Hellothere
přečtené 103
Má lady Jane
2017,
Cynthia Hand
Do knihy jsem šla s poměrně vysokými očekáváními. Bohužel jsem velmi zklamaná. Hodně lidí si chválilo, jak je neskutečně vtipná a čtivá... Bohužel mně asi nesedl styl humoru nebo nevím. Nevím jestli mi to jenom nepřišlo vtipné nebo to vtipné prostě nebylo, ale já čekala mnohem víc. Jsem velmi zklamaná a nejsem si jistá jestli se ještě pustím do druhého dílu, ten je prý ještě slabší. Dějová linka jako taková byla vcelku zajímavá, ale co se humoru, na kterém to má být postavené týče, tak to byl za mě naprostý propadák. Také mi vadily časté vstupy autorek, které pro mě tvořily rušivé elementy.... celý text
Sucho
2019,
Neal Shusterman
Neil Shusterman je v poslední době dost opěvovaným autorem knižního světa, který se proslavil hlavně díky svému osobitému způsobu psaní a příběhy s vážnými myšlenkami. Smrtku zná skoro každý, ale mě zaujala více jeho ne tak dobře hodnocená kniha Sucho. Dystopie o tom, že dojde voda. Nutno podotknout, že já dystopie vůbec nečtu, moc nemusím katastrofické scénáře, ale toto mě svým tématem natolik zaujalo, že jsem se rozhodla jít mimo svou komfortní zónu. Od autora jsem předtím ještě nic nečetla a proto jsem moc nevěděla, co čekat. PANEBOŽE!!! Konec byl na můj vkus trochu moc uspěchaný a šlo by to udělat trochu propracovaněji, ale zas tak hrozné to nebylo. Děj byl skvělý, postavy naprostá paráda. Líbilo se mi, že hlavní hrdinové nechtěli zachránit celou planetu, protože věděli že nemůžou a tak se snažili zachránit hlavně sami sebe. Celou dobu jsem měla žízeň :), takže doporučuju mít po ruce dostatek vody. Ale rozhodně si více uvědomíte hodnotu a cennost vody a komfort ve kterém každý den máme šanci žít.... celý text
Námi to končí
2018,
Colleen Hoover
Tahle knížka byla moje první zkušenost s touto opravdu hodně vychvalovanou autorkou. A musím říct, že přesto, že jsem si jako první knihu půjčila její údajně nejlepší knihu, rozhodně si toto označení zasloužila. Tahle knížka je jedna z těch knih, které ve mně zanechaly nějakou stopu i po dočtení. Ta kniha byla tak dobře napsaná, až z toho mrazilo. Když jsem četla scény, kdy byla hlavní hrdinka podrobována domácímu násilí, tak jsem celou dobu brečela. Nejhorší na tom všem bylo vidět její reakci potom. Že mu odpustí. Ale na druhou stranu, jí chápete. A nemůžete jí to mít za zlé. Protože ani on, přestože jí mlátil, neměl špatnou povahu (asi záleží na úhlu pohledu), ale on si většinu z toho ani nepamatoval. Měl problémy s agresí a vztekem a ona to věděla. To ho ani omylem neopravňuje jí mlátit, to ani náhodou. Jenom říkám, že jsem chápala, proč mu vždycky odpustila. Každopádně jsem hrozně spokojená s tím koncem. Protože a teď OPRAVDU VELKÝ SPOILER, to mezi nimi moc nedopadlo, pořád byli přátelé a měli spolu krásné dítě, které zvládli jako přátelé vychovávat spolu ve střídavé péči. A i když spolu již nechodili, pořád se přátelili, on na dceru ruku nikdy nevztáhl a fungovali i nadále. A to je přece na jednu stranu krásné. KONEC SPOILERU. Nakonec, když jsem četla doslov autorky, tak jsem brečela nanovo. Autorka tady popisuje, proč má k této knize tak úzký vztah, protože je založen na její osobní zkušenosti z dětství, kdy její otec mlátil její mamku (nakonec se rozvedli a na ní - jako Colleen - nikdy ruku nevztáhl). Ale rozhodně to knize dodalo ještě větší váhu. Taky je tady hezky vidět, že za domácí násilí si žena/muž nemůže sám/sama, jak si někteří myslí. Můj zážitek byl ještě o to silnější, protože jsem si o knize předem nic nezjišťovala, tudíž jsem ani nevěděla, kterým tématem se bude tato contemporary zabývat. Takže za mě kniha neskutečně silná a povedená. Autorka mě opravdu velmi zaujala a poznamenala a určitě se chci vrhnout i na další její díla. Pokud nevíte s kterou knihou od ní začít (protože jich má vážně požehnaně), toto je velmi dobrá volba.... celý text
Nyxia povstává
2020,
Scott Reintgen
