Atuin
přečtené 1324
Děti Volhy
2020,
Guzel Jachina
Nemám vůbec slov, toto zjevení je nepopsatelné. Budete mít pocit že jste uvnitř obrazu či písně, že se nacházíte tam a nikde jinde. Otočí vás tón který nikdy nezapomenete. Na lepší knihy než na ty... Děti Volhy a Zulejku...ani natrefit snad nelze. Tak vám to bude připadat. Nakreslit slovy něco takového to chce vskutku dar. Překlad na ocenění. Protože takových překladů je opravdu málo. Myslím že to je vrchol.... celý text
Zulejka otevírá oči
2017,
Guzel Jachina
Vlastně by člověk nemusel vůbec nic psát. Všechny superlativy psané na zadní části knihy jsou pravdivé a věrohodné, takže pokud cítíte jakési pnutí k této autorce a nevite zda ano či ne, tak z největší pravděpodobností ano. Jako už ten překlad, ten je výborný. Ta kniha je napsána nezvykle krásným jazykem, kde slova mají až magickou moc a přitom je to příběh plný emocí, surový a lidský. Bolestný a jímavý. Je to jako by jste drželi v dlani lidské srdce. Obsah se vám vsákne do kůže a pod ní a forma vás zahřeje jako teplá deka... Zvláštní kombinace. Krásná a opravdová kniha. Smekám před překladatelem.... celý text
Meir Ezofovič
1953,
Eliza Orzeszkowa
Čteno v originále, tudíž je pocitová hodnota vyšší a cítím že mě Eliza velica překvapila. Hlavní ale je jedno kniha je napsána " dávno tomu" a odvíjí události staršího data ale zachycení skutečností ( byť se nezapře autorčin styl) je neuvěřitelně trefné. Postavy nejsou papírové maji tvar a charakter a jejich chování se odehrává s vědomím složitého uspořádání nejen lidské povahy ale i věcí na to navazujících. Otočí vás to a uviznete uvnitř situací, které budete chtít sami ovlivnit a vyřešit. Popisy autorky úžasné, slova se dostávají pod kůži a s ním každý vyraz tváře, zachvění, nepokoj, nesouhlas či radost. Určitě si ji přečtu ještě jednou.... celý text
Norský dandy
2014,
Jan Guillou
Musím uznat, že maličko vítězí forma nad obsahem, zejména v druhé části. Autor chtěl mnoho říct, ale jeho styl mu to příliš nedovolil. Uzákonil si jakási pravidla, která neporušuje a na minimalistickém prostoru se snaží vyjádřit velké věci, ovšem začíná se mu z toho vytrácet ten duch a osobitost, což takovým knihám ve výsledku nesluší. Je to čtivé, to ano, ale je zde mnoho ale..4/5... celý text
Denní dům, noční dům
2002,
Olga Tokarczuk
Neumím tuto knihu dost dobře ohodnotit. Čtu již po druhé v originále a nyní mi to přijde nejen podivné ale zároveň nekompaktní. Ačkoliv Olga vyráží se skvělými slovními kombinacemi a jeji machinace jazykem jsou minimálně zajímavé, tak zas takovou odezvu to ve mně nemá...3,5/5...... celý text
Bohyň
2004,
Tadeusz Konwicki
Příběh je takový nesoudržný. Nedrží úplně tvar. Jsou tam mista která úplně zpívají a pak to autor najednou otupil. Helen mi přišla chvilku opravdová a chvilku úplně nesmyslná. Ne že by v knize byly napsány nesmysly to ne, to vlastně vůbec ne, ale někde je toho málo a někde příliš. Prostředí je popsáno nádherně, citově, vypjatě a vrcholně, ale potom to vzdy pod něčím uklouzne. 3,5 * /5 ..... celý text
Paní Dallowayová
2019,
Virginia Woolf
