barbb8k přečtené 263

Sedm rozchodů Amy a Craiga 2020, Don Zolidis

O knize nemám moc co říct, protože ze sebe vážně nedokážu nic dostat. Celý děj je jenom o sedmi rozchodech, jak už vyplývá z názvu. Žádnou pořádnou akci, ani myšlenku tu nehledejte, protože byste ji ani nenašli. Jediné co bylo na příběhu fajn, bylo pár vtipných scén, kterých tu ale taky bylo poskromnu. Knihu jsem četla ve štafetě, takže jsem tam měla spoustu poznámek od holek a to bylo jediné, co mě nutilo číst dál, protože jinak bych to vzdala už po sté stránce. Hlavního hrdinu Craiga jsem si neoblíbila. Byl mi nesympatický a hlavně, který inteligent by se stále dokonala vracel k jedné a té samé holce, i když ho už šestkrát odkopla. Fakt nechápu. A Amy je celkově (tady by se mi hodilo sprosté slovo začínající na mr, ale budu slušná a nenapíšu ho tam) velmi nesympatická postava. Byla na Craiga zlá a prostě byla celkově blbá. O romantické lince ani nemluvě. Ta byla snad horší i než u Kronik prachu, což už je u mě co říct. Celkově prostě nechápu, jak se tato kniha někomu mohla líbit. A jediný plus tohoto příběhu je pár vtipných částí, nic jiného jsem nenašla. 1/5⭐ a to jsem ještě dost mírná... celý text

Snílci 2020, Karen Thompson Walker

Na začátek bych chtěla říct, že tato kniha je úplně jiná, než jsem si myslela, že bude. Z anotace jsem měla pocit, že jsem něco podobného četla, ale jakmile jsem začala knihu číst, zjistila jsem, že jsem se spletla. Toto bylo něco tak originálního, že už to bylo možná až moc. Příběh se rozjel až asi šedesát stran před koncem. Celou dobu jsem čekala na nějakou akci, která stále nepřicházela. Štve mě, že v anotaci je zmínka o tom, že „v nemocnici, zatímco spí, klíčí ve studentce nový život, aniž by o tom věděla", protože jsem si myslela, že kniha bude hlavně z pohledu této ženy, ale z jejího pohledu tam byla maximálně jedna kapitola a celkově tam tato postava být ani nemusela, ale co už. Taky jsem doufala, že ohledně věty „Infikovaní vykazují neobvyklou úroveň mozkové aktivity, větší než kdy bylo zaznamenáno. Zdají se jim intenzivní sny – ale o čem?" se bude mluvit víc. Že tam bude nějak víc důležitá, ale vlastně ne. Byla důležité asi v jedné kapitole, takže toto mě celkem zklamalo. Děj byl vyprávěn asi z devíti pohledů, takže jsem se nedokázala vžít do žádné z postav. Ani na mě žádná z nich neudělala takový dojem, jak bych chtěla. Jediné dvě postavy, které jsem si oblíbila jsou Ben a Mei. Mei je taková ta příkladová introverka, která se všech straní a v pokoji si čte. Ben mi byl od začátku sympatický, ale na konci začal být zvláštní a divný. Romantická linka mezi M a M (kniha byla totiž vyprávěna i z pohledu manželského páru, proto píšu M a M) byla moc fajn, ale v celé knize byla tak na třiceti stranách, takže se nestihla ani moc rozjet. Už v půlce jsem přemýšlela, že knihu odložím, ale díky poznámkám od holek jsem to překousla a četla dál, za což jsem moc ráda, protože ten konec byl krásný. Když nad tím teď tak přemýšlím, tak konec byl v podstatě hodně urychlený, ale zase se tam toho dělo nejvíc z celé knihy, takže.... Jakože asi nejlepší část. Celkově jsem od této knihy čekala o dost víc a souhlasím s většinou holek, že čtení této knihy byla ztráta času, ale zase taky chápu jednu čtenářku mé štafety, že se jí kniha moc líbila, protože když se to vezme kolem a kolem, nebyla zas tak špatná.... celý text

