Elevant přečtené 460

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Backman tentokrát zabruslil do kriminálního námětu, nicméně kniha nepojednává o loupeži, nýbrž o lidech, kteří se do ní zapletli. Jakokaždá autorova kniha je i tato výhradně o lidech, o tom, jak se dostali tam, kde jsou a kam půjdou dál... jejich příběh je v této knize čtenáři neservírován jako puzzle: na začátku spousta dílků, útržkovitých, o kterých čtenář ví, že k sobě patří, a nakonec se z nich skutečně seskládá provázaný celek.... celý text

Bože chraň aspidistru 2019, George Orwell (p)

Gordon Comstock je muž, který se chce vzepřít systému: tomu, čemu dnes říkáme "konzumní západní společnost" a tak podobně. Jenže svého předsevzetí odpoutat se od světa peněz se drží tak dogmaticky, že se dostává do slepých uliček, z čehož znovu peníze, a znovu a znovu se zbavuje zodpovědnosti za své činy, přičemž zabředává do nihilismu nejtěžšího kalibru. Může tedy být Gordon symbolem? Ztělesněním utopistické ideje, která se tak dlouho snaží prosadit svou nejlepší cestu, až popře samu sebe? Jako v každěm Orwellově díle, i zde můžeme hledat svědectví o určité době, určité společnosti a jejích hodnotách. Tato kniha vás nutí uvažovat o tom, čeho jsme vlastně součástí, jakého systému, který nás může kdykoliv spolknout? Jakou roli můžeme v systému hrát, ať už je to systém dobrý či špatný? A hlavně: pořídili bychom si domů aspidistru?... celý text

Paní Bovaryová 2012, Gustave Flaubert

Paní Bovaryová je nejenom stavebním kamenem ve francouzské literární historii a předzvěstí naturalismu, ale také skvěle čitelný a strhující román. V jeho jádru je hluboký psychologický obraz Emmy Bovaryové, v jehož čirosti se stává bezpředmětným, zda-li je Emna 'dobrý' či 'špatný' člověk. Ačkoliv je ve Flaubertově románu patrný determinismus, kterému se později věnoval Zola ve svých románech, zůstává Emma Bovaryová věrným zpodobněním člověka se svobodnou vůlí, prostý pseudovědeckých experimentů zakomponovaných do řádků knihy. V tom se také nachází tragičnost prptagonistky: i přes skutečnost svazujících poměrů ve vyšších vrastách společnosti té doby zůstává pravdou, že paní Bovaryová se pro zkázu rozhodla sama. Další zajímavé aspekty románu se vyjevují prostřednictvím jeho konfrontace se samotným autorem. Na jedné straně je tu Flaubertův přísný, použiji výraz vědecký postup, kterým jeho opus magnum vznikalo, na druhé staně je autorův výrok: "Paní Bovaryová jsem já". Názor ať su udělá kdo chce.... celý text

Bába 2001, Daniil Charms (p)

Nonsensové miniatury, které podávají z první ruky svědectví o době, která nedávala smysl. Ve svých povídkách Charms vystihuje atmosféru porevolučního Ruska, člověka však mohou oslovit i dnes, neboť jsou stále velmi výmluvné. Jsou totiž nesmyslné, poťouchlé, paradoxní a temné... stejně jako život sám.... celý text

Návštěva staré dámy 2018, Friedrich Dürrenmatt

U čtení hry jsem se bavil, je velmi lehce napsaná, a přesti závažná... předkládá velmi těžké morální dilema, která čtenáře nutí uvažovatnad hodnotou (bez)významného lidského života a významnou sumou peněz. Samozřejmě, že větší prospěch přinese odětování života za peníze, takže to by bylo nejsmysluplnější jednání, na druhé straně by se tím porušil důležitý morální princip, což by muselo mít v tomto městě fatální důsledky na kolektivní etice. Je to typická výzva, se kterou se musí potýkat utilitarismus a která dělá starosti i mě samotnému jako člověku, který nevý, přiklání-li se k utilitarismu, či ne. Rád bych věřil, že bych za peníze cizí život neprodal, ale vůle davu je silná a jedinec se jí může nechat lehce strhnout... celý text

