eraserhead přečtené 1378

Na lovu kvizonů 2022, Jakub Němeček

Prakticky všechny knihy od Gnómu se mi líbí už napohled a tak je beru, aniž bych řešil, o co vlastně jde. Ještě jsem se nezklamal. A tak vlastně, že jde o povídkovou sbírku, jsem zjistil, až když jsem knihu otevřel, že si ji přečtu. A tehdy mě čekalo překvapení druhé. Kniha totiž mixuje zábavné, smutné i vážné příběhy překračující a volně přebíhající oblasti sci-fi, fantasy, absurdna i náznakového bizarro fiction. Fakt jsem se bavil... celý text

Troll 2023, Matthew A. Clarke

Zajímavá a velmi nápaditá kombinace bizarro fiction, thrilleru, psychologického dramatu, dystopického sci-fi a, ano, horroru, protože ve svém důsledku je to děsivé a většina si v tom najde něco, co ho kdesi uvnitř nepříjemně drápne. „Pokud s něčím nesouhlasíte, připravte si anál.“ Edice Zrnka temnoty přináší nejen zajímavé příběhy, ale i obsahově a formálně pestré příběhy. To ji činí velmi přínosnou a chvályhodnou aktivitou.... celý text

Mandragora / Belfagor 1956, Niccolò Machiavelli

Vcelku zábavné čtení o lidské pověrčivosti, naivitě a o tom, jak se dá člověk lehce oblbnout.

Stíny nad Malinovým vrchem: Hvězdná hlídka 2024, Dominik Fiala

Jedním z ukazatelů toho, že je dětská kniha může být fakt, že se líbí i dospělému. Tenhle dobrodružně temný vznik party dětí a zvířat, rozhodnutých zachránit velkou hvězdu a své městečko před nástupem temnoty mě bavilo. Zajímavé postavy, hezké vykreslení prostředí a poutavé a nápadité uvedení do zápletky a příběhu (líbilo se mi to propojení/prolnutí se starou knihou příběhů). Smysl pro detaily a hra s nimi. Ten příběh není úplně přímočarý, věnuje se postavám (i těm zvířecím, autor coby milovník koček se nezapře) i rozvíjení zápletky. Pravda, někde koncem druhé třetiny příběh na chvilku trochu ztratí energii a spád, ale závěr už pak zase jede a dává nahlížet do věcí a příběhů příštích. Líbilo se mi, jak se temno a zlo „dětsky“ úplně neobrušuje a nerozmělňuje a je prostě temné a zlé a, ano, ve své kategorii, strašidelné. Příběh obstojí sám za sebe, knihu jako celek pak pozvedá a činí nádhernou doprovodné ilustrace. Ta kniha je prostě krásná už napohled.... celý text

Esence hrůzy 2023, * antologie

Děvky, šlapky, hampejznice: Dějiny prodejného sexu 2023, Kate Lister

Dějiny kurvení věcně, s respektem a úctou. Skvěle zpracovaná kniha jak ohledně informací, tak obrazové části. Třeba přiměje alespoň někoho si 2. června alespoň letmo vzpomenout.... celý text

Šarlatová evangelia 2024, Clive Barker

Stopa blesku 2021, Rebecca Roanhorse

Pro mě přijatelná podoba fantasy. Akční propojení „nově“ fungujícího světa a starých legend. Žádné princezny ani jednorožci.

Suzy 2024, Jana Pacáková

Ten příběh je vlastně hrozně jednoduchý, prostý a v podstatě neoriginální. Až mě překvapilo, jak mě to přesto bavilo a chytlo. Navzdory přívlastkům z první věty se mi moc líbil styl, jak je to napsané. Skvělá ukázka, že i jednoduché věci, když jsou udělané dobře, umí zaujmout. A já mám horrory o panenkách rád. Suzy je prostě příjemný tajemný, mysteriózní příběh, s hezkou atmosférou a tahem na branku.... celý text

Jakub fatalista a jeho pán 1956, Denis Diderot

Ani ne tak souvislý román, jako útržkovité vyprávění několika událostí a scén. Zpočátku mě to hrozně bavilo, občas jsem ztrácel nit, ale celkový dojem je dobrý. Místy zajímavý a působivý humor, tu a tam zajímavé myšlenky a všudypřítomné eticko-morální satirické šťouchání a šťourání.... celý text

Krvavé Považie 2023, * antologie

Dojmově velice kontrastní záležitost. Některé povídky mě bavily hodně, jiné prakticky vůbec. Ale to už je úděl antologií.