Dívka z nočních můr 2013, Kendare Blake

Hned po dočtení prvního dílu jsem se pustila do druhého, protože jsem potřebovala vědět, jak to bude pokračovat. Musím říct, že jsem dost zklamaná. Oproti prvnímu dílu se mi tato kniha četla strašně pomalu. Děj neodsodsýpal a pořád se vlekl. Dlouho jsem přemýšlela, proč mi tato kniha tak vadí a zjistila jsem, že mi tu něco chybí. To něco je Anna. Anna je totiž podle mě asi nejlepší postava z celé knihy/série a tím, že tady nebyla, tak mi to dost vadilo. Cass mi byl v minulém díle sympatický, ale tady už ne. Bez Anny byl jako tělo bez duše. Jediné, co se mi z této knihy líbilo, byl její závěr, neboť si s ním dala autorka nejvíc záležet a všechno pomyslela. V posledních asi třiceti stranách bylo více akce, než ve zbytku celé knihy. Na závěru se mi také líbilo to, že ve mně vzbudil nějaký city. Celá kniha mě nechávala chladnou, ale konec ve mně aspoň něco vzbudil.... celý text

Anna krví oděná 2013, Kendare Blake

Normálně jsem zvyklá na delší knihy, takže jsem se bála, jak se mi tato kratší jednohubka bude líbit a byla jsem velice překvapená. Děj nebyl vůbec zrychlený a všechno bylo krásně popsáno a vysvětleno. Skoro celou dobu během čtení jsem měla husí kůži a hlavně, tím že jsem knihu četla večer, jen s rozsvícenou lampičku, jsem se v noci strašně bála. Všechny postavy mi byly sympatické. Case (chudák kvůli jeho dvoum jménům) jsem na začátku neměla moc ráda, ale od první čtvrtiny jsem si ho zamilovala. Annu jsem měla moc ráda už od prvních kapitol. Romantická linka mi byla jasná už od začátku. Vlastně už od chvíle, kdy jsem dočetla anotaci. Přesto se mi moc líbila. Pokud se chcete bát, tak tuto knihu úplně doporučuji. 3,5/5⭐... celý text

Trnitá řeč 2018, Leigh Bardugo

O koupi této knihy jsem uvažovala hodně dlouho. Rozhodnutí ale padlo ve chvíli, kdy mi jedna známá stále dokola opakovala, jak je tato kniha úžasná a že si ji musím přečíst také. Říkala, že v této knize jsou dokonale zpracované retellingy známých pohádek. Například Perníkové chaloupky, Louskáčka… A celkově měla pravdu. Všechny příběhy jsou překrásné, nesou nějaké skryté poselství a u většiny jsem po dočtení měla husí kůži. O obálce a ilustracích ani nemluvě. A teď k samostatným příběhům (pokud hodnocení příběhů bude podle vás rozdílný od počtu hvězdiček, které u něho budou napsané, neřešte to. Hodnotím hlavně ten nápad a poselství.). AYAMA A TRNITÝ LES Během čtení se mi v hlavě míchala spousta emocí a po dočtení jsem si myslela, že tento příběh už nic nepřekoná, protože byl tak strašně úžasný, že jsem ho nedokázala popsat pár slovy. Ayama mi už na začátku připadala jako úžasná a silná hrdinka, která se nebojí ničeho. 5/5 ⭐ PŘÍLIŠ CHYTRÝ LIŠÁK Na začátku jsem nechápala, co tím vším chce autorka říct, ale časem jsem to pochopila a příběh se mi začal neskutečně líbit. Koja je úžasný v tom, že se dokáže dostat z většiny situací a častokrát mu to ještě něco navíc přinese. 4/5 ⭐ ČARODĚJNICE Z DUVY Celý příběh byl neskutečně krásný, ale nejvíc se mi tu líbil konec, kdy jsme vlastně zjistili, proč se ji její macecha snažila celou dobu držet co nejdále od domu. 4,5/5 ⭐ MALÁ KUDLIČKA Toto byl asi nejhorší příběh z celé knihy. Příběh měl přibližně dvacet stránek, a tak jsem tušila, že děj nemůže být nijak úžasný a měla jsem pravdu. Postavy mi byly nesympatické 3,5/5 ⭐ PRINC VOJÁČEK Na začátku mi tento příběh připadal celkem nudný. Nic moc se tam nedělo, ale to se časem změnilo. Clara se podle mého celou dobu chovala jako rozmazlené dítě, co musí mít přesně to, co chce a Louskáček jí to na začátku všechno dával, ale naštěstí později přišel k rozumu a začal se chovat normálně. 3/5 ⭐ KDYŽ VODA ZPÍVÁ OHEŇ Tohle byl zaručeně nejlepší příběh ze všech. Po dočtení jsem měla v hlavě úplně prázdno, na rukách husí kůži a bylo mi hodně smutno kvůli tomu, jak skončila hlavní hrdinka, ale také z toho, jak skončilo “pravé“ přátelství dvou postav. Ulla mi byla sympatická už od začátku a u všech ostatních postav mi bylo hned jasné, že s nimi bude nějaký problém. 5/5 ⭐ Během čtení jsem nenalepila ani jeden lepík, protože bych musela polepit snad každou stránku, abych měla zaznamenané všechny krásné citáty. Jednoduše řečeno… Knihu na sto procent doporučuji! 5/5 ⭐ a už teď můžu říct, že toto bude jedna z nejlepších knih tohoto roku.... celý text

