Kopta přečtené 562

Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva 2014, Yuval Noah Harari

Zajímavý příspěvek do diskuze. Trochu neobvyklí způsobem odvyprávění historie lidstva bez nějakých konkrétností. Letmé náznaky mluvící za vše, které dokáží odhalit určitou pravdu, kterou ale mnoho lidí už samo zná. Ale nepřijde vám to tak úžasné, dokud to nevidíte na papíře. Lidstvo prošlo mnoha věcmi, které je nutno si připomínat a divit se nad tím jak je to možné. Jednoduše, úchvatné i úděsné.... celý text

Okamžik / Dvojtečka / Tady 2009, Wisława Szymborska

První setkání s touto Nobelistkou a snad i polskou poezií. I když tedy v češtině. Jde o velmi zajímavé dílo, kdy básně ani moc nepřipomínají klasické rýmovací básně. A přesto předávají veškerou moudrost světa. Sice jsem se při této sbírce ne vždy chytal, ale i přesto jsem zcela jednoduše dokázal cítit moudrost samotné Szymborské, která je jednoduše génius.... celý text

20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygieła 2014, Mariusz Szczygieł

Pro (snad) nadcházejícího studenta polonistiky v podstatě povinnost. Jinak obecně jde o záležitost, ke které se bohužel nedostane každý, i když v ní není mapovaná mentalita jednoho národa, ale v podstatě obecně mezilidská a sociální společnost s jejím vývojem. To celé v reportážích o dluzích, náboženstvích, potratech i migraci. Co si jenom vyberete. A většina z toho je vskutku fascinující.... celý text

Nabarvené ptáče 2017, Jerzy Kosiński

Válka. Ta druhá světová. Asi nejhorší věc na planetě a v historii, která se stala a stát mohla. Ukázka nekonečného násilí a nesmyslných zvěrstvech, které samotné ukazují Luciferův efekt. To vše zosobňuje samotná Kosinského kniha. Asi budu upřímný, nebýt Marhoula, tak se k filmu asi nedostanu. Ale jsme zde. A poté co jsem (ne)četl velmi nezáživného Poea, přišlo toto jako blesk z čistého nebe. Blesk, který mne zasáhl nádherně odvyprávěnými pasážemi, jednoduchostí, ve které se skrývala krása z očí malého dítěte. Sledujete příběh, který je sám o sobě tragický. Ale bude hůř! Hlavní hrdina se potácí neustále s novými potížemi, které někdy jsou horší někdy i lepší. Nicméně ono hezké odvyprávění jde tak nějak v kontrastu se zrůdnostmi, které vás zde čeká. Postupem času to trochu začne být až repetivní, když vlastně čtete ten stejný osud trochu jinak, ale vlastně stále stejně tragický. V jistém bodě ony zrůdnosti působí spíše až směšně bizarně a vy přestanete věřit, že by se něco takového mohlo stát. Ale vy pak čtete svědectví lidí, co přežili koncentrační tábor, kteří tvrdí, že oproti tomu, co se třeba opravdu stalo je toto milá seance, tak vám dojde, že to je neuvěřitelné. Dílo, které by si měl přečíst každý, aby vůbec se dokázal střízlivě vyjadřovat o válce, válečných zločinech a o všem, čeho je lidská bytost schopna.... celý text

Zánik domu Usherů a jiné povídky (38 povídek) 2013, Edgar Allan Poe

Ani se nepamatuji, kdy jsem nedočetl nějakou knihu. Ale tady to jinak nejde. Ani nevím jestli bych měl právě to hodnotit, ale asi myslím, protože to byl zážitek jako zážitek. I když se to tak nedá moc nazvat. Kniha se táhne jako autobus v létě na D1 a nebere konce. Plus k tomu by to nebyl takový problém, kdyby byla záživná. Poe je prezentován jako mistr hororu. Já spíše očekával příjemné počtení u toho, co by mohlo nabídnout obecně bez možnosti se bát. Ale sklouzávání i mimo literární druhy a žánry bylo moc i na mne. Člověk mohl přeskočit celý odstavec a nebo stránku bez toho aniž by to ovlivnilo jeho názor na povídku a nebo bez toho aniž by se tam v příběhu vlastně něco stalo. To samo o sobě je smutná záležitost. Moc nevím jak to brát. Jsem zklamán a šokován, že můj oblíbenec mne mohl takto zklamat. Nejhorší na tom je, že když už tam třeba byla povídka, která mohla být i zajímavá, tak můj mozek jel na úplně jiné vlny a na druhé koleji. Neuvěřitelný nesmysl, co jsem zde zažil.... celý text