Anotace: Zvítězit a vrátit se domů, nebo zemřít v boji? Posádka Genesis se zoufale snaží dostat z Magnie zpět na Zem, ale nástrahy Babylonu jim to moc neulehčují. Kdo bude muset zemřít, aby zachránil zbytek posádky? Z téhle knihy mám hrozně moc pocitů. Čím dále jsem postupovala v sérii, tím lepší byla. Bylo hrozně vidět, jak se autor zlepšuje. Tento díl byl za mě z celé trilogie nejlepší. Byl nejsvižnější, pořád se něco dělo, bylo tam pořádné napětí a adrenalin, ale zároveň vám ukápne i slza (umře hodně důležitých postav), humor vykouzlí úsměv na tváři a ve finále se dočkáte i nějakého toho happy endu (svým způsobem). Přečetla jsem ho jedním dechem, doslova za jedno odpoledne. Na celé trilogii mě už od začátku fascinovalo, jak neskutečně reálně působí. Někdy to bylo až děsivé. Jsem ráda, že zde byla na konci vložena scéna Isadory, Roathyho a jejich dítěte, bylo to moc hezké až mi ukápla slza. Tahle trilogie na mě nechala stopu, kterou budu ještě notnou chvilku zpracovávat. Za mě trilogie 100% stojí za přečtení a nenechte se odradit prvním dílem, pokud vás úplně nenadchne. Vážně to stojí za to!!!!... celý text
Nyxia nespoutaná
2019,
Scott Reintgen
Tak tato kniha mě velmi překvapila. S první knihou jsem měla problém se zžít. Ale tato kniha byla úplně o něčem jiném. Děj byl zajímavý od začátku do konce. Hvězdičku ubírám jenom pro to, abych si jí šetřila na další díl. Knihu mi trvalo přečíst asi 3 nebo 4 dny, ale kdybych neměla tolik školy, tak bych jí 100% přečetla mnohem rychleji.... celý text
Nyxia
2019,
Scott Reintgen
Sci-fi a thrillery moc nemusím, ale tohle mě bavilo. Dějem jsem nežila jako například Skleněným trůnem, ale jenom proto, že toto bylo tak neskutečně reálné, že to ani nešlo. Ta realita mě hodně překvapila. Děj byl čtivý, knihu jsem přečetla za dva dny. Měla jsem hrozně ráda Kayu, takže mě mrzí jak skončila a trochu mě štve že tu její smrt neudělal autor trochu propracovaněji, ani slza mi neukápla a to normálně brečím jako želva. To by byla asi jediná věc kterou bych knize vytkla, možná ještě, že mi trvalo než jsem se do děje začetla. Ale od 1/3 to šlo z kopce a už to jelo, takže to ve finále tak strašné nebylo. Hvězdičku ubírám kvůli Kaye a také si jí šetřím na další díl, na který se co nevidět chystám.... celý text
Malý pražský erotikon
2014,
Patrik Hartl
Od Patrika Hartla jsem ještě nic nečetla, ale jeho jako osobnost mám ráda a tak jsem si už delší dobu chtěla něco přečíst. Malý pražský erotikon jsme měli už delší dobu doma a já se pořád ne a ne odhodlat. Nakonec jsem si řekla, prostě už to udělej. Moje okolí mělo hodně smíšené názory, někdo říkal, že jeho knihy jsou všechny na jedno brdo a jsou stejné. Další si je zase pochvalovali. Podle mě záleží na tom co kdo preferuje. Je sice pravda, že kniha byla celou dobu dost podobná v základu, ale mě to vůbec nevadilo. Asi záleží na tom, jestli vám ten jednotný styl sedne, nebo ne. Líbilo se mi jak bylo do děje vloženo zvířecí uvažování. Trochu mě mrzelo, že Honza a Patricie zemřeli. Bylo to takové zvláštní a ze začátku mi přišlo, že se to do celkového pozitivního stylu knihy nehodí, ale vlastně to bylo v celku v pohodě. Je to podané stylem, díky kterému to dobře přijmete a ani neuroníte moc slz. Líbilo se mi jak na konci knihy jsou všechny děje postav ukončené a většina z nich dopadla dobře. Takže za mě ano.... celý text
Příliš mnoho Kateřin
2015,
John Green
Pořád nevím co si o knihách Johna Greena myslet. Mám pocit, že se střídají hodně dobré s průměrnými až podprůměrnými. První kterou jsem četla byla Hledání Aljašky a kniha mě nadchla. Bohužel další už mě zas tak nevzaly. Je pravda že Jedna želva za druhou byla průměrná a nebyla asi úplně zlá. Ale tato kniha mě vyloženě zklamala. Trvalo mi hrozně dlouho než jsem se knihou prokousala, konec mě zklamal a stále přítomné matematické výpočty mě obtěžovaly. Takže za mě rozhodně ne a myslím, že jsem od jeho knih na poměrně dlouhou dobu odrazená.... celý text
