broskev28 přečtené 2205

Sběratelka parfémů 2016, Kathleen Tessaro

Tak jako mnozí níže komentující čtenáři, i já jsem byla touhle knížkou příjemně překvapená. Líbila se mi hned na první pohled obálka; poměrně dlouhou dobu jsem proto tuhle knížku měla nachystanou na stole a denně jsem ji přelétla pohledem. Potom jsem onemocněla a každá kniha vyskytující se poblíž byla ta správná. Sběratelku jsem přečetla během jediného dne a přiznám se, že mě velmi potěšila. Příjemný překlad a bezchybný text; i tady figuruje nejen dvojí, ale hnedle trojí časová rovina, ale není to chaotické; zajímavý kontrast mezi Londýnem a Paříží 10 let po válce, zatímco v čase války se dostáváme pouze do Paříže; pravidla fungování jednoho amerického hotelu ve 30.letech, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zákazníků. A tohle vše nám ještě nic nevypovídá o vlastním příběhu, o postavách, které se střídavě objevují a zase mizí, aby se posléze vynořily v jiné fázi svého života, změněny často k nepoznání. Ano, hned od začátku tušíme, proč se Grace stala dědičkou, ale já ani na konci nevím, kdo byl jejím otcem. A to už vůbec nemluvím o alchymii parfémů, resp. o jejím slovním pojetí; třeba výraz bílé narcisy - papírníčky jsem slyšela poprvé. Často jsem si představovala, jak zajímavý by mohl být film natočený podle této knihy - honosné hotelové haly i zašlá zadní schodiště, scény Lamba a Evy v kasinu, kostýmy, účesy i líčení všech postav. No a úplně nejvíc bych se samozřejmě těšila na flakóny plné vůní . . . Takže pokud jde o mne, určitě doporučuju.... celý text

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

Naprosto a zcela se ztotožňuju s předešlým komentářem Adelix. Tak chaotický a neuspořádaný, pro mě navíc i poměrně nezajímavý příběh jsem snad od téhle autorky nečetla. Občas jsem měla chuť knihu odložit a už se k ní nevracet. Možná je chyba ve mně, protože se nacházím ve stavu nemocných, ale bylo to tak. Pevně doufám, že její nejnovější kniha, kterou jsme si do knihovny objednali, bude mnohem lepší!... celý text

Katka Krátkozraká 2017, Patrick Modiano

Anotace mě zaujala, tak jsme si knihu objednali do naší obecní knihovny. A stalo se totéž, co zdejším čtenářům na databázi: nic moc, vždyť ona to není zas až taková sláva, a navíc děti to vůbec nebavilo, říká maminka, která po večerech předčítá vypůjčené knížky svým třem synům . . . Tak počkáme, až bude tuhle knihu předčítat maminka dcerám, třeba dopadne lépe. Já už nemám komu předčítat, jen sama sobě. Jelikož momentálně stůňu, beru zavděk vším, a tak jsem se do téhle útlé knížečky pro děti pustila. Jak příběh samotný, tak lehce rozmazané pastelové Sempého ilustrace mě potěšily a ani trochu nenudily.... celý text

Jacobova obhajoba 2013, William Landay

Jsem máma 14letého kluka a přiznám se, že tohle mnou otřáslo. Ani já zdaleka netuším, čím se můj syn zaobírá v době, kdy já jsem ještě v práci a on už sedí doma a "sjíždí" mobil. (U nás je to naopak: do školy syn nosí knihu a o přestávkách či o volných hodinách si čte; telefon nechává doma.) Je tichý, nenápadný, nijak zvlášť oblíbený, docela chytrý. Představa, že bych byla donucena třebas jen uvažovat na téma jeho viny či neviny, je pro mě jako pro mámu naprosto příšerná. A to nemluvím o závěrečné scéně; při ní jsem nejprve rozhořčeně a nesouhlasně vykřikla. Potom jsem asi dva dny přemýšlela a nahlížela jamajskou historku (a pak že nemá v knize význam, pravili někteří!) ze všech úhlů. Představovala jsem si něco pro mne nepředstavitelného: naši rodinu v téhle situaci, kdo a jak by reagoval. A pomalu jsem začínala autora chápat. Těžký kus, zvláště pro rodiče náctiletých. Kdo další si troufá?... celý text

