka celý ten příběh vymyslela opravdu bravurně, protože se v knize postupně ukazovalo, že vlastně všechno souvisí se vším, a ty zvraty, co se tam děly, by mě asi nikdy nenapadly. Zároveň autorku obdivuji v tom, kolik si s knihou dala práce, protože jak sama v poznámkách na konci píše, informace pro knihu sbírala osm let. Takže už jenom díky tomu, že jsou historické informace v knize podložené, vám toho tahle kniha hrozně moc předá. Asi úplně nevím, jestli by se Mlčící fontány líbily někomu, koho historie zas až tolik nezajímá, ale pokud máte historické příběhy rádi, tak je tohle povinnost. Jsem si jistá, že na Mlčící fontány budu ještě hodně dlouho vzpomínat. Jenom kvůli tomu začátku, který se mi zdál slabší, dávám nakonec 4,5⭐/5⭐.... celý text