kuruteku přečtené 759

Nebudu se bát ničeho zlého 2009, Robert A. Heinlein

No jo, tohle není kniha, kterou by se měl čtenář dostávat do Heinleinova světa, tahle je už pro otrlé. Na jednu stranu morální a právní (moc ne lékařský) problém transplantace mozku, na druhou stranu střet mladého se starým (co by na to řekl Čapek, kdyby si tohle přečetl dřív, než napsal Věc Makropulos?), a do toho Heinleinovy šokující rodinné konstelace, respektive vztahové. Jak by to bylo krásné, kdyby bylo přáno všem a všechno. Pro mne asi nejsvětlejší okamžik bylo setkání Joea, Gigi a Joan Euniky. Ta hrdost chudoby a její uznání ze strany miliardáře/řky. Celkově to neberu jako nejlepší Heinleinovu knihu, ale ani zdaleka ne nejhorší. Docela rád bych si s ním popovídal osobně. O všem. A už jsem si dovezl další knihu.... celý text

Vlnožrouti 2020, * antologie

Jak k tomu přijdu, že to asi měsíc odkládám a pak jsem tu první komentující. Chtěl jsem říci, že příval vodácných povídek od Vánoc je zdolán, už jsem si dal třešničku na dort v podobě Šmídových Proč bychom se netopili a došlo i na zmrzlinu v Hafranově Případu na zlaté horečce. Úplně nejvíc se ale těším, jak pustím knihy do oddílového koloběhu, abych na tu krásu nebyl sám!... celý text

Tajemství karet 2003, Jostein Gaarder

Kdysi jsem nakoukl do Sofiina světa, ale nečetl. Kdysi jsem četl, že si lidský rozum dokáže spojit události do příběhů, které se nestaly, ale mohly se stát. Hledáme souvislosti tam, kde nejsou a nevidíme je tam, kde jsou. A částečně o tom tato kniha je. Možná každá kniha potřebuje svůj správný čas, možná každý příběh musí být vyprávěn ve správný čas. A v nesprávný čas kolibří kniha zmizí. Ale to neznamená, že nebyla, nebylo, nebude. A tak se i Zaklínač může potkat s Žolíkem. A každý život je velká pranice s osudem, který je možná někde napsán, ale nikdo z nás v té knize číst neumí. Jenom občas máme pocit, že teď, teď jsme něco pochopili, něco, co uteklo rychleji, než jsme to mohli postřehnout.... celý text

Hlídka 1994, Arthur Charles Clarke

Zvláštní mix. A zvláštní pohled na sci fi. A ještě víc mne zaujalo - A. C. Clarke řešil, jak bude vypadat situace před prvním setkáním. A takový Kotleta už se s těmi emzáky jen mydlí, jeden vypadá jako ještěrka (Anděl strážný) nebo jako slepice (to už klasika nenapadlo). Sluneční vítr nás nutili počítat na vejšce (no, nutili, oni to nadhodili jako dobrý nápad, ale nedali k tomu tu správnou omáčku, tak jsme to odzívali - teď mne to sakra mrzí). Setkání s medúzou jsem se pokoušel začít číst tři dny a pak se nemohl odtrhnout. Já jsem Heinleinovec (hergot, to zní od Karlovaráka blbě, ale znalci jistě pochopili), Asimova jsem ještě nenačal, ale Clarke má něco do sebe.... celý text

Mouka pro meluzínu a jiné glosy 2020, Petr Kukal

Mistrem fejetonů je Rudolf Křesťan, glosa je kratší, méně rozverná, méně hluboká, ale má cosi do sebe. To cosi je i v páně Kukalových glosách. A děkuji i za ten doslov formou rozhovoru - je to lepší než vydat tweetové poznámky a diskusi na facebooku. Ke glosám se určitě vrátím. Takové malé milé potěšení z rozhlížení se kolem.... celý text

Umina verze 2016, Emil Hakl (p)

Jsem z toho nějak zmatený. Žádný Bondy s jeho Útěchou z ontologie, že nás - lidstvo - přežije něco schopnějšího. Žádný Čapek s RUR, kdy nový cit dá vznik novému lidstvu. A přeci je tam to, že láska všechno přežije. Nebo ne? Obrovské plus za grafické pojetí, ale nebylo to tady taky v Urbanově Závěrce a Urbo Kune? Tak to budu muset za pár let zkusit znovu.... celý text