Fyzikové 2018, Friedrich Dürrenmatt

Fyzikové jsou brilatní groteskou plnou zvratů, jejíž myšlenku shrnují autorova slova: "Obsah fyziky se týká fyziků, její důsledky všech lidí". Jedná se o příběh geniálního fyzika, který se skrývá před zodpovědností za ničivý potenciá jeho práce. Je o obětování jednotlivce. Je to humorně a s lehkostí psaný příběh okořeněný absurdnímy poetismy, jenž vyznívá velmi tragicky. Zkrátka, je to skvělá hra.... celý text

Lettipark 2018, Judith Hermann

Lettipark je mimořádně dobře napsaná povídková sbírka. Je psána prostým a jasným jazykem, přesto však plná osobitých nuancí a poetických obrazců. Překladatel Petr Štědroň projevil očividně velkou citlivost při práci s texty Judith Hermann. Její povídky mi připomněli práce Raymonda Carvera, ačkoliv jsou mnohem "ženštější", sdílí s ním totiž tajemnou a melancholickou atmosféru. Mimo autorčin mistrný styl psaní se však povídky pohybují v oblasti podobně laděných knih spíše v průměru, příběhy které se v nich odehrávají jsou často neuchopitelné a jaksi nicneříkající a často jsem si přál, aby je autorka byla rozvedla. Avšak jako v každé povídkové sbírce, i zde jsem objevil několik skutečně krásných příběhů, které mi v hlavě utkvějí. A věřím, že i další čtenáři si najdou ty své.... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

Námět s potenciálem velkého románu se Steinbeckovy podařil vydestilovat ve stostránkovou, nesmírně silnou novelu. Že mne kniha hned ze začátku pohltila jsem poznal podle toho, že jsem si začal v hlavě konstruovat všechny možné vývoje událostí, přičemž jsem hlavním dvojici protagonistů nepokrytě fandil. Rozuzlení, jaké si Steinbeck vybral, bylo po úvaze nevyhnutelné. Přesto mi zabralo chvíli, než jsem se z knihy vzpamatoval.... celý text

Dívka jménem Boy 2016, Helen Oyeyemi

Postmoderní román Dívka jménem Boy je autorčinou první knihou vydanou v češtině, což je udivující vzhledem k tomu, že autorka žije v praze a v anglicky mluvících zemích je velmi populární. Tento román mne zaujel svou nezvyklou výstavbou: opírá se o klasický příběh o Sněhurce, který je přetvořený v kroniku rodu a zároveň svědectvím o své době. Odehrává se v Americe 50. let, takže se pochopitelně nevyhýbá tématu rasismu: na toto téma jsem poslední dobou alergický, protože anti-rasistické zásady se pumpují do takřka všech okruhů umění a kultury v té míře, až to není hezké. Nicméně v této knize dávají smysl a neštěstí v tomto ohledu autorka příliš netlačí na pilu. Do takovéhoto zdánlivě realistického příběhu jsou zakomponovány určité magické prvky, ať už se jedná o nádech pohádkového vyprávění, který se nese celou knihou, nebo o zcela fantastické motivy zrcadel, které překreslují skutečnost. V těch může milý čtenář hledat metafory a může se také pokochat záchvěvem magického realismu, ve kterém jsou zrcadla velmi populární.... celý text

