Kochy84
přečtené 388
Tanec papírových draků
2022,
Petr Brožovský
Včera na festivalu Svět knihy v Plzni jsem osobně potkal autora. Věděl jsem, že tam bude, tak jsem si vzal s sebou knížku k podpisu. Měl jsem ji doma v pořadí "až někdy budu mít náladu na něco o rodné Plzni". Napsal mi do ní věnování "Ať se ti to dobře čte." Tak tedy pěkně děkuji, četlo se to výborně! Od našeho setkání neutekli ještě ani 24 hodin, nějakou dobu jsem taky spal a vyřezával s dětma dýně, taky jsem musel plnit nějaké ty povinnosti v rozehrané Far Cry 3 (no a co že je to 15 let staré, je to jediná možnost jak můžu být na tropickém ostrově, nechte mě bejt!) A knížka je dočtená. A já si trochu rvu vlasy, že jsem si včera nekoupil rovnou i dvojku. Nechapejte to špatně, ta knížka není krátká, 400 stránek není málo. Ale je neuvěřitelně intenzivní. Pořád se tam něco děje. Hodně se tam zabíjí, hodně tam vybuchují věci a dějí se podivné situace. A to celé, respektive většina, v kulisách, které si umím představit! Kdo jel někdy že Slovan na Lochotín ví, jak absurdní je představa o šesti minutách, kterou po hlavním hrdinovi chtěl jeho nadřízený. Chvílemi jsem při popisech některých míst vážně přemýšlel o jaký konkrétní barák se asi může jednat, rozuměj, kde má supertajna policie svoji základnu. Samozřejmě knihu nebudou číst jen Plzeňané a tak se podíváme i dál, do Prahy, na předválečnou Ukrajinu a někam k České Lípě. Potěší vyresersovane popisy skutečných zbraní a techniky vůbec včetně jejich temné stránky (Bren) a všudypřítomný černý humor. Třeba vrtulník Sokol, který má většina Plzeňanů spojeny s leteckou zachrankou a má tedy až andělskou auru tu autor proměnil na monstrum ala Blackhawk z Vietnamu. Brilantní. Já osobně jsem nadšený jako jsem z knížky dlouho nebyl a doufám, že druhý díl bude alespoň stejně výživný.... celý text
Ruský týden
1990,
František Ringo Čech
Absolutní klasika z doby, kdy byl Mistr ještě docela Cool. Vhodné jako poslech pro dlouhé cesty s kapelou (vyzkoušeno), hned vám spoluhráči budou připadat snesitelnější.... celý text
Melouch
2005,
Vlastimil Třešňák
Zajímavé, jako kdyby se Šabach rozhodl napsat něco až absurdně spisovnou češtinou. Škoda podivného konce.
Příliš tvrdý rock
1986,
Eduard Huth
Knížka na mě čekala v jedné knihobudce. Už když mi skočila do ruky jsem si říkal, že to bude hrozná blbost, že si to musím jako muzikant určitě přečíst. Není to moc tlusté, tak se tak stalo.. Co to sakra bylo? To dostal nějaký poručík SNB na důstojnické škole za úkol napsat slohovou práci o kriminalitě mezi těmi mladými chuligány? Četl ten člověk někdy nějakou knížku vůbec? Respektive slyšel ten člověk někdy někoho mluvit? Hlavně na začátku je ta přímá řeč jak od Jiráska, je radost číst jak se mezi sebou baví esenbaci v dlouhatanských rozvinutých větách. Obsah hodnotit nebudu. Je jasné, že se v agenturách dělo ledacos a že kapely, aby mohly hrát, taky musely dělat ledacos. Jen nechápu jednu věc. To co je v knize popsané jako protiprávní jednání mohlo pro čtenáře fungovat jako docela hezky napsaný návod. Takže buď se daly prachy v muzice dělat ještě mnohem komplikovanějšími způsoby anebo ten člověk co to napsal byl doopravdy nedovtipný dement. Kloním se k té druhé možnosti.... celý text
Noční chodci
2022,
Jaroslav Rudiš
Čtení na půl hodinky, ale budete se k němu vracet. Minimalistické kresby a bubliny plné nesouvislých překvapivých "mouder". Dá se říct, že je to podobně pojaté jako Český ráj, jen jsou tu jen dvě postavy a my pozorujeme jejich tah městem během jedné noci. Slyšíme jejich rozhovory, neznáme návaznosti nebo kontext, přesto ale i po dočtení musíme přemýšlet. Osobně se už nebudu stejně dívat na Kolín. A na sovy. A na spoustu dalších věcí..... celý text
Obchodníci s vesmírem
1987,
Frederik George Pohl Jr.
