karol.cadex
přečtené 1030
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Prosim vás, četli jsme všichni tu samou knihu? Nebo jsem dostala do ruky její nehezkou nepovedenou sestru? Já četla rádoby vtipnou humoresku z levných knih, kde dialogy by se daly přirovnat skřípání křídy po tabuli a kde místo smíchu jsem se cítila trapně za autora. Děj mě úplně minul, možná jsem v tom hledala něco víc nebo jsem na tento typ literatury asi úplnej debil. Nevim.... celý text
Vyhnání Gerty Schnirch
2009,
Kateřina Tučková
Tučková je jednou z nejlepších autorek v ČR. I přes tu ofinu :) Za jejími knihami je vidět neskutečně odborná práce. Reálie v Gertě jsou perfektně zpracované, děti ve škole by se z ní mohly učit. Ačkoli pro mne jsou srdcovka Žítkovské bohyně, Gerta si v mém srdci místo také našla. Perfektní příklad toho, že nic není černobílé. Natož druhá světová válka a její konec.... celý text
(M)Učednice
2017,
Ali Land
Annie/Milly je teda úplnej blázínek! Samozřejme vyrůstat v rodinném prostředí kde ona - komu by pak nehouklo? Jenže zas tak věrohodně její psychologie popsána nebyla, což mě překvapilo vzhledem k tomu, že autorka s psychicky zasaženými dětmi má osobní pracovní zkušenost. Možná, kdyby trochu ubrala s tou divokostí... Jelikož v některých pasážích byl děj velmi přitažen za vlasy. Ale jinak slušný thriller.... celý text
Wenjack
2019,
Joseph Boyden
Nejsem si jistá, jestli potomci indiánů mají šanci někdy zapomenout na všechna příkoří, která po generace zažívali oni i jejich předci. Chanie byl jako dítě odebrán rodičům, aby se kulturně převychoval na kanadském internátu, kde byl bit a zneužíván. V knize se střídají kapitoly vyprávění mezi Chaniem a dušemi ve zvířatech. Obzvlášť na mě zapůsobilo vyprávění štiky a klíštěte. Hodně smutná věc.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Já vím, že to píšu pořád dokola, ale děkuji bohu, že v Čechách nepíše jen ta arogantní paní od písmena T.! Dvořáková mě mile překvapila už Vránami, ale tohle? Vrátila jsem se v čase zpět k nám na ves, kdy ještě žila babička s dědou, měli jsme hospodářství, každou zimu zabijačku, chodily jsme s babičkou do krámu "dělat řeči"... Popis zabijačky byl naprosto přesný, po přečtení jen vzpomínám na to, jak strejda Standa trefil prase, vykrvil ho, pak se s mým otcem nalil a ten se do úmoru hádal s mamkou, která se podívala na souseda... Dědina není pro každého, taky se naši naštěstí rozvedli. A nám dědina zůstala. I když dnes už trošku v modernějším pojetí. A říkám si - není to škoda? Hlavně jak voněly ty jitrnice, co se vařily postaru na peci!!! Ale s mamkou se mezi sebou pořád bavíme jako za starejch, že nám kolikrát kdo sotva rozumí. Roužni, řežavý, uhlák, ... Nečetla jsem příběhy něčí, ale naše. Do posledního slova tý šílený hantýrky.... celý text
Vzpoura oceánů
2006,
Frank Schätzing
No... Dala mi zabrat, co si budeme povídat. Až jsem si občas říkala, jestli vážně takový rozsah knihy byl nutný. Chvílemi jsem četla jen vatu, poté jsem měla pocit, že čtu skripta pro doktorandy biologie, pak teda výjimečně bylo i sexuálno, mrtví lidé, mrtvé velryby, rychlo mušle, příšerka, vláda USA má v sobě ilumináty, nakonec akce, střih a konec. A červi!!! Na červy bych zapomněla. Ale dovedu si představit, že se reálně vše popsané děje. Lidi jsou zlo.... celý text
