broskev28 přečtené 2205

Zlatý z nebe 2017, Marie Benetková

Místy jsem si připomínala Indiánský běh Terezy B. V něčem jiné a v něčem podobné, ale určitě čtivé, lidsky citlivé a graficky úžasně zpracované!

Pojízdný krámek snů 2018, Jenny Colgan

První kniha od této autorky a dostavilo se mírné zklamání. I když zase musím přiznat, že očekávání - už podle názvu a obálky - nebyla až tak vysoká . . . Pobavilo mě líčení života na farmě, skotské dlouhé bílé večery, dobré rady kamarádky s nezapamatovatelným jménem. Moc ráda bych navštívila stodolu, kterou si nechala z lásky "interiéristovi" renovovat ta mrcha Kate, a strávila v ní alespoň týdenní dovolenou! A moc se mi líbil pánský komentář Marekh, děkuju.... celý text

Poník Bandita a protivné ale 2010, Zuzana Holasová

Možná to nebylo adrenalinový, ale mně se knížka líbila tuze a převelice. Doporučila jsem ji autistické holčičce, která miluje koně (a sama na nich jezdí), ale nesnáší čtení. Byla tak nadšená, že si knihu chce koupit, aby ji měla doma i poté, až ji vrátí k nám do knihovny. To je něco jako Nobelova cena pro knihy! Moc doporučuju i těm, kdo se ke koníkům třeba ani nepřiblížili. Příběh je skvělý a dětští i dospělí hrdinové jakbysmet.... celý text

O krok pozadu 2015, Henning Mankell

Takhle si představuju správnou detektivku: vyšetřovatelé mají k dispozici tytéž údaje jako my čtenáři, a přestože jim na počátku nedávají žádný smysl, časem se objevují nitky a souvislosti. Záleží na úhlu pohledu jednotlivých členů týmu, na dalších podrobnostech, které nalézají při cestě určitým směrem, ale neznamená to, že se věci udály zcela jinak, než je čtenáři předkládáno. Už jsem se přesvědčila, že takový postup nebývá samozřejmostí. Například v knize Konec léta autor vůbec nectil tento přístup. To, co bylo řečeno na začátku knihy, už rozhodně neplatilo na jejím konci, což mě velmi iritovalo a připadlo mi to vůči čtenáři nefér. O to více děkuju autorovi nejen za jeho logický postup, ale také za obecně lidské zamyšlení na téma kriminality v současném světě. A samozřejmě doporučuju všem milovníkům klasické detektivky!... celý text

Faja 2017, Petra Stehlíková

Druhý díl série - byl o dost delší než ten první, takže i když jsem si plánovala dočíst o něco méně než polovinu za večer, brzy jsem to vzdala (to je ta zrádnost e-knih!); - se stejně jako díl první nevyhnul chybám a překlepům, škoda; - obsahoval slovníček neznámých pojmů (stejně jako první díl), i když také s chybami; - byl pro mě mnohem napínavější a čtivější: už jsem "byla v obraze" aspoň ohledně základních informací a postav a teď jsem si doplňovala mezery; - mi poskytl setkání s postavami dávno opuštěnými (starý brusič) a pohled na některé situace v prvním díle se tak úplně změnil; - mě nechal natěšenou na pokračování mnohem více, než tomu bylo u začátku série; - mě přiměl autorce poděkovat (děkuji mnohokrát za čtivou knihu) a požádat: mějte s námi čtenáři soucit a dodejte nám co nejdříve další pokračování příběhu! Jinak se mi totiž stane, že i další noci budu trávit přemítáním, kdo je oním tajemným potomkem madam P. A vůbec, je to ona nebo on ? ! ?... celý text

Větrná hůrka rodiny Brontëových 2017, Hana Parkánová-Whitton

Pro toho, kdo se zajímá o díla sester B., především mám na mysli Janu Eyrovou a Na Větrné hůrce, určitě zajímavá kniha. Mě nejvíc fascinovalo, že ani jedno ze šesti dětí svého otce-vikáře nepřežilo, všichni zemřeli mladí. Podle toho, co je tady psáno, je velká škoda, že Emily, Anna a Branwell nesepsali a neposlali nakladateli své příběhy Angrie a Gondalu. Možná to mohly být nějaké další Rukopisy Narnie, prostě fantasy pro mládež. Vím, že jsem podobnou knihu, tuším že autor (nebo autorka?) byl dánské národnosti, už četla. Byla trochu podrobnější; smrt Charlotty byla přičítána mimoděložnímu těhotenství, Branwellův alkoholismus a posléze opiová závislost byly také popsány důkladněji. V románu H. Whitton mi chybějící podrobnosti vynahrazovaly černobílé fotografie jejího manžela. P.S. Hvězdičky jsem chtěla dát 3, ale ukázaly se jen 2 a oprava nějak nezafungovala. Ale knihu určitě doporučuju!... celý text