Dědictví krve 2021, Amélie Wen Zhao

Překrásný příběh s pár ale. Do tohoto příběhu jsem se zamilovala přibližně na sto padesáté straně, protože do té doby se děj teprve rozjížděl. Ale později byl čím dál tím lepší a lepší. Autorka dokázala úžasně popsat Přízeň, a že i když máte tu nejhorší (které se všichni bojí), záleží vždy na vás, jak s ní naložíte. Žádná postava nebyla bez chybičky. Každá nějakou měla a snažila se s nimi srovnat a hlavně se vzpamatovat ze své minulosti, která většinou nebyla jednoduchá. Hlavní hrdinku jsem minimálně do půlky neměla ráda. Chovala se naivně a nic si dopředu nepromyslela, což se jí také části velice vymstilo. Ramson byl jiný. Toho jsem si oblíbila už na začátku svým odhodláním a povahou. Romantickou linku bych počítala do takové průměru. Byla to krásná hate-love romantika, ale stejně tomu něco trochu chybělo. Když jsem knihu dočetla, říkala jsem si, že ten konec byl strašně zrychlený, takže jsem si ho musela přečíst znovu, abych si uvědomila pár věcí, ale jakmile jsem ho dočetla podruhé, můj prvotní názor se změnil. Ano, sice tam bylo pár věcí, které mohla autorka trochu víc rozvést, ale i tak to bylo moc krásné. Nebýt naivity hlavní hrdinky a pomalejšího rozjezdu, tak bych knize bych dala 5/5, ale s přihlédnutím, jí dávám... 4/5⭐... celý text

Evina iluze 2020, Tom Fletcher

Když jsem tuto knihu začala číst, nic moc jsem od ní nečekala. Přestože předchozí díl skočil otevřeně, věřila jsem, že v tomto bude spíše popsaná romantická linka a (SPOILER) venkovní svět, kam se Eva s Bramem dostali (KONEC SPOILERU). Takže jsem vážně byla překvapená, když se tu objevila větší zápletka. Děj se rozjel už hned na první kapitole a časem to bylo lepší a lepší. Když jsem si přečetla název knihy, věděla jsem, že to musí něco znamenat, protože název předchozího dílu, Dcera života, měl také svůj důvod, ale u Eviny iluze jsem nevěděla, že bude tak obrovský. Pokud budete číst tuto knihu, doporučuji vám, abyste si název Evina Iluze pořádně přečetli a zapamatovali, aby vás to nepřekvapilo tak jako mě. Smekám klobouk nad fantasií autorů, protože to, co byli schopni vymyslet, je neuvěřitelné. V knize je dokonale popsán plán pro budoucí generace a svět, ve kterém žijeme navždy, ale bez fyzické schránky. Postavy jsem si v tomto dílu oblíbila více, než dřív. Všichni mají sice své chyby, ale i tak jsou úžasné a já si je zamilovala. Romantická linka byla přesně tak úžasná, jak jsem si myslela, že bude. Na posledních sto stranách bylo více akce, než v některých jiných knihách dohromady. To co se tu odehrálo jsem jsem nečekala. Myslím, že kdokoliv tuto knihu četl, nebo ji bude číst, toto čekat nebude. Celkově: kniha má sice nějaké ty mouchy, ale i přesto je to jeden z nejlepších druhých dílů, co jsem kdy četla. Takže pokud ještě přemýšlíte nad čtením této série, tak vám ji rozhodně doporučuji. A teď si ještě počkat dokud nevyjde další díl... To bude dlouhé a těžké čekání, protože o konci této knihy rozhodně nejde říct, že by byl uzavřený. 4,5/5⭐... celý text

