Kopretina_aku přečtené 323

Postel, hospoda, kostel 2016, Zbigniew Czendlik

Kniha, ze které sálá optimismus, radost a pohoda, ale zároveň někdy i smutek. Kniha, která člověka donutí se nad některými věcmi zamyslet, občas může mít čtenář i pocit, že je v ní i nějaké to moralizování a která poukazuje i na rozdíly mezi Poláky a Čechy.... celý text

Ztracené děti 2017, Linda Castillo

Příjemné překvapení. Sice se některé informace o amišských životech a zvycích opakovaly, ale kniha měla spád, odsýpalo to a ráda si přečtu další díly.

Marie a Magdalény 2017, Lenka Horňáková-Civade

Román o chybách přenášených z matek na dcery, které čeká stejný osud spojený nitěmi z výšivek. Přesto jsou všechny plné touhy po svobodě a snaží se jít životem se vztyčenou hlavu, ale já jsem postrádala nějakou bojovnost a chuť životy změnit. Otcům v knize není věnováno vůbec žádné místo. Vadilo mi, že všichni muži do jednoho jsou zde vylíčení jako slaboši, násilníci, hlupáci. S tímto jsem se už setkala v jiné knize. V tomto románu je dle mého názoru také mnoho nevyřčeného a já si nerada domýšlím. Je trochu znát, že kniha byla napsána hlavně pro francouzské čtenáře s exkurzí do historie Československa, kdy se zbytečně popisovaly tisíckrát známé události nebo třeba zvyky Velikonoc. Pro mne to historické pozadí bylo spíše jen okrajové a obešla bych se i bez něj. Styl psaní mi vyhovoval, místy z knihy dýchalo poetično, ale asi jsem měla větší očekávání.... celý text

Pískový vrch 2015, Joanna Bator

Nezvládla jsem dočíst. Velmi obtížné čtení. Nevadí mi absence přímé řeči, ale nedokázala jsem se sžít s jazykem autorky a jejím vyjadřováním. Nepochybně má bohatou slovní zásobu, já jsem ale na několik pokusů horko těžko četla po pár stránkách a při tom jsem měla pocit, že čtu jen změť vzpomínek, myšlenek, postavy byly podivné, plné beznaděje, nechápala jsem jejich chování. Po 130 stranách jsem vlastně vůbec nechápala děj a shrnula bych předchozí události do 10 vět. S touto knihou jsem se prostě nepotkala.... celý text

Angelika Pintířová - Padá mi to z nebe 2017, Jan Paulas

Trochu mi chyběl hlubší pohled do života řeholnic, ale jinak byla kniha zajímavá a historie řádu Boromejek byla podána obsáhle od historie, až po současnost. Více na mne ale zapůsobilo, jak Angelika dokáže porozumět chlapcům ve výchovném ústavu a jejich problémům. Rozhovor působil velice lidsky a upřímně. I řádové sestry jsou jen lidi, což dokazuje i příklad, kdy může skončit na psychiatrii a antidepresivech.... celý text

Korálky z klokočí 2020, Naďa Horáková

Ze začátku jsem měla pocit, že čtu dívčí románek, který se později zvrtl v rádoby detektivku. Napsané velice jednoduše, vše naprosto neuvěřitelné, zápletka s tetou Žofií až absurdní a do toho všetečná a vševědoucí Eliška a zbytečně mnoho kostlivců. S touto knihou si autorka opravdu nedala moc práce a jedné, co si z toho beru je to, že zřejmě velice miluje kuřecí salát, Pavlovu, pije litry kávy a na dovolenou jezdí do Chorvatska. Přitom téma čarodějnic a znepřátelených rodů mohlo být tak zajímavé! Tak vysoké hodnocení mě velice udivuje.... celý text

Zrušený rok – Deník 2020 2021, Michal Viewegh

Ale jo, já mu ty 3* dám. Baví mě jeho sebeironie a kupodivu tentokrát převyšovala nad sebechválou.

Prokletý kraj 2021, Michaela Klevisová

Nostalgie, návraty ke kořenům, příroda plná lesů, sousedské vztahy a pomluvy, tajemné báchorky...bylo to příjemné čtení, s dokonalou atmosférou, až bych sama chtěla být součástí příběhu...... celý text

Sestry 2021, Kamila Hladká

Zajímavá kniha, ať už šlo o generaci starších sester, která zápolila s komunistickým režimem nebo generace dnešních čtyřicátnic, která ve mně vyvolávala otázku, co je vedlo k tomu stát se řeholnicí. Ačkoliv ani po přečtení nejsem schopna jejich důvody k tomuto kroku pochopit, mají můj obdiv a úctu.... celý text

Sítě 2016, Petra Dvořáková

Všechny tři příběhy byly napsané výborně. První byl asi docela běžný, ale líbil se mi styl psaní, kde si terapeut vedl záznamy ze sezení. Druhý příběh se mi líbil nejvíc, ať už to bylo pro formu, šlo vlastně o emailovou korespondenci nebo pro neobvyklé téma z církevního prostředí. Třetí příběh dokonale vystihl lékařské prostředí, je znát, že sama autorka ho velmi dobře zná. Naďa a její touha po moci byla nesnesitelná.... celý text