Ve stínu cypřišů 2004, Diane Chamberlain

Většina příběhů Diane Chamberleinové se - alespoň pro mne - čte jako detektivní příběh. Ani tento nezklamal a já jsem se pomyslně opět vrátila do dob, kdy smíšené páry v "nejdemokratičtější zemi světa" neměly naději na šťastný život. A nejen to, Delora jako matka jediného dítěte, to tedy bylo něco! Obdivuju způsob, jakým se obě dívky semkly a nenechaly si své sesterství zničit. A to nemluvím o mnoha dalších zajímavých postavách, jejich vzájemných vztazích, o pohledu na americké zdravotnictví (vzhledem k osobním zkušenostem autorky určitě uvěřitelnému). Nedovedu si představit, že by se kniha mohla někomu nelíbit, takže přeju příjemné čtení ! P.S. Již několik let máme cypřiš jako vánoční stromek; syn si ho vyžebral a sám odnesl domů, když byl malý kluk (a cypřiš byl malý stromeček, který hravě uneslo pětileté dítě). Po deseti letech každoročního letnění na balkóně je z něj krásný a hustý strom výšky dospělého člověka, takže je to jasné: tuhle knihu D.Ch. jsem prostě musela přečíst.... celý text

Milenci a cizinci 1999, Diane Chamberlain

Když jsem knihu začala číst, připomněla mi Jodi Picoultovou a její Čas odejít. Nemyslím tím, že by se nějak dějově shodovala, ale šlo o život ve zvířecí rezervaci, o zajímavé soužití rodinných příslušníků. Prostě to pro mne nebyla "ta" Diane Chamberleinová, na jakou jsem zvyklá. I tak jsem ráda, že jsem se ke knize dostala a přečetla jsem ji. Líbilo se mi vykreslení vedlejších postav příběhu, zajímavé scény v peruánské přírodě - další z mnoha míst, kam se velmi pravděpodobně nikdy nedostanu. Snažila jsem se pochopit chování hlavních hrdinů a především to, jak rodinná tragédie ovlivnila jejich další život; ne vždy se mi to dařilo, přiznávám. Ale knihu určitě doporučuju.... celý text

Na Věrnosti 2012, Tana French

Po knize Podoba, která se mi velmi líbila, jsem byla natěšená i na tuhle detektivku Tany French. První polovina příběhu mě nadchla, nebyla jsem schopná přestat číst, bavily mne dialogy, fascinovaly mě rodinné propletence. Poté se tempo zvolnilo a většině čtenářů asi začalo "svítat", to ale vůbec neznamená, že nastal čas knihu odložit. Před Francisem smekám, já bych se neudržela. Vztah mezi ním a Rosie byl něčím úžasným, co jim oběma pomáhalo přežít bezútěšnou rodinnou situaci. Následná prázdnota, v jeho věku a při jeho zamilovanosti, to musela být šílená pecka. O to víc lze chápat jeho "dnešní" umanutost a snahu dopídit se pravdy. Takže určitě doporučuju!... celý text

Polibek na rozloučenou 2010, Deborah Crombie

Dar moře 2003, Diane Chamberlain

Konečně zase po delší době velmi čtivá a zajímavá knížka. Autorka nezklamala a krok za krokem vede nás čtenáře časy dávno minulými, abychom na konci zjistili, že všechno je jinak, než jsme si mysleli (měla bych použít jednotné číslo, určitě jsou zde i čtenáři bystřejší než já). Zajímavé postavy a jejich příběhy, takže určitě doporučuju!... celý text

Poslední poutník 2016, Gard Sveen

Další z knih - v poslední době mám na ně jaksi smůlu - plných těžko přeslabikovatelných jmen, dějových smyček a zápletek, několika časových rovin. Poctivě jsem se snažila, ale šlo mi to ztuha, to přiznávám. Takže když jsem se konečně dostala k rozuzlení, jsem tak vyplivnutá, že vůbec nedokážu ocenit klady a zápory tohoto díla. Jediné, co mě opravdu zaujalo, bylo potvrzení informace, k níž jsem se dostala už v mnoha předešlých válečných knihách: vítězné mocnosti se po obsazení poražených zemí předháněly v tom, kdo "nabere" do svých řad více členů německé rozvědky, abwehru, gestapa. O německé odborníky byl velký zájem a po válce měli zaručenou novou identitu, zaměstnání a slušný příjem . . . Oni válku rozpoutali, oni z ní profitovali a po válce byli právě oni vyhledávanými pracovníky na straně Rusů i Američanů; denacifikace země trochu jiným způsobem. A obyčejní lidé, kteří o válce nerozhodovali, během ní strádali a po ní možná ještě víc, to zase odskákali. Pak má člověk věřit tvrzení o božích mlýnech.... celý text

