-

Amalberga Amalberga přečtené 483

☰ menu

Elegie

Elegie 1989, Jiří Orten (p)
5 z 5

Geniální. Napsat něco takového v 21 letech je neuvěřitelné. Motivy v básních mi často připomínaly Skácela. Škoda, že se Ortenův talent nemohl plně rozvinout.


Hořký dým paměti

Hořký dým paměti 1968, Ivan Alexejevič Bunin
4 z 5

Bunin byl mistr slova a jeho básně jsou dokonalé. Kdyby mě víc chytily za srdce, dám pět hvězd.


Co Bůh není, mrzí mne

Co Bůh není, mrzí mne 2005, Zdeněk Hron
3 z 5

Básně se mi zdály příliš unylé, na druhé straně mi přišlo zajímavé, jak naši předkové popisovali peklo a smrt.


Tváře smrti

Tváře smrti 2017, Antonio S. Daniel
2 z 5

Nemá to hlavu ani patu. Navíc jsem po komiksu sáhla jen kvůli Jokerovi, který brzo z 'příběhu' zmizel. Dollmaker působil jako zajímavá postava, bohužel jeho otázka zůstala nevyřešena.... celý text


Nevídáno - neslýcháno

Nevídáno - neslýcháno 2005, Josef Kainar
5 z 5

Hravé básničky, které pobaví a potěší.


Otylka

Otylka 1982, Lothar Otto
5 z 5

Jako dítě jsem četla mnohokrát. Doporučuji.


Básně a deníky 1970–1979

Básně a deníky 1970–1979 1996, Patti Smith
2 z 5

Od Patti Smith jsem četla Sbírání vlny a ze zvědavosti si poslechla album Horses. Její básně a texty písní mě úplně minuly, ani jsem knihu nedočetla, zřejmě nejsem cílová skupina.... celý text


Linie krásy

Linie krásy 2006, Alan Hollinghurst
4 z 5

V průběho čtení knihy se mne zmocňovaly protichůdné pocity, neustále jsem byla konfrontována s Nickovým chovaním, které jsem spíše neschvalovala. Připomněl mi prototyp zbytečného člověka. Celé čtyři roky se téměř vůbec neposunul v psaní doktorské práce, bloumal se po velkolepých společenských událostech, od ničeho k ničemu, a nakonec se vztahy, pečlivě budované Nickovými submisivními úsměvy, tajnůstkářstvím a zamlčováním pravdy rozpadly, dokonce i přátelství s Tobym započaté již na Oxfordu (vůbec to působí jako kdyby život po Oxfordě pro většinu lidí znamenal konec nejlepších let života) a Nick se konečně vrátí tam, odkud přišel. Přestože si hodně prožil a jeho bohatí přátelé ho na posledních stránkách příběhu vlastně zradili, hodili přes palubu, nezdálo se mi, že by se Nick z těch čtyř let nějak poučil, opustil svou roli pozorovatele, nikoli aktéra, života poněkud zkyslé společenské smetánky. Důležitým motivem knihy je Nickovo zalíbení v krásnu. Řekla bych, že dost často byl krásou spíš oslepován, kvůli ní přehlížel nesprávné jednání a nemyslel na následky, dobře je to třeba viděl na románku s Wanim a kokainovém úletu. Nemůžu říct, že by se mi kniha nějak zvlášť líbila (nejvíc mě bavil začátek a potom až závěr knihy), bylo těžké vydržet sledovat bezpáteřního Nicka a jeho často velmi hloupá rozhodnutí, ale rozhodně se o knize nedá říct, že by byla špatná. Od Hollinghursta si zřejmě už nic dalšího nepřečtu.... celý text


Peter Pan

Peter Pan 2008, James Matthew Barrie
3 z 5

Kniha mě dost zklamala. Žádná postava mi nebyla sympatická, až na krokodýla, co spolkl hodiny a tikal. Peter Pan je takový malý spratek, který odmítl přijmout zodpovědnost, a na věky se tak stal dítětem, navíc dost namyšleným. Wendy je sice důležitá postava v knize, ale je dobrá akorát tak na to, aby chlapcům uklízela a "dělala mámu", nikdy se přímo nepodílí na žádném s dobrodružství (když pominu to, jak se topí v laguně nebo jak je svázaná na příď pirátské lodi), spíš tam jen jaksi je. Což mně jako holce vadí. Neverland má svoje kouzlo, ale na mne příliš nepůsobilo a kniha mě dost nudila, dočítala jsem ji s nechutí.... celý text


Dědečkové

Dědečkové 2011, Pavel Čech
4 z 5

Po příběhové stránce je trochu slabší, ale ilustrace jsou nádherné.


Kdo chytá v žitě

Kdo chytá v žitě 2000, J. D. Salinger (p)
4 z 5

Holden je pěknej syčák, ale má v jádru dobrý srdce. Padly jsme si do noty, tak dávám ty čtyři hvězdy, snad jen bych si přála víc uzavřený konec. I mně přese všecko chybí Stradlater a Ackley.... celý text