Ladis777 přečtené 190

Grandhotel 2006, Jaroslav Rudiš

Knihu hodnotím spíš pozitivně, i když mi přijde jako taková chabý pokus o intelektuálštinu. Kolísání mezi snem a lží na jedné straně a pravdou a skutečností na druhé je trochu divně vybalancované, postavy jsou až příliš typizované. Hlavní postava je takový nějaký pábitel, ale ne úplně povedený. Na druhou stranu jako určitý experiment, budiž.... celý text

Čtenáři Turgeněva 2003, William Trevor

Po Domu v Umbrii jsem sáhl po této knize. Hodně jí ubírá obálka, nějak moc to implikuje červenou knihovnu, což kniha není ani omylem. Dostáváme se na maloměsto, kde výraznou roli v životě člověka hrají předsudky, drby, ale taky náboženská příslušnost a konvence. Štěstí člověka je až někde na posledním místě, takže jsme svědkem několika lidských tragédií, z nichž únik do vlastního světa představuje jen další vodu na mlýn maloměstské morálky. Prolínání časových rovin a náznakovost umocní prožívání a spád příběhu.... celý text

Můj brácha Tornádo 2018, Petra Štarková

Myslím, že jednoduše ukázáno, jak ADHD funguje, jak je s ním třeba fungovat. Nedostatek vidím snad v až moc velké jednoduchosti příběhu a v tom, že jsou všichni najednou na Jonáše strašně pozitivně naladěni.... celý text

Dům v Umbrii 2005, William Trevor

Krátká novela tvořená obrazy, které skládají dohromady určitou dějovou linku, která tam není až tak podstatná, což ukazuje závěr, kdy vše až na dům v Umbrii odvane čas, který v tom domě plyne tak nějak staticky. Závěr je zajímavě nejednoznačný.... celý text

U zeleného muže 1993, Kingsley Amis

No, vidím to stejně či podobně jako první recenze, očekávání kniha nenaplnila, vtipná je snad hlavně záhada, jestli je celá věc se strašidly projev alkoholismu hlavní postavy, projev jeho nadměrné fantazie, nebo projev skutečných strašidel, ale na to, abych tomu dal víc hvězdiček to nemá. Celkově jsem se dost nudil, celý příběh je až moc papírový, trochu spád má až závěr (než zbrzdí a začne se zbytečně natahovat). Scény, které mají parodovat a ironizovat stereotypy, jsou otravné a špatně napsané, vše ještě umocňuje průměrný překlad a mizerná korektura knihy. Zase za úplný odpad bych to ale neoznačil.... celý text

Smrtící echo 2001, Ellis Peters (p)

Slabé, nudné, málo uvěřitelné. Cadfeala jsem měl kdysi rád jako filmy, no tady jsem se těšil marně.

Tamarín a pomeranč 2006, Martina Drijverová

Docela pěkné bajky v próze. Když jsme to četli s dcerou, poslouchala dost zamyšleně, tak si z toho asi něco odnášela. Celkově je kniha dobře napsaná, i když zase nějaká touha číst ji rychle dál a dál tam není.... celý text

Pachatelé dobrých skutků 1: Puntíkáři 2009, Miloš Kratochvíl

Tak nevím. Dcera se u toho dost nudila. Střídání vážných pasáží s absurdními a křečovitě směšnými ji nezaujalo, mě upřímně taky ne. Spousta věcí je v té knize stereotypních a schematických - učitelka i ředitel jsou hysterické, vystresované a zakomplexované postavy, které se po dětech vozí, teta psychiatrička je magor, matka je neurotická - ženy v té knize obecně vycházejí velice špatně. Muže reprezentuje kromě ředitele tatínek jednoho z kluků a hajný, ti tak nějak představují dospělé chápající dětský svět. Příhody a průšvihy dětí jsou těžko uvěřitelné, stejně jako chování obou kluků - chvíli jednají až nedětsky. No, taky si myslím, že kdyby kniha nevznikla, nic se nestane.... celý text

Maniak 1997, Martina Cole

Knize v prvé řadě vytýkám přípravu - spousta chyb, překlepů, záměna postav, několik nesmyslů v překladu. Samotná kniha je pro mě rozporuplná. Detektivní linie, sledování maniaka a jeho myšlenkových pochodů považuju celkem za povedené, i když po páté vraždě už poněkud jednotvárné a policie tam působí jako parta moulů, ukončení této linie je ale nečekané, ba až vtipně absurdní. Linie love story je fakt nepovedená, autorka se zjevně snažila text udělat pikantnějším, ale fakt není uvěřitelná a většina popisů milostných scén je trapná a směšná. Pak je tu taková ta linie řekněme společenské problematiky, která dodává dobový kolorit, a ta je vyloženě nudná a křečovitá.... celý text

