Koka
přečtené 1564
Pan Kaplan má stále třídu rád
1987,
Leo Rosten
Četla jsem odeonský překlad Antonína Přidala, který si krásně pohrál s češtinou a našel v ní dostatek ekvivalentů anglických zkomolenin. Je to doslova gejzír breptů. Jak by asi vypadal dnešní překlad, když největší brepty v češtině způsobuje zejména často nesmyslné přejímání "englických" průpovídek?!... celý text
Kmotr
1990,
Mario Puzo
Kniha velmi výstižně a důvěrně popisuje prostředí svou podstatou uzavřené, tajnůstkářské, hrozivé. Nakolik ho popisuje autenticky, to by nám mohl říct jenom někdo "zevnitř". Pro čtenáře však příběh a postavy působí mimořádně reálně, navíc tato kniha měla štěstí, že i díky spolupráci autora knihy na scenáři se dočkala kongeniálního filmového zpracování, které hned tak nic ve světové kinematografii nepřekoná. Mechanismy mafiánských praktik jsou zde popsány natolik reálně, že se asi staly "vzorem" pro některé současné (i neitalské) vykonavatele.... celý text
Živá voda
2001,
Marcel Pagnol
Mám pár stálic, ke kterým se opakovaně vracím, a tato kniha k nim patří. Neznám druhý takový literární příběh, v němž by dramatická zápletka a šokující rozuzlení, tragické události i humorné epizody, nálož lásky i nenávisti, zášť i přejícnost, omezenost primitivů i rozhled tvůrčího ducha ... atd. byly v tak dobře namíchaném poměru. Obdivuhodná je autorova znalost prostředí (včetně vysoce odborných geologických a hydrologických podmínek onoho kraje) a místních povah venkovanů, z nichž nesnadný život a věčný boj s přírodou udělaly necitlivé sobce. Zápletku a rozuzlení románu Živá voda lze přirovnat k nejslavnějším zápletkám antické klasiky. Tvrdím, že od dob vzniku tohoto příběhu jej nikdo ve světové literatuře nepřekonal.... celý text
Odyssea amerického lékaře
1938,
Victor Heiser
Velmi bych si přála, aby u nás vyšel nový, moderní překlad této knihy. Knih z lékařského prostředí je už opravdu hodně, ale o zdravotnickém prosazování hygieny snad nikdy nevyšlo nic, resp. nic tak úchvatného. Současně je to strhující cestopis, důvěrný pohled na země jižní Asie začátkem 20. století a také zajímavý zdroj informací o amerických zdravotních i ekonomických a politických zájmech v různých končinách světa.... celý text
Malý labyrint literatury
1982,
Viktor Kudělka
MLL (i přes nevyhnutné "socialistické" kapitoly a tendenční informace) je pořád mým rádcem a pomocníkem. Dnešní elektronické databáze (včetně této) jej nemohou nahradit. Dávám redakci Databáze knih ke zvážení, zda - po vzoru MLL - nevytvořit i elektronickou databázi literárních postav (pokud už někde existuje, prosím, poraďte).... celý text
V Brooklynu roste strom
1970,
Betty Smith (p)
Milá i smutná knížka, sociálněkritické drama s nádechem sladkobolné nostalgie. Hezký příběh předčasně samostatné (a osamělé) dívky, která se stává ženou v době počínající emancipace amerických žen, dychtících po vzdělání a vlastním výdělku. Je překvapující, že americká kinematografie ještě nepřinesla remake tohoto krásného příběhu o vášnivé čtenářce Fanynce, která toužila po vzdělání, po lásce, po stromu, který byl důvěrníkem jejího dětství .... V těchto letech právě běží 100 let od doby Fanynčina příběhu, a kniha přesto nepůsobí "jak z jiné doby". Doporučuji!... celý text
Krev, pot a skluzy - Ivánku, kamaráde...
