haki34 přečtené 2015

Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři 2018, Aleš Palán

tak..konečně jsem se k této lehce kontroverzní knize dostala a přečetla na návštěvě u kamaráda... tak popořádku. Velmi se mi líbil samotný nápad - vyhledat samotáře, udělat rozhovor, nafotit zajímavé fotky. Co se samotných aktérů týká, tam už jsem zas tak nadšená nebyla. Nejvíc mě oslovila dvojčata Klišíkova. Ten zbytek - nikdo z nich mi nepřišel spokojený, vyrovnaný...(to však nebyli ani Klišíci ;)), ale povětšinou to byli lidi něčím strádající, trpící, hledající lék na své problémy v samotě v přírodě...samota je ovšem relativní, velká většina z nich nachází společníky ve zvířatech... vyprávění oslovených bylo někdy mírně nesouvislé, jeli si více méně svůj monolog, do kterého se autor snažil zapojvat, nebo směřovat svými otázkami..většina z nich žila divoce nekonvenčně již od mládí. většina z nich se také boří s krizemi, zejména psychickými... každopádně - zajímavé čtení. Každý si může nastavit zrcadlo a pohlédnout do svého nitra, jak vnímá věci on..jak je spokojený se svým životem...a jak se mu daří vyrovnávat s kopanci a škobrtnutími. doporučuji.... celý text

Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem 1957, Selma Lagerlöf

po dlouhé době dávám něčemu 5*...geniální dětská knížka...četla jsem poprvé v kruě dospělém věku. Jako dítě jsem ráda sledovala Nilsova dobrodružství v kresleném seriálu, ale knížka je ještě lepší. Vydání z 1957 má také moc hezké ilustrace od Pavla Šimona, vydařená je i mapa na vnitřní straně přebalu a předsádce. Autorce se povedlo napsat skvělou učebnici zeměpisu, kombinovanou i s prvoukou/přírodovědou, dějepisem...věřím že švédské děti si tu krajinu umí podle knihy parádně zapamatovat. Kniha je sice napsaná před více jak 100lety, ale Nilsův příběh je nadčasový. Překvapilo mě, jak je autorka přímá, nevyhýbá se potížím, nemocem ani smrti, jak zvířecích hrdinů, tak lidí. Dobrovolně přiznávám, že Matýska a příběh Karra a Šedáka jsem obrečela, také loučení Palečka s hejnem. Potěšil slovníček s výslovností na konci knihy, také vysvětlivky. A jedno vím jistě - tuhle úžasnou pohádkovou knihu potřebuji do naší knihovničky. A až uslyším volání divokých hus, vzpomenu si na Palečka na Martinově zádech...jak ráda bych letela a volala s nimi !!! "Pak vystoupili šediví ptáci oblečeni jako soumrak, s dlouhými pery v křídlech a s červenou ozdobou z peří v týle. Velcí ptáci s vysokýma nohama, štíhlými krky a malými hlavami klouzali po pahorku v tajemném blouznění. Sunuli se kupředu a přitom se točili kolem dokola napolo v letu, napolo v tanci. Měli křídla líbivě pozvednuta a pohybovali se s nepochopitelnou rychlostí. V jejich tanci bylo něco zvláštního a cizokrajného. Bylo to, jako by prováděly hru šedé stíny, jež sotva možno okem postřehnout. Bylo to, jako by se hře naučili od mlh, vznášejících se nad opuštěnými močálovišti. V tanci bylo jakési kouzlo, všchni, kdo byli na Kullabergu poprvé, pochopili, proč celý sněm nese jméno podle jeřábího tance. Byla v něm divokost, ale pocit, který tanec budil, byla přec jen sladká touha. Nikdo již nepomýšlel na boj. Zato se všichni, okřídlení i ti, kteří neměli křídel, toužili povznést d nekonečna, pozvednout se nad oblaka, hledat, co je za nimi, opustit tížící tělo, které je stahuje k zemi, a vznášet se pryč odtud k nadzemskému světu. Takovou touhu nedostižném, po tom, co je skryto za životem, pociťovala zvířata jen jednou v roce. A to právě toho dne, kdy se dívala na velký tanec jeřábů..."¨ Akko z Kebnekajsy, Yksi, Kaksi, Kolme a Neljä, Visi a Kuusi, Martine, Jemnopérko, housata, děkuji, že jste byli mými společníky na této cestě !!!! a taky pozdravuji pana Klapzobáka, Batakiho a Gorga ;) Doporučuji !!!... celý text

