jan8470
přečtené 1153
Inkognito
2023,
Ed Brubaker
BB art vydal knihu Inkognito: Tajné vydání v souborném velkém svazku, který obsahuje nejen příběh Inkognito, ale také druhé ze Zackových dobrodružství nazvané Špatný vliv. Druhý příběh se odehrává rok po konci Inkognito. Zack konečně odhalil tajemství svého zrození a přidal se na tu správnou stranu. Nyní pracuje jako agent vládní organizace pro potírání superzločinců S.O.S. Na první pohled je tedy vše OK. Získal zpátky své superschopnosti, může mlátit lidi a navíc spí s šéfkou S.O.S. Zoe. Jenže když vás má holka jen jako bokovku, váš přímý nadřízený vámi opovrhuje a mlácení bývalých kolegů superpadouchů je pro vás jednotvárné a tupé stejně jako mexické telenovely, začnete znovu trpět depresemi a krizí identity. Naštěstí pro Zacka se ve městě objevila nová superzáporácká organizace a náš milý ne až tak hrdina dostane za úkol po vzoru Billyho Costigana se do ní infiltrovat a hlavu podsvětí odhalit. Tohle je mnohem klasičtější příběh a víc se blíží Brubakerovým starším dílům jako jsou Criminal či Místo činu. Ale i zde na prostoru bezmála sto třiceti stran vystavěl příběh plný zvratů, akce a existenciálních dramat, v němž Zack prochází podsvětím jako nůž máslem, aby svou cestu ukončil sice ne v epickém, ale přesto velice uspokojivém finále. Sean Phillips svou kresbou nepřekročil hranice toho, co předvedl v trilogii Criminal. Noirová kresba a tlumené barvy nijak nevybočují ze stylu, na který jsme u Brubakerových komiksů zvyklí, a k pulpovému příběhu Zacka Overkilla se hodí. Za zmínku stojí zajímavé použití obdélníkových rámečků, v nichž najdeme texty v ich formě pronášené vypravěčem, zatímco běžná řeč je umístěna tradičně v kulatých bílých bublinách. Naopak telepaticky vedené rozhovory jsou podbarveny černě s bílým fontem.... celý text
O snovačce a přemyslovi
2015,
Vilma Kadlečková
Vilma Kadlečková – O snovačce a přemyslovi Argo 2015 Vilma Kadlečková se věnuje psaní docela dlouho. Již v roce 1987 se prosadila s povídkou Tři z Arkoné v soutěži o nejlepší Fantasy. Od té doby se její texty umístily v různých soutěžích. Ale Vilmu Kadlečkovou známe především díky její fantastické “ houbové“ sérii Mycellium. Autorčiny knihy a povídky se pohybují na pomezí SF a fantasy. Nejinak tomu je i u novely O snovačce a přemyslovi , která poprvé vyšla roku 2007 jako součást povídkové antologie Imperium Bohemorum a nyní vychází v mírně rozšířené verzi a s krásnou obálkou Tomáše Kučerovského. Zatímco v Mycelliu se autorka věnuje především náboženství, tak novelou O snovačce a přemyslovi je zasvěcena českým národním mýtům . Příběh o kněžně Libuši a jejích sestrách Kazi a Tetě zná díky Jiráskovým Starým pověstem Českým a Smetanově opeře Libuše každý. Mohlo by se zdát, že z pradávného mýtu lze vytěžit jen málo, ale opak je pravdu. Vilma Kadlečková pojala celý příběh jinak. Libuše, Teta, Kazi jsou jako archetypy věčné a žijí své životy napříč všemi epochami. A čím jsou tři dávné sestry dnes, v době kdy o mýty, legendy a Staré pověsti nikdo nestojí? Věštkyně Libuše je šéfkou reklamní agentury Krok, léčitelka Kazi pracuje v brněnské nemocnici a užívá si života. A Teta lpí na minulosti a věnuje se tomu, čemu rozumí nejlépe, bylinám a magii. Na první pohled je vše jak má být, na první pohled jsou všechny tři sestry spokojené a smířené se svým údělem. Ale je tomu opravdu tak? Pravda se ukáže ve chvíli, kdy všechny postupně dostanou nabídku změnit historii i budoucnost národa. V úvodu recenze jsem zmínil, že se autorčiny texty pohybují na pomezí SF a fantasy a v jisté míře to platí i o Snovačce a přemyslovi. Virtuál, díky kterému lze změnit historii a budoucnost národa připomíná technologii ze hry Assassin's Creed je tím jediným SF prvkem v knize. Naopak fantasy prvků je mnohem více. Ať už jsou to řetězce slov kterými kněžna Libuše a její sestry mohou měnit své okolí, či genius loci v podobě malého „démona“, či magické rituály a kouzelné byliny. Ale tyto prvky stejně jako narážky na souboj Brna s Prahou či jemný a ironický humor jsou jen zábavnými rekvizitami, které slouží příběhu. A ten je alespoň podle mého názoru nejen čtivou a hodně netradiční urban fantasy. Nebo polemikou d knihou Miloše Urbana Pole a palisáda. Ale především zajímavým a čtivým zamyšlením nejen nad starou legendou, ale také nad identitou národa a otázkami týkajících se nejen nacionalizmu a multikulturalizmu, které si dnes mnozí z nás pokládají. Odborný text Joanny Czaplińske o fenoménu Libuše v historii literatuře, hudbě v průběhu staletí posouvá celou knihu ještě o stupeň výše. 80%... celý text
Virus omega
2022,
Mark E. Pocha (p)
Co se autorovi povedlo nejlépe, je popis postupného rozkladu společnosti od prvních příznaků pandemie až po totální chaos, v němž stávající svět končí. Zde autor nejen že zužitkoval svou znalost žánrových filmů a knih, ale především svých zkušeností z toho jak to nejen na Slovensku fungovalo při nedávné pandemii Covidu. Jen při popisu postupného rozpadu společnosti logicky více utáhl šrouby. Právě v takových momentech (a při pomyšlení, že stačilo málo a Covid krize mohla dopadnout stejně) čtenáře zamrazí víc než při popisu setkání s násilníky či fanatiky jako vystřiženými z klasických postapo filmů. Text je opravdu krátký, rozsah 155 stran včetně předmluvy a doslovu nedává moc prostoru pro nějaké velké eskapády. Proto občas autor využil zkratku a filmový střih, aby mohl příběh rychle plynout dál. Ne vždycky je to ku prospěchu věci. Místo erotických vsuvek měl například více rozvinout jednotlivá setkání hlavních hrdinů s dalšími přeživšími. Na druhou stranu však takto krátký text skoro nikdy nenudí a nedrhne. Ovšem od poloviny knihy je bohužel jasné jak příběh dopadne, a to je samozřejmě škoda. Virus Omega není nejhorší postapo, ba řekl bych, že patří k těm čtivějším autorovým knihám. Ale aby se stal něčím jiným než středně výživnou jednohubkou, na to by mu autor musel věnovat víc času a energie. Tíživou atmosféru a svižný spád mu však upřít nelze.... celý text
