L.Helena přečtené 1201

Dokonalé děti 2022, Sophie Hannah

Já jsem si čtení docela užila, vůbec mi to nepřišlo chaotické, jak to vnímali někteří ostatní čtenáři, prostě se jen měnily teorie, co se asi mohlo stát, podle toho, jak se postupně odkrývalo pozadí skutečnosti. Občas mi sice něco přišlo mírně nelogické, ale různé krkolomné činy a postupy prostě k tomuto žánru patří, o tom to je, že se v psychothrilleru postavy chovají nestandardně. Takže jo, líbilo se mi to.... celý text

Hybatelé 2016, David Mitchell

Po poněkud rozpačitém a zmateném pocitu z Atlasu mraků jsem chtěla dát Davidu Mitchellovi ještě jednu šanci a zjistila jsem, že to prostě není autor pro mě. Touto knihou jsem se doslova prokousávala hodně dlouho, přišlo mi to šíleně zdlouhavé, nezáživné, vůbec jsem se nedokázala naladit na vlnu autorova uvažování, tím pádem mi ani nešlo číst knihu svým obvyklým tempem. Bavil mě snad jen Petrohrad, jinak to bylo spíš utrpení, než požitek ze čtení. I když čím víc jsem se blížila ke konci, tím více jsem cítila ten znepokojivý pocit z toho, kam vlastně se lidstvo ubírá. Docela závidím všem, které autorovy knihy baví a dokážou je číst s požitkem.... celý text

Greenwich Park 2022, Katherine Faulkner

Zpočátku mně to přišlo jako poměrně pozvolné vyprávění, ale postupně příběh nabírá tempo a konec... nebudu spoilerovat. Dobře vystavěný a čtivý psychothriller.... celý text

Chlap na roztrhnutí 2022, Liane Mars

Čekala jsem trochu jiný žánr, myslela jsem, že to bude vtipné čtení plné komických situací, jenže ono to vlastně bylo docela vážné. Zápletka měla potenciál bláznivé situační komedie, ovšem vnitřní pocity a pochybnosti jednotlivých postav z příběhu vytvořily docela pravdivé a skutečné vyprávění. Kniha mě bavila, dobře se četla. Souhlasím s názorem, že anotace prozrazuje ty opravdu klíčové okamžiky, které by měly být pro čtenáře překvapením. Já jsem naštěstí upoutávku na knihu četla již před časem a pozapomněla, takže jsem si ty překvapivé momenty mohla naplno užít. 3,5*... celý text

Atlas mraků 2012, David Mitchell

Audiokniha Já jsem knihu pochopila jako velmi rozsáhlé, promyšlené a propracované dílo, které skrývá své poselství v tom, že se dotýká různých nešvarů a nebezpečí ve vývoji lidské civilizace. Ovšem i jen poslouchat to pro mě byla doslova dřina. Přišlo mi to příliš komplikované, vůbec jsem neměla ten správný literární požitek, musela jsem být neustále soustředěná, jinak mi unikaly souvislosti a nebo jsem je tam hledala a říkala si, zda tam vůbec jsou. Mnohé pasáže jsem musela poslouchat opakovaně, nakonec jsem si půjčila tištěnou knihu a občas do ní nahlídla, abych se vůbec zorientovala. Byla tam místa, která jsem poslouchala se zaujetím, ale to bylo spíš jen díky hlasovému podání některých předčítajících (např. Martin Stránský), kdybych však měla knihu číst, zřejmě bych u ní nevydržela. Vzhledem k ostatním nadšeným pětihvězdičkovým komentářům jsem čekala nějaký závěrečný wow efekt, kde mi to vše docvakne a propojí se, z čeho si doslova sednu na zadek, jenže ta poslední pasáž byla snad to úplně nejnudnější na celé knize. Zřejmě rozšiřuji řadu těch čtenářů, kteří knihu nepochopili.... celý text

Hlas do ticha 2022, Jenny Blackhurst

Každý má svého kostlivce ve skříni... Dobré čtení.

Únikovka 2022, Marc Meller

Promyšlené, drsné, zajímavé..., ale stejně jsem nějak čekala větší napětí a že se budu víc bát.