Exotem na této zemi: O Božím milosrdenství mezi námi 2016, Ladislav Heryán

moje druhá Heryánovka...a že jich ještě bude ;) poznávám svět očima Ládi Heryána..někdy se divím, někdy souhlasím. Někdy se inspiruji. Pořád ale to není 100%, pořád se někde v jeho úvahách a myšlenkách ztrácím., pořád mě tak nějak rozhazuje, když příběh začne o jednom, a skončí o druhém, úplně někde jinde....sice zajímavě, ale já bych ráda tu původní myšlenku. NIcméně, děkuji Láďo, zejména za připomenutí důležitosti milosrdenství a čtu dál !!! "Chci tím říct, že když je člověk mladý, je při své síle schopný se postavit i Bohu. Je lehkovážný a ještě v sobě nemá skutečnou bázeň Boží. Čím je starší, čím více jej opouštějí síly, tím je i pokornější. Už s Bohem nemá potřebu zápasit, vyzkoušel si život i bez ohledu na něho, už není jako ti vojáci, kteří Ježíše zatknout i přesto, že je Bohem. Snad postupně dospějě do Josefovy i Ježíšovy vnitřní svobody a lidem je kolem takového člověka dobře. Jeho vnitřní svoboda buduje jednotu, protože už nepotřebuje s nikým bojovat." "Je-li totiž v žvotě něco nejdůležitějšího, pak je to odpověď na otázku "je Bůh, a neboc není?", na otázku, kterou si musí položit každý, protože bez odpovědi na ni se možná v tomto světě žít dá, ale těžko se z něj odchází." "Cestu, jak tu dálku překlenout, jak propast mezi mnou a Bohem přemostit, může člověk, kterého mám před sebou. Chceme-li se ovšem k němu dostat, musíme v sobě někdy něco zlomit, zlomit ten okamžik, ve kterém chodíme kolem člověka netečně, jako bychom jej neviděli, okamžik, ve kterém nám v hloubce něco říká : Udělej něco!, ale my z jakýchsi nepochopitelných důvodů neuděláme nic. Jak ale říká Izaiáš :"když vidíš nahého, obleč ho, neodmítej mu pomoc. Lámej svůj chléb hladovému." Zlom okovy, kterými druhého člověka poutáš." a na závěr: "Ježíš ukazuje, že kritériem není víra v Boha (ta je v té době asi samozřejmá), ale obyčejná lidská láska. Bez lásky se víra v Boha lehce stane ideologií, a již svatý Pavel i Jakub věděli, že víra se prokazuje láskou, a že bez skutků je mrtvá..."... celý text

Stařec a moře 1957, Ernest Hemingway

posloucháno jako audiokniha... nechci ubírat dílu jeho kvality, ale místy celkem uspávalo. Příjemně. Nicméně obrovská poklona autorovi, jak si dokázal vyhrát s dějem odehrávajícím se v průběhu 2 dní..minutu po minutě zachytit starcův zápas. S rybou. S mořem. Sám se sebou.....ze školy mi utkvěl z úryvku, probíraného v literatuře, pocit něčeho zoufalého a smutného. A taky jsem měla za to, že to nakonec se starcem nedopadlo dobře...takže díky, Kovářskej, že jsem si dílo konečně poslechla, a zjistila, že je to celé trochu jinak ;) hezkých 3,5*... celý text