Riot Days - Dva roky v ruském vězení
2018,
Marija Aljochina
Chvílemi jsem měla pocit, že se autorka nenachází ve stejném století jako já. Rusko je úplně jiný svět. Nesedl mi styl vyprávění, ale to je můj problém. Nesedla mi vlastně ani autorčina rebelantská povaha, ale to je problém hlavně odlišnosti kultur a politické situace. Můj obdiv má autorka každopádně za sílu a výdrž.... celý text
Návrat do divočiny
2019,
Aleš Palán
Palán se prakticky přiznal již na začátku knihy - mermomocí chtěl udělat pokračování, ale neměl napsanou ani řádku. A takový pocit mě provázel po celé čtení, které trvalo dvě hodinky čistého času, a to přísahám, že jsem si každé slovo vychutnávala. Obsahově prázdná kniha, ale nás, srdcaře ze Šumavy, i tak dovede k nostalgii a k mlčenlivému přitakávání, že svět těchto protagonistů je ještě v pořádku. Kluci Klišíků je Palánův životní objev a nelze je nemilovat, proč je tedy znovu nedat na obálku. Nechci být negativní a pesimistická vůči autorovi. Protože s prvním dílem si dal opravdu práci a vyšel z toho masterpiece. Ale je tu to malé/velké pochybování. Každopádně kniha je krásná a kvalitní a fotografie dechberoucí. Výjimečně nehodnotím hvězdičkami. Ať si každý udělí hvězdičky ve svém podvědomí.... celý text
Noc nic nezadrží
2012,
Delphine de Vigan
Asi jsem čekala od autorky něco jiného. Chápu, že chtěla podat nejvěrnější popis života své matky, ale dle mého toto knize nejvíce uškodilo. U de Vigan jsem zvyklá na popisy mrazivých depresí, životních selhání, ztracenou víru v lidstvo nebo celý život, na francouzský naturalismus v jeho pravé podobě. Tady jsem dostala cosi zahalené do pláště nedůvěry - jak kdyby ona sama nevěřila, že o své matce píše, nebo jak to přijmou lidi. Samozřejmě, že smutných osudů je v knize přehršel, ale jako celek to na mne nepůsobí vůbec důvěryhodně. Za mne nejslabší kniha autorky.... celý text
Nahý oběd
2011,
William Seward Burroughs
Ale jo... Jako co si budeme povídat - číst tohle v pubertě a pak to číst znovu ve třiceti je pro mě to samé, jak kdybych se rozhodla, že se po patnácti letech zhulím. Neni to už cool a nechci to úplně furt dělat, spíš jsem jen zvědavá, jaký to má aktuálně efekt. No a ten efekt je takovej nijakej. Nedokážu už to ocenit tak, jako v tý pubertě.... celý text
Historie včel
2017,
Maja Lunde
Jsem poněkud rozpačitá. Rollins píšící pro peníze rádoby dobrodružné krimi thrillery komedie všechno dohromady tohle téma v jedné ze svých knih uchytil daleko lépe. Četla jsem jej sice před x lety, ale na ilumináty, kteří schovali včely do skleníků v Norsku, si moc dobře pamatuji. Na tyhle včely jsem se moc těšila. Jenže jsem se moc nedozvěděla. V ději jsou dost mezery a čas se těch sto let tak šíleně vleče... Pro mě super téma, alébrž velmi nešťastně zpracováno.... celý text
Divoká pustina
2020,
Gary Paulsen
Krásné a pokorné vyprávění od Garyho, který si myslel, že přírodu zná, ale ta ho neustále nepřestává překvapovat. Chvílemi mi kniha připomínala takové drsnější Vejce a já se psím spřežením. Ačkoli vidím radši umírat lidi než zvířata, což je můj problém, Gary popisuje přírodní koloběh přesně tak, jak má být. A díky těmhle knihám je mým největším snem odstěhovat se na sever, být soběstačná a dřít do úmoru na něčem, co má smysl. Utopie, ale představa je to krásná.... celý text