Temný kvítek 2020, Crystal Smith

Během prvních pár stran (myslím, že to bylo sedmdesát) byl děj vážně hodně , zmatený, protože hned na začátku postava, která ještě na konci předchozího dílu žila, teď byla mrtvá (Toto není spoiler, protože to, že už není mezi živými je napsáno i v anotaci, kterou jsem před čtením knihy nečetla, což byla možná chyba... Ale spíš ne). Takže jsem byla celkově dost dezorientovaná, protože jsem nevěděla, jak, nebo proč a kdy zemřel, ale autorka nám to naštěstí po sté, možná po dvou sté straně vysvětlila. V ten moment, kdy už bylo vše řečeno, se děj začal pořádně rozjíždět. Začalo tu být více akce a já si to zamilovala. Postavy byly až na nějaké (možná častější) výjimky úžasné. Aurélie pro mě byla v předchozím a ve čtvrtce toho dílu takový průměr, ale na konci se něco změnilo a začala mi být opravdu moc sympatická. Zana jsem přestala mít tolik ráda. V první části knihy se neobjevoval vůbec a později mi začal připadat dost mrzutý. Romantickou linku mezi ** a ** fakt nemám ráda. Když jsou spolu, připadá mi, že se přetvařují a chovají se přiblbě. S koncem si autorka prohrála, stejně jako s emocemi čtenářů. Každá stránka byla dokonale propracovaná a každý odstavec mě dokázal překvapit. Nemůžu se dočkat dalšího dílu, protože závěr se Crystal vážně povedl. Kvůli špatnému začátku 3,5/5⭐... celý text

Královna plamenů 2020, Laura Sebastian

Nechápu negativní ohlasy u této série. Je pravda, že druhý díl nebyl úplně ono, ale i přesto je to skvělá série. Když jsem začala číst tuto knihu, byla jsem čas od času trochu ztracená, protože už je to nějaká doba, co jsem četla předchozí díl. Děj se rozjel už v první kapitole. Předchozí díl skončil zvláštně, takže jsem se bála, že začátek tohoto bude zdlouhavý a nebude se mi líbit, ale autorka tuto část naštěstí vynechala, za což jsem byla moc ráda. Postavy jsem měla celkově ráda, až na nějaké výjimky. Theodosii jsem neměla ráda, neboť mi připadala naivní, ale v Královně plamenů se začala chovat jako pravá vládkyně a já ji začala mít konečně ráda. Herona, Art a Blaise jsem milovala už od začátku, což se nezměnilo. Konec se dal sice očekávat, ale i tak tam bylo pár věcí, které mě překvapily a rozčílily.... celý text

Alenka v kraji divů… a za zrcadlem 2007, Lewis Carroll (p)

Alenka mi na začátku byla sympatická, ale později se můj názor změnil. Začala mi připadat naivní a také se ze všeho hned hroutila a brečela. Na databázi se samo napsáno: „Sama hlavní postava, neustále ohromená Alenka v bezděčných reakcích na imaginativní svět plný podivuhodných věcí a událostí“, což přesně vystihovalo moje pocity. Děj se stále vlekl a připadalo mi, jako by autor psal tento příběh, když mu byly čtyři roky, protože přesně tak to bylo napsáno. Nesrozumitelně a pro malé děti. Je avšak docela dost možné, že jsem celý příběh nepochopila.... celý text

Čarodějův synovec 2015, C. S. Lewis (p)

Krásný příběh plný opravdového přátelství, lásky k rodině a bolesti ze ztráty milované osoby. Takto bych knihu popsala před pár lety. Tento díl je podle mne moc jednoduchý. Děj se začal rozjíždět už na začátku knihu, ale i přesto se mi to moc nelíbilo. Tím, že se příběh odehrává před a při zrození Narnie, tak tu nebylo tolik akce, kterou jsem od toho očekávala.... celý text