Tajemství starého dubu 2007, Marie Hrušková

získaná z knihovny ve výprodeji vyřazených knih za 1kč..a rozhodně nelituji. Na první pohled zaujmou ilustrace -Andrea Sloupová, Jaroslav Turek, uvedeni jako dědicové. A pak následuje zajímavý text - kombinace historie a přírodopisu - na každé straně se dozvíme i zajímavosti že života stromů, konkrétně dubu ;) Vše doplněno přehledými vysvětlivkami klíčových pojmů z textu na konci knihy a zajímavostmi o dubech tamtéž. Knížka by klidně snesla větší formát. Takto je to velmi hezká jednohubka, ovšem nenechejte se zmást - i tak se z ní dozvíte spoustu zajímavých informací. Doporučuji !!!... celý text

Jak se vyléčit bez léků 2018, Andreas Winter

rychločteno na návštevě...spousta zajímavých myšlenek a názorů, ale také spousta sebeprezentace a směřování k svým přednáškám, dalším knihám a podobně.. a také - s některými věcmi (jako třeba "vyléčení" demence) jsem opravdu nemohla souhlasit..autor to kulantně napsal tak, že místo stabilizace stavu prezentoval "vyléčení"... přečíst, ale také neztratit vlastní hlavu.... celý text

Bestie 2015, Dominik Dán

nemůžu si pomoct..musím jít níž než většina fanoušků...možná kdybych četla knihhu v slovenském originále, bylo by to krapet lepší..i když... Ne že by mě příběh nebavil, ale klidně bych ho okřesala. Na mlj vkus moc omáčky ( a to si na omáčku málokdy stěžuji ;)) jasné, do detailů popsána policejní práce, vztahy v týmu, ale těch detailů bylo moc. Dokonce jsem měla tendence přeskakovat. Navíc mi nikdo z partičky policistů nepřirostl k srdci... Zaujal návrat do 90tek, a přinesl s sebou také zamyšlení, kolik vrahů mohlo proklouznout tak, jako málem Ondrej... Každopádně, po dlouhé době jsem četla něco drsnějšího, napsaného docela sugestivně (hned jsem venku viděla v několika chodcích podezřelé indvidua ;)), protože Dán svoji bestii vytvořil obzvláště odporně. zkusím ještě nějakou jinou Dánovku, třeba zaujme líp... a jeden citát na závěr : " Krauz zareagoval bleskově a po prvním cinknutí telefon zvedl. Pozdě, manželka už byla vzhůru. Ženy policajtů mají jiné spaní než ty ostatní. Mají i jiný život a jiné zkušenosti...."... celý text

Příchod Dánů 2004, Ellis Peters (p)

no, upřímně, celou dobu mně kniha až nudila..takové nějaké o ničem...navíc sklouzávající do červené knihovny. Vysmátí dánští vikingové s přechodným bydlištěm v Dublinu, jedna černovlasá kráska, samozřejmě happyend, všichni válečníci zdvořilí, 90% čestných a navíc si vykajících - no...nevím, docela science-fiction se mi zdá... ano, happyendy mám ráda, taky bych asi majiteli drakaru neodolala :P takže dobré 3* a doporučuji jen skalným Cadfaelovým fanouškům....(ale bacha děcka, SPOILER !!! Cadfael se tam až tak moc nevyskytuje, de facto nic nedělá, jen podmaz či křoví příběhu...)... celý text

Môj prvý atlas 1992, Pavel Dvořák

díky Terimile za pripomenutie !! a veľký súhlas s jej komentom. Zrovna sme si ho nedávno pozerali na Slovensku v slovenskej verzii...čo sme sa ho načítali, obľúbená kniha detstva..okrem iného ma veľmi bavili kroje podľa krajov ;)... celý text

Bestiář aneb průvod Orfeův / Le Bestiaire ou Le Cortége D´Orphée 2011, Guillaume Apollinaire

MYŠ Vás, myši času, dobře znám, sžíráte krásné dny, mé žití. Bože, už osumadvacet mám, že žil jsem zle, mé srdce cítí. a nebo : BLECHA Milenci, blechy, kamarádi. Jsou krutí, ač nás mají rádi. Milencům zbude žal a hněv, až vysají jim všechnu krev. Ilustrace Adolfa Borna mě až tak neoslovují, ale básně se mi líbily hodně..včetně praktického doslovu, objasňujícího souvislosti mytologického původu s básněmi..... celý text

