Blue Blue přečtené 824

Duely

Duely 2005, Antonín Bajaja
4 z 5

Antonín Bajaja umí podmanivě vyprávět, jeho příběhy jsou hluboce lidské, svým postavám rozumí a má je rád. Vše je tu odžité a přesně odpozorované. Je to zralá a moudrá kniha. Jen ten efektní styl plný střihů, kdy se střídají časové roviny i úhly pohledu, mi přišel někdy zbytečně složitý. Ale to je jen můj čistě osobní postesk, mám raději více přímočařejší vyprávění. Rozhodně doporučuji.... celý text


Zločin na Starém Městě pražském

Zločin na Starém Městě pražském 2014, Daniela Krolupperová
ekniha 4 z 5

Je to opravdu pěkně napsané, ale velmi mě zklamalo, když jsem na konci zjistil, že si autorka nepohlídala, aby jí seděly detaily samotného neštěstí na dvoře. Tam jsou takové logické nesrovnalosti, že jsem to těžko rozdýchával. Možná to děti neřeší, ale ony jsou tak mazané, že bych je nepodceňoval.... celý text


Mluviti stříbro

Mluviti stříbro 1982, Antonín Bajaja
4 z 5

Je to pěkné čtení, mozaika několika příběhů lidí okolo jednoho JZD. Chyběla mi ale nějaká větší sevřenost jednotlivých příběhů a doznávám, že mi uniklo, proč autor považoval za nutné volit tak komplikovaný "střihový" způsob vyprávění. Ale stvrzuji: čte se to moc dobře.... celý text


Buffalo Bill kontra Jesse James

Buffalo Bill kontra Jesse James 1971, David Hamilton
3 z 5

Řekněme si to rovnou: žádný zázrak to není. Ukecanější western snad neexistuje. Tady se mluví stejně jako v divadelní hře. Celá kniha je jeden velký dialog. Jen zřídka narazíte na nějaký popis děje. A rozhodně není plus, že ty dialogy jsou mnohdy nadbytečné, někdy také trochu "akademické", rozhodně tu postavy nemluví tak, že by se jim to dalo věřit. Ale budiž, v mayovkách to není jiné. Kniha je to zvláštní, nikde nenajdete tolik vysvětlivek, které mají - zřejmě dětského - čtenáře dovzdělat. Některé z poznámek jsou rovněž komicky nadbytečné, ale zvídavý čtenář se tu skutečně ledacos dozví. Co mě zaráží: nenarazil jsem ještě na podobný ediční podnik. Kniha vydaná na Slovensku, česky, v exkluzívním balení, v masovém nákladu. Co to bylo za akci? Také se mi nikde nepodařilo zjistit nic o autorovi a a jeho sérii buffalobilek. O té druhé česky vyšlé samozřejmě vím, ale zajímala by mě celá řada.... celý text


Limonádový Joe - Zabijácká suita

Limonádový Joe - Zabijácká suita 2004, Jiří Brdečka
4 z 5

Nehodnotím tady pouze hru jako takovou, ta se ostatně dochovala jen jako torzo, hodnotím zde edici, tedy celou tuto drobnou knížku včetně doslovu, který nás podrobně informuje o vzniku hry a okolnostech jejího uvádění. Tento drobný svazek je velmi dobrým počinem a jistě potěší všechny příznivce svérázného Zápaďana.... celý text


Poslední aristokratka

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček
3 z 5

Zkoušel jsem už číst hodně humoristických knih, ale nakonec jsem vždy skončil u toho, že jediná humoristická kniha, u níž se člověk opravdu směje, je Saturnin. Na tomto názoru setrvávám i nyní.... celý text