Prezydent krokadýlů 1990, Warren Miller

S knihou byly vydavatelské problémy - prapodivný režim, který nechápal, že kniha kritizuje, sebe-kritizuje protivníka režimu ("říši zla"), ale prostě americká kniha neměla vyjít. A už vůbec ne v překladu (minimálně tehdy naprosto geniálním) J. Škvoreckého. Čekal jsem něco úplně jiného - nevím, proč - australského. Asi ti krokadýlové. A najednou čtu realističtější verzi Mechanického pomeranče, sice méně dystopickou, ale o to více vynikne oboje - americká krutá realita i Mechanický pomeranč. Dvojjazyčné vydání umožňuje porovnání a vychází z toho čeština lépe. Dějově tohle není Knoflíková válka, tady jde o kejhák. Ale ty příčiny, ty jsou pořád stejné - spirála kdo, komu, co, kdy, jak a proč udělal. A prodej trávy, tvářící se jako "velký byznys". Dobře se to četlo.... celý text

Underground 2020, František Kotleta (p)

Socha před Kladnem, ta mne dostala. Jinak to bylo v době koronavirové takové smutné čtení. Aspoň jsem vzal Kyšu zase na milost. A pátá hvězdička je za řešení i za vyjmenované oblasti, cítil jsem se jako doma ;-)... celý text

Klub divných dětí 2019, Petra Soukupová

U takových knih, jaké píše autorka, si pořád říkám, proč vlastně byly napsány. A odpovídám si, že proto, aby ukázaly život v jeho divných zákrutách - stačilo by málo, zajímat se o druhého, přirozeně se zajímat, což začíná v rodině, a pak si dítě najde své kamarády. Bohužel knižní postavy toto štěstí nemají, možná se koncem něco mění, možná ne. Aspoň vidíme, že i "divní" vlastně divní nejsou, jen maskují své strachy, obavy, vnitřní nepokoje. Paradoxně mi kniha slouží jako doplněk k linii Podivných Ransoma Riggse.... celý text

Případ tajemného lukostřelce 2019, Stanislav Češka

Další kamínek do skládanky Velké Moravy. Tentokrát je politiky málo, vlastně jediný nový poznatek pro mne je, že písmo a řeč předali odchovanci věrozvěstů Bulharům. A je to - máme latinku. V sérii se hodně opakuje, ale vlastně mi to vůbec nevadí, těším se z každého dílu.... celý text

Šikmý kostel 2 2021, Karin Lednická

Možná, že literárně nejde o dokonalý skvost, ale přidat další plastický obraz do mozaiky naší společné historie zasluhuje velikou úctu. A opět tu je nejen široká rodina, ale Češi, Němci, Poláci, v abecedním pořadí, občas ovládaní hloupým nacionalismem a zapomínající, že vypuštěné zlo se vrátí do hlavy jako bumerang. Každá postava má svůj vývoj, svou logiku, svůj pohled na věc a občas jsem se přistihl, že jsem byl ochoten přiznat kus pravdy polskému nacionalismu, občas sympatizovat se strkáním hlavy do písku, občas držet palce odboji. Pořád jsem za tím viděl živé lidi, s jejich zkušenostmi, obavami, touhami.... celý text

Amanda 2020, Kristýna Sněgoňová

Šílené, ne tak, jako u Kotlety, ale dá se tušit, že míra sebereflexe u kapitána Bouchače a Lorda Mrdáka je úplně nulová. Ale autoři jejich nepřátelům nedovolí zvítězit. Nové postavy slibují do dalšího dílu nové motivy. A se slepicí bych dohodu uzavírat nechtěl ;-)... celý text

Čekání na kocoura 2012, Michaela Klevisová

Když potřebuju pohladit po duši, tak žádné detektivky, maximálně takové knihy, jako je tato. Čitelné, nejen ve smyslu srozumitelnosti, ale i předvídatelnosti, ale pozitivní. Svůj účel splnilo a přišlo v pravý čas.... celý text