Mapa hor 2018, Adam Kašpar

velmi zajímavá díla mladého umělce..jak napovídá název, jsou tam hlavně hory. Lesy. Studie hornin..plátna působící neskutečně reálně, jako fotografie. Nejvíc se mi líbily místa z Jeseníků.. milovníkům umění a nejen jim doporučuji.... celý text

Cabin Porn - Za dveřmi 2019, Zach Klein

takové "poslintání"...zamáčkla jsem slzu, řekla si, že ta naše je stejně nejlepší, protože je naše samozřejmě a tiše se kochala a snila...jako inspirace možná. Jak píše magnólie, taky bych ocenila více info k jednotlivých chatám a taky souhlas, že je rozdíl mezi vlastním a profi dílem. zajímavé pokoukání, doporučuji !... celý text

Dýchej 2001, Anne-Sophie Brasme

z knihovny..vzala jsem ji, protože byla tenká a říkala jsem si, že to bude rýchlovečka...byla..asi 2h čistého času. !!!SPOILER !!! takový výlev jedné nešťastné holky, která se nechala manipulovat, až to vyústilo do tragédie. V práci takových slečen máme celkem dostatek, "moderní doba" tomu žel nahrává. V 1997, kdy autorka knížku psala, nebyly ještě rozšířené sociální sítě, fičelo max ICQ, jinak by třeba Charlene své pocity, fotky, svůj život a trable sdílela veřejně..a kdoví, co ještě, kam by se její příběh posunul tehdy. Při její rozervanosti, nevyrovnanosti a nestabilitě jsem očekávala i nějaké sebepoškozování, ale kromě poruch příjmu potravy jsem nezaregistrovala. Plácala se, zmítala se, tonula. Až utonula. Jak píše někdo přede mnou, autorka příběh napsala ve 13letech...možná proto se tam vyskytly mé neoblíbené věty (ano, ty s "pachutí/chutí krve v ústech" a podobně) a také tomu odpovídají některé pocity a nálady Charlene..podobné emoce si zažila spousta z nás. Akorát ne všichni došli až tak daleko..Na 13let pěkně napsané. Memento pro všechny. dívat se kolem sebe. Být empatický. A věnovat svým nejbližším čas a lásku...místo technologií, kroužků a matérie... Ke shrnutí se mi hodí jeden Nohavicův úryvek : " Jestlipak vzpomínáš si na to jakýs byl jenom mi netvrď že tě život naučil člověk to není páčka kterou si kdo chce mačká to už jsem dávno pochopil"... celý text

Nalezenec 2014, Kateřina Janouchová

z knihovny... !!!možné SPOILERY !!! moje první kniha od autorky. Ani nevadilo naskočit do rozjeté série o rodině Lundových, veškerá důležitá fakta jsem se dozvěděla a nezdálo se, že by mi něco uteklo nečtením předchozích dílů. Trochu mě zaskočilo, že jde o thriller - čekala jsem nějakou oddechovku pro ženy (no jo ;) občas i oddechovky potřebuju) takže jsem celou dobu byla napjatá jak ...prostě hodně. A nakonec mě vyděsila akorát ta anotace - pádž toto vydávat za thriller je fakt úlet. Dostala jsem opravdu oddechovku pro ženy, kde Cecílie řeší své problémy v osobním i pracovním životě. Akorát když už jsme u té práce (nedá mi to, musím ;))) nevím, co porodní asistentky ve Švédsku doopravdy dělají, ale podle toho, co autorka popsala, mi přišlo, že ve většině případů jen pasivně přihlížejí, jak se něco nakonec po**** , dobře, pokazí....císaře porodní asistentky určitě nedělají, a o klasických porodech byla jen velmi okrajová zmínka (jako že proběhl), jako by autorka v životě žádný neviděla, což je dovné, protože jako matka 5ti dětí má určitě i bohaté vlastní zkušenosti... Příběh de facto zamotala až na posledních 30stranách (které jsem navíc nestíhala dočíst ráno před odchodem do práce, takže jsem si počkala pěkně do večera ;))) stylem z rychlíku - rychle potřebuji konec tak lup ho tam..v dalších asi 3větách pak popsáno, jak je vztah Cecílie a Johna nadále mega super, jak se mu přiznala k polibku s......a vše je růžové, happy end, západ slunce a švédská vlajka v tomto případě...kéž by to tak doopravdy bylo. A co mě teda ještě štvalo, a hvězd nepřidalo - plné klišoidních obratů ("ucítila v ústech pachuť krve" - na to jsem vážně alergická, proč všichni ve vypjatých stuacích cítí v ústech zrovna pachuť krve ??? všem nepravidelně tluče srdce...no, díky, zažil to už někdo z autorů sám na sobě ), ale celkově to bylo celkem čtivé. Takže vypnout mozek, nečekat zázrak, ke kávě dobré.... celý text