Před lety jsem se živil jako mediální konzultant a abych pravdu řekl, kdybych znal tuhle knížku dřív, možná jsem to v tom oboru i někam dotáhl. Klasická sci-fi z padesátých let, ukazuje přelidněný svět dotažený ad absurdum, ale některé reálie nejsou zase až tak daleko od naší situace. Všudypřítomná konzumace, mikrotransakce, cyklodoprava, pracovní podmínky které budou hodně povědomé agenturním pracovníkům v nejrůznějších výrobních závodech.. místy mě až mrazilo, když jsem si uvědomil jak cynicky přesná může být knížka z roku 1953. Takže jako lidstvu nám asi momentálně nezbývá než osídlit Venuši.... celý text
Hlídka
2011,
Robert Crais
Nesedlo. Postav jak na orloji a většina z nich umře, hlavní hrdina uzavřený superman, body count vyšší než v celé sezóně vražd v Midsomeru a celkově je to celé takové nějaké nabubřelé. Líbila se mi postava Kata a jeho dvou imaginárních kamarádů, ten byl alespoň něčím zajímavý.... celý text
Kudy? Tudy!
2023,
Ivan Binar
Pořád je potřeba si připomínat, že se máme dobře. Můžeme si psát co hrdlo ráčí, můžeme se, pro mě za mě, lepit k silnici a nehrozí nám víceméně nic. Pak je dobré si připomínat, že tomu tak je vždycky bylo. Děláte co vás baví (divadlo), uděláte muzikál na který se chodí a když z něj po nějaké době zahrajete na uzavřené akci (!) pár písniček, zavřou vás, že pobuřujete a znevažujete socialistickou literaturu. A i když si své odsedíte, STB je vám pořád v patách, až vás nakonec donutí k emigraci. Ale ne k té dobrovolné, prostě buď se seberete a odjedete anebo vás a vaši rodinu zničíme. Anebo podepište spolupráci a budete se mít dobře. Z knížky se mi dělá zle. Když si uvědomím, že je tu velká část národa která by to chtěla zpátky, tu atmosféru kdy nevíš který tvůj kamarád už jim to třeba nepodepsal a teď donáší na tebe.. a dneska ti tyhle lidi budou tvrdit jak nic vlastně nedělali, že byli jen taková ta hodná StB.. chuj. Ta knížka je skvělá. Nebude vám z ní dobře, ale je skvělá.... celý text
Všechny moje lásky
2002,
Nick Hornby
Hlavní hrdina je lempl, rozešla se s ním dívka, vlastní pomalu ale jistě krachující obchod s deskami, neví co se životem a píše si deník. Hornby je takový Viewegh, dalo by se říct. Knížka je velmi čtivá, ale vpodstatě banální. Vznikl podle ní výborný film a jak to tak vypadá, lidi ji buď miluji anebo nenávidí. Já se budu přiklánět spíš k té lásce. Knížka má totiž naprosto skvělou atmosféru, je našlapaná popkulturnimi odkazy, které mě donutily místy googlit a objevovat muziku o které se tu píše. A místy jsem se od srdce zasmál (nesnášíme Simply Red, až bude hudební revoluce, měli by je popravit mezi prvními. Těch kapel, které by měli zastřelit je víc, Beatles třeba. Tady to trochu kazí fakt, že už to někdo udělal.) Knížku jsem si sehnal, protože se nad ní před nějakým časem někdo hodně pohoršoval. A já mu vlastně rozumím. Ono je to místy hodně "mužský" pohled na vztahy, hlavní hrdina navíc není zrovna dvakrát chlap, takže to co je na stránkách místy napsáno už jako by ani nepatřilo do dnešní doby. Ale když to tak berete, je to jako výlet do začátku devadesatek. Lidi si volali z budky, kupovali si vinyly a když chtěli někomu udělat radost, nahráli mu kazetu. Náš hrdina je posedlý děláním žebříčků, můžete to "hrát" s ním. Schválně, dáte dohromady vašich Top5 desek? Nebo písniček? Já se zamýšlel a nedal jsem.. ale hodně z popsaných referencí znám a i po dočtení si je broukám...... celý text
Skleník
2007,
Brian Wilson Aldiss
Že začátku mě knížka strašně nebavila, oproti Nonstop mi přišla zmatená, plná samoúčelných novotvarů a nevytěžených témat (duše, třeba, co to sakra vlastně bylo?) Navíc po minulé zkušenosti s autorem jsem měl neustálý pocit, že všechno vlastně bude jinak, že to bude mít nějaké "lidské" vysvětlení typu "všichni jsou myši ve velikém skleníku" nebo něco na ten způsob. A ono ne. Hodně se to zlepšilo s příchodem Smrže, ale i tak jsem si místy říkal "Hmm, chodící stromy, pak budou Orli a nakonec hodí prsten do sopky, ne?" Závěr knížky mi pak přišel vysloveně odfláknutý, ale možná je to jen můj pocit.... celý text
