evismaior přečtené 432

Dívka, která psala na hedvábí 2017, Kelli Estes

70% - Dvě dějové linky - mladá žena Inara, která zdědí dům na ostrově poblíž Seattlu, rozhodne se ho přetvořit na rodinný hotel, a když pod schody nalezne kousek nádherně vyšívané hedvábné látky pouští se do pátrání nejen po příběhu jeho autorky, ale, jak se brzy ukáže, i po temné minulosti své vlastní rodiny. A druhý příběh odehrávajíci se v minulosti plné nenávisti vůči přistěhovalcům z Asie, jež přivede dívku Mei Lien po útěku z lodi smrti na stejný ostrov do společnosti zřejmě jediného muže široko daleko, který dokáže být k lidem odlišné rasy tolerantní. Tuto část americké historie jsem neznala, a tak mě tato část děje zajímala mnohem víc než ta současná, jež se mi zdála tak trochu uměle nastavená - protože jak často se asi ve skutečném životě stane, že se zakoukáte hned do toho prvního chlapa, na kterého při pátrání narazíte, a ještě zjistíte, že má s tím vším společného stejně tolik jako vy sama.... celý text

Oceán na konci uličky 2013, Neil Gaiman

75% - Jak je to u Neila Gaimana zvykem, on dokáže stvořit parádní kulisy příběhu a výborné vedlejší postavy, které by čtenář rád pronásledoval i přes oceán na konci uličky ve snaze se o nich dozvědět něco víc. Těmito postavami jsou zde kamarádka hlavního hrdiny Lettie (a její matka a babička stará snad jako sám svět či vesmír), která ho vezme s sebou na výpravu do světa mimo naše obvyklé sféry zahnat zlo, jež se probudilo k životu, když nájemník rodičů hlavního hrdiny spáchal kvůli penězům v jejich autě sebevraždu. Protože začít se v noci dusit mincí v krku opravdu nechcete. Mise se ale nezdaří a jak už to tak bývá, zlo náhle útočí z mnohem větší blízkosti, než by kterýkoli hlavní hrdina chtěl, i kdyby mu bylo víc než sedm let. Protože náhle mohou být nepřítelem i ti, kteří by vám měli poskytnout ten největší pocit bezpečí. Hlavní hrdina mi ale moc neseděl, na jedné straně byly jeho pocity dítěte, které bere smrtelně vážně i ty nejpodivnější zážitky, jimž by dospělí prostě odmítli věřit, popsány opravdu věrohodně, ale na druhé straně on byl vlastně jen pozorovatel nedobrovolně zatažený do nepěkné bitvy dobro-zlo, ve které by byl ochoten se snad i obětovat, což jsem mu s ohledem na těch sedm let nějak nedokázala věřit. Z Uršuly mě tedy ale mraz doteď:-)... celý text

Nejtemnější část noci 2020, Jeremy Finley

70% - Hodnotím docela vysoko, protože četlo se to opravdu samo, bylo to napínavé a dobře napsané. Vlastně jsem tuhle knihu ve stylu "The truth is out there" chtěla dost chválit, zvlášť ve chvíli, kdy jsem se od ní nemohla v noci odtrhnout, jenže po dočtení přišlo dost pochybností. Především mi nepřipadala moc pravděpodobná hlavní postava senátorovy manželky Lynn Roseworthové, která za fasádou klidné a rodinu stmelující ženy skrývá minulost, v níž byla součástí skupiny pátrající po zmínkách o únosech lidí mimozemšťany - no a v knize toho následně při pátrání po vnukovi, kterého "vzala světla" prožije tolik, že mi to zkrátka nesedělo na sedmdesátnici, ať už by byla jakkoli akční. No a pak celá ta vládní konspirace s cílem utajit všechny ty ztracené a znovunalezené lidi, to nevěřím, že by se dalo takhle snadno ututlat. A taky proč by to ti mimozemšťani dělali zrovna takhle nesmyslně, pokud chtěli dosáhnout toho, co se v knize tvrdilo. Pokud je to tedy první díl série, tak jsem ale zvědavá, s čím autor ještě přijde.... celý text

