Kunafix přečtené 74

Poutník z Mohameda - Alláhův hněv 2020, František Kotleta (p)

Knihnu samotnou jsem sice nečetl, ale poslechl jsem si audioknihnu a tu zaudiofonil Martin Zahálka. Ten se poslouchá dobře a hlas má fajnej, ale čte to nějak vážně a to mi ke Kotletovi nesedí. Když se řekne Kotleta, představím si odlehčenou vyvražďovačku plnou sexu, násilí, sci-fáren a humoru. A je vidět, že tohle je jeho prvotina, kde to či ono místy chybí. Od Kotletovic kryndapána jsem už něco zažil, takže jsem zvyklej na nějakej standard. On ten nápad s muslimským vesmírem není špatnej, ale ten příběh je moc politickej. Existuje tu několik různých stran - Američani, Rusové, muslimové (Šíité a sunnité) a Izraelci/židé. A cikáni. A pašeráci. A v těch stranách by se nevyznal ani Franta Koudelka z STS Chvojkovice-Brod a spíš jsem si u toho připadal jak jeho trenér juda Tumpach... a vsadim se, že do sekce "slušnej oddíl" by nezařadil ani jedny. Zatímco Poutník z Mohameda byl ještě zaměřený více na postavy, v Alláhově hněvu už jde spíše o válčení a bitvy a v postavách se moc nevyznám... a ani mě to nějak nenutí se vyznat. Ta první část je celkově o úroveň lepší a tím myslím ve všem. Humoru se moc nenapaseme. Když už se tam objeví, je to buď ve formě přirovnání nebo nějaké hlášky (většinou od hlavní postavy Daniela Kalandry). A nutno říct, že je to často dost násilné. Ne obsahem, ale tím naroubováním v ději. Jak kdyby si spisovatel říkal: "Nejde říct jenom, že někoho sejmul, ale že ho sejmul tak, jak kdyby... a sem musím vymyslet nějaké vtipné přirovnání". A v Alláhově hněvu se ten humor už vytratil pryč ve všech formách. "Obloha byla špinavá jako děvka z vítězného vojenského tábora, která se kvůli práci tři dny nevyspala." Osudy Daniela Kalandry mají skvělej potenciál, kterej ale byl zúročen až v dalších Kotletových postavách, které tuto dost připomínají a v lecčems kopírují. Vlastně jsou často dost zaměnitelné. Ale i tak mě to jakž takž bavilo a jsem rád, že jsem se do tohoto posranýho vesmíru měl možnost podívat.... celý text

Americký upír 2 2013, Scott Snyder

Já si většinou na kresbu nestěžuju, ale řekl bych, že v porovnání s prvním dílem (a jinými komiksy) je to tentokrát docela odfláknuté. Ale co já vím? Stěžovat bych si měl spíš na komiksy Boba a Bobka. Dějově mě to ale bavilo víc, i bez nějakého Kinga. Jen je škoda, že to skončilo slibem třetího dílu z 2. světové války, kterého už se asi nedočkáme.... celý text

Marťan 2016, Andy Weir

Audioknihu jsem poslouchal, né knihu četl. Jan Zadražil a Jan Vondráček to interpretovali. Ten první líp, ten druhý ne o moc hůř. Ty rušivé zvuky a předěly mě tam akorát štvaly (obzvlášť ve chvílích pohody a klidu, kdy jsem se jich až lekl), ale na štěstí jich moc nebylo. Přestože je tam hodně technických detailů a znalostí z fyziky, chemie, botaniky a jiných věd, je to docela srozumitelné i pro laika. Po třech čtvrtinách knihy už se to ale dost opakuje a vás zajímá jen to, jestli to dokáže všechno přežít. Ale je to zatraceně chytrá kniha - spisovatel se asi vyzná nebo si pořádně udělal rešerše... a je mi úplně jedno, jak moc to je v praxi použitelné. Tady mi to dávalo smysl. Oxygenátor, hub, rover, brambory, disko - nejpoužívanější slova v knize. Nechybí tomu ani trocha humoru a hlody, které hází Mark Watney ve svém deníku, mě bavily. Poslouchání mi pěkně odsejpalo a tak to má být. Víc takových knih. Ale jednou stačilo.... celý text