Oči modrého psa 2016, Gabriel García Márquez

Od Márqueze jsem v době, kdy píši tento komentář, přečetl pouze Dvanáct povídek o poutnících a na Sto roků samoty sbírám odvahu. Od Očí modrého psa jsem toho moc nečekal, souděpodle čtenářskývh ohladů, nicméně kniha předčila mé očekávání. Sice rozhidně nejde o učebnicový příklad magického realismu, spíše na mne působí dojmem surreálných textů. Nejsou snadno čitelné, protože velmi hutné a člověka stojí mnoho energie proniknout pod závoj podivných vět, aby odkryl povídku ve své úplnosti... nicméně výsledek stojí za to. Čtenáři se dostane svědectví o znepokojivých, nepřirozených, živočišně krásných příbězích.... celý text

Může se to stát i vám 2018, * antologie

Spíše průměrná antologie, která sází na jistotu s klasickými hororovými povídkami a nepouští se do experimentů. Jako většina antologií, které se mi dostaly do rukou, i tato je subjektivně nevyvážená: vedle skvostně srdceryvné povídky Sama doma je tu mimořádně špatně napsaná povídka Na kolejích stála... Mimo to jsem neobjevil vodící linku, která by měla povídky tematicky sdružovat pod štítkem "může se to stát i vám". Pravdou je, že povídky jsou velmi různorodé a na své si přijdou asi všichni milovníci žánru, nicméně málokoho asi skutečně nadchne kniha jako celek.... celý text

Buď už, prosím tě, zticha 2011, Raymond Carver

Carverovy povídky jsouzcela upřímné: autor v nich nikdy nic nepřiklášluje, nodomýšlí ani nelže. Jsou prosty metafor, alegorií a dalších podobných odklonění od člověka. Dávají právě tolik smyslu jako život. Carverovy povídky jsou průhledy,okna která dávají nahlédnout čtenáři na určitý úsek v příběhu lidského života, který se odehrává i po jejich skončení. V jejich otevřenosti a přímočarosti se skrývá nekonečno.... celý text

Zázrační hoši 2017, Michael Chabon

Skvěle napsaná hořkosladká fraška z literárního prostředí. Spousta situací dovedených ad absurdum, groteskních... a strašně vtipných. Sem tam Chabon také spáchá nějákou tu slovní hříčku. A protože je struktura knihy velmi organická, bez časových posunů a vypráví příběh v těsné návaznosti, knihu si nejlépe vychutnáte když ji přečtete naráz, alebo alespoň v co nejpevnějším časovém rozmezí. Třeba si vemte den volna.... celý text

Flanďákova koupel 2002, Boris Vian

Bohužel, knihu jsem dočetl jenom z toho důvodu, že mezi mnoha nezáživnými povídkami se našlo několik skutečně vianovských skvostů (např. povídka Vlkodlak). Většina povídek byla v podstatě velmi zahuštěné Vianovy romány,které však postrádaly tvar a disponovaly vyjímečně nepostřehnutelným dějem. O kvalitách povídek mne zdaleka nejvíce přesvědčuje samotný styl psaní, typický pro Viana a plný absurdních slovních hříček a drobných, roztomilých nonsensů.... celý text

Plešatá zpěvačka / Židle 2006, Eugène Ionesco

Ionescova Plešatá zpěvačka je povinností pro každého milovníka absurdního divadlo z pochopotelných důvodů. Jednak prakticky vzato tapočala éru tohoto nového divadla, druhak se stala prototypem absurdní hry. Je to hra velmi odvážná, která porušuje většinu pravidel platících ři psaní divadelních her, ale když je čtenář schopen se s Ionescovým stylem popasovat a přistoupit na jeho (anti)hru, čeká ho velmi vytříbebá zábava. Jednoaktovka Židle se téměř nepodobá divadelní hře jako spíše nějàké jevištní performanci; hlavní slovo tu mají kulisy a nejdůležitější je manipulace s ptostředím na jevišti. Je to jedna z těch her, které skutečně mohou vyniknout pouze na jevišti a už ne tolik na papíře. Přesto oceňuji její vydání spolu s Plešatou zpěvačkou, díky čemuž se dostane do širšího povědomí. Mimo to i samotné vydání Plešaté zpěvačky a Židle v jednom souboru od nakladatelství Artur je velmi povedené: nechybí precizně zpracovaná biografie autora v datech, a byla zde zařazena i Ionescova krátká úvaho o hře Plešatá zpěvačka, o jejím vzniku, smyslu a inscenacích.... celý text

