Balrog
přečtené 317
Šťastná kniha
2013,
Barbora Šťastná
Šťastná kniha? Nejdříve jsem chtěla napsat něco v tom smyslu, jak může takovou knihu napsat redaktorka Elle – časopisu, který činí ženy především nešťastnými. Při čtení mě však doslova šokovala úplně jiná věc – disfunkční vztah autorky a jejího manžela. Popisování jeho málomluvnosti, sklonu ke kritizování domácnosti, manželky a všeho ostatního, neschopnosti přiložit ruku k dílu, trávení času v hospodě mi úplně nahánělo husí kůži. To si autorka nikdy neuvědomila, že s manželem vůbec nemají hezký vztah? Pokud ne, tak by si měla rychle uvědomit, že ke štěstí jí chybí akorát manželská poradna, případně rozvod. Strašně mě štve, že svou prezentací jakoby ukazovala světu, že takhle žít je normální, můžeme při tom být šťastní a ještě si z toho dělat srandu. Prosím všechny, aby si uvědomili, že takhle vztah/manželství nevypadá, a pokud žijí v podobném partnerském vztahu jako autorka, je to velký problém a měli by ho řešit, ne se s tím smířit a hledat v tom vtipnou stránku.... celý text
Písečný muž
2013,
Lars Kepler
SPOILER ALERT! Po přečtení knihy mě mě napadá pouze jediná věta: Proč, bože proč? Proč by žena, která nesouhlasí ani se stěhováním do zahraniční, o stránku dál souhlasila s kompletní změnou života – předstírat svou smrt a žít s dcerou bez manžela? Proč je celá operace super tajná a není kryta žádnými jednotkami? Aby se zde Kepler čím jak nejvíc podobal Larssonovi? Proč Saga používá samé eufemistické výrazy jako „obtěžoval mě“ nebo „podobné prasárny si od něj už líbit nenechám“ (toto si pomyslí, když už je svázaná na posteli a nemůže se hýbat, opravdu vtipné)? Proč si ta holka nepomyslí, že doktůrek je sadistická svině, dobytek a násilník? Proč Saga nedokáže přesvědčivě zahrát svou roli psychopatky a nezlámat prsty hovadu, které brutálně znásilnilo několik žen a obtěžovalo i ji? Proč Linnovi trvá celou věčnost, než ho napadne, že by oběť mohla být držena v nějaké pískovně, když Mikael od počátku upozorňuje na to, že pachatel je cítit pískem? Proč milionářský tlusťoch nemá v každém pokoji svého paláce po ruce lék, který často potřebuje a bez něhož ho skolí infarkt? Proč ho skladuje v kabátě schovaném v šatně? Proč si autoři ani jednou nedají tu práci, aby se některá jejich postava vyjádřila ke způsobu zacházení s cizinci ve Švédsku? Proč každý jen opakuje, že to zjevně dělali s dobrým úmyslem? Nebo jsou postavy Larse Keplera pouze mainstreamoví šašci bez názoru, kteří bezhlavě opakují, co jim nadiktuje televize nebo co si přečtou v rozhodnutí? KONEC SPOILERU Proč je to proboha psané v přítomném čase? Některá slovesa jsem v přítomném čase viděla napsané snad poprvé. Kvůli tomu jsem na některých místech nevěděla, kde v příběhu se nacházím. A proč se souvětí nevyskytuje ani tam, kde to vyloženě bije do očí? Kvůli těm krátkým větám text vůbec neplyne. Odhaduju, že odměna Larse Keplera se odvíjí od toho, kolik bude mít kniha stran, protože jinak si nedovedu vysvětlit, proč má každá kapitola stránku a čtvrt, následuje tři čtvrtě volné stránky (rozuměj vyplýtvaného papíru) a na další stránce se pokračuje tam, kde předchozí kapitola skončila. Dělení do kapitol postrádá jakoukoli logiku. Kepler absolutně nezvládá duchovno postav. Všechny působí podivně neživě, bohužel nestačí napsat, že má někdo kostýmek na míru a příjemný parfém. Vůbec nechápu, proč by kohokoli mělo zajímat, jak se má a co dělá Joona Linna, protože on je jen duch, týpek, který jako stroj vyšetřuje trestné činy. Nic zajímavého na něm není – není vtipný, charismatický, nemá žádné neřesti, nemá prostě žádnou osobnost. Jednoduše řečeno - nedoporučuju. Je to slátanina všeho, co jste už četli nebo viděli v originále.... celý text