Jak najít lásku 2016, Cecelia Ahern

60% - Nějak jsem si k těm postavám nedokázala najít cestu - Christine, která má v poslední době štěstí na sebevrahy, takže se toho druhého v pořadí snaží za každou cenu zachránit, ještě ušla, i když žít život podle všemožných příruček od Jak sehnat peníze po Jak zabránit někomu v sebevraždě asi není to pravé ořechové. Ale nějak mi nebyl moc jasný Adam, protože i když mu umíral otec (kterého vlastně nemusel), vdaná žena jeho života si s ním jenom pohrávala (což by každého normálního chlapa přestalo bavit za pár dní, zvlášť při tom, jak byla dotyčná v ději popsaná) a měl převzít rodinný podnik, což mu zabraňovalo ve výkonu vysněného povolání (ale zas tak moc se tomu převzetí nakonec nebránil), tak mi nedávalo smysl, že by se měl kvůli tomu chtít zabít, protože jinak to byl vcelku rozumně uvažující mužský. No ale jestli ho fakt tohle dovedlo k sebevraždě, tak bych na místě Christine v okamžiku, kdy by svou touhu s podivnou hbitostí obrátil na mě, asi utíkala pryč jak o život.... celý text

Dítě ohně 2018, S.K. Tremayne (p)

85% - Kniha mě příjemně překvapila, už dlouho jsem tak dobrý thriller nečetla. Motiv mladičké dívky, která se provdá za bohatého právníka a odchází s ním žít do Cornwallu na jeho starobylé sídlo, kde je stále cítit přítomnost jeho zesnulé manželky, mi samozřejmě okamžitě připomněla moji oblíbenou Daphne du Maurier a její Rebeccu. K mému potěšení ale tato podobnost záhy skončila, neboť brzy nebylo jisté, zda je podivný a nebezpečný jenom David, nebo jeho syn Jamie anebo ve skutečnosti hlavní hrdinka Rachel, u níž navíc mátlo vcítění se čtenáře do její postavy s ohledem na vyprávění v ich formě. A opravdu bylo těžké odhadnout, kam příběh směřuje, neboť autor odhaluje jednotlivé skutečnosti pozvolna a děj je vystavěný přesvědčivě. Líbily se mi i odkazy do minulosti a popisy těžkého života horníků v místních dolech. A jako matka pak musím vypíchnout až moc pravdivý postřeh o rodičovství: "vaše srdce pořezalo tisíc ostrých střepů štěstí”. Takže asi jediné, co mi zpětně vcelku vadí, je neuchopitelnost Davidovy postavy, protože není úplně logické, když tak toužil chránit rodinná tajemství a synovo duševní zdraví po smrti matky, proč se vůbec s Rachel ženil a tahal tak do domu nový rušivý element, který se už z podstaty věci musí zajímat o to, co se tam vlastně stalo.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

70% - Klasika Neila Gaimana, tak jsem se dost těšila. A četlo se to dobře, ovšem nutno říct, že pár týdnů po přečtení si knihu zas tak úplně přesně nevybavuji, což se mi u dobrých knih nestává. Samozřejmě veliké plus za stvoření Podlondýna nacházajícího se ve starých kanálech, tunelech metra a vůbec dalších podivných místech, která se pod chodníky Londýna nacházejí. A další dobrý nápad s tím propadnutím se škvírou, kdy se člověk či jiná bytost stane součástí tohoto urban fantasy místa a pro obyčejné lidi tam nahoře se stane takřka nepostřehnutelným. Ujetí vrahouni pan Croup a pan Vandemar. Tajemná dívka Dvířka s prazvláštní schopností. A markýz de Carabas, který dokáže zařídit prakticky cokoli. Ovšem samotný děj byl takový nemastný neslaný, zřejmě i vinou hlavní postavy Richarda, který propadl škvírou a prochází rádoby bouřlivým přerodem z nudného obyvatele Londýna v ... v podstatě téměř stejně tak nudného obyvatele Podlondýna.... celý text