V podezření 2015, Michael Robotham

Řekni lituji, kterou jsem četla jako první, byla určitě lepší. To ale nic nemění na mém tvrzení, že si hodlám přečíst všechny u nás vydané knihy tohoto autora. I tahle totiž byla čtivá a zajímavá - popis fungování sociálního systému ve Velké Británii, jak složité je prokázat zneužívání mladistvých. Když stát zakročí, může způsobit nenapravitelné škody, stejně jako když nezakročí; jak se má kurátor, sociální preventista, právník a posléze soudce dobrat pravdy na základě zcela odlišných informací od obou rodičů? Detektivní příběh v kombinaci s dětstvím hlavního hrdiny. Problém s diktátorským otcem, který synovi naplánuje život i kariéru. Až v momentě, kdy Joseph opravdu potřebuje každou pomoc a nemůže si vybírat, od koho ji přijme, zjistí překvapivé věci o své rodině. Takže určitě doporučuju, tohle rozhodně není nuda ani ztráta času.... celý text

Řekni lituji 2015, Michael Robotham

Čtivé, napínavé, zajímavé. Hlavní postava, psycholog Joseph, je skvělá. I z těch knižních řádků čtenář cítí jeho zájem, rozvahu, zkušenost, empatii . . . Takže je to jasné: chci přečíst všechny u nás vydané knihy tohohle australského detektivního génia. A vám doporučuju totéž!... celý text

Vězeň noci a mlhy 2016, Anne Blankman

Přidávám se ke všem, které kniha zaujala. Pro mne, jelikož jsem nečetla žádný z autorkou doporučovaných Hitlerových životopisů, byl zajímavý především jeho kolaps po 1.světové válce, o tom jsem nikdy neslyšela. Postupné vystřízlivění Gretl a pohled na strýčka Dolfa jako na pacienta-psychopata působil trošku naivně, v jejím věku ovšem žádný div. Ale abych pravdu řekla, nepochopila jsem vraždu Geli - je jasné, že to nebyla sebevražda, ale kdo a hlavně proč se jí chtěl zbavit? Nevím, jestli noviny, které zveřejnily plány nacistů na postupnou degradaci až po konečnou likvidaci židovského obyvatelstva, byly pouze lokální, mnichovské. Ale dokážu pochopit, že je nikdo nebral příliš vážně; v roce 1935 to byly jen obludné megalomanské plány. O deset let později už to byla příšerná realita.... celý text

Co je tvoje, je i moje 2013, Tess Stimson

Kniha čtivá, občas se mihne chybka - nedělá je tedy jen ve Státech žijící Zee. Mnohem spíš se do ní začteme my ženy; koneckonců je jasné, že autorka při psaní myslela hlavně na nás. Moc se mi líbil autorčin popis "internetových skupin" typu čurám na papírek; ta dnešní doba je fakt šílená. Na jednu stranu postupujeme striktně v duchu GDPR, na druhou stranu na sebe na sociálních sítích doslova vykecáme první poslední. Ale o to tady nešlo. Jak už někdo napsal, je tu zajímavý sourozenecký konflikt: ta první a ta druhá. Tatáž situace, ale každá ji vidí a pamatuje si ji jinak. Souhlasím, mám z dětství tytéž pocity. Jinak ovšem nedokážu pochopit ani jednu ze sester, pokud jde o přístup k dětem. Ale právě proto čtu a tyhle typy potkám aspoň v knihách. Takže doporučuju.... celý text

Prvních patnáct životů Harryho Augusta 2015, Claire North (p)

