Knihomolka2009
přečtené 55
Casino Royale
2006,
Ian Fleming
Do této knihy jsem se pustila především díky zhlédnutí nyní již mého oblíbeného filmu ,,Casino Royale" z roku 2006. Věděla jsem, že film je hodně odchýlený od knihy, ale přesto jsem toužila přečíst si předlohu od tak skvělého filmu, a musím říct, že po dočtení nejsem vůbec zklamaná. Příběh se rychle čte a obsahuje zajímavé informace, nezdržuje se nudnými zdlouhavými popisy a spíše se soustřeďuje na pocity Jamese Bonda. Líbí se mi, že pro ty, kteří se neorientují v hrách hraných v kasínech, jsou tady vysvětlivky k Bakaratu, který je právě klíčovou hrou v této knize. Tato hra se řeší asi polovinu knihy a pro moc jiných věcí tady není místo, následně však dojde k obratu a příběh se začne zaobírat více vztahem Jamese Bonda a Vesper Lyndové, která je v knize i ve filmu hlavní ženskou protagonistkou. Vyvinutí jejich počáteční přitažlivosti v osudovou lásku bylo napínavé číst a o to víc je pak emotivní Vespeřina sebevražda a následný dopad, který má tato událost na Jamese Bonda. Třešničkou na dortu je pak ještě dopis, který napsala Vesper Bondovi. Na knize je však patrná její zastaralost, zejména v názorech na ženy, které se točily kolem známých klišé, například, že žena patří do kuchyně. Když se ještě pozastavím nad srovnáním knihy s filmem, tak musím pochválit převedení Jamese a Vesper na filmové plátno, opravdu byly jen trochu zmodernizovaní ( stejně jako celý film, akorát, že těch odboček měl o hodně více ) ale jejich chemie byla stejná jako v knize. Doporučuji jak přečíst knihu tak zhlédnout film.... celý text
Námi to začíná
2023,
Colleen Hoover
Slovní spojení ,,obrovské zklamání" za mě vystihuje tuto knihu. Celkově mě to vůbec nebavilo číst a ani jsem to nechtěla číst, ale prahla jsem po další dokončené sérii ve své knihovně. Už v prvním díle mě postava Lily zrovna nezaujala a moc jsem ji nemusela ( s ohledem na moji recenzi na knihu ,,Námi to končí" musím poznamenat, že můj názor se postupem času po napsání zmíněné recenze změnil ). Atlas nikdy nepatřil mezi moje oblíbené mužské protagonisty, zdál se takový málo uvěřitelný, neměl téměř žádné špatné vlastnosti a pro mě postrádal přitažlivost. Rylea, jakožto hlavního záporaka, jsem měla o mnoho radši, byl opravdový a já bych za sebe klidně uvítala alespoň jednu kapitolu z jeho pohledu ( Tímto komentářem ovšem nechci nijak ospravedlňovat jeho agresivní chování vůči Lily ). Příběh byl postaven hlavně na romantické lince, čímž autorka cílila převážně na fanoušky Atlase, kteří toužili po naplnění jeho vztahu s Lily. Okolní dramata v zápletce byla upřímně na nic a jen zbytečně zaplňovala několik zbytných stránek knihy. Proto si stojím za tím názorem, že by bylo moudřejší, kdyby místo knihy vznikly spíše jen takové tři bonusové kapitoly obsahující pouze romantiku mezi Atlasem a Lily. Není pro mě cílem, aby se tento komentář někoho dotkl a chápu všechny, kterým se kniha líbila.... celý text
Agnes Greyová
2009,
Anne Brontë
Čtením této knihy jsem si chtěla pouze připomenout jinou knihu napsanou ve stejné době ( Jana Eyrová ), ve které měla hlavní hrdinka stejné zaměstnání. Po přečtení však musím konstatovat, že teď se na práci guvernantek dívám úplně jinýma očima. Ani jsem si neuvědomovala, že dříve to ženy v takových finančních situacích měly tak těžké, a dokonce neměly ohledně povolání tolik možností. Kniha je tím pádem dosti syrovým pohledem na život žen v 19. století. Za mě příjemná zkušenost s knihami psanými v dřívějším století.... celý text
Bez naděje
2014,
Colleen Hoover
