Lejčís přečtené 386

Psí srdce 1989, Michail Bulgakov

Nora 1976, Henrik Ibsen

Lakomec 2008, Molière (p)

Romeo a Julie 2008, William Shakespeare

Shakespeare je klasika, kterou budou znát lidé nejspíš i za další stovky let. Kromě této mě však jeho tragická dramata nikdy výrazně neoslovila, nicméně Romeo a Julie je srdcovka.. ten nádherný jazyk, atmosféra dávných dob, nehynoucí láska, kterou ani smrt nerozdělí. Kterou romantickou duši by tohle nechalo chladnou?... celý text

Křest svatého Vladimíra 1948, Karel Havlíček Borovský

Tyrolské elegie 1948, Karel Havlíček Borovský

Král Lávra 2006, Karel Havlíček Borovský

Havlíčkova tvorba je jedna z mála své doby, která mě zvládla oslovit už na gymnáziu. Málokdo dokáže psát o velmi smutných záležitostech s takovou lehkostí, nadsázkou a sarkasmem jako právě Havlíček, přitom zrovna s ním se život a hlavně doba ani trochu nemazlili...... celý text

Stařec a moře 2015, Ernest Hemingway

Není to vyloženě kniha, ke které bych měla nějakou zvláštní touhu se vracet, ale řekněme, že chápu její kouzlo a výjimečnost. Odvěký zápas člověka s přírodou je zde popsán s lehkostí, ale metoda ledovce funguje perfektně - ta surovost, skutečnost, nezdolnost a nadčasovost alegorie, která se mezi řádky nachází a z knihy vyznívá v člověku rezonuje ještě nějakou dobu. Rozhodně se jedná o knihu, na kterou nikdy nezapomenu.... celý text

Dvojí mysl 2019, Martin Rousek

Sedím tu a přemýšlím, co bych tak ještě dodala ke komentáři @A.H.Benett, protože ten mé dojmy vcelku věrně vystihuje. Včetně faktu, že jsem na knihu vyplýtvala podstatnou část mých zásob lepíků. Jestli je tohle horor, tak možná tak pro třináctileté děti.. a to nemluvím jen o těch rádoby "děsivých" scénách, ale také puberťáckých vztahových dramatech, kterých je v knize víc než těch hrůzu nahánějících pasáží. Hlavní hrdinka má být ve svých 22 letech těsně za pubertou (no.. mně 22 let je a mám pocit, že pubertu mám za sebou už dlouho, ale nic proti gustu), nicméně z jejího chování máte pocit, že je těsně před pubertou. Rozčílila mě už na první straně první kapitoly, kdy se vzbudila, sáhla po telefonu a s hrůzou zjistila, že její nová fotka nezískala skoro žádné lajky! Dokážete si představit tu katastrofu?! Naštěstí se vše v dobré obrátilo, neboť Lily aplikaci aktualizovala a lajky tam naskákaly.. UFF!! Je povrchní, hloupá, namyšlená, sebestředná, protiřečí si a nezajímá ji nic jiného, než její vlastní vzhled.. a to v jakékoli situaci, lhostejno jestli se jedná o nadcházející rande nebo děsivou scénu, ve které se snaží uniknout jisté smrti. A pozor - je OPRAVDU blond! Upřímně, autorova práce s touto hlavní hrdinkou mě jakožto ženu hluboce urážela... Děj je tak předvídatelný, že Vám stačí přečíst si prvních 40 stran.. dozvíte se naprosto všechno a ušetříte si mučení v podobě slovních obratů typu slunce = nažloutlý kotouč, auto = motorový oř, rozběhla jsem se = rozkmitala jsem dolní končetiny apod. Ale možná je ta chyba ve mně.. protože jsem tady nejspíš úplně hloupá já, jelikož jsem vlastně vůbec nepochopila, proč se to jmenuje "Dvojí mysl".. takže pokud mi to můžete někdo vysvětlit, prosím, ozvěte se mi :)... celý text