Americký upír 2013, Stephen King

V komiksech jsem pořád nováček, ale asi už je u nich pravidlem, že v předmluvě/doslovu se autoři vždy navzájem pochválí. Skinner Sweet je pěknej zmetek. Jako člověk a pak i po přeměně. Ale je to upír podle mého gusta. Násilný, krvelačný a hrůzyplný. Co mi na nové rase upírů nesedělo, tak to, že vždy, když byli nasraní, vyjela jim brada do monstrózní protáhlosti. A vyjížděla docela často, až mi to připadalo takové... dětinské. Na někoho to asi působí hororově, na mě moc ne. Docela chytlavej příběh, ve kterým sice Stephena Kinga moc necítím, ale to rozvrstvení do několika časových rovin se povedlo. A také zasazení do doby a místa. Divokej západ a 20. léta s upírama, to je slušně originální. Ale rozhodně to není tak dobré, jak si tvůrci navzájem pochválili. Nicméně dvojku dám taky (protože komiksy jsou rychlé).... celý text

Převážně neškodná 2002, Douglas Adams

Kniha se ke mě dostala opět jako parádně zpracované audio hračičkovitě načtené kotkovitým tvorem zvaným Vojtěch a a a zajímalo mě, jak to asi celé dopadne... skončilo to převážně neškodně, ale tak nějak mi nevadí, že se k tomu poslednímu šestému dílu asi nedostanu, protože jsem si zvykl na audioknihy a ten v tomto formátu (zatím) neexistuje. Je to totiž celé už tak trochu jiné. Fenchurch jsme se pro jistotu úplně zbavili, což byl sice dobrý krok vzhledem ke kvalitě předchozí knihy, ale rozbilo to kontinuitu série. Jako se vlastně stalo několikrát... A tady je to jenom takovej setrvačník. Pohybujeme se furt v tom samém univerzu, ale nemá to ty grády. Už mě nebaví neustálé cestování v čase a paralelních světech, protože se z toho stává bordel a většinou to zmrví jakýkoliv děj. Ten bych tady přirovnal vtipností maximálně tak ke třetí knize. Vlastně mě to bavilo už jenom tak z povinnosti, než že bych se u toho nějak skvěle bavil. Ano, najde se pár míst k zasmání, ale těch hluchých je tam taky požehnaně. Popis, jak sendvičář vyrábí dokonalý sendvič. Popis, jak Ford padá z budovy a před očima se mu zjevuje jeho předchozí život, který ho vždy inspiruje k nějaké záchraně. Mám dojem, že za pár let, možná měsíců nebo úplně nejpravděpodobněji týdnů si snad ani nevzpomenu, o čem to vlastně bylo. Celé to tak nějak vyšumělo.... celý text

Sbohem, a díky za ryby 2002, Douglas Adams

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si interpretaci od Vojtěcha Kotka (takže kotkopretaci) ve formě audioknihy. Zpracování, hlasy, zvuky, to všechno je überkvalita ladící s předchozími audioknihami, takže s tímhle spokojenost. Ale co děj? Kam se poděl ten vtipnej a originální děj? Ten, kvůli kterému se tahle série stala tak oblíbenou. Ford Prefect je tam jen okrajově, Zafod s Trillian tam nejsou vůbec a ostatní předchozí postavy také ne. Místo toho dostaneme něco jako romanci, lehce protkanou nějakými těmi douglas-adamsovskými peripetiemi, ale není to zrovna k popukání. Je tu málo galaxie a hodně Země. Bůh deště je sice fajn, ale nemá žádný valný smysl a jak je možné, že Země nebyla zničena, to mi asi nějak uniklo. Řeší se sice zmizelí delfíni, ale (a kniha samotná to přiznává také) chybí tomu pointa nebo nějaké zakončení. Celkově je to takové jakési zmatené a to ne ve smyslu dobře zmatené, jak to bylo v předchozích knihách. Prostě po skvělých prvních dvou knihách a dobré třetí dostáváme poměrně nezábavnou čtyřku. Ale sbohem tomu ještě nedám a zkusím dát šanci ještě Převážně neškodné.... celý text

