Bílá paní
přečtené 747
Exorcismus mé nejlepší kamarádky
2018,
Grady Hendrix
Tak tohle byl průšvih téměř od začátku až do konce. Přehlídka všech klišé (ono v tomhle tématu je asi dost těžké se jim vyhnout, ale měla jsem naději, že se to autorovi povede), které se při slově exorcismus vybaví i naprostému laikovi, a i přes občas poměrně grafické scény kniha v konečném důsledku vyznívá téměř infantilně. Autorovi jsem nevěřila téměř nic, od démona promlouvajícího němčinou a “nějakým jazykem, který byl určitě starší” (tipuju aramejštinu) k obligátnímu “kdo-je-tady-vlastně-opravdový-ďábel-a-děje-se-to-vůbec”, a už vůbec ne ten ničivě deziluzivní a zoufale patetický konec, který čeká všechny maloměstské paničky, a který byl pomalu jak z červené knihovny, která se chce tvářit jako bildungsroman. Vyzdvihuju akorát postavy, které jsou uvěřitelně a stejnou měrou dojemné a otravné (nebo dojemně otravné/otravně dojemné), a za které dávám tomuhle přešlapu aspoň tu jednu *.... celý text
Smrtka
2018,
Neal Shusterman
Na knihy žánru YA si už obvykle připadám trochu stará (a dost mě to děsí), ale Smrtka mě vážně bavila. Neotřelý a lehce (ale příjemně) morbidní námět, skvěle vykreslené postavy (Rowan... fajn, asi ještě nejsem tak stará, když mám pořád slabost pro ty klišoidní rebelské a stoické typy), děj, který odsípá a o ve většině případů nepředvídatelné zvraty není nouze... těším se na další. Btw, měla jsem se vykašlat na angličtinu a přečíst si knížku radši ve slovenštině. “Kosec” je úspěšně docela vysoko na žebříčku nejvtipnějších a nejlepších slov, co jsem kdy slyšela.... celý text
Údobí mlh
2005,
Neil Gaiman
Všemi zmiňovaný deus ex machina konec mi neseděl, dokud jsem nedošla k úžasně zvrhlému/nádhernému závěru, který svým paradoxem přesně vystihuje, proč nemám problém s vírou, ale nesnáším náboženství. Happily ever after, in hell. Jdu na další díl.... celý text
Manifesty surrealismu
2005,
André Breton
Zjistila jsem, že surrealismus (a hlavně to, jak ho chápe v tomhle případě osoba nejpovolanější, tedy sám Breton) chápu já lépe přímo z praxe (e.g. z Nadji), než když o tom čtu teoreticky; důvodem asi bude i fakt, že Manifesty mi z velké části přijdou jako taková soukromá Bretonova egohonitba; je nicméně povedená a nikdo jí neupře jazykovou originalitu a zajímavé myšlenky.... celý text