Na cestě 2005, Jack Kerouac

Kniha nečtena, ale odposlouchána od Davida Novotného v audioknize. Je těžké hodnotit zda by se mi kniha líbila více nebo méně čteně. Ale myslím si a obávám se, že ne. Máme zde příběh, který ukazuje určitou revoltu, která se točí kolem snů útěku na západ (který pokud jsem dobře slyšel ani vlastně úplně neproběhl) a jde vlastně o jednoduché zápisky ze života. Které znějí až někdy neuvěřitelně v popisu prostitutek a jehel drogových závisláků. To vše je zaobaleno v tomto příběhu, který někomu může připadat jako manifest. Pro mne kniha, který jednoznačně v oné době přinesla lehce jiný pohled na svět, ale jinak to není nic co by příběhově stálo za zmínku.... celý text

Pentagram 2011, Jo Nesbø

Další Nesbø je prostě radost. Za odměnu. Máme zde Harryho, který se snaží dotáhnout do konce co začalo již před lety. Krom toho se nám zde opět objevuje zajímavý případ, tentokráte ve sféře sériových vrahů. Funguje to prostě skvěle. Kniha mne jako vždy jak jsem čekal chytla velmi rychle a šlo to rychle. Bohužel jsem ale narazil na problematiku výskytu postav a jejich příběhů, který mi přišli zdlouhavé a zbytečně. Kniha tím byla docela v mém ohodnocení v ohrožení. Neřekl bych, že šlo vždy o zbytečné části knihy, ale bylo jich v celku dost a nezáživné. Nicméně vše se v dobré obrátilo. A to v moment, kdy Jo ukázal jak geniálně a nečekaně umí naservírovat pointu a vzít ji v ruku v ruce k epickému finále. A je to tady. Máme nečekaný zvrat, mind fuck, no a i finále v osobní části samotného Harryho. Záchrana přišla. Ale bylo to těsné.... celý text

Osvícení 2010, Stephen King

Teto Kingovo dílo se dá pro mě rozdělit na tři části. Hodně odflákle by se dali nazvat "zajímavé", "nudné" a "zajímavé 2". Každý si tedy dokáže udělat obrázek o tom, že bych asi knihu hodnotil pozitivněji. Obecně jde o premiéru Stephena Kinga na poli mé čtené literatury. A neřekl bych, že to dopadlo špatně. Dokázal jsem se jednoduše uchytit ve stylu, který autor píše. Jednoduchý, úderný a popisný jak jen to jde. Tu třetí část lze nenávidět a nebo milovat. Já si to v celku užíval, ale když jsem v půlce knížky viděl sám na sobě, že mne zajímají jiné vjemy okolo mne a ne úplně co dělá Danny na tamté chodbě a nebo nad jakými minulými hrůzami myslí Jack, bylo v tomto jasno. Celkově jsem ke knize v celku skeptický, protože jednoduše vím, že jsem se z 400 stránek bavil na dejme tomu 200 z nich. Což je v podstatě půlka. A to je dost slabé, ne? Další záležitost zde je porovnání s filmem. A ono se to vlastně ani srovnávat nedá. Film si totiž už skoro od začátku jde vlastní cestou, která není za žádnou cenu špatná. Kniha má tu vlastní, kde se více vžívá do postav. A to přeci taky není špatně. Kapitola sama o sobě je v podstatě konec, který je úplně jiný než v knize. A to je docela zajímavé. Moc nevím, co k tomu dodat. Film je kult a kniha legenda. Nejdou do sebe, ale obojí má své kouzlo. A kniha mne zaujala dost méně. Velká škoda.... celý text

