Ladis777 Ladis777 přečtené 188

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče

Nekonečno vítá ohleduplné řidiče 2002, Rob Grant
4 z 5

Bavil jsem se celkem dobře, i když se připojuju k názoru, že kniha není sitcom, takže je mnohem vážnější, než si asi uvědomujeme. Ale ta vážnost je protknuta groteskními prvky, které tu vážnost dobře vyvažují. Bonus byl, že jsem si postavy představoval jako ve filmu, i když to možná vlastně bylo spíš záporem, že jsem je měl předdefinované. Knihu rozhodně ukládám, doufám, že se k ní jednou dostane dcera.... celý text


Lapuťák a kapitán Adorabl

Lapuťák a kapitán Adorabl 2017, Dominik Landsman

To byla příšerná slátanina. Bod dávám za nápad, který se ovšem nepovedlo zrealizovat, a za ilustrace. Fantazijní svět plný laciného bujarého veselí s primitivním nádechem, chyby v dějové linii. Prostě ještě horší varianta Deníčků moderního fotra, kde stačilo přečíst dvě kapitoly a už to bylo na jedno brdo. Tady je spousta predikovaných situací, postavy kromě Čeňka se pohybují na hranici mentální retardace, Čeněk naopak je takovéto geniální a plně schopné dítě, které v reálu člověka akorát štve. No, dcera tvrdí, že je to zajímavé, ale nevypadá, že by se nějak přehnaně bavila.... celý text


Anna ze Zeleného domu

Anna ze Zeleného domu 2022, Lucy Maud Montgomery
3 z 5

Čekal jsem od toho víc, dcera chtěla, abychom jí to koupili, po dvou třech kapitolách prohlásila, že je to o ničem. Já jsem se do toho pustil, abych si rozšířil obzory o klasiku, kterou jsem nečetl (na základce v knihovně byla Anna zařazena do oddílu dívčí románky, takže jsem ji celkem úspěšně míjel). Závěr je, že dívčí románek to není, na druhou stranu je to už text dost vzdálený, nevím, jestli děti pochopí komiku v tom, jak se Anna vyjadřuje knižně až archaicky, jestli pochopí protestantskou výchovu přelomu minulých století, na druhou stranu pak překvapí určité momenty, kdy se té výchově a morálce všichni vzpírají. Příběh je v mnohém formativní - dítě si může uvědomit, že to, že někdy něco dopadne špatně, když do toho šlo s dobrým úmyslem, je běžné, stejně jako to, že dospělí leccos neocení, že láska k dítěti může mít různé podoby, že stereotypy jsou nebezpečné, ale i to, že píle a vytrvalost se cení a jsou po zásluze odměněny. Sotva ale pochopí, jak je v době, kdy se Anna odehrává, podstatné, že se dívka vzdělává, sotva pochopí vztahy mezi chlapci a dívkami, jak jsou v knize vylíčeny, a další. Příběh mě chvílemi bavil, chvílemi už ho bylo dost, takže za mě spíš lepší průměr.... celý text


Vodník

Vodník 2023, Tereza Bartošová
4 z 5

Vodníka jsem přečetl dřív než Klekánici, která mu předcházela, ale to nevadí. Jsou tu sice stejní vyšetřovatelé a stejné prostředí, ale příběhy spolu tak úplně nesouvisí. Nicméně musím říct, že i když tohle téma mi sedlo víc, stejně je pro mě lepší Klekánice, přišel mi v ní propracovanější příběh. Postava vyšetřovatele Honzy mě v podstatě celou dobu dost štvala, navíc když mi vrah přišel podezřelý od chvíle, kdy se objevil na scéně. Má to hodně zajímavých míst, nicméně je tu přece jenom pár stereotypů, krásná mladá trochu zbrklá slečna, která pátrá po kamarádce (prostě holka na zabití), zadlužený frustrovaný alkoholik, jenž příběh spíš zamotává, jeden nebo dva obecní blázni, z nichž jeden je ještě šmírák, kluci přítomní vraždě, aniž ji zaregistrují... Přesto trvá skoro tři sta stran, než si policie a vyšetřovatelé všimnou zjevných stop... A dva bratři (jeden závislý na druhém), kteří se skrývají před nenávistí vesnice, ale ve skutečnosti skrývají i leckoho dalšího. Nepovedená byla i postava mafiána-pohodáře Matyáše, jehož přátelskost dost kontrastuje s funkcí.... celý text


Klekánice

Klekánice 2023, Tereza Bartošová
5 z 5

Přečetl jsem ze zvědavosti a kvůli výzvě obě knihy Bartošové a jsem spokojen, zejména s klekánicí. Současné české detektivky jsou dost příšerné, takže mi v nich tahle knihy přišla jako dost zajímavý text. Temné příběhy Temné příběhy skryté a umlčené v minulosti i drastický zoufalý příběh přítomnosti přibližují text naturalistickému pohledu na venkov, který odidealizovává... I tady je příběh zoufalství na pozadí krásných letních dnů a rádobyidylického venkova, vše zarámováno folklorní postavou klekánice, která koho lapí, toho si ponechá na věky věků... a nebo možná ne a jednou se třeba vrátí, aby došel pokoje on i jeho blízcí... Musím říct, že závěr byl nakonec překvapivý, i když jsem viníka tak nějak tušil, ale ne důvod.... celý text


