Dobraadresa
přečtené 162

Plná slávy
1993,
Bruce Marshall
Něžná a milá verze stejného žánru, jakým jsou psané třeba Klíče království nebeského A. J. Cronina. Dobrý kněz sice v tomto případě neputuje světem, ale potkává se i tak s lidskostí všeho druhu a na rozdíl od Cronina nejde ke svatosti přes velká utrpení a protivenství v církvi, ale přes pochopení a laskavost v nakládání s malými osudy - ostatních kněží, sebe samého a především běžných lidí v jednom skotském městečku.... celý text

Písně a verše staré Číny
2004,
Ferdinand Stočes
Skvělé čtení pro kohokoliv, kdo se zajímá o starou i dnešní Čínu. Pro překlady z čínštiny nestačí umět znaky, důležité je taky znát historický a společenský kontext vzniku textů, třeba i jenom kvůli tomu, abychom tušili, že "oblaka a bouře" znamenají intimní styk. A Ferdinand Stočes udělal spoustu práce pro to, aby kontextu básní co možná nejvíc porozuměl.... celý text

Jak rozumět populární kultuře
2017,
John Fiske
Tahle knížka je jedním ze základních kamenů studia populární kultury. Proto ji stojí za to přečíst coby zdroj a nikoliv v převyprávění následovníků. Podobně jako Proppova Morfologie pohádky je taky o dost zábavnější a živější než většina reflexí, které se jí věnovaly. Což taky dokládá celkem zbytečný dialog Fiskových žáků na začátku.... celý text

Dumasův klub
2000,
Arturo Pérez-Reverte
Přál bych si chytřejšího ďábla. Tenhle funguje na bázi dětských rébusů. Každopádně napsané je to svižně a cca od strany 30 už knížka nenudí. Těšíte se na konec, který je sice dopovězený, ovšem trošku nanicovatý. A literárněvědné vývody před vyvrcholením nejsou ani extra objevné, ani užitečné. Spíš jen zpomalují. Na zabití času je ale knížka v pohodě.... celý text

Dopisy psané stoikem
2018,
Lucius Annaeus Seneca
Díky Marku Aureliovi miluju stoiky se vší jejich neokázalou praktičností. Seneca v dopisech Luciliovi pomáhá člověku vidět před sebou užitečný ideál a mířit k němu. Moc se mi líbilo jeho opakované zdůrazňování, že filozofovat pro hraní se slovy a chytání za ně je k ničemu. Důležité jsou jiné věci.... celý text

Tak ještě jedno jaro tedy
2015,
J. H. Krchovský (p)
Seřadit J. H. Krchovskému výbor podle ročních období je milý, i když nijak extra objevný nápad. Jako vstup do Krchovského poezie nebo jako laskavé připomenutí známých věcí knížka rozhodně funguje. Oceňuji, že výbor není prvoplánový a najdou se v něm i náročnější kusy s pro autora netypickou formou. Ale pořád jde jen o výbor, pro obdivovatele autorova díla tedy nic moc nového.... celý text

Rozptylování
2019,
Christopher Reid
Psaní pomůže od ledasčeho, od smutku ze smrti někoho milovaného spíš ne. I tak mají ale texty, které popisují zkušenost podobné ztráty, smysl. Čtenář díky nim může docenit své vlastní štěstí, dokud ho ještě dočasně drží v rukou. Pokud jde o samotné básně, asi existují v daném žánru i silnější (např. Faberova Neskonalá), ale Reid je rozhodně zkušený básník a Milan Šedivý slušný překladatel. Knížku stojí za to vzít do rukou.... celý text

Po stopách jazyků: Lingvistická dobrodružství
2021,
Miroslav Černý
Cestopisy a úvahy Miroslava Černého (vedle téhle knížky například i Mizející hlasy, Němá planeta nebo Slovem svět) dokládají hluboký osobní zájem autora o ohrožené jazyky a jejich budoucí osud. Texty by bohužel potřebovaly pořádnou editorskou práci, aby byly fakticky i myšlenkově hutnější a zbavily se mnoha v podstatě zbytných úvah a informací o méně zajímavých okolnostech a zážitcích z autorových cest. Černého zaujetí a znalosti dělají z knih čitelnou a užitečnou záležitost, jen stylistika a podceněná možnost škrtat občas text shazují do internetového blogísku. Přesto knihy doporučuji – pokud by chtěl čtenář vyzkoušet nejlepší ze zmíněných čtyř, asi to je Slovem svět.... celý text

Synagoga ikonoklastů
2018,
Juan Rodolfo Wilcock
Okouzlující herbář neexistujících géniů, šílenců a dalších postav, které dovádějí do důsledků bláznivé nápady svého tvůrce. Knížka není velká, ale najdete v ní ledacos, od parodie na marxisty po zesměšnění literární vědy 20. století a hlubokou pravdu, že idiot je nejvyšším stádiem lidstva.... celý text

