Etule
přečtené 1134
Kameny věčných
2024,
Veronika Tondrová
Celkem překvapení. Do poloviny mě to bavilo naprosto extrémně. Skvělé postavy (ach, Astarothe - vůbec se nedivím, že se do tebe Ayanna zbláznila :D), i Ayanna mi sedla, což se nestává tak často. Jenže pak se najednou "spojili" a mi to prostě nesedlo. Jak se to vlastně stalo, kdy si Astaroth uvědomil, že k ní něco cítí? To mi tam celkem chybělo. Sice tam byly náznaky, ale velmi slabé. Nějak jsem tam mezi nimi necítila chemii. Možná by bylo fajn dát tam nějaké kapitolky z jeho pohledu. Ale i tak mě to bavilo a na konci jsem zůstala s otevřenou pusou. Jsem zvědavá na další díly, doufám, že budou brzy. :D Jako prvotina to bylo čtivé, postavy se mi též moc zamlouvaly. Chemie se jistě ještě vypracuje.... celý text
Nadělení před Vánocemi
2024,
Kate Stewart
Tohle mě opravdu bavilo. :) Obvykle vánoční knihy nečtu, ale letos jsem se nějak naladila na tu správnou vlnu. Moc se mi líbila chemie Whitney a Eli, i když se oba zezačátku tvářili, že mezi nimi vlastně žádná není. Stejně jako se mi zamlouvalo i to jak to mezi nimi bylo v minulosti. Linka Sereny a Thatche byla taky celkem zajímavá a dost jsem jim fandila. Whitneyina rodina byla skvělá. :D Peyton byl naprosto fenomenální a moc se mi líbilo, jaký rituál s Elim měli. Bylo to roztomiloučké. Jsem ráda, že když si to konečně vyříkali, nedošlo tam k žádnému extra dramatu. Eliho důvod proč jejich vztah na vysoké skončil mě dostal. Bylo to dojemné, srdceryvné. Stejně jako celá kniha. Dojemná, vtipná a čtivá.... celý text
Klub vánočních sirotků
2024,
Becca Freeman
Od knihy jsem měla si příliš velká očekávání. Nalákala mě anotace. Jako knižní debut to určitě nebylo špatné, četlo se to celkem rychle. Jen jsem měla trochu problém s Hannah, nějak jsem jsi ji úplně nedokázala oblíbit (obzvlášť potom, co udělala Finnovi, ačkoliv tam byly jisté polehčující okolnosti). Ale nakonec se začala chovat i celkem normálně. Trochu mě mrzelo, že nebylo více kapitol, které by vyprávěl právě Finn. Čekala jsem, že na mě dýchne vánoční atmosféra, protože nás provázejí dokonce několika lety, kdy spolu Vánoce trávili, ale nějak se nestalo. *pokrčení ramen* Trochu mi tam chyběla větší hloubka. Ačkoliv jejich životy a minulost - hlavně tedy Hannah a Finna - nebyly úplně nejlehčí, nějak to ve mě nedokázalo příliš vyvolat emoce. Ale i tak jsem si čtení užila a konec, ačkoliv byl teda dost klišoidní, jsem četla s úsměvem na rtech. Takže jako skvělá oddechovka na Vánoce, nebo i po nich. :-)... celý text
První opravdový polibek
2019,
Kasie West
Připojuji se k těm, kdo hodnotili jako jeden ze slabších dílů. Sice bylo velmi zajímavé prostředí, které se točilo kolem filmu, ale měla to být i romantika. Jenže ta tam tak nějak nebyla. Nebo já ji tam minimálně neviděla. Žádné jiskření mezi Donovanem a Lacey jsem moc nezaznamenala, což byla upřímná škoda. Prostě se nejdřív neměli rádi, a pak najednou měli. Hmmm. Možná to bylo i tím, že jsem Láska a jiné úkoly, kde se Lacey vyskytuje, četla už před několika lety a já si tudíž její postavu absolutně nebyla schopná vybavit. Ale výskyt Abby a Coopera byl fajn.... celý text
Kočkování
2024,
Helena Hunting