Hostina pro vrány 2012, George R. R. Martin

No... předem je nutno říci, že Hostina pro vrány je bráno jako nejnudnější dílo zatím, což je v celku smutné říci. Můj verdikt... mnach. Prolog: Ale tak jo. Už víme, že i mistři mají své dny. Bylo to hodně zajímavé propletený děje, ale i tak se to stalo více méně divným dílem. Prorok/Aeron: Konečně nějaký linka z Železných ostrovů, který nám celou věc ukazuje z pohledu víry. Jak by konstatoval Pohlereich: "Není špatný... skoro všechno ostatní stojí za hovno, ale tohle není špatný." Kapitán stráží: No tak jako, to se moc nedá soudit jen kvůli jedné jediné kapitole, jelikož nám nic víc Hotah nenabídl. Ale alespoň víme jakými strastmi tělesnými i pomyslnými trpí naše princátko. Cersei: Nejkontroverznější linka. Jak byste se dívali na válku z pohledu Hitlera? Cersei je v současné době nejvíce nenáviděná postava, a proto může být pro ostatní matoucí, proč zrovna s ní se tady musíme vídat, ale vy nakonec zjistíte, že ta její linka je perfektní. Je to nejlepším pohledem z Králova přístaviště a celkově se jedná o originální a skvělé rozvětvení děje. Brienne: Tato tarthská panna je asi stejně zajímavá jako moucha rytmický a stále letící proti oknu a navíc otevřenému. A v podstatě i to samé Brienne dělá. Nechá se zlanařit na jeden úkol, a když zjistí, že ani Tom Cruise by neudělal lepší Mission Impossible, tak se na to vykašle a udělá pro sebe něco pravděpodobnějšího. No a tak se vydá na lov mrtvol, místo toho, aby hledala stále živé. Nakonec linka vyvrcholí v naprosto excelentním stylu, takže si to snad užijete. Ještě, že vykřikla. Jinak bohužel asi nejnudnější linka v knize... no možná ještě až se dostanu k Sanse. Jaime: Pokračujeme v krasojízdě. Trochu se nám Jaime dostává pod kůži a to nám dělá dobře a jsme rádi, že můžeme vidět tohoto chlapce, který dostává vlastní hlavu a pomalu by dokázal dělat čest svému otci, což se od Cersei vůbec říci nedá. Arya/Kočka z kanálu: No, tak jsme dostali asi dvě kapitoly s nejvíc bad ass Starkovou. Musím říct, že oproti předchozím knížkám dochází k obrovskému zklamání, ale myslím, že nemusíme házet flintu do žita... a nebo Jehlu do vody... jestli víte co myslím. Sam: Spíše taková smutná až melancholická záležitost. Celá Samova linka spíše disponuje tím jak jde všechno do hnoje, a když to na sebemenší okamžik vypadá skvěle, tak pak nevypadá a jde to víc do hnoje. Ale i tak si konečně Sama osvojíte stejně jako Jaimeho a konečně k němu přilnete o malinko víc. Sansa: Ukázkové fňukání a politikaření. Tato ukázka nám skoro nic nedala, maximálně to, že Sansa má nakročeno se stát něčím víc, ale zatím místo toho je jen utahanou loutkou zakrslého prstu. V celku nudné a o ničem. Bylo zajímavější, když ji šlo o krk než když ji šlo o věneček. Dcera Krakatice: Ach jo. Tak určitě chci vědět jaký pohled má na vládu naše dívenka, která je schopná "zvlhnout" jen pro jednoho, ale tak či onak se mi to libě nejeví. Spíše jde o jistou patlanici všeho možného, která se prostě nějak vyvine. Zbytečné kapitoly, leč ne úplně k zahození. Železný kapitán: V podstatě to samý. To už si myslím, že by linka o Euronovi byla mnohem zajímavější, ale nemůžu upřít, že Železné ostrovy byly zajímavé a v celku se mi dost zalíbili. Victarion dle mého bude mít co nabídnout, ale i tak to bude mít Euron. Poskvrněný rytíř: Hahahahahaha. Takže už víme jaké sexuální praktiky provádí muži Bílých plášťů. O ničemjiném to v podstatě není. Ale i tak děkuji. Královnotvůrce: O ničem. Nuda a nuda. Sice víme jaké úmysly mají Martellovci, ale to už jste tak nějak pochopili asi všichni, že to co chtějí je Daenerys nebo její draci. Několik desítek stránek by se daly vecpat sotva na dvě. Vůbec mi nechyběla Daenerys, středně mi chyběl Jon a nehorázně mi chyběl Tyrion. Ale to si všechno sesumírujeme až bude tancovat a vykrúcat.... celý text