Dvůr mrazu a hvězd 2018, Sarah J. Maas

Celou tuto sérii miluji, takže jsem se těšila i na novelu, která má být doplnění toho, co se stalo na konci třetího dílu. Jenže, jakmile jsem knihu dočetla, zjistila jsem, že to není normální příběh, ale dobře promyšlený marketingový tah autorky. Celá kniha je krásně napsaná. Prostě stylem Sarah J. Maas. Jedna věc je tu však jinak. Tentokrát nevypravuje celý příběh Feyre, ale jsou tu kapitoly i z pohledu členů Rhysova Vnitřního kruhu, přátel a Feyřiny rodiny. Kniha by v nemusela ani existovat, protože jediné co na celých dvou stech stranách zjistíme, je to, (SPOIL) že Feyre začne znovu malovat a bude chtít dítě. Tímto odstavcem by se dala celá kniha shrnout. Víc vážně nemám co k této knize říct.... celý text

Pokladnice kentaurů 2020, Renata Štulcová

Když jsem začala číst tuto knihu, bála jsem se, co v ní najdu, protože je to už přeci předposlední díl z této dlouhé a zároveň úžasné série. Jakmile se mi kniha dostala do rukou, říkala jsem si, jak chce autorka vyřešit všechny ty problémy, které se nám nakupily v předchozích dílech, a byla jsem velmi překvapená, když se tu vyskytla nová zápletka s novým problémem. Vážně netuším, jak bude muset být dlouhý další díl, aby se celá tato série srozumitelně uzavřela. S touto sérii jsem vyrůstala a vždy se mi moc líbila a ani tento díl není výjimkou. I když mi začátek úplně nesedl, protože se Marina na prvních dvaceti stranách metamorfuje a dalších sto se tam nevyskytuje a zároveň je ta část vyprávěna z pohledu někoho jiného, což mi celkem vaidlo. Ale jakmile se na scéně znovu objevila nese hlavní postava, začala jsem to milovat. Marinu jsem vždy měla moc ráda, ale to se teď trochu změnilo. Je to pořád ta samá úžasná osoba, ale už jde v jejím chováním vidět, jak na ni všichni tlačí, aby se začala chovat jako princezna. To by mi zas tak nevadilo, ale její chování mi čas od času připadalo nepromyšlené... Už od Dryád nechápu, kdo může mít Arthose rád a z tohoto dílu jsem byla obzvlášť nadšená, protože z našeho (ASI SPOI?) kentauřího krále udělala udělala autorka úplného blbce, za což moc děkuji, protože se konečně vyjevil ve své pravé podobě. Rowan... Co si budem. On je prostě úžasný, milý, hodný a nápomocný zlatíčko. Z konce jsem vážně hodně překvapená a rozčílená. Toto jsem v žádném případě nečekala a doufám, že se to nějak vyřeší, protože TO byl pro mě (a věřím, že i pro všechny ostatní) obrovský šok.... celý text

Ohnivý květ 2020, Natalie C. Parker

Obálka této knihy mě zaujala hned na první pohled a když jsem si přečetla anotaci, věděla jsem, že ji musím číst. Hodně dlouho jsem už nečetla knihu s pirátskou tématikou, takže toto byl další důvod, proč jsem si zrovna tuhle chtěla přečíst. Děj se mi líbil už od začátku. Zvraty začaly přicházet dřív, než jsem si ze začátku myslela. Všechny postavy jsem si oblíbila, ale něco mi tam chybělo. Žádnou jsem si nezamilovala úplně. Kaledonie byla fajn postava, ale čekala jsem prostě od ní něco víc. Často se chovala zvláštně a většinou jsem její chování nechápala. Například jsem nepochopila jednu věc na konci. Prostě proč?! Romantická linka byla hodně zvláštní. Ve tři sta stranách b pouze jeden kluk a toho jsem si skoro celou dobu představovala s jednou holkou, ale autorka ho na konci dala s jinou, což jsem taky vážně nepochopila. Konec byl taky celkově dost zmatený a zrychlený. Během celé knihy se posádka snažila dostat na jedno místo, aby splnily jednu misi a ta byla na konci rozepsaná na pět stran.... celý text