Začala jsem s četbou asi před půl rokem a asi ve třetině jsem to vzdala. Důvod nebyl v knize, ale ve mně: potřebovala jsem rychle přečíst něco jiného. Teď, kdy mě čekají dva týdny nemocničního lenošení, jsem se k ní vrátila a jsem mile překvapená. Každý Harryho život je jiný, v žádném z nich bych ho neodsuzovala, protože se vždy snaží dostát svým morálním zásadám. Ano, pravidelně v každém životě zabíjí - naprosto ho chápu a dělala bych totéž. Hlavní kouzlo příběhu mají násobné životní osudy dvojice přátel/nepřátel; už první strana, úvod, by nám mohla napovědět, ale myslím, že nikdo z nás čtenářů tak daleko nedomýšlel. Zážitky z dětství, Klub Kronos a jeho fungování, vzkaz z budoucnosti. Nechápu sice, jak to vlastně všechno fungovalo - fyzika nikdy nebyla moje oblíbená věda, ale četba to byla zajímavá, takže určitě doporučuju!... celý text

Domov pro Marťany 1998, Martina Drijverová

Černé lekníny 2017, Michel Bussi

Postupně pročítám všechny autorovy knihy a kdybych měla známkovat, pořád by mi na jedničku vyšel jen první román, Vážka. Bussiho příběhy jsou hodně zamotané, řešení bývá často téměř neuvěřitelné. V tomto příběhu se navíc dozvídáme spoustu detailů o impresionistech, především o Claudu Monetovi, o barvách a barevných kompozicích, ale především o tom, jak se městečko Giverny změnilo zásluhou Moneta, který tu strávil posledních 30 let života. Vlastní detektivní příběh mi zase - jako je tomu u tohoto autora vždy - unikl, měla jsem velký problém orientovat se v postavách. Ačkoli datace kapitol odkazuje na současnost, není tomu vždy tak; to byla první věc, která mě mátla. Dalším problémem pro mě byla jména, občas jsem si vůbec nebyla jistá, která postava právě teď kráčí vesnicí. Takže doporučuju a přeju, abyste byli pozornější čtenáři než já a abyste se v příběhu lépe orientovali.... celý text

Bylo jedno hovínko 2011, Petr Tychtl

Tak nevím. Dětem se určitě bude líbit samotný název, o tom žádná. Obrázky jsou povedené, veršovánky taky nejsou špatné, i když se mi třeba moc nejeví "Kačenka, co má hlásek do tenka". Zaujal mě i opačný postup trávicí soustavou - začínáme u hovínka a dopracujeme se k jídelníčku! Co mi ale vůbec nesedí, to jsou slova o dietě. Dětská obezita je určitě problém, ale potkat se s dietou už ve třech čtyřech letech, to se mi nezdá. I když zase na druhou stranu, pokud už malé dítě pochopí, že dieta neznamená drastickou redukci, ale vhodnou úpravu stravy, nemůže to být na škodu. Takže doporučím svému tříletému, jakékoli texty hltajícímu synovci.... celý text

Papuchalk Petr 2013, Petr Horáček

Tolik pochvalných slov jsem o téhle malé knížečce slyšela, než se mi konečně dostala do rukou. A všechna byla pravdivá, skvělými ilustracemi (třebas ty kapičky, co zůstávají papuchalkům na nožkách) počínaje a jednoduchým textem konče. Moji synové už jsou na ni velcí, ale do obecní knihovny by se nám určitě tuze hodila!... celý text

Vosí továrna 1998, Iain Banks

Opravdu zvláštní kniha. Na základě komentářů, které jsem jen lehce prolétla, se mi do ní moc nechtělo. Jsem ráda, že jsem to nevzdala bez boje, určitě to stálo za přečtení. Zvláštní místo, zvláštní rodina, zvláštní hrdina. Ale nenazvala bych ho psychopatem; žít v takovém prostředí by asi zacloumalo s každým. A já jsem se, nevím proč, mnohem víc děsila jeho bratra. První věta komentáře gladya dokonale sedí, tak jestli si troufáte, přeju zvláštní, naprosto netypické počtení.... celý text

Múza 2017, Jessie Burton

Opět se ztotožňuju s komentářem soukroma. Na rozdíl od Miniaturisty se tady pro mne žádné zapouzdření do příběhu - dané především jazykem, historickým kontextem a postavami - nekonalo. Možná byla chyba i ve mně; četla jsem tuhle knihu v nemocnici, kde se synem na onkologickém oddělení čekáme na výsledky, takže situace ne zcela běžná a soustředění rozkolísané. Přesto si troufám tvrdit: je to zajímavá čtivá kniha, o tom žádná, ale fascinace nizozemským příběhem byla úplně jiná káva.... celý text

