Hanka_Bohmova
přečtené 1601
Tváří v tvář Zemi
2016,
Marek Vácha
Knize zoufale chybí redakční práce. Někde se to projevuje jen lehce - například čtenářsky nekomfortní oddělení námitek a odpovědí v první části (a to jsou to pro mě myšlenky samozřejmé, žádné novinky) nebo mnohaúrovňové členění textu, které se prostě nedá usledovat, čímž ztrácí funkčnost. V citacích panuje nekonzistence, která je snad vynucena nějakými odbornými pravidly, přesto přinejmenším na moment zarazí: tu je citován John Paul II., tu zase Jan Pavel II., někdy Josef (sic!) Ratzinger, jindy Benedict XVI., a jindy Pope Benedict XVI. Ale jsou tu i horší než kosmetické vady. Kapitole "Vše je spojeno I" vytýkají dva předchozí komentující přílišnou odbornost. Se středoškolskou biologií se převážně vystačí, až na řídké excesy typu "V jevu klonální selekce je proliferace klonu konkrétního B lymfocytu..." - nad nimi se skutečně lze ptát, komu je vlastně kniha určena. Mnoho míst této kapitoly ovšem budí podezření, že ji po sobě autor snad ani nepřečetl. Dvě variantní znění hned za sebou (pravděpodobně zapomněl zavrženou možnost smazat), informace opakované, hromaděné jedna přes druhou, několikrát v rámci pár řádků dvojitý výskyt téže věty... já bych se s něčím takovým do tisku neodvážila. A protože mám autora ráda, červenala jsem se při čtení jak pivoňka :( Odhlédnuto od chyb, text celkově trpí vnitřní roztržitostí a ztrácením směru. Používá příliš mnoho slov, v nichž se základní myšlenky topí. Jak bylo řečeno - zoufale mu chybí redakční práce. A to je opravdu medvědí služba tématu. Kdyby mi teď někdo vysvětlil, že kniha vznikala v šibeničních termínech a nebyl čas ji po sobě ani pořádně celou přečíst, věřila bych bez mrknutí oka.... celý text
Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí
2016,
Martin Oliva
Místy poměrně neformální text, což vůbec není výtka. Výklad obsahuje četné zajímavé úvahy, za všechny například lákání mezolitických žen na pohodlí neolitických kůlových domů :o) Přehled lokalit je superužitečný, na knihu jsem vlastně narazila náhodou při pátrání po přesnější poloze jedné mezolitické stanice, a nakonec ji přečetla od A do Z.... celý text
Smrt si jde pro arcibiskupa
1972,
Willa Cather
Popisy krajiny jsou i pro mě na téhle knize to jednoznačně nejkrásnější. Nejdřív se mi zdálo, že vnitřním věcem se vyprávění vyhýbá, což bych považovala za vážné ochuzení až znehodnocení potenciálu knihy. Ale postupně se autorka i vnitřního života postav dotýkala, často s určitým ostychem a nedořečeně, přesto věrohodně.... celý text
Dolní Věstonice - Pavlov: Místo: jižní Morava, čas: 30 000 let
2017,
Jiří A. Svoboda
Pěkně zpracovaná popularizační kniha se spoustou ilustrací a fotek. Slouží i jako vkusná návnada k návštěvě pavlovského Archeoparku.
Vzkříšení
1967,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Zpočátku to vypadalo, že budu číst román o vnitřní konverzi. Ten bych četla velmi ráda. Ale postupně se jako hlavní cíl ukázala poměrně přímočará snaha o konverzi čtenářovu. Natolik přímočará, že nezanedbatelnou částí knihy Něchljudov prochází jen jako ryze formální svorník a autor se vzdává uměleckých prostředků ve prospěch jakési směsi reportáže a traktátu. S přibývajícími stránkami jsem téměř zlomyslně číhala, kdy se opět dozvím, že "nyní mu již bylo jasné..." - a nikdy jsem nemusela čekat dlouho. Na mě tahle umělecká rezignace působila asi tak, jako by prodejce vysavačů předčítal o výrobku z letáku, místo aby mi jednoduše v praxi ukázal, jak ten vynález báječně luxuje. Druhým slabým místem knihy, resp. její myšlenkové přesvědčivosti, je pro mě sám hrdina. Člověk oplývající mocí fyzickou (muž v nejlepších letech) i společenskou (bohatý, oslovovaný Vaše Jasnosti). Nejhorší, co se mu za celou knihu stane, jsou projevy neúcty, někdo do něj vrazí na ulici nebo mu neuhne z cesty. Když s postavami a se čtenářem hovoří o zločinu, násilí a represi, hovoří jako potenciální pachatel k potenciálním pachatelům. Ale to je jen půlka celé skutečnosti. Týrané dítě nebo znásilňovaná žena by zřejmě celou věc viděli poněkud jinak.... celý text