Pražské svátky radosti aneb Zásada dona Giovanniho 2022, Jacek Pomorski

Ze začátku jsem si říkal, že to není špatné, trochu pokus o intelektuálštinu, trochu pokus o hrabalovské pábení, hodně polského nadšení pro českou kulturu a literaturu, ale tak po třetině mě to přestávalo bavit. Absurdita, řetězce asociací, vysoká intertextualit, všudypřítomný Giovanni a Hrabal, nevšudypřítomné další postavy skutečné i literární nakonec víří ve všeobecném barokním reji karnevalu svátku radosti, ale méně by bylo více. Rozhodně se knize nedá upřít jistá originalita ve vztahu k tématu Prahy.... celý text

Zelený děs 1991, Joseph Thomas Sheridan Le Fanu

Docela dobrá klasika hororu s promyšlenými syžety jednotlivých povídek, i když pochopitelně ne všechny jsou stejně dobré. Pokoj v hostinci jsem kdysi viděl jako film, takže mě potěšilo, že najednou vidím inspirační předlohu. Carmilla je trochu moc předvídatelná, ale napsaná a přeložená je dobře. Takže i když horory zase tak úplně nemusím, tohle se mi líbilo.... celý text

Čertovské pohádky 1993, Jan Teufel

Některé nápady jsou pěkné, některé chtěly ještě promyslet a dopadnout. Každopádně naše dítě to chce teď číst skoro dokola a nevadí mi to (na rozdíl od jiných knih, co si oblíbila). Ale s korekturou na konci někdo hodně spěchal.... celý text

Pérák 2008, Petr Stančík

Já se dobře bavil. Až surrealistické motivy, intertextové odkazy, absurdita, hra s žánry. Ale je mi jasné, že to nebude kniha pro každého.

Robinson na Otavě 1973, Karel Klostermann

Fascinující líčení drsné šumavské přírody, drobných lidiček a jejich osudů. Klostermann je podle mě dost nedoceněný autor. Pokulhává jedině ta vstupní povídka, která je opravdu pro děti, další už mají hodně silný náboj - především v životě a boji s horami a počasím, ale i v oblasti mezilidských vztahů.... celý text

Písařská škola v Kalahari 2010, Alexander McCall Smith

Zase bych psal totéž. Příjemné čtení o oblasti, kde jsem nebyl. I když si pořád říkám, že musím brát v úvahu autorskou fikci, mám pocit, že se s Afrikou nějak tak seznamuju blíž.... celý text

Srdce africké krásky 2000, Alexander McCall Smith

Další díl knih o první ženské detektivní kanceláři, další vhled do života Botswany. Ta série je příjemně odpočinková.

Prázdniny 1998, Jan Balabán

Příjemně depresivní čtení, povídky se krásně prolínají a dávají genezi průšvihů, v nichž se postavy objevují.

Heathcliffův návrat na Větrnou hůrku 1993, Lin Haire-Sargeant

Větrná Hůrka... taková povinná školní četba, o které se mluví strašně frázovitě. A jak se rojí spousty pokusů o pokračování všeho možného z klasické literatury, usoudil jsem, že si jich nebudu všímat. Ale najednou jsem na tohle narazil v knihobudce, takže jsem si řekl, že to zkusím. Hlavně ze zvědavosti, jak tu klasiku zprznili. Z první části jsem byl hodně otráven, hlavně z chyb, které by se ve skutečném viktoriánském románu neobjevily, ve chvíli, kdy jsem pochopil, že se začíná protínat svět "života sester Brontëových" a svět Větrné Hůrky jsem se v duchu chytal za hlavu, pak jsem ale té knize dal šanci a musím říct, že nakonec nelituju. Byť obohacení příběhu o Janu Eyrovou mě znova zaskočilo. Ale nakonec musím říct, že to špatné nebylo. Ta mozaika, byť trochu násilná, dávala dohromady smysl, alternativní závěry popíchnou fantazii a otevírají otázky, kdo vlastně čtenáři lže. Autorka si prostě nakonec dovede čtenáře povodit, kam chce. Pravda, některé pasáže jsou trochu přehnané, překlad je dosti nedokonalý a nakladatel si zjevně řekl, že se obejde bez jazykového korektora, ale nakonec ve mně pozitivní dojem převládá nad negativními.... celý text

Nejlepší detektivní povídky roku 2012 2013, * antologie

To je tragédie. Zase jenom potvrzení, že české detektivky jsou vesměs nepovedené. Antologie je taková sbírka slohovek, abych nebyl moc krutý, prvního až druhého ročníku střední školy. Pár povídek má nápad, ale napsané jsou příšerně, tu a tam je některá povídka napsaná slušně, ale nemá nápad. A pak je tam blok povídek, které nemají ani to, ani to, navíc ani nepatří do žánru. Opravdu by mě zajímalo, kdo to vyhodnocoval jako "nejlepší" povídky. Přečetl jsem to za jedno odpoledne, ale byl to zbytečně investovaný čas.... celý text

Trieste Centrale 2022, Jaroslav Rudiš

Jestli mi to něco připomínalo, je to Kolář. Přečetl jsem u kafe dneska odpoledne a docela spokojený jsem, konečně něco víc náznakového a nepřímého, než co jsem měl v poslední době v ruce.... celý text