Všechno se v dobré obrátí 2022, Adam Suchý

Po knize jsem sáhla z nostalgických důvodů - prostě devadesátky. Příběh vlastně žádný, většina dění se spíše zaměřuje na dialogy skupinky rekreantů, mnohdy až filozofického charakteru. Hovory o tom, jak bude svět vypadat za třicet let, mi přišlo hodně neautentické, když to autor psal v této době. Celkově ale takové nenáročné čtení třeba na dovolenou.... celý text

Vrah andělů 2022, Andrew Mayne

Ze všech autorem stvořených vyšetřovatelů mě asi tato Jessica baví nejvíc. Nebo spíš ty schopnosti, které jednotliví vyšetřovatelé mají. Tady nám Jessica částečně poodhaluje pozadí některých kouzelnických triků a také je využívá ve svém pátrání. I přes zajímavý případ jsem se stejně nedokázala dost dlouho pořádně začíst, zločiny byly poměrně komplikovaně provedené, a tak docela mi nebylo jasné, že se vždy vyšetřovatelé vydali v pátrání tou správnou cestou. Konec dramatický, i když ne vše je v závěru vysvětleno a uzavřeno, tak doufám, že brzy vyjde další díl, než zapomenu, o čem tento vlastně byl.... celý text

Neděle odpoledne 2022, Viktorie Hanišová

Ta tíživá rodinná dramata, kdy si postavy s sebou v životě táhnou balvany psychické zátěže, jdou autorce opravdu skvěle. Zase jeden dokonalý příběh z tohoto ranku.

Příběh slunečnice 2022, Miriam Blahová

Knížka se moc dobře čte, i když způsob vyprávění mi přijde takový trochu školometský. Příběh ze současnosti občas sklouzává k naivitě, ten z minulosti díky době a tehdejším událostem už tolik ne. Ale čtení je příjemné a navzdory některým dramatickým událostem bych knihu zařadila spíš do žánru lehčí odpočinkové četby.... celý text

Psáno s nadějí 2021, Aly Martinez

Povedené pokračování, opět hodně odhalených kostlivců z minulosti, proložených romantikou, láskou i nenávistí. Chápu, že měli opravdu hodně traumatickou minulost, ale v jednu chvíli jsem se už docela ztrácela v tom, kterou část toho druhého teď zrovna milují či nenávidí, nebo která odhalená lež či zamlčená pravda komu zrovna způsobila momentální trauma, protože během pár řádků už to zase bylo úplně jinak. Obávala jsem se, že to tak bude pokračovat až do konce, ale autorce se podařil docela překvapivý zvrat v celém příběhu. Konec trošku přeslazený, ale po všech těch životních kotrmelcích si to zasloužili a čtenář to beztak očekával.... celý text

Psáno s lítostí 2021, Aly Martinez

Trochu mi příběh připadal zaměřený víc na to, aby se hlavně líbil čtenářům, než na realitu. Mám na mysli zejména tu romantickou linku, samotný prolog a pak i jeho následné pokračování, působí hodně opravdově. Překvapivý konec, naštěstí mám doma druhý díl, tak můžu hned ve čtení pokračovat.... celý text

Osiřelé sestry 2022, Shirley Dickson

Nesnáším, když se v zájmu rádoby ochrany jejich psychiky dětem zamlčí pravda, nebo dokonce lže. Toto byl ukázkový případ. Jistě by pro malou Etty byl pobyt v sirotčinci stejně nelehký, ale aspoň by mohla svou matku nadále milovat. Jenže to by pak tento příběh ztratil mnoho momentů ze svého vyprávění. I tak se mi to moc líbilo, postavy byly lidské, se všemi klady, zápory a pochybnostmi, co k životu patří. Události vykresleny tak akorát dramaticky, už z názvu jsem měla obavy, že budu celou dobu brečet nad tklivým příběhem opuštěných sirotků, ale čtení jsem si i přes nelehký průběh děje opravdu užila.... celý text

