Amalberga
přečtené 483
Velký Gatsby
1991,
Francis Scott Fitzgerald
Této knize jsem se dlouho vyhýbala, protože nejsem velký fanoušek osudových lásek až za hrob. Příběh mi nepřijde nijak inovativní (možná ve své době byl, to nedovedu posoudit), skutečná kvalita knihy se ukrývá v jazyce. Četla jsem originál, který je skutečně mistrně napsaný.... celý text
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Čteno v angličtině. Kniha má nádherný jazyk a její příběh je nadčasový.
Justina a Julietta
2010,
Donatien Alphonse François de Sade
Jedna hvězdička za Justinu, Julietta už na mě byla moc. Souhlasím s jiným komentářem, kniha je naprostý brak. Nevím, jestli je to překladem nebo i originál byl tak špatný. Zápletka byla vyloženě naivní, dialogy postav křečovité a neuvěřitelné. A opravdu netuším, v čem to měla Julietta lepší, sice měla peníze, ale zacházeli s ní stejně jako s Justinou. Zakončení Justinina příběhu bylo děsně kýčovité a nevěrohodné. Proč by jí měla Julietta vůbec pomáhat, když neměla vůbec žádné morální zásady a z toho činu nic neměla? Během čtení mi přišla spousta věcí nelogických, ale nechce se mi do nich zabředávat. Vůbec ale nechápu kladná hodnocení některých uživatelů. Kdyby byla kniha dobře napsaná, psychologie postav dobře vykreslená, tak by to možná nebyla jen přiblblá perverzní pohádka. P. S. Příběh Justiny mi trochu připomněl Nezvalovu Valerii a týden divů, zajímalo by mě, jestli tuto knihu Nezval náhodou nečetl.... celý text
Literáti a mandaríni: Neoficiální kronika konfuciánů
1962,
Wu Ťing‑c‘
Kniha se mi nečetla úplně lehce a způsob vyprávění mě chvílemi unavoval. Ani by neuškodilo, kdyby na konci knihy přidali seznam osob a ve kterých kapitolách se vyskytují. Literáti a mandaríni je první kniha, kterou jsem četla z klasických čínských románů. Líbil se mi v ní především popis dobových reálií a lidí. Můj smysl pro humor se s autorovým mnohdy rozcházel, takže mi spousta vtipných narážek a ironie pravděpodobně utekla. Přese všechno knihu doporučuji.... celý text
Bledý měsíc k ránu
1994,
* antologie
Kniha se těžko hodnotí. Básně jsou vypilované do nejmenšího detailu, motivy se neustále opakují, až jsem měla pocit, že čtu stejnou báseň kolem dokola. Ke konci mě donekonečna opakovaný motiv s rukávy neskutečně otravoval. Poprvé zněl originálně, podruhé ohraně a posté jsem měla chuť knihu odhodit.... celý text
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
2015,
Haruki Murakami
Nerozumím tomu "Haló" kolem Murakamiho. Vždy když čtu jeho knihu, jsem zprvu nadšená začátkem a zklamaná na konci. Ani tady to nebylo jinak. Prvních šestnáct stran jsem nadšeně hltala, pak ale na scénu přišla Sára (četla jsem anglickou verzi, nejsem si jistá jejím jménem v české) a začala se v tom nimrat. Byla mi dost nesympatická a bezcharakterní, podobně jako Cukuru. O jeho vlastnostech se vlastně čtenář dozvídal jen skrze popisu ostatních postav. A nejnudnější byl konec. Napjatě čekáte, co Cukorovi Sára sdělí, jak se rozhodne, místo toho zdlouhavou nudnou pasáž o nádraží v Tokyu a Cukurově neschopnosti. Místo toho, aby něco dělal, radši si sedne na nádraží a pozoruje životy ostatních. Paráda. Ještě by mě zajímalo, proč poměrně velká část Murakamiho tvorby je variace na Norské dřevo. Už bych si mohla dělat Murakamiho bingo. Mladý člověk, který neví, co se životem. Check. Vyprávěno zčásti retrospektivně někým kolem třiceti. Check. Podivné historky, které nejsou pro děj vůbec důležité. Check. Násilná smrt blízké osoby hlavního hrdiny. Check. Prolínající se motiv hudby v díle. Check. Explicitní popisy sexu nebo sexuálních fantazií. Check. Vlastně by předělávání Norského dřevo pořád dokola nevadilo, kdyby výsledky byly stejně dobré jako Norské dřevo.... celý text
Modrá kniha
1992,
Jiří Orten (p)
Ačkoliv jsem se snažila a dala jsem knize dost času, nedokázala jsem si k ní najít cestu a dočíst ji až do konce. Z básní lze ale rozhodně poznat, že Orten měl obrovský talent, který plně rozkvetl v Elegiích.... celý text
