Juagustin Juagustin přečtené 178

☰ menu

Muž jménem Ove

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman
3 z 5

(Pozor, obsahuje SPOILER) Knihu jsem si vzal jako odpočinkové čtení na druhou půlku dovolené, ale příliš mě nenadchla. Pokus spojit humor a vážná témata mi připadl nepodařený. Ztráta dítěte, doživotní invalidita, pokusy o sebevraždu, vztah k imigrantům nebo gayům mi k humorné anonci knihy prostě nepasovaly. Vím, že postavy v knize jsou nadsazené, jejich typické vlastnosti a projevy jsou vyhnané do extrému a svým způsobem schematizované, ale nedokázal jsem je přijmout. Oceňuju vtipná přirovnání a hlášky, i když s postupem knihy mě bavily čím dál méně. Oveho jsem stále a čím dál víc viděl jako autistu, který lidi posuzuje pouze podle značky auta a nedokáže navázat lidský vztah, kromě patologické fixace na vlastní manželku;-) Hvězdu navíc dávám za bombastický až kýčovitý závěr, který mi přece jen vyždímal z očí pár slz;-)... celý text


Hořím

Hořím 2021, Simona Bagarová
4 z 5

Kniha rozhovorů s lidmi pečujícími o seniory, lidi nesoběstačné anebo terminálně nemocné. Citlivě a zároveň emocionálně přibližuje tabuizované téma umírání, bilancování života, loučení se, a to ze strany umírajících i pozůstalých. Zajímavá forma dialogu: autorka otázky nepokládá přímo "nahlas", ale jakoby v duchu. Po prvním přečtení a týdenní pauze jsem se do knihy pustil ještě podruhé a více si všímal druhé (a asi hlavní) roviny, totiž že v knize primárně nejde o staré či umírající, tedy o klienty, ale zejména o jejich pečovatele, o jejich pracovní podmínky, motivace, zkušenosti, boj s vyhořením... Respondenti jsou vybráni výborně, reprezentativně, možná bych jako posledního nezařadil Dominika, ale některou z dam. To je ale kosmetická připomínka. I z druhého čtení mám pocit, že kniha je dobrá. Oceňuju fotografický doprovod, fotografie začínají rukama nebo detailem a postupně víc a víc odhalují identitu respondenta. Zajímavé. Jen možná nemusely být tak mrňavé. A bohužel musím autorku a nakladatele zepsout za interpunkci: neoddělovat vedlejší větu od hlavní čárkou je pro mě stále projev buď naprostého neumětelství a buranství - anebo neúcty ke čtenáři i češtině. Pak se člověk na straně 124 třeba dočte o "bazénku, kterej měl osum stupňů čtyři minuty". To se v nakladatelství Archa nenajde aspoň jeden člověk s dokončeným základním vzděláním?-)... celý text


Starý kraj

Starý kraj 2016, Dörte Hansen
5 z 5

Nádherná kniha o starousedlících a uprchlících, ať už před válečnými ukrutnostmi, před rozvratem rodiny či před nenaplněností městského života. Hluboké a bolestivé pasáže se střídají s neméně hlubokými, ale vtipnými konfrontacemi moderního eko-hipsterství, snobství a konzervativní usedlosti. Kniha plyne tak přirozeně, že ani nedokážu identifikovat, čím to je, že se mi tak dobře četla a bylo mi s ní hezky. Postavy a jejich konání jsou uvěřitelné, životné, přitom každá originál. Krajina čtenáře vtáhne právě tou svou neatraktivitou a syrovostí. Knihu (i autorku i překladatelku) rozhodně doporučuji.... celý text


Rozmarné léto

Rozmarné léto 2015, Vladislav Vančura
5 z 5

To je poezie! Lázeňský mistr a jeho žena, duchovní, vysloužilý voják, ale i potulný komediant a jeho krásná partnerka hovoří tou nejušlechtilejší básnickou češtinou, užívajíce nekonečné množství přechodníků a archaismů. Krásu knížky vidím právě v tom kontrastu maloměsta a jeho nudy, nízkých pudů postav, rvaček a lidské malosti na jedné straně a na straně druhé ve vybroušenosti dialogů a bohatosti slovní zásoby i gramatiky hovořících. A nad tím vším se klene klid, mír a hřejivé bezpečí... "Horlivost přátelství, pravil pozdravuje mistra a majora, měla mě k tomu, pánové, abych vás vyhledal. Jste zdrávi? Daří se vám dobře?"... celý text


Deník farářky

Deník farářky 2021, Martina Viktorie Kopecká
3 z 5

Slabinou této knihy je nevyváženost a nesoudržnost. Míchají se zde povrchní cancy z blogu s vážnými úvahami, kázáními, projevy na světových konferencích. Trochu mi vadil pocit, že některé kapitoly jsou jen recyklovanými články/projevy/rozhovory z minulosti, aby se kniha natáhla a nedalo to moc práce. Nenašel jsem pojící linku mezi kapitolami. K obsahu: Nevím, jestli se má bojovnice za rovnost pohlaví prezentovat tím, že tolik využívá právě ženské zbraně a své mládí;-) Nevím, jestli bylo potřeba knihu ilustrovat takovými - sorry jako - čmáranicemi. Nevím, jestli propagátorka ekumeny musí tolik (ač v nadsázce) dloubat do katolíků;-) Naopak oceňuji, že autorka předkládá (byť ty nejprofláklejší, ale velmi krásné) úryvky Bible a opravdu od píky zpřístupňuje informace o smyslu církevních svátků, úkonů, svátostí a o dění v církvích i pro čtenáře, kteří jsou křesťanstvím nepolíbeni. A ještě víc mě oslovila její odvaha změnit svůj zdánlivě nalinkovaný a asi pohodlnější život korporátní ouřednice a vydat se na tenký led a hluboké vody povolání v církvi.... celý text