Naposled 2014, Warren Ellis

Qi: "Budu muset použít část tvýho mozku jako vyrovnávací paměť. Jenom malou." Spider: "Jak malou? Možná sis všimla, že můj mozek už novotou zrovna nevoní." Qi: "Jako by někdy voněl. Tohle sežere asi tolik místa jako vzpomínka na tvý poslední vysrání." Spider: "Mý poslední vysrání bylo epochální." Byla to neuvěřitelná jízda a přestože byla tak... jiná... a šokující... a vtipná... a černohumorně perverzní, tak myslím, že už stačilo. Už jí bylo tak akorát. Spider: "Ať už chces cokoliv, tak už to vybal, ať si můžu jít lehnout. Cejtim se, jako by si mym mozkem vytřel prdel bůh." To, na co jsme tak trpělivě čekali do posledního dílu, se konečně stalo skutečností... i když je škoda, že to neskončilo víc krvavě. Ale to by právě každý čekal a Transmetropolitan je tak originální, že vás neočekávaně překvapí v jakémkoliv okamžiku. "Jedno procento. HAHAHAHAHAHA!" Ten Spider je prostě klikař. ----- A pak tu máme speciály "Nenávidím to tu" a "Města hnus" aneb Spiderovy sloupky s ilustracemi hostujících autorů. Samotné sloupky někdy dobré a vtipné, někdy dost mimo, ale čiší z nich krásná nenávist a negativní emoce, které se z Jerusalema derou ven každým jeho pórem. Co se týká kreseb, tak některé jsou boží, některé moc karikaturní nebo v porovnání s tím, na co jsem u Transmetropolitanu zvyklý, příliš jednoduché nebo takové nijaké, ...a některé se mi nelíbí. Přesto smekám před všemi, kteří ovládají umění takhle tvořit. Musím z každého speciálu vypíchnout aspoň jeden citát... "Už tři roky jsem nesouložil. Až někoho konečně mučením, zmedikováním nebo zhypnotizováním přiměji k tomu, aby manipuloval s mými orgány, najde policie naše ostatky rozmetané po stěnách balistickým semenem." "V těchto dnech přibude ve Městě každých třicet pět minut jedno nové náboženství. A přesto, což je zvláštní, jsou plamenomety stále ilegální. Na tomhle místě není žádná rovnováha." A jako bonus jedna cedulka v restauraci: "Po umytí si zaměstnanci musí nachcat na ruce." Chchch.... celý text

Lék 2013, Warren Ellis

Tak to vypadá, že Spider Jerusalem konečně našel ten správnej lék na prezidenta a my se můžeme těšit na velké finále, ve kterém jistě přijde zúčtování s tím velkým sviňákem, teda Fešákem. Děj odsejpá náramně a dokonce i srozumitelně, bez zbytečnejch odboček, drogovejch raušů a extrémních šíleností. Jenom se standardníma šílenostma. Parádní díl! Taxikář: "Kam to bude?" Šéfredaktor Royce: "To je dobrá otázka. Nejdřív chci vejít do baru a vypít ho. A pak se začnu prát s pěti chlapama a vyhraju. A pak využiju služeb naprosto ohromujícího počtu prostitutek. Z nichž některý možná kdysi byly mý manželky. Což bude následováno tím, že si nakoupim drogy. Popravdě řečeno, ukážu jim velkej povlak na polštář a řeknu jim, ať ho naplněj drogama. A všechno si to, kurva, nechám proplatit."... celý text

Život, vesmír a vůbec 2002, Douglas Adams

Tuto sérii jedu v audioknihách a Vojtěch Kotek opět nezklamal. Dokonce předčil moje očekávání - je snad ještě lepší než v předchozím díle. S těmi hlasy si umí pohrát fakt parádně. A teď si představte, že dělám třeba hlas Forda Prefecta a říkám: "nooo, aleee..." ...a vůbec? No trochu ještě jo, ale už o dost míň než v prvních dvou knihách. Hlavně proto, že už se nám v tom dělá docela bordel, hlavně kvůli tomu cestování v časoprostoru. V ději jsem se moc neorientoval, protože to skáče z kriketového zápasu na planetu Krikitt, s mezihrou u týpka, co potřebuje všechny urazit, přes týpka, kterýho v každé reinkarnaci zabije Arthur, s návodem k osvojení si schopnosti létání, pokud vás zrovna nebouchne do hlavy největší galaktický večírek... a nějak v tom mám zmatek, jak se mi to snaží zmastit hlavu. Sice stále vtipně, ale už né tak vtipně. Taky už je to tím, že trochu člověk už od toho něco čeká a taky ví, jak to v tomhle světě chodí. Teda vesmíru. Holt, to je ten život. Slartibartfast: "Ale pokud se nerozhodneme něco udělat, ...pak budeme zničeni a všichni zemřeme! Na tom nám přece záleží, nebo snad ne?" Ford: "Ale zase né tak, abychom se kvůli tomu dali zabít."... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