Tahle kniha byla dost rozporuplná. Na jednu stranu se četla rychle, odsýpalo to a vztah mezi nimi celkem taky v pohodě. Jenže.. Trapasy, které se stávaly Kitty mi přišly dost přitažené za vlasy. A chápu, že jsou lidi co milují kočky, ale tady se mi zdálo, že je toho nějak moc. Vážnější téma s Milesovou maminkou ve mě nějak nedokázalo vykřesat příliš mnoho emocí, což je také docela škoda. Co ale musím kvitovat je, že na závěr nedošlo k nějakému nedorozumění či hádce kvůli, které by se rozešli a zase se dávali dohromady. Právě naopak. To bylo skvělé oproti většině knih v tomto žánru.... celý text
Zlomená princezna
2024,
L. J. Shen
Ze začátku mi byl Ransom nesympatický, hlavně tedy proto, že mi nepřišlo, že by se choval jako profesionál. Tykal jí a říkal jí Fracku, což si třeba i zasloužila, ale stejně si to podle mě neměl dovolit. Nicméně mé sympatie si získal celkem rychle. :-) Hallie se sice jako fracek chovala, ale když si člověk uvědomil, co všechno prožila a jak se k ní rodina chovala asi se to dá celkem pochopit. Ačkoliv mi taky nebyla sympatická na první dobrou, tak si mě také nakonec celkem získala. Trochu jsem se obávala té Ransomovi úchylky, protože to není můj šálek čaje, ale naštěstí to tady nebylo nijak více rozváděno. Překvapil mě jejich první polibek (hlavně kvůli Ransomovi), ale bylo to takové ťuťu. :D Četlo se to velice dobře, odsýpalo to a Halliin (a vlastně i Ransomův) vývoj se mi na konci opravdu líbil. A to jak všichni byli odvaření z Ransomova jména, jako že je cool, mě celkem bavilo. :D Shrnuto podtrženo skvělý čtení, stejně jako zatím vše od L. J. Shen. ;)... celý text
Nezdárný syn
2020,
Rainbow Rowell
Musím říct, že tohle je ta kniha, při které prostě čtete, bavíte se a najednou je konec. Četlo se to úplně samo a jsem ráda, že nemusím čekat na další díl. :) Přiznávám se, že jsem první díl četla už docela před dlouho dobou a tudíž si z toho moc nepamatuju. Snad jen to, že Simon má křídla a ocas, Baz je super cool upír, Agáta mě extrémně nebavil a Penelope, no tak u té si nic nepamatuji. :D O to víc mě ale bavila tady. Stejně tak Agáta nebyla už tak tragická. Dostaneme taky novou postavu Sheparda a ten mě tedy extrémně bavil. Jsem zvědavá jak to s ním bude v dalším díle. Jsem ráda, že se autorka rozhodla pro pokračování, protože mám tu bandu ráda. Navíc fandím prostě Simonovi s Bazem fandím, ačkoliv to kluci teda rozhodně nemají lehké. Vypadá to, že k sobě cítí až příliš moc a nedokážou se s tím pořádně vypořádat (hlavně tedy Simon), tak snad se v dalším díle dočkáme toho, že si uvědomí, že by to měl Bazovi říct. Stejně tak Baz jemu. Nuž, uvidíme. :)... celý text
Urla
2024,
Petra Stehlíková
Lidi, jako tohle není vtipný, kde jako je další díl? A teď vážně. Přiznávám se, že zpočátku jsem si myslela, že knihu ani nedoposlechnu. Vůbec se mi nelíbilo, co se stalo z Ilan. Nelíbilo se mi, co udělala Eliasovi, jak se chovala k bojovníkům. Jenže právě bojovníci byli to, co mě u knihy nakonec udrželo do doby, než se to celé zlomilo. Do popředí se dostali ti, u kterých bych to nečekala a musím říct, že Gerard (doufám, že je psaný takhle, jak jsem poslouchala tak nevím přesně) mě upřímně překvapil, jak rychle se dokázal dostat mezi oblíbence. Jo, vypadá to, že je sakra prostě miluju všechny no. :D Situace se vyostřila, konec byl najednou plný zvratů, které mě teda rozhodně nenapadly. Měla jsem o bojovníky extrémní strach, teď už snad mohu prozradit, že smrt Erna (ach Erno) mi zlomila srdce, ale zároveň mi předala uvědomění si, že se autorka nebojí postavu (oblíbenou postavu - myslím, že