Záhada ukradených medailí 2001, Enid Blyton

no jo, pokračuji v četbě dětských úlovků z knihovny...jedna z lepších...akorát bych varovala před jednou věcí - kamarádi, pokud jste v rukách zlodějů, grázlů a kdoví čeho, rozhodně jim hned nevyhrožujte, že je napráskáte policii !!! spousta obětí už za tato neuvážená slova zaplatila životem..pravda, v knize pro děti to skončí jen uvězněním někde, bez další újmy...ale pro jistotu...... celý text

Kníže z mlhy 2013, Carlos Ruiz Zafón

z knihovny..takový YA horror/thriller...nějak mi padla pod ruku, tak jsem se začetla...strach jsem neměla, spíše mi spousta věcí přišla taková nedotažená... motiv klauna už tady někdy byl...a moc krát. Nechtělo se mi pátrat, co bylo dřív..zda Kníže, nebo To, nebo třeba jiný z děsivých mutací klaunů...jako masáž podvědomí k odmítání cirkusů docela slušná, a řekla bych že i funkční - minimálně já už sleduji klauny s odstupem , děsit mě neděsí, ale tak jako uvažuju trochu, jestli pod jejich maskou není nějaký sériový vrah či jiný nešťastník... a co se samotného příběhu týká, jo. celkem ušel. měl své boty, hodně věcí jsem postrádala vysvětlit, nevyděsil mě, protože už mám něco za sebou...ale jednu pěknou věci připoměl - neuvážené sliby, a jejich plnění. Na to bacha, přátelé ! pečlivě važte slova... a na konci se nabízí otázka - je konec Knížete z mlhy ? nebo zas jen někde čeká a číhá ??... celý text

Záhada opuštěné jeskyně 2002, Enid Blyton

to je sranda, jak naši malí dobrodruzi chodí na místa, kde chodili i jejich rodiče, a nikdo z nich to tam vlastně nezná...ale potřebujeme záhadu, tak ji máme !!! potěšilo, že dostala prostor Zuzka - jakožto její jmenovkyně začínám být alergická na její ústrky a výpady proti ní ;) zároveń mě lehce iritovalo opakování informací na začátku dílu - dokola odznaky, hesla, schůzky, snaha o pátrání...ale to je asi proto, aby knížky šly číst i mimo sérii... jeden z lepších dílů !... celý text