Andykódy
2020,
Andy Bureš
V mládí jsem si přivydělávala pořizováním a přepisováním nahrávek pro Český národní korpus, díky tomu dobře vím, že mluvená řeč má svá specifika. Ale tohle... to nevymyslíš :o)... celý text
Láska k železákům
2011,
Marcel Vanek
Když se mě manžel ptává, jakou kytici bych chtěla k narozeninám, vždycky říkám červenou, oranžovou a žlutou. Žádný div, že se mi líbí železáky. Knížka je pěkná ke koukání a užitečná při hledání, ale nejvděčnější jsem, že mě konečně přiměla sehnat někoho, u koho je možné kameny rozříznout a vyleštit. Bez toho zůstane většina krásy schovaná.... celý text
Moudrost Silvána z Athosu
2010,
Silván Z Athosu
„Pro krutost svého srdce si lidé i o Bohu myslí, že je takový jako oni, a úplně ztrácejí víru v Boha. Kdyby to jen bylo možné, ukázal bych jim Pána a řekl: ‚Podívejte se, jaký je Pán! Před tváří jeho lásky duše člověka roztává.' Ale tuto lásku nelze uzřít prostým rozumem; lze ji poznat pouze v Duchu svatém. Pane, dej, ať prolévám slzy za sebe a za celý svět, aby tě lidé poznali a žili věčně s tebou. Pane, učiň nás hodnými daru pokorného Ducha svatého, ať pochopíme tvou slávu.“... celý text
Nebojím se... matiky! Geometrie? Hračka! (1-5. Třída)
2005,
Jana Němcová
Prolétnuto pro kontrolu, zda jsme doma "probrali všecko". Kniha se mi moc nelíbí, protože to opravdu živé, co dělá geometrii geometrií, tu jen živoří. Naopak z ní místy dost čouhají přijímačky na víceletá gymnázia.... celý text
Gravettské sídliště v Řevnicích
2010,
Petr Šída
Zajímavé nahlédnutí do primární terénní dokumentace. "dále nekopáno: stojí tu altánek" :o)
Do tmy
2015,
Anna Bolavá (p)
Vyšinutost a neprodyšná uzavřenost hrdinčina světa - nevím doteď, co přesně si s tím mám jako lidská bytost počít. Jako čtenářka mám jasno, kniha mi připadala výborná, ale těžko ji vztahuju na sebe. Což není zásadní problém, takových jsem četla hodně, ale raději je mám jako výjimku. Kdyby tedy nebylo těch rostlin. Ááááách. Slast. Všechny ty detaily, smyslové vjemy, ta... obeznámenost. Pozorná znalost, co, kde, kdy, k čemu. Takové sblížení. Díváte se na totéž co ostatní, ale vidíte něco nekonečně bohatšího. Bezvýznamná místa získávají zásadní význam, tvoříte si svou vlastní mapu. "Pod diviznami jsou v trávě spadané včerejší květy, ty dnešní jsou krásné, ale mokré. Není jich hodně, ale jsou veliké a čerstvé. Když je člověk celý rok neviděl, dělají mu i nepatrní jedinci radost." - tyhle prožitky znám a četbou mě provázely pocity milé domáckosti, prudce konstrastující s temným vyprávěním. Jako by kniha pro mě byla rozštěpena na dvě části: nenápadně, nelacině uchvacující přírodu - a rozbitý svět odumírajících lidí.... celý text
Obraz Doriana Graye
1958,
Oscar Wilde
Tuhle podivuhodnou moralitku jsem četla několikrát, přestože nejsem příliš sensuální typ a leccos pro mě vyznívá naprázdno nebo je přitlumeno. Vyprávění mi vždycky připadalo nevyrovnané a teprve teď jsem zjistila, že některé kapitoly autor doplnil dodatečně, aby dílko natáhnul podle požadavku vydavatele. To leccos vysvětlilo... dokud se neukázalo, že domnělá "natahovací" kapitola, jejíž únavnost se mi vryla natolik, že mě jistě přes deset let odvracela od nového přečtení, je ve skutečnosti jedna z těch originálních, zcela spontánních. Hmm. Tak asi další důkaz toho, že lidé jsou fakt různí :o)... celý text
Lesk a bída kurtizán
1985,
Honoré de Balzac
V téhle knize se Balzac rozjel až příliš. Akční prvky poněkud rozředily to, čím mi bývá nejmilejší.
Exotika v družstevní kuchyni
1988,
Regina Novotná
Narazila jsem na ni v knihobudce - a knihu s takovým názvem jsem tam prostě nemohla nechat! :o) Úvodní texty jsou překvapivě čtivé, dokonce i popisky k fotografiím. Recepty jsem jen prolétla, zvědavá hlavně na to přizpůsobení "českým možnostem".... celý text
Královny nemají nohy
1973,
Vladimír Neff
Napsané je to naprosto skvostně - nechtělo se mi knihu odložit, přestože mě samotný příběh vůbec nezaujal a nebavil. S potěšením jsem si vychutnávala autorovu jazykovou dovednost a umění nadsázky. Do dalších dílů se ovšem pouštět nebudu.... celý text