Šifra mistra Leonarda 2016, Dan Brown

Dan Brown znovu a opět, ale po roce. Langdomův debut v Andělech a démonech se osvědčil perfektně. Brown tam dokazuje jeho skvělou schopnost vyprávět napínavý příběh, plný vědomostí a naučných věcí. Historie ožívá jinak. Tenkrát jsme řešili spojení vědy a náboženství. Nyní jsem náboženství rozvraceli. Je fakt ten, že film byla první záležitost, která mne uvedla do světa Browna jako takového. A byl jsem uchvácen. Přišli další filmy a nakonec literatura. A u ní jsem byl uchvácen podruhé. Andělé a démoni bylo skoro až převratné dílo a nyní se k tomu vracíme. Nic extra se nezměnilo. Stále je ve mne zakořeněna výtka lidí v tom, že další knihy jsou jenom šablony oné první. A ona je to asi pravda. Šifra to vlastně dokazuje. Opět máme vraždu, opět dívku (v nesnázích) a geniálního Langdoma, který to vyřeší. Trochu klikatější cestou. A to je asi hlavní problém této knihy. Kdysi velice záživné a vzrušující pasáže měli stejnou pointu, ale proměnili se do určité nezáživné části. Moc informací, které se poté mění do několika, které už prostě někdy i přeskakujete a přijdou vám nezáživné. To je asi to. Ale jinak jde asi o to, že kniha se četla neuvěřitelně zvyklý. Jak jsem asi tak nějak čekal. Jde o skvělou záležitost. Ale na skoro až přelomové Anděly a démony to prostě nedosahuje. A obávám se, že se to už jen tak nezopakuje.... celý text

Lovci hlav 2011, Jo Nesbø

Kouzelná to záležitost. Po nějaké té době jsem se odprostil od školní literatury a konečně jsem se pustil do své vlastní zásoby z knihovny. Tomu přispěl menší výlet do světa Jo Nesba mimo Harry Holea. Skončilo to velmi blahodárně. Jednoduše tak, že jsem věděl, že to budu číst jako na běžícím pásu a projedu to v letucuku. Výsledkem byla po dlouhé době přečtená kniha za méně jak týden. To se nedá okomentovat u mne a mé vytíženosti jinak než úspěch. A zase to zvládl ten skvělý Nor. Nedá se asi moc co říci více. Jednoduše skvělý literární zážitek, který je slast číst. U mě dobrý.... celý text

Zeď 1965, Jean-Paul Sartre

Filozofické dílo. Ach, ten existencionalismus. Sartre dokázal oslovit nejednoho člověka. Má na svědomí spousty lidí a jejich myšlení. To vše spojeno dohromady činí i tento soubor jeho menších počinů a děl. Některé zcela za mne nezáživné, některé už trochu napínavější a jednodušší. Ale stále s myšlenkou. A ta druhá věc mi jednoduše vyhovuje více. Není to úplně můj šálek kapaliny, ale přečíst si to určitě stálo za to.... celý text

Žert 2016, Milan Kundera

Kundera. To jméno snad nepůjde zapomenout. Ať už kvůli politické situaci tehdy i dnes, kvůli činům, jeho životu a nebo i jeho dílům. To vše kombinuje autora, který dokázal za svůj život jako málokdo. Do dnes živoucí ikona, která se svou nedostižností zdá být již jako spousty let po smrti, ale stále nesmrtelná. Žert je toho důkazem. Dlouho se musíte provrtat skrz postavy a jejich charaktery, což ne vždycky může člověka bavit a ne vždy mu připadat jako dobrá záležitost. Ale i tak vám to nedá. Čtete si dál a vy začnete chápat souvislosti a s nimi vám to začne připadat lepší a lepší. Skončí to všeljak. Ale ne vyloženě špatně. Ani ne tolik v rámci příběhu, jako spíš v rámci geniality díla.... celý text