Mě kniha bohužel moc nenadchla. Citlivé téma, okolo kterého se příběh točí, zde bylo celkově dobře zpracováno, ale přesto se mi příčilo, jak k tomu hlavní hrdinka přistoupila, po zjištění jisté spojitosti. Od začátku kniha nepostrádala svižné tempo a asi do poloviny mě velmi bavila. Zlom přišel až ve chvíli, kdy se začalo prohlubovat pouto mezi Sky a Holderem. Nevím, jestli to mělo na někoho stejný efekt, ale z mé strany jejich dynamika s narůstajícím počtem stran značně povadla, přičemž se z počáteční chemie stala spíše vynucená přitažlivost. Sky jako postava sama o sobě mi sympatická nepřišla, zdála se mi příliš arogantní. Holder, jakožto milostný zájem, se jevil od začátku velmi mile, bohužel, od přibližně jedné třetiny, už jsem ho moc nemusela. Ostatní postavy mi také zrovna k srdci nepřirostly. I přes moji vyjádřenou negativitu vůči této knize v ní nadále spatřuji i jistá pozitiva, kdybych mohla uvést jeden příklad, tak si myslím, že tato publikace pomůže spoustě lidem, zejména těm mladým, otevřít oči a uvědomit si závažnost této situace, jelikož se s ní skrze Sky budou moci sžít. Tímto příspěvkem bylo z mé strany myšleno podělit se o svůj názor a ne někoho urazit.... celý text
Jane Eyrová
2019,
Charlotte Brontë
Knihu jsem začala číst až po tom, co jsem viděla filmovou adaptaci z roku 2011, která mě natolik uchvátila, že jsem po knize sáhnout prostě musela. Už od začátku mě zaujal styl vyprávění v první osobě, což mi přijde velmi nezvyklé na dobu kdy byla kniha napsána. Janiny myšlenky a povaha mě stále nepřestávají uchvacovat a nalézám v nich hlubší význam. Její postava celkově mě fascinuje a nemohu si pomoci, ale vzhledově si ji představuji jako Miu Wasikowskou, představitelku Jany ve filmu, s kterou se shodují naprosto ve všem. Stejně to mám i u pana Rochestera, ale v tomto komentáři nemám v plánu srovnávat knihu s filmem, nýbrž vychválit knihu až do nebes. Jak už jsem zmínila, líbilo se mi Janino uvažování a její nezávislost, její vztah s panem Rochesterem, který ač vím že není zrovna zdravý, tak jsem mu propadla a zamilovala se do něj. I samotná postava pana Rochestera mě nadchla ( v mnoha věcech je stejný jako Jana ( nebo Jane ), ale zároveň má v sobě více divokosti, zatímco Jana je, i přes svoji vášnivou povahu, více přemýšlivá a drží se svých zásad ). Na knize jsou nadále výborně prozkoumány pestré charaktery postav. Zkrátka žádná postava vám nesplyne, protože každá má jinou povahu a vytvoříte si o ní jasný obrázek. Hlavní zvrat na mě působí velmi dramaticky a nereálně, a právě to se mi líbí, je to prostě starší kniha, a díky tomu zvratu z ní máte i takový pocit. Konec je krásný, máte z něj pocit, že ač vše nedopadlo úplně ideálně, tak život je prostě život a pravá láska září i v těch nejtemnějších chvílích a nezhasne. Abych se ještě vyjádřila k Lowoodu, tak prostředí školy bylo perfektně vykresleno ( ostatně jako vše v této knize), motivy a chování malé Jany byly rozumné a její vývoj ovlivněný především Helen Burnsovou, či slečnou Templeovou byl uvěřitelný. Jako celek bych knihu popsala následujícími slovy : Romantické dílo, odehrávající se v gotickém prostředí s hlavní hrdinkou, která se dá popsat jako realista ale i snílek. Jestliže nejste spokojeni s mou recenzí, přečtěte si knihu a udělejte si vlastní názor a možná pochopíte, jak jsem to myslela. I přes tento dlouhý komentář, nedokážu ani zdaleka říci vše, co na této knize tak miluji a jak je pro mě důležitá. Proto zde uvedu mou poslední poznámku a tou je, že velice doporučuji všem shlédnout film Jana Eyrová z roku 2011, protože za mě vystihl knihu ( i přes vynechání některých ikonických scén ) naprosto skvěle, protože pokud jste viděli jen film, tak kniha vám osvětlí, co si v dané scéně Jana myslí a ještě vám předvede další úžasné pasáže. . . A naopak, pokud jste první přečetli knihu, tak právě tento film ( protože po celý film v podstatě sledujete jen a pouze Janin pohled na svět stejně jako v knize ) vám převede tento slavný román do melancholického obrazu, a tím pádem se vám bude obojí doplňovat, a nebudete si muset vybírat, co máte radši, protože celým srdcem se zamilujete do obojího stejně. Velice si vážím, pokud jste došli až na konec a doufám, že se vám má abnormálně dlouhá recenze zalíbila.... celý text