Láska v knihkupectví 2018, Annie Darling

45% - Předchozí díl Knihkupectví U osamělých srdcí mi přišel docela roztomilý, takže když se mi dostalo do ruky pokračování, ráda jsem po něm sáhla. Ale musím říct, že tentokrát jsem byla spíš zklamaná. Příběh Verity a Johnnyho, kteří se dají naoko dohromady, aby je přátelé přestali obtěžovat dohazováním potenciálních životních partnerů, se dost vlekl a několikrát mě sváděl knihu odložit. Navíc mi hlavní postavy připadaly hodně neuvěřitelné - Verity, která odmítá vztahy, prohlašuje se za silnou introvertku, viditelně dává najevo, jak ji lidi kolem unavují, a přesto se všichni mohou přetrhnout, aby ji pořád někam zvali? No a co ten Johnny, který už deset let trpí nehynoucí láskou ke své bývalé přítelkyni, která se provdala za jeho nejlepšího kamaráda (a ten jim kupodivu celých deset let trpí to neustálé smskování) a jenom ho využívá, aby si sama připadala neodolatelně? A Johnny se pak zázrakem odmiluje a v mžiku zamiluje do té správné? No tedy uf, uf...... celý text

Dohoda s láskou 2016, R. L. Mathewson

60% - po Hře s láskou, kterou jsem pro její infantilnost měla problém dočíst, jsem dalšímu "bestselleru" této autorky moc šancí nedávala, takže jsem byla příjemně překvapená. Hlavní hrdinové sice byli poněkud stereotypní (Trevor - hezoun, co klátí jen modelky a jeho nájemnice Zoe - obyčejná, trochu obtloustlá puťka), ale na rozdíl od Jasona a Haley (kteří se zde taktéž objeví) si na nic nehráli a do pozice kamarádů s výhodami skočili rovnýma nohama a pak už se čekalo jen na nevyhnutelnou lásku jako trám, a to kupodivu bez zbytečných dramat. Jen už mě tentokrát dost otravovaly ty věčné popisy nenažranosti mužských postav z rodiny Bradfordů, kterých jsme si dost užili už v předchozí knize. Jako já se při popisu hodování ráda mlsně olizuju, jenže z tohohle neustálého ládování se tunami jídla mi bylo spíš nevolno...... celý text

Hra s láskou 2015, R. L. Mathewson

20% - tohle je vážně bestseller New York Times?! Mám romanťárny ráda, ale u tohoto jsem vážně povětšinou koulela očima v čiré nevíře. Jasně, otravný soused je pouze nutná předehra k tomu, aby se z něj stal muž snů, ale co ten balast k tomu? Jakože spolu budou každodenně polonazí spát v jedné posteli a k tomu si skálopevně namlouvat, že jsou jen nejlepšími kamarády? A největší zápletkou bude "ona si se mnou jen hraje" vs. "poprvé se vyspím až s tím pravým"? To bylo hodně hloupoučké, ale snad ještě víc to jejich chování ve stylu třináctiletých puberťáků, přestože se mělo prý jednat o středoškolské učitele. No nic moc zábava to čtení nebylo...... celý text

Na obtíž 2019, Colleen Hoover

75% - čekala jsem podle anotace nějakou lehce brakovou literaturu pro teenagery, a tak jsem byla příjemně překvapená. Prostředí zajímavě poskládané rodiny žijící v kostele, který otec zakoupil jen proto, aby se zbavil přítomnosti otravného farářovic psa, bylo zajímavé a zábavné, stejně jako dvě naprosto odlišná dvojčata a jejich matka s fobií z prostoru žijící v suterénu, nemluvě o přehlížené biomaceše. Hlavní hrdinka Merit byla správně trhlý a svérázný outsider, jejíž patálie byly celkem neotřelé. Trochu mě pak tedy zklamalo rychlé a růžové zakončení. Já mám happy endy ráda, ale to, že tajemství členů rodiny i jejich sebereflexe následovala až po tom, co hrdinka udělala, a navíc s tím většina z nich byla celkem v pohodě, bylo docela děsivé. Stejně jako to, v kolika položkách onoho depresivního dotazníku se člověk může najít.... celý text