Sedm příšerných

Sedm příšerných 2020, Garth Jennings
1 z 5

No, moc nás to doma nebavilo. Dlouhý úvod, který přece jenom vyváží objevení se příšerek, pak to zase začne být zdlouhavé a nudné, až to dospěje do konce, tedy spíš nikam. Pár dobrých nápadů, které zaniknou ve spoustě nenápadů. Dceru to taky nějak zvlášť nenadchlo, dalo to dost přesvědčování, ať dá knize šanci... a ani dávat nemusela. Koukám, že to má ještě dva díly. Jistá cimrmanovská zvědavost, jestli to další bude stejně slabé jako tohle, ve mně hlodá, ale asi si radši přečtu něco jiného.... celý text


Vražda v Honolulu

Vražda v Honolulu 1986, Earl Derr Biggers
3 z 5

Je to takový jednoduchý příběh, horší varianta milostných detektivek A. Christie, není to tak promyšlené, spousta věcí není dořečena a dořešena, pachatel nepřekvapil, spíš překvapil důvod. Škoda je taky, že atmosféra Honolulu je taková moc papírová, ač má kniha asi přesvědčovat o barevnosti a živosti místa, ale papírová je i většina postav, což je škoda, nejživější mi tam přišla tetička Minerva. Ale jako oddechovka do autobusu to jde, četl jsem mnohem horší detektivní díla.... celý text


Římské aféry I.

Římské aféry I. 1987, Massimo Felisatti
3 z 5

Druhý díl jsem přečetl dřív, nevím, který bych hodnotil jako lepší a který jako horší, ale možná se mi tenhle jeví o něco lepší. Zase je jeden text přeložený hůř, jeden lépe, k tomu v knize zůstaly jazykové chyby (až směšné). Čtenář získává obraz římské společnosti sedmdesátých let s mnoha problémy sociálními - zneužívání moci, bující mafie, posilující levicové tlaky ve společnosti, prostituce, předčasné dospívání. K tomu mi zase naskakovaly myšlenky, jak se to tady v době normalizace muselo hodit jako "zrcadlo" prohnilému kapitalismu, i když i to je možná silnější ve dvojce. Solmi je tu trochu upozaděn oproti dvojce, spíš je prostor dán Carrarovi. Ale čte se to dobře a jako oddechovka to jde.... celý text


Římské aféry II

Římské aféry II 1988, Massimo Felisatti
2 z 5

Takové běžné detektivky, zejm. druhá není moc povedená, dost asi i překladem. Na pozadí zločinů se odhalují problémy italské společnosti - drogy, prostituce, násilí, mafiánské praktiky, chobotnice prorostlá až do vlády. To muselo za socialismu přímo hrát do karet - ukázat prohnilou západní společnost a zároveň pronásledované komunisty... Jinak by to snad za překlad nestálo. Na druhou stranu komisař Solmi je celkem nekonvenční komisař, docela sympaťák s kladnými a zápornými stránkami, žádný rambo a superman, ale mazaný dříč, který svádí boj s větrnými mlýny... Knihu jsem četl kvůli výzvě, podívám se i na první díl, jestli nebude lepší.... celý text


Bílé mraky, černá mračna

Bílé mraky, černá mračna 1977, Taras Ševčenko
2 z 5

Přečíst si něco od Ševčenka jsem si slíbil před dvaceti lety, když jsem byl poprvé v Kyjevě a kdeco tam bylo Ševčenka (bulvár, ulice, ulička...). Nakonec se podařilo a jsem rád, i když ty básně mě zase až tak moc nenadchly. Je z nich cítit inspirace folklorem i anglickou romantickou poezií, ale celkově jsou mnohé takové nedotažené - pokulhává rytmus, pravidelnost, zejm. tam, kde jde evidentně o písně. Možná je to ale horším překladem. A doba vydání této antologie určitě ovlivnila výběr některých textů. Každopádně jeho osud je taky zajímavý a rozhodně se přes něj trochu seznámit s ukrajinským romantismem stojí za to.... celý text


Italské jaro

Italské jaro 1976, Emmanuel Roblès
4 z 5

Celkem zajímavé pojetí válečné tematiky s důrazem na obyčejný život v Itálii před osvobozením od fašismu, vykresleny určité lidské typy, ale některé postavy jsou až papírové. Předmluva říká, že autor vykresluje některé skutečné příběhy, tady se mi snad nejvíc líbí, že je v té knize poměrně otevřená cesta naději a touze po štěstí.... celý text


Holčička, která nemohla snít

Holčička, která nemohla snít 2016, Sarah Beth Durst
4 z 5

Pěkný příběh pro děti, přiměřeně akční, přiměřeně působí na představu, mohlo by to být o něco kratší, některé pasáže pak už jsou jak nastavovaná kaše. A překlad nic moc.... celý text