Orfeus v podsvětí 2014, Tom Harper (p)

"Hádanka: muž se vypraví na konec vesmíru a pokouší se prostrčit ruku dál. Pokud se mu to podaří, znamená to, že i dál se nalézá nějaký prostor, a on tedy nedošel na samou hranici. Jestliže se mu to ale nepovede, znamená to, že něco na té druhé straně mu v tom brání, takže své mety stejně nedosáhl." "To je paradox." Něco podobného pociťuju i pro tuhle knihu. Rovina historická a rovina současná mají velmi nestejnou "záživnost" pro nás čtenáře, takže někdy jsem se musela do další četby nutit. Časté odkazy na Sókrata, učitele hlavního hrdiny, jsou velmi zajímavé, pro mne určitě zajímavější nežli Platónovy citace v záhlaví kapitol. Takže doporučím těm, kteří se rádi probírají starořeckými mýty a kteří v knihách nehledají pouze akční scény. P.S. Myslela jsem, že docela slušně znám řeckou mytologii. Když jsem si na s.376 přečetla větu o Théseovi (byl prý prvním, kdo unesl krásnou Helenu, ještě před Paridem - o tu dámu tedy byl zájem), pochopila jsem, že tomu tak není a ještě mám co dohánět.... celý text

Veselí 2018, Radka Třeštíková

Málokdy knihu nedočtu, většinou se poctivě snažím, ale tady jsem to vzdala. Nevím, kde je chyba. Souběžně čtu Orfea v podsvětí; taky to není žádný čtivý trhák, ale v obou časových liniích si dokážu najít něco, co mě zaujme a nutí číst dál. Tady jaksi nic nenacházím, takže ani nedoporučím.... celý text

Padni komu padni – Život a případy Elišky Wagnerové 2014, Tomáš Němeček

Sedm mongolských koní 1946, Miloslav Fábera

Služebná a vrah 2015, Sam Thomas

Historická detektivka - v Yorku, 1645, se střetávají "hříšní" obyvatelé města se skupinou bohabojných. Tu tvoří jakási rodinná sekta, která putuje od města k městu a káže proti nepravostem. V tomto výbušném prostředí postupně dochází k sériovým zločinům. Poněkud atypickou vyšetřovatelkou je porodní bába, fakticky ovdovělá příslušnice šlechtického rodu, se svou služkou. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se ponořila do tak dávné doby, která je mimo jiné evokována i jazykově. (Možná by pomohlo, kdybych četla předešlý, 1.díl - Zločin v Yorku.) Ale když se mi to podařilo, děj začal překvapivě rychle ubíhat a já nestačila zírat, co se vyšetřovatelkám podařilo odhalit. Takže pro toho, kdo nespěchá a má čas na potřebný ponor, určitě doporučuju.... celý text

Má lady Jane 2017, Cynthia Hand

Bylo by skvělé, kdyby historie opravdu byla taková. Kdyby se král mohl ztratit a poté, když v poslední vůli na trůn dosadil svou sestřenici a ona se ujala vlády, by se zase našel, ale o vládu by neměl zájem, tak by se vydal, kam ho srdce táhne . . . Vzít historické postavy a sestavit si příběh podle svého gusta mi připadá jako výborný nápad. Musíte se jen zaměřit na tu správnou věkovou skupinu; ti starší a moudřejší vám to nespolknou. Pravda, asi tím někomu uděláte zmatek v dějepise, ale pokud nekapíroval doteď, tak ta škoda zas nebude tak velká. Obrovská. Převeliká. Monstrózní. Tím chci říct, že Janina sbírka synonym mi byla velmi sympatická, podobně jako její vášeň pro knihy. A vlastně jako celá tahle kniha.... celý text

Podoba 2010, Tana French

Mám ráda detektivky, ve kterých se dozvím i něco jiného než vlastní detektivní příběh. Jak píše Mira7, odkazy na dlouholeté problematické a velmi konfliktní soužití s Angličany byly určitě zajímavé. A potom mě zaujalo i porovnání dnešní přetechnizované, ambiciózní mládeže s pětkou v Hlohovci; jejich způsob života v domě, který měl úžasné kouzlo. "Celá naše společnost je založená na nespokojenosti - lidi chtějí víc a víc a ještě víc, neustále jsou nespokojení s tím, jak bydlí, jak vypadají, jak se oblíkají, se vším. Považujou za samozřejmý, že smyslem celýho života je být pořád nespokojenej. Pokud jste naprosto spokojení s tím, co máte - zvlášť pokud to, co máte, není žádná velká sláva -, tak jste nebezpeční. Porušujete pravidla, podkopáváte nedotknutelnou ekonomii, zpochybňujete všechno, na čem je postavená společnost." Na tom přeci něco bude!?! Každopádně doporučuju nejen milovníkům detektivek.... celý text

