LanternDream LanternDream přečtené 55

☰ menu

Non Serviam: Oficiální historie Rotting Christ

Non Serviam: Oficiální historie Rotting Christ 2019, Dayal Patterson
5 z 5

Na kapelu Rotting Christ jsem narazila poprvé ještě na střední škole, kdy jsem propadla tvrdším odnožím metalové hudby. Dříve než je jsem poslouchala jejich krajany Septicflesh a na poslech kapely, která si vybrala, že bude hrát pod jménem „Hnijící Kristus“ jsem se nějakou dobu osmělovala. Nakonec jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Myslím, že první song, který jsem od nich slyšela, byl buď z alba Aealo, nebo z alba Kata Ton Daimona Eaytoy. Byla jsem zcela fascinovaná exotickou rituální atmosférou jejich hudby, kterou jsem neznala. Věděla jsem, že je musím vidět a slyšet naživo, což se mi splnilo. Netušila jsem, co ve mě toto živé vystoupení vyvolá za bouři emocí. Od prvního koncertu, kdy jsem měla možnost je spatřit, uplynulo již 6 let. Za tu dobu se kapela dostala na přední příčky mého metalového žebříčku a kdykoli nás přijedou poctit svou temnou dechberoucí show, nesmím chybět. Jejich koncerty jsou divoké, pro mě naprostý únik z reality. Nikdy mě nezklamali. Vzhledem k tomu, že se již léta považuji za fanynku této obdivuhodné řecké party, nepřicházelo v úvahu, že bych tuto knihu, mapující celou historii kapely, nechala bez povšimnutí. Byla jsem na knihu velmi zvědavá, sled všelijakých událostí však způsobil, že jsem se k ní dostala až tři roky po vydání (dva roky po vydání v češtině). Podstatnou část knihy jsem slupla za jediný den a nesmírně jsem si četbu užila. Nejspíš už kapelu nebudu schopná vnímat tak, jako dříve, ale nemyslím to v negativním slova smyslu. Cítím velký obdiv ke kapele, která funguje již déle než 30 let a přes četné pády a vzestupy to pánové ani jednou za své působení oficiálně nepověsili na hřebík (zásluhu na tom má hlavně „jádro kapely“ - Sakis Tolis). Obdivuju jejich věrnost muzice a jejich touhu po svobodě, touhu dělat si vše po svém a kašlat na vše ostatní. Jen ti nejoddanější to dokážou dotáhnout tak daleko, že se ve své vlasti stanou prvním a vůdčím uskupením určitého hudebního žánru. Jak víme, první to má vždy nejtěžší. Bylo mi ctí s Rotting Christ a bratry Tolisovými znovu zrychleně prožít 30 let jejich života, který věnovali (a v mnohém obětovali) své jedinečné kapele. Jsem moc ráda, že byla tato kniha napsána. Při čtení jednotlivých kapitol jsem vždy poslouchala album, o kterém daná kapitola pojednávala, abych se lépe dokázala naladit na atmosféru toho daného období. Knihu doporučuji všem fanouškům těchto ďábelských Řeků, z jejichž jedinečné tvorby jde mráz po zádech.... celý text


Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků

Čtyři dohody – Kniha moudrosti starých Toltéků 2001, Don Miguel Ruiz (p)
5 z 5

Pro mě povinná četba po zhlédnutí divadelního představení Jaroslava Duška, které mě hluboce ovlivnilo. Čtyři dohody mi již jednou napomohly ve zlomovém okamžiku mého života, kdy jsem se musela rozhodnout, zda poslechnu ego, nebo duši. Kniha obsahuje spoustu moudrých myšlenek, které by se daly tesat do kamene. Doporučuji lidem, které baví knihy o osobním rozvoji a nevadí jim esoterika.... celý text


Autismus & Chardonnay

Autismus & Chardonnay 2017, Martin Selner
5 z 5

Rozhovor s maminkou dítěte… Ona: „Jak to všechno zvládáte?“ Já: „Piju víno.“ Ona: „Vtipálku.“ Já: „Když myslíte.“ Tady nestačí „jen“ láska k práci. Tou láskou se člověk musí každý den snažit vytěsnit vyčerpání, pocity marnosti, nedostatečnosti...a vědět, že se mu to nikdy úplně nepodaří. Naučit se s tím vědomím žít a přijmout fakt, že nechat si do života vstoupit osobu s autismem člověku nastaví zrcadlo a poskytne mu jedinečnou příležitost nahlédnout do vlastního nitra. Je to bolestivé, krásné a výsledkem může být třeba právě tato knížka. Zhltnuto za dva večery, zapito dvěma sklenkami vína. Víno mě zahřálo na chvíli, zážitek z této knihy mě bude hřát u srdce rozhodně déle.... celý text