Připustiti si ji k srdci, připustit si ji natolik, aby člověku došlo, že s ní jako, s autorkou najde to co jinde nenchází.O ničem jiném to není, jen si to vše kolem natolik připustit k srdci, že všednost jednoho dne může mít takovéto vypětí a přitom být vlastně úplně normální. Navzdory tomuto je však kniha hodně obrácena do sebe a jen několika výstupy křičí směrem ven, Virginia W. by byla schopna odhalit daleko víc, kdyby chtěla, ale je na první, druhý, desátý pohled zřejmé že nechce, že chce zůstat ve výšce a sledovat to vše jako krajinu, a přitom nechat vyvstat myšlenku jak hluboko se všichni ocitáme,a tím vtáhne do děje, tou představou že se to nikoho netýká.... celý text
Šváb
2020,
Ian McEwan
Povedená věc, až na jednu drobnou chybu nebo nedostatek. Příliš krátké, to by klidně sneslo větší rozsah. A ne takový šmitec konec. Působí to jako by to psal ve vlaku nebo v letadle na cestách. Zpodobnění Kafky a obrácení naruby bylo neuvěřitelně originální a téma spolehlivě dobré. Dialogy výborný, ale sakra bylo to krátký.... celý text
Josef a bratří jeho I. Příběhy Jákobovy / Mladý Josef
1959,
Thomas Mann
Neuvěřitelné. Jestliže F. Werfel své knihy potáhl lyrickou sentencí a jakousi přátelskostí, potom Mann vám nic nedaruje a nedá vám nic zadarmo. Mnoha způsoby však oba dva mají k sobě b!ízko, avšak Werfel je rozkvetlá louka, zatímco Mann je skála, Mann je hrom a blesk. Josef a bratří jeho mají stejně strhující dominanci jako Werfelův Jeremjáš, ovšem stávájí se více meditačními, protože vás za jistý počet stran naráz prostě nepustí. To vás spíše vrátí. Ve stínu takovéto knihy ( knih) je potom nepopsatelným zážitkem bloumat. Kniha nesmí být snadno dostupná a chrání si toto hájemství, právě aby se nad ní člověk znovu sklonil. Výše uvedený komentář je čistě subjektivní :-).... celý text
Dobývání nebe
2020,
Paolo Giordano
Giodano je autor který vytváří obrovskou vazbu s postavami a jejich pocity, byť vám postavy nemusí být úplně sympatické, pokud vůbec, ovšem tim jsou reálnější a živější. Jeho styl neni odosobněný naopak, je velice vnitřní a jiskřivý a to ve čtivých nesložitých větách, za kterými jsou obrovské lány dotazů a zhmotnívajících se věcí, ktery kolem nás život zasazuje. Jeho pero je trefné. Ctí své postavy dohromady a přitom ke každé přistupuje jako otec, citlivě a přesně. A možná v tom mohou být zachyceny drobné omyly. Tato kniha ho vystihuje úplně přesně. Oni už tam někde žijí ve fantazii čtenářů, všichni dohromady a každý zvlášť ve snaze setrvat tady.... celý text
Francouzova milenka
2015,
John Fowles
Je velice dobře znát kým se nechal autor inspirovat, ovšem je to inspirace podaná naprosto geniálně. Kéž by takových inspirací bylo víc. Vypravěčský talent ohromný, kniha nešustí papírem jak se často v takových případech stává. Absolutně doporučující se ( sama o sobě ) kniha, sonda, do viktoriánské Anglie, která zde získává úchvatný vítr do plachet... Plánuji film, ale trochu s odstupem..... celý text
Sparsholtova aféra
2019,
Alan Hollinghurst
De facto se dá v mnohém souhlasit či spíše rozumět i těm rozpolceným komentářům. Ovšem ja mam dojem že autor při svém psaní volí jinou strategii než tu která by se zaměřovala přímo na postavy. V každé jeho knize je struktura taková, že se víc máte zajimat o šachovnici než šachové figury. V tomto směru je to výborný stratég. Provede vás prostředím, vytvoří atmosféru a postavy nechá mluvit, konat apod jen potud, aby to nenarušilo celé to panorama. To je jeho silný aspekt a ten si nechat fnknout by byla v jeho případě škoda. Četla jsem několikrát Cizí dítě ( které na mě udelalo snad nejsilnější dojem ) i Linii krásy..Toto čtu poprvé ale ani zde nejsem zklamaná, dostávám přesně to fo jsem čekala.,5/5... celý text