Budu dělat za drogy 2011, Lydia Lunch

Na první pohled nesourodá ale velmi zajímavá a většinou působivá sbírka vzpomínek, příběhů, myšlenek a rozhovorů jedno tvořivé duše. Syrové, drsné, zábavné, nepříjemné, pestré jako sám život, z něhož slova a věty knihy vzešly. Vlastně nevím, co k tomu říct. Dá se vůbec? Tohle se prostě dá jen vstřebat a někde uvnitř se snažit potlačit prudký pocit, že se mi to vlastně líbilo. Ze čtyř částí jsou nejsilnější a nejzajímavější závěrečné rozhovory s různými osobnostmi, třeba i s těmi, jejichž díla znám, ale je samotné vůbec. „A kromě toho, Smrt je v ě č n á… Život… bez ohledu na to, jak moc se mučíte, nebo zda dovolíte ostatním, aby vás postavili na pranýř a přibili ke kříži, je zatraceně krátký. Do hajzlu… mořský želvy žijou dýl.“... celý text

Black Metal. III, Kult nikdy nezemře 2022, Dayal Patterson

Ony jsou všechny knihy, co jsem dosud četl fajn, ale tahle třetí mě obecně bavila a dala mi nejvíce. Pro tu koncentraci přímo na dané umělce a jejich přístup, pro hodně prostoru danému přímo jim a jejich myšlenkám. Líbí se mi, jak tento prostor a vyjádření samotných protagonistů, ukazuje a bortí obecnou představu o BM, že není úplně takový, jak si člověk může myslet a že spousta aktérů jde přímo proti tomu. Nechybí, samozřejmě, Norsko, kde je snad pořád co objevovat, potěšilo mě hodně prostoru Polsku a tzv. DSBM, tedy depresivně-sebevražednému black metalu, tam mám ještě co probrouzdat. No a spousta zajímavých, někdy i (s odstupem času) humorných historek a událostí (např. když si kapely navzájem vyhrožují ohledně stejného názvu). Black metal prostě není jednoznačná, ale mnohovrstevnatá záležitost (se všemi svými klady i zápory), která je schopná absorbovat prakticky cokoliv (podobně jako horrorový žánr).... celý text

Vraždy a jiné zběsilosti 2019, Edgar Allan Poe

Poe to měl se mnou vždycky těžké. Musel se jo snažit, aby mě něco od něj bavilo. Uznávám všechny jeho zásluhy hned o několik žánrů i jeho místo v žánru horrorovém, ale… tak nějak si nemůžu pomoci, ten pocit lehké přeceněnosti tam prostě je. Tato kniha má hned několik úskalí. Tím nejhlavnějším je podle mě špatně zvolený název. Ohledně obsahu a četnosti námětů by se měla jmenovat spíše Ďábel a jiné zběsilosti případně Žert a jiné zběsilosti. Také se patrně nejvíce vymyká tématickému/žánrovému zaměření edice Alrúna. Tento výběr totiž obsahuje hned několik nemysteriózních ba dokonce i ne přímo beletristických příspěvků. Sám sestavovatel a překladatel v doslovu přiznává, že jej sestavil „převážně z autorových literárních perzifáží a satir“. Na druhou stranu ale ukazuje Poea (pro mnohé možná překvapivě) jako velmi slušného a zábavného humoristu a satirika. A v tomhle směru mě docela i baví.... celý text