Noční výprava 1998, Enid Blyton

první ze série, čtená někdy v mezipořadí...asi už bych neměla dětem číst ty knížky..bo ani nostalgie nevyvážila fakt, že pokud bych četla díl jako první, další bych už asi vynechala... opět se nám schází Sedma, na to že je to spolek, se schází velmi občasně...a i když ho všichni členové milují, vůbec si nepamatují hesla a ztrácí odznaky - to mi moc nesedí ;) no ale budiž..i to, že se málo potkávají a přitom bydlí nedaleko sebe... zápletka s tajemstvím ve sklepě nebyla špatná, ale přišla mi dost přitažeá za vlasy....si umím představit lepší věci, které tam mohli darebové odsmýkat... no a naše odvážné děti měli štěstí, že se dobrodružství odehrávalo před skoro 100lety (originál vydaný v 1.polovině 20století) bo dnes by tam na ně číhal určtě minimálně sadistický vrah...ale to vlastně nepatří do série pro děti, že ano ?? každopádně - odvaha a touha po dobrodružství přetrvala do dneška...a mně to nedá a dočtu i ty zbylé díly, co děti přinesli tentokrát z knihovny... p.s.ilustrace na obálce spoileruje a moc se mi nelíbí...... celý text

Srdíčko a princeznin kůň 2018, Usch Luhn

ano, další dceřina knížka z knihovny :D jednohubka k snídani.. z Aničky se stává neohrožená zachránkyně poníků a tak trochu "zaklínačka" koní..jinak řečeno - malá empatická holčička s velkým srdcem hlavně pro koníky... V tomto díle opět poznáme sílu přátelství, konflikt s Honzou vyřeší, vztah s Klárou nadále funguje v rozumných mezích, a nově se seznámí s princeznou Šarlotou - na jejím příběhu děti můžou vidět, že ani kůň za milióny nenahradí lásku a fungující vztah rodičů.... krátká, čte se dobře, drží kvalitu, doporučuji. p.s. obrázky jsou taky fajn, akorát se pořád všichni usmívají ;)... celý text

Jenny 1972, Sigrid Undset

Má milá Sigrid Undset a Jenny zachráněná z knihobudky... Dostala jsem od autorky její standart - bohatý slovník, hluboké city, a v případě Jenny i hodně depresivního ladění...postavy se plácají na dně, boří se v nejistotě, bojují s rozháranými city - jak hned v úvodu Cesca, posléze ji následuje i Jenny...hledá, touží, a zároveň se bojí přestat analyzovat a užít si city, necat se vést jen srdcem... V romantických kulisách Říma naváže vztah,překlápějící se do lásky, s mladíkem Helgem..plány na svatbu a společný živt však berou docela rychle za své, když se seznámí s jeho rodiči...No jiný kraj, jiný mrav - já si neumím představit, že bych jela sama se seznamovat s rodiči mého partnera..to by asi taky moc nedopadlo...;) jako obvykle, příběh se šine k tragédii...Jenny nezvládá své démony, výčitky se stupňují..stává se na chvilku matkou, a role, kterou odmítala, ji najednou pohltí. O to víc pak je zdrcená tragédií, když její chlapeček umírá...a Jenny už nemá proč žít... SIlný, drsný a tragický příběh. Bohatý jazyk a bohaté emoce, akorát kdyby je hrdinové dokázali uvolnit, dokázali víc komunikovat, dokázali si odpustit a žít, mohli by SIgridiny příběhy končit i radostněji.... "To je právě podivuhodné, že když se dostaneme ve, všechen vliv lidí, s nimiž náhodou žijeme ve společné dománosti najednou přestane.Musíme na všechno pohlížet vlastníma očima a myslet sami na sebe. A soudíme, že to závisí úplně na nás samých, co vyzískáme z cesty - co jsme schopni vidět a chápat, a jak se sami zachováme a koho si zvolíme, aby a nás půsbil. A učíme se chápat, že co uděláme ze svého života, závisí úplně na nás." "Třebas byla ještě malá, pochopila hned všechno. Nebožtík otec jako by vyklouzl z domova. Jeho obraz tam sice visel, ale on byl nebožtík. Tenkrát pochopila, co je smrt, že ti, kdo jsou mrtví, existují pouze ve vzpomínkách jiných, a tito jiní že mohou podle své vůle ukončit jejich ubohý stínový život. A pak mrtví zmizí vůbec." "...vždy se dostaneme na druhou stranu, víš, a pak poznáme, že každá zkušenost nás vždycky tím nebo oním způsobem obohatí..."... celý text