Zázračný úklid - pořádek jednou provždy

Zázračný úklid - pořádek jednou provždy 2015, Marie Kondo
3 z 5

Já tomu věřím. Věřím, že nepořádek v domácnosti značí chaos v člověku samém. Také nepopírám, že hromadění věcí, které nemají pro člověka skutečnou hodnotu, může být dobrým ukazatelem neschopnosti dotyčného určit si v životě priority. Člověk potřebuje mít čistou hlavu k tomu, aby činil důležitá životní rozhodnutí. Neuspořádaný domov, který působí vizuálně rušivě, ale i pouhá myšlenka (ač ukrytá hluboko uvnitř), že vlastním příliš mnoho věcí, se kterými se dříve nebo později budu muset já nebo moji blízcí vypořádat, často stačí k tomu, abych se zasekla na jednom místě a nedokázala najít svou životní cestu. Nicméně, přestože s touto ideou souzním, odnesla jsem si z knihy i nepříjemné pocity. 1) Autorka se v knize téměř nezmiňuje, kde končí všechny ty věci, které svým klientům pomáhá vytřídit. Bohužel mám pocit, jako by naznačovala, že míří rovnou do odpadků. S tím tedy nesouhlasím. 2) Taktéž jsem se nevyhnula vtíravým myšlenkám, že paní Kondo možná trpí nějakým psychickým onemocněním. Její smýšlení je místy opravdu za hranou toho, co by člověk považoval za normální, a v životě to asi s touto odlišností neměla vždy lehké. Ať už jsou však mé domněnky jakékoli, našla díky tomu nakonec své poslání, svou práci, kterou pomáhá lidem a motivuje je ke změně. Za to jí patří uznání.... celý text


Bajky barda Beedleho

Bajky barda Beedleho 2008, J. K. Rowling (p)
4 z 5

Krásná knížečka. Čtenář má s touto knihou možnost proniknout hlouběji do světa čar a kouzel, tentokrát se může dozvědět, jaké pohádky zná každý malý čaroděj či čarodějka, jsou-li z kouzelnické rodiny. Vhodné pro zarytého fanouška Harryho Pottera (za kterého se rozhodně pokládám), který si chce "doplnit vzdělání" (komentáře Albuse Brumbála jsou k tomuto účelu velmi prospěšné), ale není třeba být kdovíjak zběhlý ve světě Harryho Pottera, přestože to rozhodně umocní zážitek z knihy. Ne tak velkým fanouškům mohou třeba Brumbálovy komentáře přijít vyčerpávající a nudné. Je v nich totiž množství informací, které bez všelijakých souvislostí mohou pro nezasvěceného čtenáře postrádat význam, a tím pádem i zajímavost. Mně se moc líbily. Nedokážu říci, která bajka mě zaujala nejvíce, možná Fontána příznivé sudby.... celý text


Role člověka

Role člověka 2011, Kari Hotakainen
4 z 5

Kniha mě přinutila zamyslet se především nad dvěma tématy/rolemi: 1) role zaměstnání a peněz v životě člověka - jejich vliv na lidské (ne)štěstí 2) role řeči a komunikace ve společnosti - její ovládání dokáže člověka vyšvihnout tak vysoko, že najednou neví, co se sebou, její nedostatek člověka naopak výrazným způsobem ze společnosti vyčleňuje Je toho více, ale obě tato témata se vinou knihou jako stuhy, které se navzájem proplétají. Kniha byla dobře stravitelná a příjemně plynula. Konec byl drsný a symbolický (viz 2. bod). ****... celý text


Moje kočka Jugoslávie

Moje kočka Jugoslávie 2016, Pajtim Statovci
5 z 5

Těšila jsem se na tuto knihu v sytě růžovém přebalu, ale zároveň jsem se i trochu bála. Začetla jsem se však rychle a plně jsem se ponořila do příběhu dvou hlavních postav, který tak plynul, plný bolesti a osamění. Od rozličných zvyků, které jsou pro nás tak cizí, jasně určených rolí pohlaví v muslimském manželství, osamělosti, násilí, pocitu, že vás nikde nechtějí, ať už jdete kamkoli, až po problémy s navazováním kontaktů a nepochopení okolí, protože nikdo vás neodsuzuje, ale přitom všichni odsuzují "takové, jako jste vy." Ztracená léta kvůli válce, ztracená léta po boku člověka, ztracená možnost žít stejný život jako lidé ve vašem okolí, protože těžko zbavíte všechny předsudků a sebe toho, že procházíte z jiné, naprosto odlišné země. Moje hadí noční můry znovu ožily a alergii na kočky jsem pocítila jako nikdy dříve, ale prášek jsem si nevzala. Autorovi smekám.... celý text