Vodácké duše 2017, * antologie

Třetí díl byl pro mne zatím top, ale i tady se najde mnohé, co si budu pamatovat - zmíněný lov sumce, ztracený nůž na Střele a Vinetuova loď - Hafran; lidsky krutý Obhájce řeky (zvlášť v době covidové; o trochu méně krutá Prokletá voda a dalo by se pokračovat. Tak za týden poslední díl.... celý text

Magor a jeho doba 2017, Marek Švehla

Na autora mám pifku za jeho často povrchní články v Respektu. Ale za tuto knihu - respekt. Práce jak na kostele. Opřené o mnohá svědectví. Nic nezastírá, nic nelakuje na růžovo. Drsné, jak drsná byla minulost. A to měl hlavní hrdina ještě štěstí, že se nedostal do soukolí dějin v 90. letech, jako například Mikoláš Chadima. Autorovi velké plus za důležité odbočky k vedlejším postavám. Ivanu Martinu Jirousovi postavil pomník, jaký si opravdu zasloužil. Doufám, že všechny ty prokurátory, soudce a vyšetřovatele tlačí noční můry! Nevím, jestli budu mít síly si to přečíst ještě někdy, ale při poslechu PPU mne teď bude mrazit ještě víc. A až za pár let budu směřovat k důchodu, tak si kromě Vopěnkových Rozprav s geometrií ještě přiberu Magorovy verše a vůbec celé dílo.... celý text

Zrcadlový muž 2020, Lars Kepler

Po každé kapitole jsem si ze začátku musel dát pauzu, abych to zvládl. Musel jsem ji rozdýchat. Brutální, kruté, šílené. Moc. Ale s příchodem Joony Linny se objevil Theseus, který začal Ariadnino klubko namotávat. Občas šel slepou cestou, občas vstával až skoro z mrtvých, ale šel k cíli. Díky za to. Jenom nevím, jestli závěrečné věnování je opravdu upřimné upozornění na zvrhlost v našem světě nebo omluva autorů. Rád bych věřil tomu prvnímu.... celý text

Ptačí sněm 2020, Ransom Riggs

Jak snadné propadnout. A obrovské plus za nejasný konec. A za to, že to vůbec není optimistické. Vymyslet si fiktivní svět a nějak šikovně ho použít ke sdílení svého náhledu na svět je vždycky pracné. A nevděčné. Někomu stačí to zauzlovat, jinému vrhnout směrem násilí nebo samoúčelných vtipných hlášek. Riggs šel svou jinou cestou a občas to působí jako nastavovaná kaše, ale čte se to náramně. Už se těším na další díl.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Obrovská práce a uznání autorce - další bílá mapa zaplněná. Po Zdeňkovi Šmídovi, který Cejchem pojmenoval česko-německé soužití v západních Čechách, je tu česko-polské soužití (všimněte si, že slova soužití a soužení jsou velmi podobná). Na začátku jsem sice to pozvolné používání místních slov nebral, až s koncem první světové války najednou zjišťoval, že je někdo Polák, a ještě se mé někdejší levicové já třáslo nad tím obdivem nad Larischem, ale ono to všechno do sebe zapadalo. A hlavně nejsme všichni stejní, nemáme všichni stejný jazyk, nemáme stejné zkušenosti. A musíme spolu vycházet, protože máme všichni stejné prostředí k životu. Ještě že jsem četbu odkládal a odkládal, takže velmi brzo si budu moci přečíst druhý díl a budu si ještě pamatovat požitek z četby prvního dílu.... celý text

Trosečníci řek 2013, * antologie

Lepší než první díl. Až teď jsem si všiml drobné legrácky v podobě Prvního a Posledního vodáka.

Lev, čarodějnice a skříň 1998, C. S. Lewis (p)

Kdysi jsem viděl film a uhranut našel předlohu. A ostatní knihy. Nějak jsem z radosti, že tu je jiný svět časem zapomněl. A připomenutí je najednou zklamáním - kouzlo přestalo fungovat. Je tam všechno tak, jak bylo, ale zešedlo, vyvanulo, upadlo. Kniha je krátká, slzy nad Aslanovým osudem, možná proto, že vím, jak to bude dál, ani nepřijdou, stejně radost z jeho návratu. Až si říkám, že ten film byl lepší než kniha.... celý text