Alee
přečtené 283
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Pro celou sérii: Pro mě je to srdcovka, ale chápu, že kdybych jí měla srovnávat s některými knížkami, které jsme četla v poslední době, tak jsou některé věci nedotažené a mají své rezervy. Možná by tomu pomohlo, kdyby to celé nebylo pojaté tak ve velkém, nebo to bylo o ten jeden díl kratší. Nicméně je to zábavné, milé oddechové počtení pro všechny věkové kategorie, které potěší a neurazí :)... celý text
Štěstí ve stínech
1999,
Lynn Flewelling
Skvělá knížka plná akce, intrik, emocí a vypjatých chvil. Je to základní kámen dlouhého příběhu, takže samostatně je po příběhově prostě nehodnotitelná, ale je zábavná a postavy si zamilujete. A budete se o ně bát, budete se ztrácet ve složitých rodokmenech intrikářské šlechty a budete nevěřícně kroutit hlavou při každém nečekaném zvratu. Kdybych měla knížku ohodnotit bodově, nebylo by to pět hvězdiček z pěti, i když se mi opravdu líbila. Ale přece jen už jsem náročný čtenář a vím, že už jsem rozhodně četla i lepší knížky. Ale čtyři hvězdičky si myslím zaslouží. Navíc je to autorčina prvotina a jako první díl celé dlouhé série trpí tím, že se hlavní příběh ještě nestihl vykreslit, tak jsem zvědavá, co mě čeká. Třeba ještě své stanovisko změním a přidám i pátou hvězdičku. Jediné, co už tak nějak s jistotou tuším, je vyvíjející se vztah mezi dvěma hlavními hrdiny, který některým puritánským lidem může připadat třeba nevhodný (nebo tak něco). Ale upřímně, kdyby pro mě někdo udělal alespoň polovinu z toho, co pro sebe udělají Alek se Seregilem, bylo by mi úplně jedno, jestli to je kluk nebo holka, prostě by to byl člověk, kterého mám nejradši. Takže: "Štěstí ve stínech vám všem." ;)... celý text
Princezna z Marsu
1995,
Edgar Rice Burroughs
Zajímavá kniha, dobře a rychle se čte. Je plná skvělých myšlenek, nápadů a fantazie, čtenář se seznámí s originální kulturou obyvatel Marsu (Barsoomu), zkusí si probít se nelehkým tamním životem. Škoda jen, že téměř všechny postavy jsou ploché a bez větší úlohy, že nejsou dostatečně vysvětleny některé události a vztahy jak mezi martskými městy, tak mezi postavami. Logika občas pokulhává a štěstěna číhá na hlavního hrdinu na každém rohu, ale člověk to většinou rád přejde. Jen na konci při závěrečné bitvě o Zodangu (vyvraždění Zodangy) dostane zdravý rozum a úsudek tvrdý zásah přímo do černého. Kdyby byla tato pasáž vynechána, byla by tato kniha dostala ode mě vyšší hodnocení, zvlášť pro skvělý konec, který je navzdory očekávání a zkušenosti s filmem spíš smutný. No vlastně my nevíme, jak to dopadne, happyend to ale určitě není. Ale prostě tu bitvu autorovi odpustit nemůžu, to pro mě John Carter skončil, ač ho na konci oslavují jako hrdinu za jeho skvělé činy, protože autor nadržuje jednomu ze dvou hlavních měst z důvodu, který nám není znám po celou dobu. zajímavá, leč průměrná kniha se spoustou velkých frází a přechodníků, které občas potěší, občas spíš překáží (zvlášť ty přechodníky). Více v recenzích (Kreativity.blog.cz)... celý text
Stroj času
1992,
Herbert George Wells
Abych se moc nerozepisovala... je to taková malá sonda do začátků sci-fi a do konce 19. století očima velmi vzdělaného a chytrého člověka. Wells nebyl jen spisovatel, ale také vystudoval biologii a byl soukromým (a pak univerzitním) profesorem. Věřím, že dnes existují (i pro mě) mnohem oblíbenější knihy, ale pokud chcete něco na přemýšlení a pro zkrácení dlouhé chvíle, nebo něco zajímavého pro zábavu, mohu jen doporučit. Čte se to jako po másle a má to nejen hlavu a patu, ale také velmi obstojné tělo. Když si vezmu Wellsův záběr a smysl pro detail, tak všichni Čapkovi roboti atd. byli trestuhodně nedotažení a o ničem.... celý text
Do propasti
2013,
Bernd Perplies
