Blue
přečtené 824
Anča a Pepík zasahují
2006,
Lucie Lomová
Tohle je prostě úžasný komiks. Ač dospělý, krásně jsem si početl.
Velmi čtivá kniha. Pokud vám tento v podstatě zapomenutý historický román (byť román weilovský, tedy kompozičně osobitý) přijde pod ruku, nebojte se pustit do jeho četby.... celý text
Hadí ostrov
1959,
Alberto Vojtěch Frič
Ze tří Fričových knih pro mládež ta nejméně životná. Bohužel musím konstatovat, že dnes je to už mrtvá záležitost a kromě skalních Fričových příznivců už tuto přece jen velmi naivní, byť vysoce humanistickou a určitě i zajímavou, knihu nebude asi nikdo číst.... celý text
Bílý Indián
1991,
Josef Klempera
Velmi příjemné nenáročné a přitom kultivované vyprávění o první Fričově cestě do pralesa. Ideální čtení třeba k vodě.
Měsíční prach
2000,
Arthur Charles Clarke
Je to v podstatě katastrofický román, pouze zasazený do budoucnosti a na Měsíc. Nic víc a nic míň než napínavé - ale velmi kultivované - čtení na dovolenou. V dobrém slova smyslu.... celý text
Kosprd a Telecí
2013,
Eva Papoušková
Možná je to tím, jak byla kniha prezentována, jak byla všude chválena - mne prostě tak moc neohromila.
Bratři Sesterové
2013,
Patrick DeWitt
Čekal jsem víc, to říkám rovnou. Je to vlastně taková westernová road movie, dobře se čte, ale to je málo. Jestli tahle kniha obdržela nejvyšší kanadské literární ocenění, mám obavu o osud kanadské literatury. Nechci ale nikoho odrazovat, není to v žádném případě ztráta času.... celý text
Rozmarná léta
2013,
Jiří Menzel
Příjemně napsané vzpomínky, které by ale mohly být obsáhlejší, zejména v závěrečné části. Nic se tu třeba nedovíme o účinkování ve filmech Upír z Feratu, Povídka malostranská nebo Srdečný pozdrav ze Zeměkoule, přitom v nich hrál Jiří Menzel hlavní role. Ale myslím, že žádné memoáry nejsou tak detailní, aby v nich čtenáři něco nechybělo. Takže i přesto dávám plný počet a knihu vřele doporučuji ke čtení. A doufám, že se autor ke svému hraní nějak vrátí ve druhém díle svých pamětí.... celý text
Oceánem na kře ledové
1958,
Jules Verne
Ačkoliv se tu nevyskytují žádné vernovské vynálezy, pattří tato knížka, řečeno s mírnou ironií, mezi nejfantastičtější Vernova díla. Mne třeba vyloženě fascinovala indiánská dívka Kayeta, na kterou hrdinové románu narazili na Aljašce. Její kmen zanikl a ona jde do služby k bílým. A pak se ještě dovíme, že umí rusky. Ale dosti ironie, kdo se pustí ještě dnes a v pokročilém dospělém věku do četby verneovek, musí ledacos zkousnout. A já to udělal rád. Byla to příjemná četba. Šíleně naivní, ale já čtu hlavně pro radost. 70%... celý text