Zlomení lidé 2021, Leah Konen

Nějak jsem se celou dobu nedokázala smířit s tou základní situací, že se hlavní hrdinka spolčí s lidmi, které sotva zná, aby společně provedli tak zásadní čin. O něco víc je to sice pochopitelné po dočtení knihy a odhalení minulosti, jenže i tak jsem už během čtení přistupovala k příběhu s dosti velkou nedůvěrou. Závěr plný zvratů, jediný, kdo nebyl postupně podezřelý, byl snad jen Dusty :-)... celý text

Eugenie: Příběh české hoteliérky 2019, Jana Poncarová

Audiokniha Co se mi líbilo: krásná čeština, rozmanitost jazyka, hlas Jitky Ježkové. A teď to ostatní: Celou dobu, co jsem poslouchala, mi nebylo jasné, jaký obraz o hlavní hrdince si dle autorky měl čtenář utvořit. Mělo nám jí být líto, protože byla provdána kvůli majetku za muže, kterého nemilovala? Měli jsme s ní soucítit, protože (jak sama říká) žila svůj život podle představ ostatních? Zřejmě takto jsme Eugenii měli vnímat. Možná, kdyby se příběh odehrával v jiné době, než během války. A taky abych ji takto mohla vidět, potřebovala bych, aby obraz jejího života byl úplně jinak vykreslen. Příběh byl vyprávěn hodně útržkovitě, chyběla mi spousta klíčových okamžiků. Například: Svatební den vykreslený do nejmenších detailů, pro mě však dost nepodstatných. Jednalo se o domluvený sňatek, nevěsta ženicha nemilovala, ale nikde ani zmínka o nějakých jejích obavách ze svatební noci, prvního sexuálního zážitku s člověkem, kterého prakticky nezná. Pak skok v ději, další kapitola a Eugenie se svěřuje tetě, že je asi těhotná. Kde je nějaké společné sžívání s manželem, zvykání si na novou životní roli? Další skok a dítě je na světě. Žádné zmínky o pocitech, zda se na dítě těší, vyrovnávání se s mateřstvím... A tak probíhá prakticky celý děj, vždy jen naznačeno, že zřejmě by mohla být nějaká změna v životě a v další kapitole už se to bere jako hotová věc. K samotné hlavní hrdince (jak já ji na základě této knihy vnímám) - ta je nešťastná, protože má pocit, že žije život podle představ ostatních. Kdo tehdy, a vlastně i dnes, žije život jen a jen dle svých představ? Vždy jsou tu okolnosti, které neovlivníte. Různé rány osudu v podobě nemoci, tragických životních událostí, války, politického zřízení v dané zemi, nebo prostě jen morální normy té které společnosti. Důležité je, jak se s tím člověk dokáže vyrovnávat a zda umí nacházet radost i v tom původně nechtěném. Vlastně ani nevím, co přesně hlavní hrdinka v životě chtěla. Byla nešťastná, protože ji víc zajímal umělecký než rodinný život? V tom případě se měla tomu sňatku vzepřít a jít si za svým. Pak by to teprve byla ta pravá hrdinka. Jenže to by tak s největší pravděpodobností přišla o podporu rodičů, morální i finanční. Eugenie však byla zvyklá žít v relativním přepychu, který brala jako normu a zabývala se jen sama sebou. I v době války, kdy ostatní měli nouzi, přicházeli o majetek, byli odvlečeni do koncentračních táborů, si žila pohodlně, měla dvě zdravé děti, ke každému z nich vychovatelku, tetu důvěrnici, které se mohla se vším svěřit, manžel pro ni udělal co ji na očích viděl, a aby měla možnost alespoň občasného úniku ze svého pohodlného života, tak pro ni koupili byt, kde trávila jeden den v týdnu odpočinkem a následující den tam po ní přišla pokojská pouklízet. Všude kolem válka a její starostí bylo, aby měla udělanou hlavu na večerní návštěvu kina. Když jeli s manželem a dětmi na výlet, tak místo aby si užívala společně trávený čas, separovala se od nich a podléhala sebelítosti. A ještě cítila jako křivdu, že na zpáteční cestě se manžel zastavil vyzvednout zásoby pro hotel. Prostě, ta ženská mi s každou kapitolou byla míň a míň sympatická. I pak, když zemřeli rodiče a manžel, bych čekala, že nám autorka vykreslí hrdinku, jak musela čelit všem nesnázím s obnovou a fungováním hotelu, zásobováním v nelehké válečné a poválečné době. Jenže zase, dle všeho měla dostatek financí, schopný personál, který jí byl oddaný a tak opět řešila jen svůj intimní život. Od jednoho muže přijme zásnubní prsten a vzápětí si druhého vezme, což se mimochodem zase nedozvíme přímo, ale až v jakémsi závěrečném shrnutí. Žádné vnitřní dilema, rozpolcenost citů, takhle to vypadá, že si vzala toho, který byl momentálně po ruce a který jí zajistil rychlejší únik do Ameriky. Za celou dobu vyprávění nepoznáme její vztah ke svým dětem. Prostě já ji dle této knihy vnímám jako zpovykanou paničku, sobeckou, sebestřednou až bezcharakterní ženu, která je schopna nějakých emocí jen sama k sobě. Nechce se mi věřit, že taková ve skutečnosti opravdu byla. Aby mi byla sympatická a abych ji chápala, musela bych znát úplně jiné podrobnosti z jejího života, než které byly v příběhu uvedené. Teď, jak jsem to tak sesumírovala, si říkám, že i ty tři hvězdičky, co knize dávám, je až až.... celý text