Babičky 2009, Petr Šabach

Babičky, které nejsou ani o babičkách. Ty hezky hrají příjemnou a podprahovou roli na pozadí a utvářejí atmosféru doby. Poté je to celé zaměřeno na hlavního hrdinu, který si žije svůj život. Ten někdy je plný bizarních záležitostí, které umí být k popukání a někdy nesrozumitelných situací, u kterých se někdy budete snadno nudit a nebo jim nepřímo rozumět. Ale jde to. Až velmi dobře. Příjemně napsaná knížka, která utvrzuje Šabacha jako důležitého českého autora, který měl, co sdělit. A dělal to velmi dobře.... celý text

Petr a Lucie 1984, Romain Rolland

Velmi krátká záležitost v podobě jednohubky a nahlédnutí do dvou spřízněných duší a jejich životů. Jednoduchá to záležitost, která někomu nebude sedět už jenom kvůli tomu, že nejde o nic převratného, průlomového a prostě něco, co by neslo nějakou myšlenku. Taková novela podle učebnicových měřítek. Není moc, co dodat.... celý text

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 1964, Arnošt Lustig

Dílo, které se táhne jak zima v horách. Má jednoznačně co sdělit. Vypráví neznámý skutečný příběh, však takovou těžkou a nepříliš jednoduchou formou, že se vím do toho tolik nechce. Ač jde o krátkou záležitost, je toho v ní více než dost. Ale nemusí vždycky jít o jasně podanou záležitost. A to je velká škoda.... celý text

Domeček pro panenky (Nora) 2013, Henrik Ibsen

Feministický manifest v podobě divadelní hry severského autora . Ta se nenásilně a ladně propracovala do mnoha povinných knížek k maturitním zkouškám. Asi si dokážu představit proč, ale nejde o něco, co by konkrétně se mnou nějak zamávalo. Skoro bych až řekl, že číst toto jako benevolentní a názorově vyrovnaný muž, je jako kdyby robot četl Bibli. Nejde o nic převratného a příběhově ani zajímavého. To se nedá nic dělat.... celý text

Ku-klux-klan: Tady bydlí láska 2017, Katarzyna Surmiak-Domańska

Ku Klux Klan je něco, co mě vždycky zajímalo. Už jenom v té míře, že něco takového může v dnešní době existovat. No a jak zjistíme z knihy, tak vlastní zakladatel ani nemyslel, že by ještě někdy vůbec existovat měl. S tím jsem i navázal na knihu samotnou. Přináší neuvěřitelně moc informací, které jsou opravdu podmětné, zajímavé a pravdivé. Celé toto je psáno neuvěřitelnou formou, která někdy zaráží až z toho bolí a mrazí. Skvělá žurnalistická práce, sepsaná to skvělé literatury.... celý text

Višňový sad 2005, Anton Pavlovič Čechov

Tak nějak jsem opět otrokem maturitní četby. V tomto ohledu spíše takovém, že jsem byl rád ohledně sáhnutí pro tuto knihu. Může být pojistkou toho, že si ji vyberu spíše něž něco jiného ze stejného období, aniž by mne to zruinovalo. Tohle se totiž dalo číst. Ano, vím. Je to kniha, která pojednává o ničem. Ale je to takové nic, které se pohodlně čte. Není to žádný paskvil nudy a není zde ani nic moc k nepochopení. Nejde o nic převratného, ale nic co by mělo být vyloženě haněno. Zvlášť pokud něco tak jednoduchého zařídí někomu maturitu.... celý text

Odpusťte mi, váš Leonard 2015, Matthew Quick

Na zběhlé doporučení, které se ukázalo jako více než cenné. Kniha už sama o sobě vypadá zajímavě, ale ona nakonec dokáže ukázat i zajímavá témata a myšlenky, které nejsou chabé ani hloupé. K tomu ještě skvěle vyeskalovaný a odvyprávěný příběh, který od začátku ke konci má co nabídnout. Po hodně dlouhé době, opravdu skvělý počin.... celý text