DorianGreene
přečtené 95

Inferno je nejhorší román Dana Browna. Slavný spisovatel jede podle svého zavedeného mustru, až člověka několikrát při čtení napadne to známé přísloví o opakovaném vtipu. Brown se tentokrát při promýšlení románu asi hodně díval na Fincherovy filmy Hra a Sedm. Do toho zamíchal Dantovu Božskou komedii, Vasariho Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, přidal základy biochemie a transhumanismu, protřepal, zamíchal a jako výsledek uvařil čtenářům neuvěřitelný guláš. Jako vždy je nejsilnější v kulturně-historických popisech, když se hlavní hrdinové ocitnou ve Florencii, Benátkách a Istanbulu. Ale to už je lepší přečíst si třeba Muže z Vinci od Františka Jílka nebo Waltariho Šťastnou hvězdu. Tam je líčení středověkého a raněnovověkého umění nejen přesnější, ale i barvitější.... celý text

Triumf zla / Dvě novely
1997,
Arthur Breisky
Breiského Triumf zla je souborem esejů, který v imaginárních portrétech ukazuje negativní a tragické rysy velkých postav historie jako aristokratické, okolím naprosto nepochopená gesta. Zajímavá záležitost psaná vytříbeným jazykem. Více v recenzi.... celý text

Vzpomínky
1994,
Jiří Karásek ze Lvovic
Vynikající memoáry přibližující atmosféru fin de siecle. Ideální také jako pramen pro historika.