Hrobník

Hrobník 2022, Oliver Pötzsch
2 z 5

Ne moc dobře napsaná detektivka nebo špatně napsaný thriller. Rozjezd docela dobrý, nápady se hrnuly, nicméně pak už jich bylo až moc, ale muselo se jich až moc v textu objevit i za cenu nelogičnosti děje. I když jsem doufal, že to tak nebude, rozuzlení je strašně banální a rychlé. Hlavní hrdina má být superschopný vyšetřovatel, který bude bojovat za moderní metody v kriminalistice, ve skutečnosti je to osel, který podělá, co může. A pak už se nám stereotypy jen hrnou - antisemita s velkým gestem na závěr, dobrosrdečná a pomáhající bordelmamá, opuštěná sirota - oběť trestného činu, starší policisté bránící pokroku, podplacený lékař a tak dále. Docela slušné byly postavy hrobníka a Julie, ty mě celkem bavily, i když že by byly bez očekávání, se říct taky nedá. Komentáře o rozkladu těla, broucích živících se na mrtvolách, pohřbech mě tak nějak postupně začaly obtěžovat a nudit. A všude pověry, všude zadní a tajné/nepoužívané dveře a šílenci. Ale jako úplný průser to zase ne, prostě je to slabě lepší průměr.... celý text


Rozum a cit

Rozum a cit 1989, Jane Austen
5 z 5

Po knize jsem sáhl kvůli čtenářské výzvě a nelituju. Film, který jsme kdysi viděli, mě nudil, ale znám text Pýchy a předsudku a tohle za ním sice trochu pokulhává, ale Austenová mě baví. Ta ženská dokáže vtipně popsat i louži na chodníku a zironizovat i mouchu na zdi. Příběh je takový trochu banální, postavy moc černobílé, ale ostře je karikovaná dobová společnost a vztahy mezi lidmi. Trochu mi vadil překlad - měl jsem dojem, že některé věty vyjadřují opak toho, co by měly vyjádřit.... celý text


Fantastická zvířata. Brumbálova tajemství: Úplný scénář

Fantastická zvířata. Brumbálova tajemství: Úplný scénář 2022, Joanne Rowling
4 z 5

Film jsem viděl loni, tak bylo fajn si ho přes knížku připomenout. Je škoda, že tomu nedali formu románu, možná by se tam některé linky dotáhly, ale bylo to i tak příjemné čtení.... celý text


Viktor a záhadná teta Bobina

Viktor a záhadná teta Bobina 2018, Pavlína Jurková
5 z 5

Knihu si vybrala dcera v katalogu a doteď nevím, jestli náhodou nebo jestli to věděla, je autorkou maminka její spolužačky. Takže si ji teď čteme před spaním - tedy já jsem ji už přečetl. Už jsme od autorky četli jednu knihu, tahle se mi ale líbila mnohem víc, hlavně první část. Má to nápad, spád, napínavá místa, ale i určitou nostalgickou náladu a klid. Z hlediska jazyka hodnotím rozhodně kladně i to, že je celkem bohatý, z hlediska výchovného, že si dítě může uvědomovat stáří jinak, než jak na ně asi naráží ve svém běžném životě.... celý text


Matylda

Matylda 2007, Roald Dahl
5 z 5

Přečetl jsem za večer a musím říct, že se mi kniha líbila a pobavil jsem se. Konec je pravda trochu uspěchaný, některé dějové linky nedodělané, ale celkově jsem spokojený. Sice bych to asi posunul pro větší děti, ale proč ne.... celý text


Srdce mého ostrova

Srdce mého ostrova 2017, Tereza Kostková
3 z 5

Takové milé a nostalgické rodinné vzpomínání. Stručné, aby předstoupily česko-španělské recepty.


Grandhotel

Grandhotel 2006, Jaroslav Rudiš
3 z 5

Knihu hodnotím spíš pozitivně, i když mi přijde jako taková chabý pokus o intelektuálštinu. Kolísání mezi snem a lží na jedné straně a pravdou a skutečností na druhé je trochu divně vybalancované, postavy jsou až příliš typizované. Hlavní postava je takový nějaký pábitel, ale ne úplně povedený. Na druhou stranu jako určitý experiment, budiž.... celý text


Čtenáři Turgeněva

Čtenáři Turgeněva 2003, William Trevor
4 z 5

Po Domu v Umbrii jsem sáhl po této knize. Hodně jí ubírá obálka, nějak moc to implikuje červenou knihovnu, což kniha není ani omylem. Dostáváme se na maloměsto, kde výraznou roli v životě člověka hrají předsudky, drby, ale taky náboženská příslušnost a konvence. Štěstí člověka je až někde na posledním místě, takže jsme svědkem několika lidských tragédií, z nichž únik do vlastního světa představuje jen další vodu na mlýn maloměstské morálky. Prolínání časových rovin a náznakovost umocní prožívání a spád příběhu.... celý text