Zlatý mrak
2023,
Petr Bláha
Pro mě největší překvapení roku. Přesvědčivá, našlapaná a čtivá sci-fi se spoustou nápadů a příjemnou zápletkou na hraně vědy a fantazie. Postavy jsou načrtnuté s milou originalitou, i když je jich možná v příběhu až trochu moc a sem tam jsem musel chvilku hledat, v jaké části děje jsem. Ale ani v těch chvílích jsem se nenudil a těšil jsem se, co bude dál. Na dva úplně neznámé autory je to parádní výkon. Navíc je knížka krásně vypravená, bez chyb a s dotaženou grafickou úpravou.... celý text

Vystup na horu a buď tam
2022,
Václav Vacek
Tohle je poctivé a přímé křesťanství pro 21. století. Václav Vacek se vždy znovu ptá, co po nás opravdu chce Ježíš, a zbavuje se spousty neživého balastu, který jenom zakrývá cestu k tomu chovat se laskavě, milosrdně a bez zákeřnosti. Vacek na mnoha místech oživuje moudrost starých textů a umožňuje ji vidět v její stále nové kráse.... celý text

Děvčátko, rozdělej ohníček
2005,
Martin Šmaus
Cením si toho, že se Martin Šmaus jako jeden z mála soudobých autorů nebojí patosu, slz a velkých slov. Na druhou stranu je jeho text něčím jako apoteózou romantického "cikánství" pro 21. století - jeho hrdina na sobě cítí všechny hříchy světa, a přece sám, neumazán špínou okolí, zůstává čistý a jako obětní beránek jde od tragédie k tragédii, aby nesl úděl romského lidu, který jakýmsi podvědomým instinktem stále znovu a znovu naplňuje. Romové jsou v tomhle pojetí skoro nesvéprávné bytosti, něco mezi lidmi, anděly a zvířaty, co se řídí věčným instinktem a nemůžou jinak než prostě krást, zpívat bolavé písně a stýskat si po hvězdných nocích u velkých ohňů, když zrovna vybydlují další dům a strhávají mu krovy, aby byl večer ohníček, protože jim nedochází, že už zítra může pršet (motiv zmíněný několikrát). A všechno je osudové a za všechno se vytahuje nůž a pravda je to, co se zrovna říká, aniž by to mělo jakékoliv důsledky pro zítřek. Má to přinášet pochopení, ale upřímně řečeno to může vyvolávat i odpor.... celý text

Metafyzická trilogie
2023,
S. d Ch. (p)
S. d. Ch. ve své lepší formě. Každá z her je postavena na jednom roztomilém nápadu, který rozehrává do absurdna, mnohem dál, než by běžný autor takového nápadu došel. Ironická hra s jazykem moderního uměleckého provozu je třeba v Don Juan Luxury Art dohrabána na dřeň, takže katalogy výstav už nikdy nebudu číst stejně. Třetí – váchalovská hra se točí na několika reáliích, které krásně spojuje věcným dialogem přepracovaných metafyzických bytostí. No a první hra o Thomasu Bernhardovi se od jednoduchého mimoběžného dialogu krásně vyspiráluje až do posmrtného sebepozření. Což vám možná bez přečtení není úplně srozumitelné – tak si to dejte :-)... celý text

Na cvičišti. Bojiště
2023,
Daniel Hradecký
Hradeckého poezie jako obvykle jde do jádra jazyka a s oblibou ho odírá, hladí, hraje si s ním a posílá ho na nečekané cesty. Je okouzlující už jenom ty hry pozorovat. Drásavý obsah textů k nim dostanete jako bonus.... celý text

Skořicové krámy (15 povídek)
1999,
Bruno Schulz
Bruno Schulz: Skořicové krámy. Překlad Petr Motýl Na zadní straně obálky se o Bruno Schulzovi píše jako o polském Kafkovi. Nejspíš proto, že v jedné z povídek se otec vypravěče postupně promění ve švába a zmizí. Motiv proměny člověka ve hmyz je sám o sobě zajímavý a jistě bychom ho našli i v jiných dobových textech, ale nedělá ještě ze Schulze Kafku. Stejně tak bychom o něm mohli mluvit jako o polském Thomasi Mannovi, protože v kapitolách o figurínách (které jsou ještě zajímavější než kapitola o švábech) používá stejný motiv lidského demiurga, kterým začíná Doktor Faustus. Schulz ale není ani Kafka, ani Mann, je to Schulz. Zvláštní spisovatel se zajímavými a brilantními momenty, obecně ale už pro dnešek trošku upovídaný. (Pozn.: četl jsem nový překlad Petra Motýla).... celý text