Zase jsem sáhl po audioknize místo abych sáhl po papíru (teda na záchodě jo) a tentokrát místo Dyka vojtoval Kotek. Ten ty postavy pojmul zase trochu jinak, ale taky dobře jinak. Vydavatelství Tympanum si se zpracováním pěkně pohrálo, takže můžu jen chválit. Zatímco první díl je legendární, druhý díl... je taky legendární. S ničím si nezavdá s kvalitou prvního dílu. Pořád stejně ujeté, vtipné a galakticky rozmáchlé. Cestování v čase je dycky průser, ale tady se v tom nijak nepitváme a neřešíme různé časové paradoxy, takže s tím můžu žít. Přece jen to je (a má být) hlavně sranda, takže nějaké fyzikální zákony nemá cenu řešit. Ford Prefect nám trochu zArthurovatěl - už vůbec není tak flegmatickej a dokonce se snaží i řešit nějaké problémy. Osudy hlavních postav se nám trochu rozdělí a jsou spíše zpárované na Zafod+Trillian a Ford+Arthur, než aby to zažívali všichni najednou. Ale to vůbec není stěžování si, jen takovej poznatek. Douglas Adams je skvělej spisovatel, to je pravda. I když někdy toho jeho schématu "Nezbývalo, aby někdo udělal něco šíleného. Někdo šel a udělal něco šíleného" už bylo trochu moc. Ale to je lehce odpustitelné, protože to většinou bylo něco šíleného. Pořád super zábava.... celý text

Žalozpěv 2013, Warren Ellis

Oproti předchozímu dílu, tady jedeme už zase ve velkém stylu. Katastrofální superbouře (teda skoro) úchvatně rozkreslená na několik stran, záhadný ostřelovač na střechách ve jménu krve a akce, Shannon stopující taxíky originálním boobsoidním způsobem, Spiderova nemoc s nějakým tím vnitřním rozjímáním (o pekle a cigaretách) a opět jedna konfrontace s prézou. Sice ne konečná, ale aspoň něco proběhlo. Takovej je Žalozpěv. Rozmanitej, nápaditej, srozumitelnej a plnej Spidera Jerusalema. Tentokrát se musím ohnat i pár citáty: Yelena: "Tohle je trochu paranoidní." Spider: "Paranoici jsou jen lidé se všemi fakty." --- Yelena: "V takovým počasí bych psa nevyhnala." Spider: "Já jo." --- Spider: "Kdyby se ukázalo, že bůh fakt existuje... tak by tu teď měl bejt; a předávat mi svůj trůn." --- Spider: "A někdo vypucujte tu zasranou kočku v umyvadle. Smrdí ještěrama."... celý text