Putovní upíří show 2010, Richard Laymon

O Laymonovi neradno si dělat úsudek a obrázek po jedné přečtené knize. Protože můj úsudek po přečtení jeho úžasné povídky v Nebezpečných vztazích a Sklepení byl jiný, než teď, poté, co jsem přečetl více knih. Pravda, sice pořád jede v jakési obecné rovině béčkového horroru, ale každá z pěti jeho knih vydaných v češtině je vlastně ve své podstatě jiná. Laymon dokáže napsat syrovou explicitní brutální sekačku plnou sexu, až dojemný mysteriózní psychologický horror anebo lehce dobrodružný horrorový thriller. Přesně tím je Putovní upíří show, příběh, který lehce klame tělem, překvapí jistým lehkým podprahovým podivínstvím a neustálým překvapováním, co se v příběhu trojice sedmnáctiletých kamarádů během cca 24 hodin dokážete všechno dozvědět z jejich života. Tohle má zpočátku fakt mrazivou a děsivou atmosféru, založenou na domněnkách, náznacích, mysli a představivosti toho, kdo knihu čte. Závěr pak nijak nezklame. PUS je vlastně poměrně zvláštní kniha, kdybych před ní nečetl TEN, KTERÝ OVLÁDÁ TVÉ TĚLO, byl bych snad i překvapený, ale takhle už vím, že Laymon je v rámci svých příběhů opravdu nápaditý a místy až nepředvídatelný. Navzdory lehké naivitě a nádechu idealističnosti, román docela strhl zajímavými a skvěle vykreslenými postavami, jejich vnitřními temnými stíny a vlastně celým průběhem. Škoda, že tu od Laymona toho nevyšlo více. Tímto jej definitivně pasuji na mého oblíbeného autora. Velice rád jsem svým hodnocením zvedl procenta ze 72 na 73, protože ta kniha si to zaslouží.... celý text

Meditace o první filosofii 2010, René Descartes

Z dnešního pohledu zajímavý pohled na to, jak se přemýšlelo a uvažovalo před několika staletími.

Písně a elegie 1958, Nicolás Guillén

„Jsou takoví, co zahnívají už zevnitř: čím víc parfému, tím smradlavější duši mají.“ Slovně, alegoricky, ale i přímočaře krásné a nejednou vnitřně drsné básně a písně plné exotiky, života, vzdoru, ohlížení kolem sebe, uvědomění i odhodlání. Ale i nepříjemných pravd, jako např. v hodně silné básni Mau – Mau. „Jsou tady bílí a černí a žlutí a mulati. A protože mnoha svazky z lásky vždy ztrácíme, jde tu jen o barvy laciné, které se pomíchaly, žádný tón není stálý a neplatí. (Ten, kdo má jiný názor, ať přijde se optati.)“... celý text

Devadesát tři 2002, Victor Hugo

„Ty tedy chceš pro muže a ženu…“ „Rovnost.“ „Rovnost! Co si myslíš! Vždyť obě bytosti jsou tak rozdílné.“ „Řekl jsem rovnost. Neřekl jsem totožnost.“ Snad poslední z Hugových románů věnujících se francouzské revoluci. Popravdě, budu se muset podívat po těch předchozích. Zaujal mě hlavně styl a pestrost vyprávění, kdy příběh nahlíží na dané události z různých míst a pohledů – z pohledu vesnice, z pohledu města, z pohledu hlavních historických aktérů, z pohledu jednotlivců i mas. Dalším z plusů románu je jeho místy explicitní syrovost, obzvláště část o utrženém děle je fakt hustá. Zajímavá kniha beletristickou formou zobrazující jednu z těch důležitých historických událostí, kdy se rodily a do života zaváděly mnohé myšlenky a věci, které nám dnes přijdou normální a běžné. „Jsem odvěké utrpení lidstva, je mi šest tisíc let.“... celý text

Kapitánská dcerka 1955, Alexandr Sergejevič Puškin

Jestliže mé nejoblíbenější knižní edici za něco vděčím, tak nejen za to, že mě seznamuje se spoustou zajímavých literárních děl, které se dneska třeba už nevydávají, ale odhalila mi krásu historického románu. Kapitánskou dcerku bych možná třeba asi do ruky nevzal, ale v rámci Světové četby, kterou jedu postupně bez ohledu na to, co daný svazek zrovna obsahuje, jsem to prostě slupl za jeden den jako malinu. Ještě jsem totiž v této edici nečetl nic, co by mě vyloženě nebavilo. A Puškinův román je akční, svižný, zábavný, poutavý, prostě fakt nádhera.... celý text

Anekdoty z ateliérů 1981, Jan Suchl

Za okupace Francie Němci často navštěvovali Picassův ateliér. Umělec každému z nich daroval „na památku“ reprodukci svého díla Guernica, které, jak je známo, představuje fašisty zničené španělské město. Jednou přišel do ateliéru agent gestapa, vytáhl z náprsní taška snímek obrazu a zeptal se: „To je vaše dílo?“ „Ne, vaše!“ odpověděl Picasso.... celý text