Amnézie 2016, Michael Robotham

Přečteno jedním dechem, jako správná detektivka. Spousta klišé - ztracené dítě, uzavřený a omezený prostor jako místo činu, padouch = ruský mafián. A přesto je to pro mě strhující čtení. A v textu spousta zajímavých úvah, třeba na téma rodina, přátelé. "Nechápu, proč jsou lidé ochotni mi takhle nabízet pomoc. Měli by ode mne utíkat, až by se jim za patami prášilo. Ali říká, že v lidech probouzím pocit loajality, ale zdá se mi, že přijímám laskavosti, které v životě nemám šanci splatit. Ani náhodou nejsem dokonalá lidská bytost. Jsem cynik a pesimista a občas mám pocit, že jsem vržen do tohoto života nehodou zrození. Ale v takovýchto chvílích ve mně náhodný projev laskavosti nebo dotyk jiné lidské bytosti vzbuzují víru, že dokážu být jiný, lepší, očištěný. Joe na mě takhle působí. Chudý člověk by si neměl půjčovat víc, než je schopen splatit." Chybičky a překlepy se vloudily, ale v únosné míře; naopak překlad je skvělý! A tak se omlouvám za dva komentáře a doporučuju všemi deseti. Nebo spíše všemi pěti!... celý text

Chuť soužení 2010, Jude Morgan

Četla jsem tuto knihu už kdysi dávno a když se mi nyní dostala do ruky knížka Hany Whitton na stejné téma, teprve jsem se rozpomínala a hledala autora i název. Souhlasím s kritikou překladu (ač nejsem kovaná v angličtině, někdy ta česká spojení drhnou) a hlavně chybovosti: častý nešvar nakladatelství, která šetří na práci kvalitního korektora. Samotný příběh je smutný: vikář měl šest nadaných a šikovných dětí (nejméně se vyvedl ten jediný syn) a všechny je přežil. I tak si myslím, že obě nejznámější díla sester B. by ony samy jen stěží, ve své další tvorbě, překonaly. Ovšem kdyby sepsaly své dětské fantazijní příběhy, to by asi byla jiná! Je velká škoda, že se k tomu neodhodlali - i s bratrem Branwellem, který se jich často a rád účastnil. Dětská literatura asi tenkrát nebyla příliš žádaná a ceněná, jinak si neumím vysvětlit, proč jeden proud své fantazie, který navíc všichni sourozenci tak milovali, v knižní tvorbě zcela ignorovali. Možná jsme tak zůstali ochuzeni o zajímavé dílo typu Letopisů Narnie, škoda!... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Natěšená Houbařkou jsem se vrhla na Anežku a byla jsem velmi zklamaná. Zatímco Sářin příběh pro mne jako čtenářku plynul hladce a vůbec se mi nechtělo knihu odkládat, tady jsem měla problém dočíst každou kapitolu. Těžké a náročné téma, sloh odpovídající tomu každodennímu zápasu. S úlevou jsem konečně dočetla, a teprve teď knížku i autorku oceňuju. Adopce je vždy obrovské riziko; vlastní děti vám dají zabrat a málokdy se vyvedou podle vašich představ; už proto je asi hloupost mít nějaké představy. Kdysi jsem četla knihu Rodičovství není pro každého a čím dál víc s ní souhlasím. Chcete-li v životě něčím být, studujete zvolený obor. Být rodičem je snad to nejtěžší, co si umím představit, ale kde vás naučí, jak vychovávat dítě? A co právě to vaše dítě! A přesto si (téměř) každý z nás na rodičovství troufne . . . Byla jsem ráda za zmínku o Roku kohouta. Tam jde o osobní zkušenost, urputně prožitou a poté vypsanou, tedy žádný fiktivní příběh. Navíc Julie je zcela jinou matkou než T.B., Julie by zřejmě měla problémy - i když možná podstatně menší - s jakýmkoli dítětem. Každopádně doporučuju; další výrazný příběh na téma adopce romských dětí.... celý text