Všechno nebo nic 2012, Warren Ellis

Mám z toho takovej dojem, že: všechno už se trošku opakuje, všechno podobné jsme už viděli, spíše jen čekáme a jsme zvědaví, co se bude dít dál, ale jinak žádný posun - pořád jenom sliby, že s tím sviňákem prezidentským něco udělá... A tak mě tentokrát bavil hlavně jen "Návrat ke kořenům" a to ostatní jsem projel jen z povinnosti. Ne že by to bylo špatné, to vůbec - pořád je to nadstandardní záležitost. Ale už jsem se Spiderem zažil lepší chvilky. Ale strašně se těším na další díl, na kterej nás nalákali v posledním příběhu.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si výbornou audioknihu, kterou namluvil Vojta Dyk. Nejdřív jsem si nemohl zvyknout na to, jak pro každou postavu mění hlasy, protože mi to připadalo, že se až moc pitvoří, ale pak se něco ve mě zlomilo a už jsem si to jen užíval. Místy mi trochu vadilo, že imitoval hlasy známých osobností, jako V. Havla nebo M. Zemana, ale když přišel Elvis, přiteplení filozofové Majikthise a Wroomfondel nebo skřehotající programátoři Lunkwill a Fook, dostalo mě to do kolen a už jsem chrstal smíchy v zachvacujících záchvatech. Ale ono i tak celkově behem knihy, kvůli ději... Kniha je to totiž velice vtipná a humorná a galakticky ujetá, protože nejen, že tam jsou šílené situace, ale i spisovatelův styl je odlehčený až na samou podstatu humoru. Postavy hláškují a jsou naprosto skvělé. Teď už tak trochu chápu, v čem se inspiroval seriál Červený trpaslík... a taky jsem se dočetl, že Douglas Adams napsal pár skečů pro Monty Python, takže už jsme doma. Nejvíc chválím pohon pravděpodobosti, jaktožto krásný a logický způsob, jak vysvětlit tolik náhod - to v jiných knihách se náhody prostě stanou a šmitec. Jsem rád, že jednou za čas narazím na něco, čemu se nemusím divit, že se stalo kultovním. Často je totiž něco prej kultovní jenom proto, že to někdo řekl. Tohle ale naprosto chápu.... celý text

Někdy příště 2012, Warren Ellis

Někdy si Spidera Jerusalema a Transmetropolitan představuju jako takového Neználka ve Slunečním městě, kdyby si obstaral duševní poruchu, začal se poflakovat po ulicích plnejch prodejnejch malenek a sjížděl se drogama od Doktora Pilulkina. V tomto díle do toho Jerusalem opět šlápnul jak do masivního výkalu a opřel se do novinařiny jak Maxipes Fík, když v předklonu zvrací u zdi. Samozřejmě s neutuchající zkurvenou podporou svých Ohavných asistentek. "Gary Callahan má dnes ráno nejnižší preference, jaké měl kdy úřadující prezident od doby, co prezidenta Rodhama přistihli při fistingu koťat v brooklynských ulicích." Cítím z toho tu radost, jakou jsem cítil u prvních dílů, možná ještě větší. Protože tentokrát mě to fakt rozsekalo úplně do hamburgerové konzistence. Prvotřídní zábava maximálních rozměrů, kdy si i střevní trhač zaslouží nastavení na Smrtící střevní tornádo, Nevyslovitelný břišní běs nebo Rektální vulkán. "Ano, generále, jistěže už zase masturbuji do americké vlajky. Uklidňuje mě to. Máte s tím problém? Měl bych radši použít vás?" Srát se do Spidera Jerusalema se totiž nevyplatí. Protože do pravdy se nikdo srát nebude! Geniální.... celý text

Osamělé město 2011, Warren Ellis

Jerusalem a jeho ohavné asistentky - rychlopalné frndy - se znovu řítí do té správné pouliční novinařiny... a akce! A tentokrát jim jde fakt o kejhák. Celá tahle partička se opět s ničím nesere a když jo, tak tím svým způsobem, ze kterého každému vyraší ekzém nebo něco horšího. Pobavilo náramně, ale už z toho nemám ten pocit nadšení jak dřív.... celý text

Ďábel vchází do dveří 2007, Mike Carey

Sandmana znám jen z doslechu, Gaimana jen okrajově a s komiksy jsem začal teprve nedávno (zatím objevuju), takže jsem vůbec nevěděl, co mě má čekat na poli Lucifera. A jsem tak trochu na rozpacích. Mám rád přehledné a jasné děje, ale co se tady děje, to moc nepobírám. Je mi jasné, že mít větší přehled v Sandmanovi, asi budu vnímat plno věcí jinak. Ale z mého pohledu mi obecně v komiksech vadí, že hodně věcí není řečeno a musím si domýšlet a tápat... a to je případ i Ďábla vcházejícího do dvěří. Prostě asi nic pro nováčky. Jsou zde tři samostatné příběhy: Světlonošova cesta, Šest vyložených karet, Od narození s mrtvými. Názvy jsou to skvělé a děj není špatný, ale možná to lépe docením, až si jednou třeba doplním mezery. Kresba je někdy ohromující, ale většinou žádné velké nadšení v porovnání s jinými komiksy (tím to neshazuji, protože sám bych uměl maximálně tak panáčka s kruhem místo hlavy a čárkami jako tělo a končetiny). Co mi ale vyloženě vadilo, tak různé fonty v bublinách, kdy některé bylo těžké luštit. Milé překvapení na mě čekalo, že to přeložil Štěpán Kopřiva, jehož Asfalt mám za kultovní dílo. Ale asi to nemá vliv na můj výsledný dojem.... celý text