Mapa kostí 2019, Jane Yolen

Knih tohoto žánru jsem už přečetla mnoho, řekla bych, že poslední dobou je podobných knih až nadbytek, takže na začátku jsem se musela s trochou skepse srovnat s tím, že příběh vypráví náctiletá dvojčata a proto se v knize setkáváme i s moderním jazykem, který je určen hlavně pro mladé publikum. Oslovování mamka a taťka mě chvílemi velice rozčilovalo. Nevadilo mi, že jde o fiktivní příběh, těch skutečných jsem přečetla mnoho a asi by se od nich moc nelišil. Paralelu s Jeníčkem a Mařenkou jsem úplně nevnímala, ale po přečtení závěrečných slov autorky, musím uznat, že by se to tak dalo chápat a náznaky v příběhu celou doby byly. Myšlenka to vlastně byla zajímavá a neobvyklá. Líbilo se mi vzájemné doplňování a těsné pouto dvojčat, nadchla mě Chaimova poezie a bylo zajímavé sledovat nevyslovené myšlenky v jeho hlavě. Těšily mě reflexe Gittel z pohledu dospělé ženy. Nevadil mi ani Bruno, vyvolával i trochu soucitu. V poslední části už mě ale unavovala její rozvláčnost a těšila jsem se na konec.... celý text

Selský baroko 2009, Jiří Hájíček

Četla jsem trilogii opačně a zjistila jsem, že tendence byla naštěstí vzestupná. Zatímco u této knihy jsem měla pocit, že vše důležité se čtenář dozví až na konci a jinak je to trochu plácání odnikud nikam, tak Rybí krev mě chytila od začátku. Obecně mám u celé trilogie trochu problém pochopit hlavní aktéry, kteří působí jako ploché osamělé ryby bez energie, chuti do života a chuti něco dokázat. Hledá se spravedlnost, nepotrestané křivdy zasahují do životů dalších generací a přesto mě jako čtenáře to nechávalo v klidu a bez nějakých emocí.... celý text

Zvuk slunečních hodin 2001, Hana Andronikova

Kniha se mi líbila, ale mám z ní i rozporuplné pocity. Když jsem četla část z Osvětimi, některé scény mi přišly známé. Obzvlášť jsem si vybavila knihu Dívčí orchestr. Takže mě ani nepřekvapilo, že byla vzadu na seznamu hlavních zdrojů. Jen mě mrzí, že třeba scénu s Mendelovou a blonďatým dítětem Androniková snad okopírovala. Přesto hodnotím pozitivně, jako velmi čtivý a zajímavý příběh z dob rozkvětu firmy Baťa. Místy jsem byla zmatená v čase a postavách.... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Formát krátkých kapitol a střídání čtyř hlavních postav se mi líbilo. Bylo to stručné, úderné, rychlé a při tom velice poutavé. I když jde o fiktivní příběh, oživuje tragickou událost, o které se ve školách neučí a málokdo o ní slyšel.... celý text

Vendulka: Útěk za svobodou 2019, Ondřej Kundra

Zpracování bylo takové hodně stručné. O všem něco málo, jako celek jednoduché. Vendulce bych věnovala více prostoru a na spoustu otázek bych ráda našla odpovědi.

V plesových střevíčkách sibiřským sněhem 2005, Sandra Kalniete

Nesedl mi začátek, který byl plný historie a politiky, ale chápu, že spousta čtenářů tuto stránku Lotyšška nezná. Více mě zajímala rodinná historie a líbilo se mi, že se autorka opírala nejen o vzpomínky rodinných příslušníků, ale i o archivy.... celý text

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

Ta krize středního věku byla ukázková. Každonoční koukání do stropu už mě ale unavovalo. Autor umí psát čtivě, to nepopírám, ale zrovna tato kniha mi moc nedala. Bylo to celé takové moc obyčejné, jednoduché, pomalé, hlavní postavy bez radosti ze života. Asi to byl záměr, ale mě to nepohltilo.... celý text

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

Pohádka pro dospělé, plná osamělosti a boje o přežití, ale i touze po lásce a společnosti, zasazená do poetické přírody, odkud pomalu přechází do soudní síně. Úplně jsem jí neuvěřila, ale oceňuji téma a lyrické vykreslení bažin a mokřadů.... celý text

Dlouhý krok do tmy 2018, Tomáš Bandžuch

Těšila jsem se na detektivku z prostředí, které velmi dobře znám, ale samotné vyšetřování vraždy bylo spíše okrajové. Chápu, že jde o důležité dějiny a události říjnových dní roku 1918, ale na můj vkus se příběh věnuje hlavně jim. Je pravda, že jsem se o svém okolí dozvěděla spoustu zajímavostí, ale kniha na mě místy působila nezáživně.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Na začátku jsem se musela popasovat s tím, že jde o fikci. Většina událostí se mohla stát a asi hlavně v 50. letech stávala a v některých zemích světa jako třeba Severní Korea se běžně stávají. Popis totalitního režimu mi evokoval právě 50. léta nebo stalinismus. Rok 1989 a současnost, no nevím, už bych asi nečekala takový tvrdý režim. Ale to je ta krása literatury. Myšlenka, která ukazuje, jak křehká je krása svobody napadne při čtení asi každého čtenáře i ty, kteří předchozí režim nezažili. Morální dilemata také řeší lidé za každého režimu, takže osudy obou žen mohou potkat kohokoli i dnes. Jako celek je to vlastně jednoduchý příběh, stručný, ve kterém se čtenář neztratí a možná si z něj i něco odnese.... celý text