Fandom 2018, Anna Day

75% - Asi každého z nás (a pisatele fanfiction především) to napadlo - jaké by to bylo přenést se do fiktivního světa popsaného v oblíbené fantasy knize? Hrdince knihy Fandom a jejím kamarádům se to skutečně podaří a ocitnou se v ponuré budoucnosti z knihy Šibeniční tanec, kdy světu vládnou geneticky vylepšení lidé a obyčejní "impové" na ně dřou. Zprvu to vypadalo, že to bude nuda - dotyčné literární dílko totiž podle popisu vyhlíželo dost triviálně a fakt se mi nechtělo věřit tomu, že jen kvůli lásce dokonalého Willowa k nedokonalé dívce by se ti u moci zřekli svých požitků, prohlédli by a to by vyvolalo revoluci. Ale autorka to posunula směrem k větší realitě. Violet, která po vpádu do fiktivního světa nahradí původní literární hrdinku, záhy zjišťuje, že jedna věc je o knize romanticky snít a věc druhá je se v takovém nelítostném světě plném násilí, zloby, chudoby a bezpráví opravdu ocitnout. Najednou už bohatý a krásný Willow není tak dokonalý a v knize naopak opomíjený Ash (dle autorky něco jako Jacob ze Stmívání) je hrdince mnohem bližší. Ono tam vůbec bylo hodně odkazů na tento typ literatury, ať už na Divergenci, Hunger Games nebo třeba i Harryho Pottera. Bylo znát, že autorka má načteno a o zákonitostech "kánonu" a psaní fanfiction hodně přemýšlela. Stejně jako přemýšlela o tom, jak celé toto propadnutí se do fiktivního světa vysvětlit a uzavřít. A to vysvětlení nebylo vůbec špatné.... celý text

Hledám Colina Firtha 2019, Mia March

75% - tahle kniha poněkud mate svým názvem, resp. snaží se čtenáře možná trochu lacině nalákat na setkání s oblíbeným hercem, který se však osobně objeví doslova jen na pár řádcích. To snad autorka neměla zapotřebí a stejně tak mi tam moc neseděla ta dějová linka s údajně zázračnými léčivými koláči. Jinak mě ale toto zdánlivě jednoduché červenoknihovnové počtení příjemně překvapilo. Kupodivu mi byly sympatické všechny tři hrdinky, jejichž prostřednictvím se autorka vypořádává s tématem adopcí - Veronika, která jako mladičká otěhotněla, rodina ji zavrhla a ona po porodu dala dítě k adopci a s potlačovaným pocitem ztráty se léta protloukala Státy, než se rozhodla vrátit domů a začít znovu. Její dcera Bea, která se až po smrti své matky dozvídá, že nebyla biologickou dcerou svých milovaných rodičů, a přijíždí se s matkou setkat, přičemž si obě složitě ujasňují pocity, které to v nich vzbuzuje. A konečně Gemma, které vlastní nečekané otěhotnění zhatilo sny o novinářské kariéře a díky její přípravě článku o domově pro těhotné náctileté nahlížíme do několika dalších příběhů dívek, které jen obtížně hledají ve svém nitru odpověď na otázku, zda a komu dát své dítě k adopci a zda ho pak vůbec někdy ještě chtít vidět.... celý text