se mohl dostat do obliby u většiny lidí) zabít. O to víc jsem se o ty "opravdové" oblíbence bála. Všimla jsem si, že docela dost lidí si myslí, že by Ilan měla být s kapitánem. Já si tím až tak jistá nejsem. Byť tam nějaký náznak asi je, převážně tedy ze strany Ilan. No uvidíme. Mě třeba víc "seděla" právě k Ernovi, jako k nejmladšímu. Ale třeba to autorka zaonačí tak, že si to k sobě sedne a já jim začnu fandit. A ačkoliv Armin je stále otravná osina v zádeli, tak přece jen na konci měl trochu nějaký vývoj k tomu, že by možná v dalším díle nemusel být tak nesnesitelný. Přece jen, pořád jich je potřeba pětadvacet a nikdo jiný mě moc nenapadá, kdo by mohl mezi ně zapadnout. Pokud to nebude sama Ilan, což by též byla zajímavá možnost. Koneckonců duvaly už má. :) Suma sumárum napjatě očekávám závěrečný díl a doufám, že nebudeme čekat příliš dlouho. P.S.: Jsem jediná komu prostě jméno kapitána (Joel) nesedí? :D Možná je to tím, že ho často oslovují právě jako kapitána, ale kdykoliv ho někdo osloví jménem, něco se ve mě otřese. Možná proto, že zní tak obyčejně, oproti některým jiným bojovníkům. Nevím, ale to je jen taková malý a taky nepodstatný detail, který mi leží v hlavě. :)... celý text
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Mé srdce je zlomené... Shodnu se s lidmi, kteří tento díl považují za nejslabší, ačkoliv já přesně vím, co mi scházelo. Pětadvacítka. Bylo jí tu žalostně málo, navíc u nich došlo ke změnám, které se mi nelíbily (stejně jako se mi nelíbilo, že se Ilan neodhalila dobrovolně a rozbila tu křehkou důvěru), přestože byly pochopitelné. Našla jsem si tu své oblíbence (měla jsem je řada už předtím, ale tady dostali trochu víc prostoru a utvrdili mě v tom) a musím říct, že se o ně dost bojím, protože... Nechci spoilerovat, ale bolí to. Taky se přidávám k těm, co si zrovna dvakrát neoblíbili Armina. Celkem mě překvapilo jací bojovníci nakonec s Ilan odešli, i když nedobrovolně. Jsem na ně ale celkem zvědavá, ačkoliv dva z těch, co mám nejraději to bohužel nejsou. Ale i tady mám dva, takže se to docela vyrovnává. Romantickou linku bych taky ocenila, ale doufám, že ne s Arminem. Třeba se změní, bude mít dobrý vývoj, ale zatím mi sedl nejméně ze všech postav, co se tu objevily. A Raven ještě o kousek postoupil, jeho příběh mě dostal. Jsem zvědavá na další příběhy bojovníků, snad je dostaneme v dalším díle.... celý text
Naslouchač
2019,
Petra Stehlíková
Musím říct, že jsem se naprosto zamilovala a to hned do pětadvaceti chlapů. :D Oni jsou prostě božani. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál s jejich vztahem s Ilan. Co se týká světa, tak ten mě také uchvátil. Moc se mi líbí, jak je to propojené s našimi reálnými dějinami (viz Djatlovova expedice), to byl super nápad. Sice jsem si s touhle sérií dala načas, protože ten boom kolem mě trošičku odrazoval, ale jsem ráda, že se tak stalo. V té době jsem totiž moc české autory nečetla, ale to se změnilo a já zjistila, že naši autoři fantasy opravdu umí, což se ostatně u téhle knihy opět potvrdilo. :)... celý text
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
2024,
Martin Moravec