Havel

Havel 2014, Michael Žantovský
5 z 5

Nádherné evangelium Michaela Žantovského o Václavu Havlovi. Je znát, že Žantovský "kope za Havla", přesto se nevyhýbá ani sporným nebo nevydařeným momentům Havlova života. Vyváženě namíchal části zabývající se politikou, filosofií, uměleckými aktivitami i osobním životem. Kniha působí věrohodně, autenticky. Četla se mi velice dobře, s radostí.... celý text


K jádru křesťanství

K jádru křesťanství 2008, C. S. Lewis (p)
4 z 5

Lewis je veliký a schopný apologeta, všechna čest. A velký systematik, což knize aspoň v mých očích přidává na atraktivitě. Téma rozkouskuje, vypočítá možnosti řešení anebo námitek a s jednou po druhé se vypořádává. Přirovnání má trefná, vtipná, to dokáže málokdo. Přesto se mi jeho monolog místy zdá jaksi manipulativní, některé námitky rovnou prohlásí za hloupé, nedává právo nesouhlasit. A trochu mi v jeho textu chybí lidské teplo, shovívavost a láska... Ale i přesto, že jsem se místy ošíval a jeho textu vzpouzel, jako celek ho musím pochválit.... celý text


Tvořit nové věci: Mnich a terapeut

Tvořit nové věci: Mnich a terapeut 2023, Josef Beránek
4 z 5

Petr Glogar je člověk v pozadí, introvert, tichá síla, a tak nebýt této knihy, nedozvěděl bych se, kolik událostí a projektů nese jeho podpis a jak široký je záběr jeho aktivit. Děkuji!... celý text


Vlčí kůže

Vlčí kůže 2015, Kerstin Ekman
3 z 5

Komentář píšu s měsíčním odstupem po dočtení knihy a musím přiznat, že ve mně velkou stopu nezanechala. Strhující byly části z "dávna", syrový děj, plastický popis přírody. Naopak jsem nepobral kapitoly z druhé časové roviny, dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, kdo to vlastně mluví a o čem... (Zkusil jsem se pak začíst i druhého dílu trilogie, začínalo to slibně, ale brzy jsem to vzdal.) Těžko jsem se na četbu soustředil, asi i díky tomu jsem se s knihou i autorkou trochu minul.... celý text


Protože bloudíme, je o čem mluvit

Protože bloudíme, je o čem mluvit 2020, Jan Žaloudík
3 z 5

Kniha mě zaskočila jazykem: pan profesor se vyjadřuje svérázně až výstředně, květnatě, užívá slovní hříčky. V součtu to na mě bohužel působilo trochu šroubovaně a ne moc srozumitelně, nečetlo se mi to úplně dobře. Pokud tedy nebudu hodnotit aktivity a názory pana profesora (obojí mi docela konvenovalo), ale literární hodnotu díla, musím říct, že jsou i lepší knihy rozhovorů. Tohle je takový průměr, ale díky osobitému jazyku si ji budu pamatovat.... celý text


Zaslíbené země

Zaslíbené země 2022, Jean-Michel Guenassia
5 z 5

Bývá to tak, že druhý díl nedosáhne kvalit dílu prvního. Ani Zaslíbené země z tohoto pravidla nevybočily, přesto stále jde o knihu, kterou neváhám ohodnotit pěti hvězdami. Guenassia se opět odvázal a vybudoval široce rozkročený román, postihující jak nejosobnější lidské konání v rodině a vztazích, tak i svět vysoké politiky, s několika paralelními příběhy, které jsou propojeny rodinnými vazbami a občasným setkáním jejich postav. Uplatnil svoji hlubokou znalost i lásku k Alžíru a podle toho, jak věrohodná je epizodní kapitolka z Prahy, věřím, že stejně dobře zachytil i život v Izraeli nebo Rusku. Kniha se čte velmi dobře, Geunassia opět dokazuje, že je Mistr Vypravěč. Pravda, v poslední čtvrtině jsem občas měl dojem, že knize dochází dech, čas se zrychluje a roky letí, autor se stále méně zabývá detaily, jako by se začal obávat, že už nestihne ty příběhy "pochytat" a nějak uzavřít. Ale i tak téma hledání zaslíbené země, kterou nakonec musíme hledat sami v sobě a nepřestat hledat navzdory tomu, že bloudíme a nenalézáme, jsem v knize nacházel vrchovatě. "Nestačí věřit, je třeba chtít věřit." (s. 35) "Život darebáka je jako ledovec, jen zhruba z desetiny se ukáže v trestním rejstříku." (s. 83) "Boha o nic nežádáme, Bohu dáváme." (s. 429)... celý text