Myš Bláža na cestě za blahobytem (Malované čtení) 2013, Jarmila Léblová

Úžasná kniha pro všechny věkové kategorie! Vyšla nejprve v roce 2005 jako čtení na dobrou noc: starý děda myšák vypráví myšatům pohádku, "no, spíš povídku o myši Bláže a o tom, jak se vydala do světa za štěstím". Skoro 50 stran s nádhernými ilustracemi Venduly Hegerové. V roce 2013 poslala axioma dětem 2.vydání téhle knihy, upravené jako malované čtení. Zmizel děda myšák, zůstala jen samotná povídka. Změnilo se řádkování, mj. taky proto, že do textu jsou tu a tam přidané maličké obrázky místo slov. Ubylo velkých celostránkových obrázků a z už tak útlé knížky je knížečka, kterou slupnete na posezení. Celá je laděná do žluta, takže i opticky působí jako kus sýra, sliny se sbíhají. A sýrem se tu opravdu nešetří, například na dvojstraně 18/19. Mému synovi je 22 let, ale Myš Bláža byla a je knihou jeho srdce. Dodnes si ji pamatuje a dodnes si v ní čas od času listuje. Tvrdí, že lepší knížku pro začínající čtenáře nikdy nenašel, a já se k němu přidávám. Tak hurá do čtení, pochutnejte si!... celý text

Čas mezi šitím 2014, María Dueñas

Opět mi z duše promlouvá soukroma - určitě jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale úroveň je jakoby nevyvážená: některé úseky odsýpají a jiné se naopak vlečou. Některé situace jsou naprosto věrohodné, o jiných dost pochybuju. Ale kdo se rád vrací do nedávné historie, ten určitě ocení zajímavé pasáže týkající se německého angažmá ve Frankově válečném Španělsku. Politické tahanice ve vládě, sympatie či naopak antipatie jednotlivých politiků. Ať už se děj odehrával v Africe, ve Španělsku, ve Francii či Portugalsku, autorka se vždy snažila přiblížit nám čtenářům to konkrétní prostředí v době války. Mě třeba překvapilo, jak moc se lišila situace Španělska a Portugalska. Vztah obou přítelkyň - hlavní hrdinky a Rosalindy - byl velice zvláštní. A co teprve vztah souseda Felixe a jeho matinky! Zkrátka knihu určitě doporučuju, dejte si ji jako neuspěchané vydechnutí mezi krvavými, často překombinovanými a povětšinou vymyšlenými thrillery. Tohle se opravdu mohlo stát (a něco prokazatelně stalo).... celý text

Vytoužené dítě 2018, Catherine Chidgey

Přemýšlela jsem o tom, kolik knih vydávaných v současnosti se vrací do válečných let - Zlodějka knih, Pekařova dcera, Sůl moře, Zlomení andělé, Švadlena z Dachau, Dopisy, které nikdo nečetl; Pět dílků pomeranče; u nás Hana a Slepá mapa. Je to určitě pochopitelné, protože válečné situace do příběhu vždy vnesou onu krizi a katarzi, kterou by neměl postrádat žádný zajímavý příběh. A my čtenáři tak máme možnost octnout se díky zkušenému autorovi v době, kterou většina z nás určitě nezažila, ale přesto bychom o ní měli něco vědět. Všechny knihy, které jsem vyjmenovala, jsem také četla. Každá z nich je jiná a každá mě nějak obohatila. Vytoužené dítě tak jen pokračuje v té dlouhé řadě a já žasnu třeba nad dokonalostí německé propagandy - exkurze do továren jsou příkladné. Výchova ve škole mi připomněla, že každý režim dětem zlidšťuje své "velké muže" - my jsme zase vyprávěli rodičům o dobru, které konal soudruh Lenin (naštěstí už ne Stalin). Poválečný vývoj rozděleného Německa a osud hlavních hrdinů, který vlastně určila matka jednoho z nich . . . Určitě doporučuju, i když je to čtení těžké a neveselé.... celý text