2006,
Petr Čtvrtníček
V době všeobecného marasmu se pořád najde pár lidí, kteří se k svinstvům stavějí čelem - kritikou, opovržením. Uplátkářství, které je léta přisáté na sportu, způsobem sobě vlastním obnažil a vysmál Petr Čtvrtníček a kolektiv v knížce Krev, pot a skluzy, ve veřejnosti známé spíše pod názvem divadelním - Ivánku, kamaráde .... Po šokujícím scénickém čtení Ivánkova příběhu, poskládaného z policejních odposlechů, vyšla i knižní verze, neboť naštěstí - jak říká autor - "každej má nějakej bod tání." Pokud nechápete, proč se pořád dokola řeší korupce ve fotbale, ve stavebnictví, v politice, ve veřejné správě, tak si vzpomeňte na Ivánkova slova: "dyť já to nedělám pro sebe!" A takových nezištných obětavců je u nás hodně! Tato kniha by měla být povinnou četbou. Autorovi a kol. patří zásluha, že alespoň jeden špinavý příběh nezůstal pokrytý vrstvou bankovek natolik, aby na něj nebylo vidět.... celý text
Pan Mani
2010,
Avraham B. Jehošua
Kdo přečetl předchozí u nás vydanou autorovu knihu, Milence, může být překvapen, ale ne zklamán. Zatím co Milenec je kniha monologů jednotlivých postav, v Panu Manim použil autor jiný experimentální postup - jakýsi "poloviční" dialog, přičemž čtenář "slyší", resp. čte pouze text jednoho z dvojice. Tato forma si vyžaduje značné úsilí jak na straně autora, tak na straně čtenáře: vedle pasáží, v nichž nezáleží na tom, co říká druhý účastník dialogu, a srozumitelnost děje to neochuzuje, jsou zde i místa, kdy je zapotřebí zapojit fantazii, důmysl, důvtip, abychom si domysleli neznámé reakce. Místy je to únavné a ze strany autora až exihibicionistické. Pan Mani je jakýmsi ztělesněním, esencí dějinných okamžiků židovského národa, jakýsi židovský Forest Gump, který jde proti ose času dějinami a čtenář se tak dostává do pořád hlubších vrstev jeho genetické výbavy. Nesnadné čtení, v inzerátu bych označila "jen pro náročné".... celý text
Milenec
2008,
Avraham B. Jehošua
Zajímavý příběh, zvlášní vztahy, pro nás exotické prostředí a neobvyklé chování postav. Jako "vedlejší produkt" čtení jsem z knihy trochu více pochopila vztah Palestinců a Izraelců. Hlavně dílčí příběh arabského kluka a jeho "nevhodné" lásky k dceři izraelského šéfa dojímá a vypovídá o nesmyslnosti letitého konfliktu, současně však dokládá rozdílnost naturelů pramenících z rozdílného náboženského a kulturního prostředí. Vedle hlavního příběhu - hledání manželčina milence v chaosu války, je zde několik mikropříběhů, z nichž nejvíce mě dojal (a o prostředí a situaci poučil) příběh, jak si arabský kluk Naím kupoval u židovského obchodníka luxusním zbožím pyžamo. Rozdílnost těch dvou světů je zde popsána v krystalické podobě, a to na pár řádcích! Jedinečnost jednotlivých příběhů je zajištěna tím, že každá postava vypráví ten svůj - subjektivní optika až v průsečníku s jinými vydává celistvý obraz. Vřele doporučuji!... celý text
Jozova Hanule
2002,
Květa Legátová (p)
Dojemné i kruté příběhy želarských obyvatel, známých už z povídkového cyklu Želary, tentokráte vyprávěné v konfrontaci s přítomností divného vetřelce - městské dívky ukrývající se v Želarech před nacisty. Brněnská medička Hana (po želarsku pojmenovaná Hanule) je nucena žít v "primitivním" prostředí kopaničárské vesnice, kde nečekaně nachází přátele, nové vědomosti, překvapující a tragickou lásku. Jozu a Hanu považuji za jeden z nejkrásnějších milostných párů v české literatuře. Jazyk knihy je doslova skvostný, poetický, plný nečekaných metafor.... celý text
Želary
2001,
Květa Legátová (p)
Krásné i kruté, jazykově nesmírně bohaté dílo. Bez přečtení Želar si nelze vychutnat další opus Jozovu Hanuli! Vřele doporučuji!
Da Vinciho kód
2005,
Dan Brown
Čtivé, napínavé, nepravděpodobné. Kapitoly 104, 105 - to je úplná "harlekýnka" Kniha patrně odstartovala celosvětové literární "hnutí" , odkrývající (cestou béčkových románů) celosvětová spiknutí, tajné kódy, příšeří sekt ... Po DaVinciho kódu se s týmto námětem roztrhl pytel. Doporučuji k přečtení, ale v případě, že hledáte Literaturu (s velkým L), lze tento výtvor klidně přeskočit.... celý text
Psí srdce
1989,
Michail Bulgakov
Velká alegorie, kterou ne každý má dar pochopit. Vnitřní monology Baryka jsou skvostné. Jeho přerod od svobodného tuláka, který zná jen kopance a ve světě se orientuje podle pachů žrádla ("Proč se učit číst, když maso stejně voní na kilometr?" ), jeho cesta za vzděláním až na vrchol a zpět - paráda. )) "...všichni říkají, že se teď v krámech prodává velmi slušná vodka, třicetiprocentní." - "Vodka má být čtyřicetiprocentní, a ne třiceti; to za prvé," skočil mu Filip Filippovič kazatelským tónem do řeči, "a za druhé, kdoví, čím vším to pajcují. Řekněte sám: můžete vědět, co jim najednou vleze do hlavy?" - "Jsou schopni všeho" suverénně prohlásil pokousaný. (( - a tohle bylo napsáno už před 90 lety!!!... celý text
Mistr a Markétka
1969,
Michail Bulgakov
"Anuška už rozlila olej..." - toto temné varování z M + M se pro naší partu na VŠ stalo "tajným znamením", nápovědou, že na průšvih je zaděláno. Knihu jsem četla 3 x, vždy tak s odstupem 10 let , a pokaždé žasnu, jak je jiná, nová, úžasná. Je však zapotřebí uznat, že M+M si opravdu vychutná jenom ten, komu dějiny, literatura a kultura Ruska desátých až dvacátých let minulého století jsou blízké a něco o nich ví, a také ten, koho příběh Piláta a jeho "oponenta" ještě pořád nenudí. "Čtenáři, za mnou! Kdo říká, že na světě neexistuje pravá láska, věrná až za hrob? Ať tomu lháři vyříznou jeho proradný jazyk! Čtenáři, za mnou! Neváhej a následuj mě, já ti takovou lásku ukážu." (kap. 19 - Markétka)... celý text