Nová lůza 2011, Warren Ellis

Pokračujeme ve volebních tématech z předchozího dílu a je to tak trochu jako když uklouznete po slizu, kterej se táhne za slimákem - slimákovi je to jedno, protože to je něco, co nechal někde za sebou v minulosti, ale vy víte, že za to může on. Jako kdyby se za ním táhlo něco podobného, co jste už jednou četli. Tento díl nepřinesl nic moc nového a ani moc nepobavil. Ocenit musím hlavně povedený detail s šaty, které mají trojúhelníkovou díru na bradavku... ale podobných detailů je tam tolik, že jsem určitě ani všechny nepostřehl! Ve finále si povíme něco o Vánocích a zimních radovánkách a to je všechno. Nestežuju si - Spider Jerusalem je pořád to správné ultrahovado, ale asi jsem neměl číst 3. a 4. díl tak rychle po sobě. Menší pauza by asi neuškodila.... celý text

Řbitov zviřátek 2019, Stephen King

Na knihu papírovou jsem ani nesáh, ale nechal jsem si ji pouštět do ucha v podání Vasila Fridricha. A Vasil se dostal do mého top žebříčku interpretů audioknih, protože čte tak, že to skoro hraje a já v jeho podání ty postavy přímo vidím. Prostě to lahodí uchu. Přicmrndávači Jan Vlasák a Klára Suchá se objevili téměř až na konci a moc jsem nepochopil, proč to celé nemohl číst Vasil. Ten smysl mi asi trochu unikl... bylo to docela zbytečné. Co ale tentokrát vytvořil Stephen King, to je špičkové a náramně jsem si to užil. Tohle je přesně ten King, kvůli kterému chápu, že si zaslouží uznání. Děj je krásně srozumitelný od začátku do konce, postavy mají hloubku a opravdu se tomu dá říkat horor. Je to jen můj dojem, nebo se tam potlouká snad stejné/podobné zlo, které jsme dostali už v To? Připadá mi to, že Wendigo je nějaká podobná entita jak Pennywise. Ale asi ne - nikde jsem si tuhle informaci nepotvrdil. A je to jedno, protože tohle je fakt dost dobrá knížka.... celý text

Rok parchanta 2010, Warren Ellis

Rok parchanta je super název. Ale s tím dějem už to není taková bomba jak v prvních dvou dílech. Motáme se hodně kolem politiky, i když z Jerusalemova pohledu jde vždy tak trochu o bizár. A ten je vždy zárukou nadprůměru, který má do nějakého zklamání daleko. Černého humoru se dostává v Transmetropolitanu hojně... a to je to, co my potřebujeme! Třeba to, jak skončí politická poradkyně Vita Severn... krásná tečka.... celý text

Život je pes 2010, Warren Ellis

Nevím, jestli se mám smát, být zmatenej nebo se tomu divit, ale vím, že Spider Jerusalem se vždy dostane do (a zároveň i z) každé šlamastyky. Já na ty komiksy nejsem moc zvyklej, takže mi to přijde všechno hrozně zkratkovité. Hodně věcí si tam člověk musí domýšlet, hodně si všímat detailů a číst mezi řádky... teda mezi ilustracemi. Je to zajímavé médium. A o to zajímavější je zrovna Transmetropolitan, kterej jde až na kost. Je tam tolik nápadů! Ty nápady jsou často úplně na pokraji té nejvíc sci-fi fantazie... a tak dobře se to čte. Nic tady není tabu, vše je povoleno a vše je ujeté. Nahota, násilí, vulgarismy a technologie. Postavy a hlášky, které musela vyplodit snad jedině nějaká chorá mysl. To byl kompliment. A ten skládám i celému tomuto komiksu.... celý text