Alma-Nacida přečtené 1365

Beránek měsíc 1965, Christian Morgenstern

Moje oblíbená a až téměř ke zničení ohmataná sbírka. Mám ji už od dob středoškolských chander, a pořád na ni sem tam dojde. Zvlášť když je zima a nelze si natrhat pampevlky. :)... celý text

Žena v bílém 2000, Wilkie Collins

Pěkné, byť dnes už poněkud předvídatelné. Ale jinak je to klasická zápletka, intriky, záhada, záměny atd., zkrátka romantismus jako když vyšije. :)

Píseň krve 2014, Anthony Ryan

Knihu jsem zhltla jako malinu a užila jsem si každou stránku. Je to zkrátka hrdinská fantasy jak má být. A teď proč jsem ubrala jednu hvězdu: Jako milovnice fantasy jsem spokojená, ale pořád čekám na to "něco" navíc. Když se dočkám v dalším dílu, ráda hvězdu přidám. :)... celý text

Denní dům, noční dům 2002, Olga Tokarczuk

Úžasná imaginace a krásný jazyk a pod tím vším děs plížící se v temnotě zprvu zdánlivě chaotických příběhů a představ. Rozhodně zcela ojedinělá kniha. Jen ten její vliv na můj klidný spánek byl poněkud destruktivní. (Sen - můj - teď už i z internetu: Chci mluvit, potřebuji mluvit, ale ztrácím slova. Ta, na která si dokážu vzpomenout, mi víří v hlavě divoce jedno přes druhé, a jsou všechna zcela nevhodná, k nepotřebě nebo cizí.) Neříkejte, že jsem nevarovala. ;-)... celý text

Ostře sledované vlaky 2000, Bohumil Hrabal

Chápu, že si někdo myslí, že do povinné literatury patří Hrabal. Ale proč zrovna tato kniha, která je snad ze všech nejmíň povedená, tak to nechápu. Leda snad že by bylo účelem mladé lidi od Hrabala úplně odradit. :(... celý text

Chlupatý sluha pana faráře 2005, Arto Paasilinna

Roztomile nonsensní knížka. Chvilku jsem si na finský humor zvykala, třeba hned na začátku kuchařka a medvědice zpopelněné vysokým napětím mě moc nerozesmály, ale střelenými nápady pana faráře a medvěda jsem se bavila. Dokonce mám chuť si zkusit hod oštěpem kolmo vzhůru. ;-)... celý text

Měsíční zahrady 2008, Steven Erikson (p)

Vzdávám to, tohle dočtu možná někdy, kde budu dlooouho bez jakýchkoli jiných knih. Jsem na straně 175 ve čtečce, celkem to má přes 900 stran, a vnímám jen narůstající zmatek, změť postav, lokací, nepřehledných vztahů a zatím nikdo, komu bych fandila.... celý text

Mrtvé matky 2015, Jason Aaron

Čím dál temnější a proti předchozímu dílu se ani nic moc nevyjasnilo. Mám pocit, že to může skončit jen katastrofou... uvidíme. Rozhodně jsem už závislá a musím číst i další díly, až do (hořkého a krvavého) konce.... celý text

Bílá jako sníh, rudá jako krev 2014, Alessandro D´Avenia

Kdybych četla knihu v době, kdy jsem byla ve věku Lea a moje spolužačka a kamarádka umřela na leukémii, asi by mě to ještě víc dorazilo. Ale takhle s velkým časovým odstupem jsem ráda za knihu, u které jsem brečela jen jednou. Je jasné, že když je čtenář už tak "hodně dospělý" jako já, leccos uhodne relativně brzy, ale to je asi moje jediná výtka. :)... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Zvláštní kniha, kde o začátku víte, nebo aspoň tušíte, co se asi stalo, jen nevíte jak. Asi od poloviny jsem myslela na Skácelovu báseň a na to, co člověk dokáže vydržet, když musí. A vlastně ať je navždy po Tvém a navěky je vůle Tvá a život je, když něco zbylo, a smrt, když nic už nezbývá.... celý text

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson

Schéma všech tří Jonassonových knih je podobné a je fakt, že u třetí už to tolik nefunguje, ale i tak jsem se bavila a zasmála.

Čáp nejni kondor 2011, Radůza (p)

Je zvláštní, že kniha je v podstatě dost smutná, ale přitom ne depresívní. Spíš očistná a katalyzační, zkrátka typická Radůza. Četla jsem ji, když jsem právě něco takového potřebovala, dík za ni.... celý text

Jak jsem vyhrál válku 1970, Patrick Ryan

Co k tomu dodat? Asi jedině, že válka je vůl, a nejen ona. :) Občas sranda a absurdistán a občas smutno a absurdistán. Rozhodně dobrá kniha.

Kasino v rytmu boogie 2015, Jason Aaron

Tohle byl díl ve stylu AHAAA! a mnohé se vyjasnilo, ale současně je to pořád pěkně temné. To jsem zvědavá, co bude v dalších dílech.

Země Indiánů 2014, Jason Aaron

Tak to byl hukot! Čekala jsem, že to bude drsná škola, a taky byla. Ačkoli jsem si myslela, že už si žádné iluze tipu "Rudý gentleman" nedělám, tak tohle mě obralo i o jejich poslední zbytečky. Aaron se se svými postavami nepáře a já jen doufám, že snad s dalším dílem třeba pochopím, proč ten a onen dělá to i ono. Nebo že by ne? ;-)... celý text

Křehké věci: Krátké fikce a divy 2007, Neil Gaiman

S povídkami mám tu potíž, že mi vždycky připadají některé blbé, a pak si bohužel pamatuju dojem jen z nich. :) A k veršům mám teda taky výhrady, takže dneska je to jen za 3, bohužel...... celý text

Nekonečné dny 2017, Claire Fuller

Na knize nejvíc oceňuji atmosféru, kvůli které jsem četla bez přestávky až do konce. Myslím, že ani tak nešlo o nějaké překvapivé zvraty v ději, jako spíš o to, jak se hrdinka vyrovná s tak šílenou situací, a zde ubírám jednu hvězdu za konec, který by si zasloužil ještě chvíli času na nástin, co bylo dál. Zkrátka jak přijmout něco tak nepřijatelného.... celý text

Saturnin se vrací 2017, Miroslav Macek

Vcelku pobaví a snad neurazí, ale není to ono.

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

Hmm, tak to bylo po delší době přesně to, co jsem čekala, že to bude: fantasy téměř uvěřitelná, zaplněná erudovaně vybranými bohy všehomíra s hrdinou od první stránky sympatickým s jen lehce přebujelou sebedestruktivní složkou. Kdyby to šlo, ubrala bych půlhvězdu za občasné nadlimitně nechutné detaily např. s Laurou, ale jinak nemám co vytknout.... celý text

Deset dětí paní Ming 2016, Éric-Emmanuel Schmitt

Námět povídky je zajímavý, ale vypravěč mi spíš šel na nervy svým kolísáním mezi zatracením a obdivem paní Ming (co nějaká ta zlatá střední cesta podle Konfucia?) a spíš než dojemná mi celá povídka připadala napsaná s cílem dojmout, prostě něco jako některé hollywoodské filmy: řemeslně dobrý, ale bez citové investice.... celý text