Železná dcera 2012, Julie Kagawa

Koho nebaví čtení samé chvály, tuto recenzi můžete přeskočit. Znovu to opakuji, ale tato série je moje srdovka. Tyto knihy mě provázejí už čtyři roky a vždy, když mám čtecí krizi a pustím se do nějaké z nich, krize okamžitě zmizí. Ale teď už k této knize. Už od začátku se v ději děje plno překvapivých zvratů. Je pravda, že prvních padesát stran tě ještě není úplně ono, ale potom se to rozjede a já se nemohla odtrhnout. I na tento díl jsem pořádala společné čtení, jenže jako u předchozího, jsem prvních pár dní četla podle rozpisu, ale potom už jsem to nevydržela. Meghan mi v tomto dílu chvílemi leze na nervy, protože se stává, že jí věci dochází strašně pomalu a v tu chvíli si říkáte, jak je hrozně naivní a blbá. Ale jinak ji mám hrozně ráda. Puk je ještě lepší než v prvním díle. Hlavně se tady projevuje to, že chová k Meghan určité city a je strašně krásné pozorovat, jak se je snaží dávat najevo. Ash byl na začátku až moc "chladný". K Meghan se prostě choval hnusně (po skoro sto stranách, bylo vysvětleno, proč, ale i tak mi to dost vadilo). Jakmile se blížila půlka, začal pomalu "roztávat". Už se z něj stal těm normální Ash, kterého mám ráda. Romantická linka je v tomto díle jedna z nejlepších. Začíná se tu rozjíždět můj milovaný milostný trojúhelník, který Julie Kagawa umí perfektně. 4,5/5⭐... celý text

Statečné a zlomené srdce 2020, Brigid Kemmerer

Tento díl mě hrozně zklamal. Začala jsem ho číst hned potom, co jsem dočetla jedničku, protože jsem se do ní zamilovala a chtěla vědět, jak to bude celé pokračovat, ale v podstatě jsem se nic moc nedozvěděla (vysvětlení za chvilku). Už od začátku mě to nebavilo, protože to bylo celé (kromě dvou kapitol) napsané z pohledu Greye a Lia Mary. V tomto díle jsem se chtěla hlavně dozvědět, co se stane s Rhenem, Harper a Uhlíkovem, ale neeee. Autorka nás nechá napospas těmto dvoum postavám... Greye jsem v jedničce milovala. Byl moje asi nejoblíbenější postava, ale v druhém díle jsem ho začala nesnášet. (spoiler) Během prvních padesáti stran pořád všem vykládá, že nechce brát Rhenovi jeho postavení, že se nechce stát králem, ale po pár stranách se rozhodne, že to takto teda nenechá a už si nechá říkat Výsosti. (konec spoileru) Lia Mara je podle mě nemastná neslaná hrdinka... Nevím co k ní jiného napsat, protože mi to nejde. Romantická linka byla asi jediná fajn věc. Mezi pár věcí, které jsem si z knihy odnesla, patří dvě slova. Fell siralla, což je přeloženo jako blbec. Vůbec by mi to nevadilo, protože je to celkem fajn slovní spojení, ale když se tam vyskytlo asi už po sto padesáté, začalo mi lézt na nervi. Konec byl asi nejlepší z celé knihy... Spíš poslední 4 procenta. Celkové hodnocení: pokud nechcete být zklamaní, tento díl nečtěte. Hrozně doufám, že se to vše ve třetím díle zlepší.... celý text