Wau. Pokaždé, když si řeknu, že tu poslední knihu od p. Moravce žádná nepřekoná, autor odněkud "vyhrabe" extrémně zajímavou postavu se stejně zajímavým povoláním. O tom, že tahle kniha bude jednou z topek tohoto roku (což skutečně bude, troufám si říct, že rovnou nejlepší) jsem věděla už při oznámení o jejím vydání. Ale rozhodně jsem netušila, že ve mě vyvolá tolik emocí, které mnou po dočtení rezonovaly. Přiznám se, že jsem si myslela kdoví jak nejsem díky čtení thrillerů "ostřílená". No, tak teda fakt nejsem. Husí kůži jsem měla skoro celou knihu, slzy v očích asi tak patnáctkrát. Přemýšlím, co uvést jako příklad, ale je toho prostě příliš. Útok na školu v Beslanu, klub Bataclan, ostatně i 11. září. Ale stejně tak i únosy jednotlivců. Uvedu jeden příklad přímo z knihy: "Zažil jsem v Libyi, kdy vyšel ze zajetí muž: usměvavý, šťastný, plný energie. A vy najednou přemýšlíte, jak mu říct, že jeho mladší brácha zahynul při sebevražedném útoku. Dotyčný měl za sebou hodně těžké zajetí, spoustu násilí a teď ho měla trefit ještě tahle zpráva." Na závěr chci vyjádřit obrovský respekt a obdiv. Zaprvé k obětem únosu a jejich rodinám, protože to, co zažívají během únosu, ale i po něm, je něco, co si nikdo, kdo to nezažil, nedokáže ani představit. Jak zmiňoval p. Dolník - je jednoduché odsoudit někoho, že se v zajetí nějak choval, když sedíte doma v pohodlíčku na gauči. Ten člověk dělal vše proto, aby přežil. On je ta poslední osoba, která by si měla vyčítat cokoliv z toho, co byl v zajetí nucen udělat proto, aby se vrátil domů. V dnešní době je velice jednoduché (bohužel) odsoudit člověka, kterého neznáte, nezažili jste to, co on, ale máte pocit, že jste morálně na výši, protože to prostě můžete říct. Ano je úžasné, že žijeme v době, kdy můžeme všichni vyjádřit svůj názor, ale někteří lidi by si ho měli raději nechat pro sebe... Zadruhé k samotnému p. Dolníkovi. Protože to, co zažívá ve své práci si nikdo z nás (možná až na pár výjimek) nedokážeme moc představit. Ten tlak, ty emoce musí být neskutečné. A přesto je to (na mě tak rozhodně působí) člověk, který je pokorný, klidný, obdivuhodně empatický a zároveň dokáže jednat v krizových situacích. Přestože už má za sebou stovky vyjednávání, neztratil nic ze své empatie a dokáže se dojmout, když se rukojmí úspěšně vrátí domů. Extrémně zajímavý člověk s velice barvitou minulostí, kdy kvůli terénním výzkumům byl ochotný poměrně dost riskovat. Musím přiznat, že by mě celkem zajímala jeho přednáška o Beslanu, která má osm hodin. A ještě jedna věc na úplný závěr (jsem se nějak moc rozepsala, a to jsem zdaleka nevyjádřila vše, co se ve mě teď po přečtení děje) - lidi, víc naslouchejte a méně mluvte. Aspoň občas. ;)... celý text
Sochaři masa
2023,
Jakub Hoza
Celkem dlouho jsem přemýšlela, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se rozhodla pro 4,5. Opět skvěle napsané, to že je to opravdu velmi silně inspirované Osmi hroznými mi nijak zvlášť nevadilo. Jen jsem ze začátku měla trochu problém se začíst, páč jsem samozřejmě pořád "vyhlížela" Nathaniela. :D Ačkoliv jsem odhadla, který z nich to může být. Když jsem se konečně začetla, nešlo se odtrhnout. Trnula jsem hrůzou, aby přežil on i jeho manželka (což teda bylo docela překvapení, ale kupodivu mi tam sedla úplně skvěle). Opět se jednalo o akční jízdu, u které jsem se prostě skvěle bavila. Přesto je pro mě o kousek lepší Jako sama smrt. ;) I tak se ale na autorovy další počiny opravdu těším. Půl hvězdy jsem nakonec srazila kvůli tomu úplnému závěru. Nějak mi to tam moc nesedlo, ale konečný dojem to úplně naštěstí zkazit nedokázalo.... celý text