Modrý medailon 2018, Martha Sophie Marcus

55% - nebylo to úplně špatné, tedy když si odmyslím tu spoustu překlepů v českém vydání a obrázek na přebalu, který zjevně vybíral někdo, kdo nedočetl anotaci ani k tomu "Benátky 1667". Hlavní hrdinka Alessa byla taková ta hezká šikovná poctivá zlodějka, její milý zas byl sympatický čestný velitel stráže, který jí v jejích aktivitách marně bránil. Zklamala mě ale ta nedotaženost, rychlý konec, z něhož pomalu ani nevyplynulo, proč byl ten modrý medailon tak důležitý a kdo poslal toho nájemného vraha.... celý text

Tajné přátelství 2013, Jillian Hunter

20% - Dívka Violet z nemanželského svazku je vychovávána na venkově svojí tetou a jejím nejlepším přítelem je chlapec z chudobince Kit. Po letech se z něj stává mistr šermu, kterého ženy zbožňují a muži se mu chtějí vyrovnat. Ti dva se opět potkávají, zamilují se do sebe, pořád se tam mluví, jaký to bude hrozný problém, hlavně přesvědčit její tetu, ale pak se náhle jako mávnutím kouzelného proutku všechno vyřeší, včetně převelice rychlé svatby. Ta část z dětství obou hlavních hrdinů byla ještě docela fajn, ale vývoj v ději z jejich dospělosti byl spíš jen k nechápavému nadzdvihnutí obočí.... celý text

Lidé, kteří mě znali 2017, Kim Hooper

50% - nebylo to napsané úplně zle, ale ten nápad s ženou, která využije zmatků po 11. září a zmizí tak, aby si její nejbližší mysleli, že zemřela při pádu dvojčat, mi přišel trochu laciný. Tedy ještě by se to dalo pochopit, kdyby se jednalo o manželku nějakého násilníka, která opravdu potřebuje zmizet z povrchu zemského, ale Emily nic nehrozilo - manžel v podstatě světec, který se "provinil" jen starostlivou péčí o svoji nemocnou matku, a Emily nebyla ani žádná chudinka bez peněz, neboť to byla ona, kdo v rodině vydělával. Mohla tedy odejít z jejich vztahu "na rovinu" a ne se takhle vypařit a dramaticky se skrývat a ani dceři nic neříct, i když i ona i manžel by si pravdu vědět rozhodně zasloužili a co se mě týče, na tohle Emily prostě neměla právo. S tímhle přístupem jsem s ní její následné životní strasti nedokázala příliš prožívat. Její šikovná dcera naopak byla postava napsaná velmi povedeně a dospěle.... celý text

Milostná aféra 2018, S. J. Hooks

20% - podle anotace jsem čekala pikantní románek o vztahu profesora a jeho studentky - inu je to tam, ale je to tak hloupoučké, že se to nedá příliš omluvit ani v rámci daného žánru, a kdyby hlavní postavy byly třeba skladník a kuchařka, vyšlo by to nastejno, protože kromě pár zmínek o obavách z propuštění hlavního hrdiny z práce, které hrdinka rozptýlí slibem mlčenlivosti, to tam nehraje žádnou zásadnější roli. Stephen je popsán jako nezkušený skoropanic něco přes třicet, který pod usedlým oblečením ukrývá postavu vytvarovanou v posilovně a zázračně se projeví jako skvělý a nabušený milenec, Julia ho nejdřív samozřejmě příííšerně vytáčí, anžto je inteligentní, přidrzlá a nevhodně oblečená a zmalovaná, ale jakmile si s ní začne, tak nemůže jinak. Kniha je psána z jeho pohledu, ale nezdá se mi, že by autorka mužům natolik rozuměla, aby si to mohla dovolit, ten chlápek působí dost tupě. "Psychologickou" stránku příběhu zajistí zmínka o zemřelém dědečkovi, nezbytnou hádku a udobření tu máme v podobě špatné známky ze skvělé písemné práce. No a ani ten sex za moc nestál, nabízí se říct, prostě taková normálka, že to nebylo třeba ani zvlášť popisovat. A konec je opravdu dost nijaký.... celý text