Červená tráva 2000, Boris Vian

Mám-li Červenou trávu porovnávat s Pěnou dní, kterou jsem četl bezprostředně před ní, musím přiznat, že se mi Červená tráva nezamlouvala tolik jako druhá kniha. Přesto však je i tato útlá novela velmi vianovská, což znamená plná hravých slovních hříček a malých absurdních situací hrajících specifickým humorem, který se může každou chvíli proměnit v hořké slzy. Nicméně Červená tráva na mne působila dojmem zpovědi, velmi niterené, ale už ne tolik srozumitelné. Jako by se Vian nechával unést svou vlastní spisovatelskou grandiozitou... takže čtyři hvězdy a Pěna dní zůstává nepřekonána.... celý text

Měděné pole 2018, Gyrðir Elíasson

Krátké povídkové miniatury, které zaznamenávají malé situace, zdánlivě bazvýznamné okamžiky, které jsou však schopny vyvolat silný dojem, často až tísnivý. Na mne osobně Měděné pole působilo jako jedna z nejsmutnějších knih, se kterými jsem se v poslední době setkal, ačkoliv nedokáži přesně říct, proč. Do takových malých příběhů však často zasahuje nějáký prvek, který je přesahuje. Něco neobyčejného, magického nebo prostě neinterpretovatelného. Jako například tvář pod víčky, záhadně vítaný cizinec, vystřižený Výkřik nebo portugalské úmrtní oznámení.... celý text

Mimo dosah 2019, Samanta Schweblin

Velmi povedená kniha, která překračuje hranice žánrů i vypravěčskývh způsobů. Autorka si v průběhu celé knihy nechává svá tajemství, díky kterým je příběh zastřený a tísnivý, od počátku však naznačuje, k čemu směřuje - k tragédii, která zpřetrhá pouta mezi matkou a dcerou, a která děsí svou nevyhnutelností. Knihu můžete číst jako temný a smutný horor, trochu jiný thriller nebo jako symbolické dílo, pravdou však je, že ustředním motivem knihy zůstává strach - strach z předtuchy, z živočišné nevolnosti, strach o své nejbližší.... celý text

Kniha hrůzy 2012, * antologie

Působivá hororová všehochuť. Čtenář možná může být lehce zklamaný anotací, která slibuje děs a hrůzu, avšak v knize jsou kromě čistokrevných hororů (krvák Zubatí duchové, duchařina Hudba Bengta Karlssova, vraha) zastoupeny také téměř surreálná, lehce zneklidňující povídka Alice pod igelitem, fantasy povídka Troud, ocílka a křemen, nabo záhadná a tísnivá povídka Něco smutného a temného. Knihou se tedy netáhne bezděčný pocit strachu, nýbrž temná atmosféra vykreslená s pomocí vytříbeného a velmi kvalitního literárního stylu autorů. Každá povídka je odlišná a přirozeně mne neoslovily všechny, nicméně ani jedna nepůsobí amatérsky či odfláknutě. Tuto knihu si tedy budu pamatovat jako velmi vydařenou antologii.... celý text

Mistr a Markétka 1990, Michail Bulgakov

Mistr a Markétka je kniha s velkým přesahem. Do vnitřního světa literatury, do historie, do filozofie (etiky) a a v neposlední řaděje to kniha čtivá a duši obohocující. Věřím, že různým čtenářům různých věků může něco dát,pokaždéměcojiného, ale nikoho nenechá chladným. Bulgakova i toto keho opus magnim jsem objevil na střední škole a věřím, že se k této knize budu stále vracet a odkrývat její taje.... celý text