460 stránek jsem přečetla za 6 dní jako nic a to i přesto, že jsem během čtení psala 4 zápočty a učila se na další zkoušku. Čtení jsem brala jako odměnu a jelikož jsem se hodně učila,musela jsem se hodně odměňovat ;) A že to právě v tomto případě byly odměny navýsost skvělé. Nechci ale spoilerovat, byla by škoda, abyste o něco přišli v případě, že byste se rozhodli si trilogii přečíst, takže se pokusím jen nějak shrnout své rozpoložení čerstvě po dočtení. Jestli někdo prvním dvěma dílům vyčítal, že se tam začne něco dít až v poslední třetině knížky, tak u tohoto dílu to neplatí ani náhodou. Je nabitý akcí od začátku až do konce, až se mi občas připadalo, že tam autor dává „zdržováky“, protože jsem byla napnutá, jak to celé skončí. Naštěstí se ale celá kniha četla jako po másle a tyto části byly skvěle napsané, napínavé a často humorné, takže jsem to autorovi vůbec neměla za zlé naopak, protože zvláště části s Jupiterem a Randolphem jsem doslova žrala :D Když přečtete třetí díl, pochopíte, že během předchozích dílů si pan Perplies spíš předpřipravoval půdu pro své grand finále. Takže i když se možná zdálo některé dřívější dění nepodstatné, nakonec se zúročí i nejmenší detail a všechno do sebe zapadne. A to velmi efektně. Jak už jsem psala dříve, autor tohoto příběhu rád klade svým hrdinům (a že jich tam je) do cesty různé překážky (a že jich tam je...). Také se stane, že jejich plány se ne vždy vydaří tak, jak si plánovali a důsledkem toho, že příběh sleduje celkem 4 (vlastně s padouchy i 5) skupin a každá má svůj plán, jsou z toho nakonec hodně překvapeni. Nicméně můžou být rádi, že to tak bylo, jak už někteří možná vědí. Celý příběh tak ale dostává mnohem reálnější nádech, jak jen to u magií nabitého příběhu jde. Je ale pravda, že navzdory pravidlům mezi kouzelníky nepoužívat střelné zbraně (protože to je přece nedůstojné), někteří kouzelníci ještě rádi sáhnou po puškách a revolverech. A Američané po obrovských lodních dělech.... Tím se dostávám k technické stránce příběhové výbavičky. Věk magie je kniha plná neuvěřitelných ale i neuvěřitelně reálných dopravních prostředků. Od napůl živoucí ponorky Nautilus, létající plachetnici Bludného Holanďana, vatikánskou vzducholoď Gladius Dei (Mež Boží) až po lodě, které opravdu existovaly: americký bitevní křižník vyzbrojený Teslovými vynálezy - USS Brooklyn - a první loď poháněnou parními turbínami – Turbinii. Bernd Perplies míchá fakta, mýty, příběhy a vlastní fantazii tak šikovně, až z toho vznikne neskuteční svět. Magický a těžce průmyslový zároveň. Během všech tří dílů můžete také potkat narážky například na Frankensteina, Olivera Twista, Atlantidu, Sherlocka Holmese, 2000 mil pod mořem.... A to jsem ještě ani nepopsala úžasné postavy a hodně hodně úžasných postav, každá je jiná a každá je svá. Konečné hodnocení: Geniální trilogie plná magie ale s realistickým podkladem. Je krásné dočíst poslední stránku a být spokojeni s tím, jak to dopadlo do nejmenšího puntíku. Žádné připomínky, žádné výhrady. Je to příběh odvážných britských gentlemanů, žen s dobrodružnou duší a posláním, že každý může být hrdina a každý může svým dílem přispět k záchraně světa.... celý text
Čas zkázy
2013,
Bernd Perplies
Je pravda, že takové ty akční scény přijdou až v poslední třetině knihy, ovšem není pravda, že by se nic nedělo. Na tento úkaz jsem si zvykla už u prvního dílu. Hrdinové se nejdřív jaksi potýkají se svou situací a překonávají překážky, které jim autor přímo labužnicky klade do cesty, a až se vypořádají s tím, začnou přecházet v jakýsi protiútok. Mě osobně se tohle například líbí a pokud je to v rozumné míře, tak je fajn, že příběh tak vypadá reálněji. Prostě ne vždy všechno vyjde jak má a hlavní hrdinové (i když mají skvělý plán) jsou prostě taky jen lidi, takže nemůžou počítat se vším. Jsem ráda, že záporáci nejsou jen laxní páprdové, co čekají, až je někdo přijde zabít. Naopak kupříkladu hlavní záporák Wellington je zatraceně chytrý a mocný člověk, co nenechává nic náhodě a přestože má v příběhu úlohu zápornou, má pro to, co dělá, své důvody a jde si tvrdě za svým. Možná proto je o to děsivější, protože je o dost živější. Hlavní hrdinové podléhají slabostem a svým povahám, takže Jonathan prostě nemůže zapomenout na svou zbožňovanou, Randolph prostě nevymyslí strategický plán a vše vyřeší dynamitem a Holmes myslí i v nejnapjatější situaci na whiskey. McKellen je zatraceně tajnůstkářskej dědula, kterýho bych občas nejraději propleskla za to, co všechno si nechává pro sebe. Ale když se na celý příběh podíváme celkově tak na to, jak krátký časový úsek děj zabírá je vlastně akční až moc ;) Já jsem nadšená, tenhle typ příběhů miluju a doporučuju všem, co mají rádi něco na pobavení, zamyšlení a zábavu. A s tematikou viktoriánské Anglie, kde i největší záporák je gentleman :)... celý text