Temné a osamělé prokletí 2019, Brigid Kemmerer

Nic moc jsem od této knihy nečekala. Mělo to být prostě jen jiné převyprávění Krásky a zvířete, ale v tom jsme se strašně spletla. Do děje jsem se tak strašně začetla, že jsem ji měla během pár hodin přečtenou... (toto byla asi ta nejkratší doba, za kterou jsem přečetla čtyři sta stran v životě). Kdybych ji měla za sebe popsat jedním slovem, tak je to prostě návykový, protože od děje se prostě nešlo odtrhnout a vždy, když jsem si myslela, že už se v té knize horší věc stát nemůže, autorka mi to tam vmetla.... Konec byl úplně nejlepší. Harper je úžasná a strašně sympatická postava. Je milá, odvážná, nebojácná, když si něco umane, tak to udělá, ať to stojí cokoliv a hlavně umí přemýšlet, což už je u většiny hrdinek problém. Nikdy mi nepřipadala jako strašpytel. Vždy jsem její chování naprosto chápala, až na jeden moment, ale to se úplně ztratilo. Rhena jsem na začátku neměla v lásce, ale nevadil mi. Byl to prostě takový ten chlápek, který se všem dámám dvoří a snaží se, aby se do něj každá dívka zamilovala a Jediná věc, která mi na této knize hrozně vadí, je překlad té země, kde se děj odehrává... UHLÍKOV... Co to je sakra za jméno?! Jako tato kniha je na sto procent zařadí do seznamu nejlepších knih za tento rok.... celý text

Říkali mi Leni 2001, Zdeňka Bezděková

Prokletý 2020, Benedict Jacka

Tento díl je rozhodně lepší než předchozí. Do děje jsem se začetla a celou knihu měla přečtenou za dva dny. V podstatě se zápletka rozjela už hned na padesáté straně, ale já ji začala mít ráda až někde okolo dvou sté, protože do té doby to bylo takové pomalé, ale od této části všechno začalo zapadat a už se mi to začalo hodně líbit. Autor dokázal skvělě vymyslet a popsat svět a prostředí, ve kterém se děj odehrává. O "hierarchii" ani nemluvě. Krásné a zvláštní zároveň bylo to, že jste během čtení většinou nevěděli, kdo je na straně dobra a kdo zla. Benedict Jacka umí prostě vymýšlet úžasné světy. Alex mi připadá nemastný neslaný (chová se líp než v prvním díle), ale zase mám na něm ráda, jak se vždy dokáže dostat z jakékoliv situace. Luna je stále skvělá jako v předchozím díle. Má úžasný charakter a asi jako jediná postava dokáže něco cítit. Romantická linka je krásná, až na nějaké výjimky. Moc se mi líbí, jak se ti dva do sebe postupně zamilovávají, aniž by to ten druhý tušil. Konec mi nento vztah trochu zkazil... Je tu jedna věc, která mi hrozně vadila a to byla délka kapitol. Většinou každá měla okolo dvaceti pěti stran, což je strašný. 3,5/5⭐... celý text

Železný král 2012, Julie Kagawa

Já tuto sérii prostě miluji a nidko mě nepřesvědčí, že je nějaká špatná. Ať ji čtu po kolikáté chci, vždy se do ní zamiluji ještě víc. Na celou tuto sérii jsem pořádala společné čtení, takže jsem vždy měla číst jen určenou část denně. Ze začátku jsem to zvládala, ale jakmile se objevila moje nejoblíbenější část v této knize, začetla jsem se a přečetla dvě stě stran najednou. Svět je úžasně promyšlený. Země je rozdělena na Letní a Zimní dvůr a vždy podle chování nějaké bytosti poznáte, odkud pochází, protože fériové z Letního dvoru jsou "hodnější" a ti ze Zimního jsou více "nebezpeční". Celá série je skvěle propojena a děj je propracovaný od začátku až do konce. Během knihy se často vyskytují věty, které vám v tu chvíli připadají jako zbytečné, ale v budoucnu mají obrovský význam. Megan je mi strašně sympatická. Jako jedna z mála hrdinek z různých knih, má mozek a dokáže ho používat. Chvílemi se chová sice zvláštně, ale těch částí tam vězně není moc. Robbie je strašně moc úžasná postava. Je vtipný, praštěný a dokáže odlehčit jakoukoliv situaci. On je prostě takový ten kamarád, který vás má hrozně rád, pomáhá, chrání a vždy když potřebujete, pomůže... A to je typ kamaráda, kterého by podle mě většina lidí chtěla (nebo teda já určitě). A Ash... (SPOILER) o něm v podstatě nemůžu říct, jaký mi připadal na začátku, protože to už si nepamatuju. Jediný co se mi vybaví, když se řekne jeho jméno je dokonalost a úžasnost ❤️ 4,5/5⭐... celý text