karol.cadex
přečtené 1057
Kluci z Glasgow
2025,
Margaret McDonald
Čas od času mě ten Instagram Hostu pěkně napálí, jako třeba tady. Minulý víkend Host sdílel X stories asi knižních influencerů a bůhví koho, jak je tahle kniha skvělá a báječná. Strhující debut!!! No jasně, bohužel nejsem cílovka a to jsem si už nezjišťovala. Kniha se sice četla lehce, ale aby mě hrdinové knihy tak šíleně obtěžovali, to tu dlouho nebylo. Prosim vás, nikdo není víc empatický než ja, přísahám, nicméně tohle se nedalo. Na to nemám nervy. Jako literatura pro mládež asi dobrý, i když ve finále si říkám, zdali nemůže předat podivný vzorce i pro dětské čtenáře. Nechci spoilerovat, nechci nikoho negativním komentářem ovlivňovat, vyzdvihnu happy end, ze kterého jsem se osypala, jednoduchou čtivost, díky které jsem přidala na hvězdě, marketing od Hostu, který nakladatelství umí a snahu zpracovat téma náhradní rodinné péče v souvislosti s rodinnými traumaty, vyoutováním, přátelstvím a já nevim čím ještě.... celý text
S Harrym mám dost komplikovaný vztah, respektive s jeho autorem. Z osmi dosud přečtených dílů rozhodně nemůžu tvrdit, že je to taková bomba, za kterou celou sérii někteří čtenáři považují. ALE Sněhulák a Levhart se staly mými srdcovkami. Levhart obzvlášť. Celý děj měl neskutečný drive, Harry konečně “dospěl, k čemuž mu teda muselo za osm dílů pomoci samý neštěstí, chudák. Nicméně konečně nebylo šestset stran jen o sledování upocenýho alkoholika, jestli se napije nebo ne, konečně jsme se zcela otevřeně dozvěděli regulérní pohnutky postav a jaký jsou ve finále lidi debilové. Taky vzhledem k tomu, s jakým zpožděním díly od vydání čtu, jsou vtipný kulturní vsuvky typu - četl noviny, ve kterých se psalo, že se Obama snad stane prvním černým prezidentem, no to snad ne! nebo Harryho úzkost z toho, že mu psaní smsek vezme duši haha. Skvělý, jsem nadšená! Do konce roku bych ráda dočetla celou sérii a jsem doopravdy zvědavá, zdali díly nebudou mít na kvalitě od Levharta klesající tendenci.... celý text
Těžké duše
2024,
Iva Hadj Moussa
Ač hlavní hrdinou je tápající padesátník, velmi jsem se s ním vrátila v čase. Kdysi jsem na střední chodila s klukem, co byl zapřisáhlý metalák, hrál v podprůměrné metalové kapele a já pracovala u něj na vesnici v místním kulturním domě, kde jsem byla pátky a soboty oblažovaná těmito individui 40+ a kapelami typu Törr a dalšími. Jeeeee to byly časy hahaha. (A to ani nemluvím o dětství stráveném poslechem LP a CD největších legend, když měl můj otec zrovna dobrou opici.) Takže s Johanesem jsem se ocitla zpět v debatách, kdo je pravej heavy metal, proč doprdele děcka nosí trička s názvy kapel z háemka, kdo je už starej metal a jestli je Láďa Křížek pozér nebo ne, do toho aktuální témata typu lgbt a co je v dnešní době už přes čáru ačkoli v devadesátkách bylo ok… Bavila jsem se od začátku do konce! Autorka je extrémně vtipná, zároveň ty vtipy ale nejsou debilní, jen prostě lidský. Což se vlastně nevylučuje hihi.... celý text
1Q84: Kniha 1 a 2
2012,
Haruki Murakami
Bezpodmínečně miluju. Zcela vážně. Murakami je sice jeden z mých TOP 10 už dlouho, ale tohle bylo ještě mnohem dál. Svět, kam nás Murakami vzal, byl prakticky ten náš, jen s minimálně odlišnými nuancemi. Chvílemi jsem se cítila skoro jak v hypnóze haha. Tengo, Aomame, Eri, stará paní - ač by se mohlo zdát, že jejich motivy jsou zastřený jakýmsi oparem, ihned nastává absolutní propojení, respektive já ho měla. Sektářská linie patří v knize mezi ty nej. Někomu můžou přijít dvě knihy od Murakamiho najednou jako přežranost, občas jsem taky bojovala, nicméně je to masterpiece. Pár dní oddychnu a hurá na Knihu 3.... celý text
Tropické noci
2024,
Jakub Fránek
Pecka! Autorovi klobouk dolu. Skvěle vykreslil "malost" - fyzickou, duševní, místní, časovou. Zároveň ale to, jakým způsobem Fránek píše, je velmi na úrovni, moravská vesnice včetně zmateného Eduarda je popsaná skoro až básnicky, ale přitom lehce, žádná vata nebo neobratná sáhodlouhá souvětí. Těším se na další knihu!... celý text