Jane a nepříjemnost na panství Scargrave 2014, Stephanie Barron

60% - Když už jsem přečetla druhý díl, tak jsem se odvážila pustit i do prvního, který byl o chlup zábavnější. Byla to taková ta typicky britská zápletka ve stylu "máme skupinu lidí, kteří se v danou chvíli vyskytovali na panství, tak kdo byl tím, kdo spáchal vraždu?" Což autorka opět okořenila poznámkami s poznatky z viktoriánského období, v němž Jane Austenová žila. Dlouhodobější dojem ale ve mně ani tento díl nezanechal.... celý text

Miss těžká váha 2020, Moa Herngren

80% - podle obálky a anotace jsem očekávala nějaké lehké čtení v podobě holčičkovsky naivní růžové knihovny, kde tlustá opomíjená holčina zázračně zhubne a nalezne prince svých snů. Takže jsem hned od prvních stránek byla příjemně překvapená, že se ve skutečnosti jedná o docela odidealizované ponoření se do hlavy hned několika velmi realisticky vykreslených postav - samozřejmě je tu 200kilová Annie, která už kvůli odsouzení všech, kteří ji vidí, raději ani nevychází z bytu, kde tráví čas sněním o facebookovém životě svých "přátel", ale pak je tu naopak i anorektická Johanna, která zklamání z rozvodu a nepříliš rychle postupující kariéry moderátorky utápí v závislosti na nakupování (a tím pádem i dluzích), producent "hubnoucí" reality show Jarme, který v touze pomoci své ve škole šikanované dceři při natáčení dokumentu o šikaně zajde za všechny přijatelné meze, a jeho asistentka Camilla - manipulátorka, která život obětovala své práci. Z Annie se v reality show nestává zázračná proměna, tedy alespoň ne vnitřní a s tou nezaslouženou vnější (a to je za mě hvězda dolů, protože prostě nevěřím, že by se dalo takhle snadno zhubnout - to by to riskli všichni) se musí náležitě popasovat. Docela by mě zajímalo, jak by to se všemi těmito postavami bylo dál, takže to je druhá malá výtka, že román skončil moc brzy.... celý text

Zmrzlinové sedmé nebe 2014, Abby Clements

55% - i v rámci daného žánru pouze lehký nadprůměr. Příběh dvou sester, které po babičce zdědí zmrzlinárnu na anglické pláži, přičemž Anna je ta, která je zodpovědná a navíc ráda vaří, takže je ochotná se tomu věnovat, a Imogen si do Anglie jen odskočila z Thajska, kde se věnuje fotografování a bezstarostnému životu na pláži - tak nějak poklidně si čtenář propluje celou knížkou, ale výraznější dojem to nezanechá, na to je to příliš jednoduché, a to včetně onoho klišé, že jakmile hrdinka (zde navíc obě hrdinky) narazí na prvního použitelného muže (tedy podivný už je ten fakt, jak často naráží na použitelné muže:-)), tak s ním také skončí. Ale na konci mě fakt skoro mrzelo, že nemám doma přístroj na zmrzlinu, protože zvlášť recept na mou oblíbenou slano karamelovou vypadal moc chutně.... celý text

Švadlena 2016, Rosalie Ham

50% - kniha nenaplnila má očekávání, která jsem od ní měla jakožto k literární předloze filmu, kde by měla hrát Kate Winslet. Začátek - úspěšná a pohledná švadlena vracející se do městečka, kde jako nemanželské dítě prožila krušné časy, vyhlížel velmi nadějně, stejně jako barvitý popis onoho australského zapadákova a jeho barvitých postaviček. Jenže na tom se potenciál příběhu jaksi vyčerpal, plácalo se to odnikud nikam a i finální Tillyina pomsta vyzněla jaksi do ztracena vzhledem k tomu, že nikdo z těch omezenců neměl kapacitu na to, aby Tillyiny motivy pochopil.... celý text