Jakira
přečtené 238
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Bylo pro mě hodně náročné knihu přečíst, protože mi příběh o Grace způsoboval až fyzickou nevolnost. Sama jsem poměrně krátce vdaná a tohle bylo tak trochu jako zlý sen. Hlavně z počátku, kdy Grace zjistila o co jde, mi bylo při čtení velmi velmi úzko. Mrzel mě jen na můj vkus uspěchaný a nedotažený konec, ale jinak knihu hodnotím pozitivně.... celý text
Temné hlubiny
2017,
Robert Bryndza
Další jednohubka od Bryndzy a zase takový průměr. Neurazí, ale ani nenadchne, což je poslední dobou můj problém u většiny detektivek. Dlouho jsem nenarazila na takovou, co by mě vtáhla do děje a vyplivla mě s otevřenou pusou až na konci. Tohle bylo takové mdlé, navíc se nemůžu ubránit dojmu, že ústřední motiv a jeho rozuzlení už jsem někde viděla a četla. Každopádně jako letní odpočinkové čtení to lze doporučit, žádný zázrak ale nečekejte.... celý text
Sebemilenec
2006,
Simona Monyová (p)
Moje třetí setkání s Monyovou, a pořád se nemůžu zbavit dojmu, že je to strašný brak. Ono se asi nedá čekat, že by to byla nějaká povznášející literatura, i když autorka se o to často snaží svými, někdy až filosofickými, příměry (vypuzení článku tasemnice, nebo mě zaujal příměr, že po rozvodu se vlekla životem a zanechávala za sebou krvavou stopu). Bohužel tyhle snahy vyznívají v kontextu jednoduchého a prostého příběhu značně tragikomicky. Přijde mi to jako kočkopes...buď píšu prosté příběhy a obyčejným stylem, nebo příběhy k zamyšlení, které mají pro čtenáře nějakou přidanou hodnotu a pro které se hodí košatý jazyk, jaký občas používá autorka. Tohle je někde mezi a mně to prostě nesedí. Je to odpočinková literatura, která nepotřebuje, aby člověk zapínal mozek a nenutí ho číst každé slovo, ale spíš přeskakovat očima po jednotlivých řádcích.... celý text
Ve službách zla
2016,
Robert Galbraith (p)
Tohle se bohužel vůbec nepovedlo. Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Je to škoda, protože předchozí dvě knihy s Cormoranem Strikem se mi líbily. Tuhle jsem dočetla jen s velkým sebezapřením, protože rozečtenou knihu nikdy neodkládám. Dále komentář obsahuje spoilery. Hned po pár stránkách autorka naservíruje hlavní událost, kdy Strike dostane poštou nohu. Následně určí 3 podezřelé a zbylých 500 stran se nejdřív snaží zjistit, kde bydlí a pak domnělé obydlí sleduje. Jednou on, jednou Robin a tak je to pořád dokola...vážně, nic jiného se tam opravdu neděje. Navíc kolem 400. strany policie konečně začne brát jeho podezření vážně, během "5 minut" všechny podezřelé lokalizuje a dokonce s nimi i promluví...tudíž předchozích několik set stran Strikova snažení vypadá ještě zbytečněji. Věřím tomu, že Rowlingová psát umí, už to nemusí čtenáři dokazovat, ale tohle je opravdu pod její úroveň. Napsat 550 stránkovou bichli o ničem, to chce vážně kumšt. Chybí tomu všechno, co dělá dobrou detektivku detektivkou, ale předně tomu chybí jakýkoliv nápad, ze kterého lze vykřesat napětí. Noha poslaná poštou byla sice slibným začátkem, ale nic dalšího bohužel nepřišlo. Sečteno podtrženo...velké zklamání.... celý text