Náš dům 2021, Louise Candlish

Knížka se mi líbila, přestože některé pasáže byly docela zdlouhavé a nebylo to tudíž takové to svižné čtení, kdy se pořád něco děje. Ale příběh je vyprávěný nevšedním způsobem, postavy hodně přemýšlejí o své situaci a ani o překvapivé momenty není nouze. Bavilo mě to.... celý text

Než padne tma 2022, Emma Haughton

Bavilo mě to celou dobu. I ten sáhodlouhý úvod než se začne něco dít, se kterým měli někteří ostatní čtenáři problém, se mi zdál nesmírně čtivý a zajímavý. Už jen to nevlídné prostředí třeskuté zimy a postupně nadcházející polární noci ve mě vzbuzovalo rozporuplné pocity. Na jedné straně touha dozvědět se o tom nevšedním místě co nejvíc, na straně druhé všechny ty strachy, které ono prostředí dokáže vzbuzovat. Navíc je to umocněné tím, že vše čtenář vnímá z perspektivy nově příchozí postavy lékařky Kate, pro ni byli všichni ostatní obyvatelé polární stanice naprosto neznámí a nevěděla, komu může věřit a komu ne. Takže já jsem si knihu opravdu užila od začátku až do konce.... celý text

Druhá půlka Augusty Hopeové 2022, Joanna Glen

Jazykově velmi povedené, dalo by se říci až poetické vyprávění. Sice poněkud útržkovité, autorka se soustředí spíše na barvitý popis přítomného okamžiku, mnohé není přímo řečeno, chybí často popis širších souvislostí, ale tím, jak ony dvě hlavní postavy uvažují, či z jiných náznaků, se dá mnohé odtušit. SPOILER, vyzrazení konce: Závěr vyznívá hodně pozitivně a nadějně, stejně se ale nemůžu ubránit docela hořkému pocitu. Ze všech těch osudových okamžiků, které si dlouhá léta sami sobě vyčítali, nakonec vzejde vzájemné souznění, nadějný vztah, nový život, touha pomáhat... Jenže co Diego? Ten se nikdy nedozví, že je otcem? Tomu dítěti budou celý život zamlčovat pravdu? S tímhle koncem mám prostě problém se vyrovnat... Není to jen živná půda pro další vnitřní pochybnosti a životní traumata? Možná je to námět pro další pokračování příběhu.... celý text

Ta druhá 2021, C. D. Major

Základní téma (reinkarnace, vzpomínky na minulý život) je nesmírně zajímavé, příběh mě také docela upoutal, ale literární provedení, až na pár momentů, je opravdu hodně nezáživné. Způsob, jakým byl příběh odvyprávěn, mi vůbec nesedl, přitom bylo docela zajímavé dozvídat se o tehdejších "léčebných" postupech v psychiatrii. Navíc se mi kniha docela blbě četla, protože je vytištěna až nepřirozeně drobným písmem, což taky dost přispělo k tomu, že jsem se nedokázala pořádně začíst.... celý text