Limonádový Joe

Limonádový Joe 2001, Jiří Brdečka
5 z 5

Nahlédnutím do svého seznamu přečtených knih jsem zjistil, že jsem Joea právě přečetl počtvrté. Pokud mne nějaká kniha neustále nutí, abych ji znovu otevíral a celou přečetl, je zbytečné, abych tu psal, že se mi líbí. Místo toho mohu poukázat na to, co se mi nelíbí. V místech, kde autor neodolal, aby se pochlubil se svými znalostmi historie Divokého západu, to trochu skřípe. Myslím, že tu nemuseli postupně defilovat všichni tehdy známí pistolníci a nepotřebovali jsme ani jejich životopisy. Tudy vnikají do příběhu trochu falešné tóny. Ale to jsou jen pihy na kráse. Všiml jsem si naopak, že díky své velké stylizovanosti vůbec nezestárl jazyk knihy. Takže Joe tu s námi může být ještě opravdu dlouho.... celý text


Mlýn na mumie

Mlýn na mumie 2014, Petr Stančík
4 z 5

Pánské čtení. Mohou to samozřejmě číst i dámy, ale budou se červenat.


Dědicové

Dědicové 1996, William Golding
5 z 5

Knihu dávám mezi doporučené, ale dodávám, že ji lze doporučit pouze čtenářům, kteří si masochisticky libují ve čtení obtížných textů. Ti budou nadmíru spokojeni, protože budou sledovat děj očima neandertálce, což je opravdu čtenářská výzva. Dědicové jsou velmi originální kniha s námětem, který asi těžko najde ve světové literatuře obdobu. Goldingova představa o tom, jak se asi potkali neandertálci a homo sapiens je opravdu interesantní, je to kniha, o které se dá přemýšlet, a k níž se dá, ačkoliv je to těžké čtení, i vracet.... celý text


Škvorečtí: Čtyřicet let zážitků a korespondence

Škvorečtí: Čtyřicet let zážitků a korespondence 2014, Ota Ulč
4 z 5

Není to zcela souvislé vyprávění, resp. nepokrývá vyváženě celé popisované období a některé informace, zejména pak citovaná korespondence, působí bez znalosti kontextu trochu vytrženě, rozhodně je to ale vítané doplnění biografie obou pánů.... celý text


Pán vzduchu (převyprávění)

Pán vzduchu (převyprávění) 2014, Ondřej Neff
3 z 5

Ondřeji Neffovi se skutečně podařilo napodobit Julese Verna. Bohužel ale až příliš dokonale. Měl jsem několikrát pocit, že teď by ten text měl vzít do ruky někdo, kdo by zdlouhavé pasáže prokrátil a dal příběhu větší švih. Zkrátka udělal by z toho verneovku pro 21. století. Vím, že to v posledních letech někdo dělal, ale teď si nemohu vzpomenout kdo.... celý text


Analfabetka, která uměla počítat

Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson
4 z 5

Stařík mě moc nebavil, vyloženě mě nudily retrospektivní scény, které příběh zpomalovaly, Analfabetka mi přišla kompaktnější a také vtipnější.


Lišky na vinici

Lišky na vinici 2007, Lion Feuchtwanger
5 z 5

Četl jsem knihu vydanou v roce 1980, v tiráži bylo uvedeno, že se jedná o šesté vydání, což znamená, že se jedná o knihu poměrně často vydávanou, a také je tam uveden počet výtisků 75 000. To je číslo ohromující vzhledem k tomu, že se jedná o velmi tlustou knihu s nikoliv jednoduchým námětem. Žádné lidové čtení. Ale když je kniha tak často vydávána a v tak vysokém nákladu, znamená to zřejmě, že je o ni zájem. Jsem tomu velmi rád, protože pokud čteme takové knihy, nemusíme se o vysokou kulturní úroveň našich čtenářů nikterak obávat. Lišky na vinici jsou čtení poměrně náročné, kniha je našlapaná detaily, takže i když má jen 700 stran, čte se jako by měla dvakrát tolik. Ale to je u Feuchtwangera vždy. Přesto nakonec čtenář nelituje, že u knihy strávil tolik času. Místo této jedné knihy mohl možná přečíst tři jiné, ale je velká pravděpodobnost, že by byly horší.... celý text