Znám tě ze svých snů 2020, Clélie Avit

Tak tohle bylo nesmírně milé pohlazení po duši :) Elsino smýšlení mi místy sice nebylo úplně blízké, ale byla v komatu, takže jí to ráda odpustím. Bylo zajímavé vžít se do osoby, která slyší a posléze i cítí své okolí, ale nemůže se nijak ozvat. A Thibault byl proste boží, jeho vztah k dětem.. no co si budem, takovej ten dokonalej chlap :) Co mě nesmírně vytáčelo byl přístup lékařů, o kterém byste si mohli říct, že je poněkud nadsazený, nicméně sama mám zkušenost s tím, že lékařům zoufale chybí empatie a soucit a umí se chovat jako hovada.. jasně, chápu, že to povolání člověka otupí, ale pokud nejsou ochotní projevit špetku soucitu a empatie, nemají tuto práci vykonávat.. V závěru mi to celé přišlo spíše jako taková romantická pohádka, které však budu ráda věřit, že se třeba občas může stát i ve skutečnosti. Protože o tom pohádky jsou - mají zlepšovat náš pohled na svět :)... celý text

R.U.R. (komiks) 2020, Kateřina Čupová

Čapek je známý tím, že jeho díla obecně oplývají nesmírnou nadčasovostí. Nejinak je tomu i v případě R.U.R., které mě však doteď v původní verzi míjelo, byť mám další Čapkova dramata velmi ráda. Dílo zrovna nedisponuje nějakou výraznou propracovaností, jedná se spíše o velmi jednoduché ztvárnění konkrétní myšlenky týkající se nebezpečí nadvlády strojů nad lidmi, ale obsahuje velmi zajímavé až děsivé věty, které v člověku dnešní doby patrně rezonují mnohem déle než v lidech, kteří tohle drama četli v Čapkově době. A bude hůř, přátelé, takže se mějte a pozoru! :D Grafická část obsahu mě však nijak významně nenadchla. Ta kniha je nesmírně objemná co se týče tloušťky, tak i výšky/šířky, proto jsem čekala, že budou kresby skutečně úchvatné, když jim bylo dáno tolik prostoru, ale nic mistrného to není. Místy mi kresby přišly zbytečně zmatené, takže jsem se hůře orientovala, což bylo patrně způsobeno také tím, že množství obrázků skutečně velmi výrazně převyšuje množství textu, takže i když je kniha velká a tlustá, máte ji přelouskanou za půl hoďky.... celý text

Nejrudější růže rozkvétá 2021, Liv Strömquist

Od autorky jsem kdysi četla komiks Ovoce poznání, který, byť byl místy za hranicí mé komfortní zóny co se týče věcí, o kterých chci číst, mě fakt nesmírně nadchnul. Když jsem zjistila, že autorce vyšel v češtině další komiks, neváhala jsem ani minutu a okamžitě si ho půjčila. Nečekala jsem však, že se mi zalíbí natolik, že si nakonec pořídím vlastní výtisk. Není to žádná světoborná záležitost a vlastně to nejsou ani autorčina slova, jedná se spíše o takové komiksové shrnutí poznatků různých odborníků na proměny vztahů a lásky v dnešní moderní době. Jenže ono je to tak nesmírně skutečné a pravdivé a taky místy opravdu vtipné, že si to chci přečíst znovu.. a ne jednou, jsem si jistá, že k tomuhle komiksu se vrátím ještě několikrát. Nejenže Vám to pomůže pochopit, proč se lidé staví v dnešní době ke vztahům tak, jak se k nim staví, ale seznámíte se i s projevy různých stereotypů, které v navazování vztahů hrají velmi důležitou roli a kterými si možná i sami ve šťastném vztahu bráníte. Také se dočkáte jisté sebereflexe a poznání, jak vlastně lásku a fungování vztahu vnímáte Vy sami, případně jak se v tom vnímání (chápání) od obecné představy společnosti lišíte, proto je komiks vhodný nejen pro ty, kteří nějaký vztah mají, ale také pro ty, kteří s jeho navázáním mají dlouhodobé problémy, případně se jim partnerské vztahy po velmi krátké době hroutí. No zkrátka - více takových osvět.. světu bodne, když se nad sebou sem tam zamyslí :) Nemůžu si ale odpustit jednu věc - grafické zpracování by zvládlo i malé dítě a ta obálka teda taky spíš nic než moc..... celý text

Memento 2008, Radek John

Dílo jsem poslouchala jako audioknihu, kterou načetl Richard Krajčo a upřímně jsem nečekala, že bude načtená až tak dobře! Ty Richardovy výbuchy vzteku v hlase působily tak opravdově, že jsem se do příběhu dostala mnohem hlouběji, než kdybych knihu pouze četla. O to víc mě také oslovila. Číst o narkomanech je jedna věc, ale číst o narkomanech jejich očima je úplně jiný zážitek.. nepomůže Vám to je pochopit, ale začnete s nimi soucítit, poznáte, jak těžké je odolat a bude Vám jich opravdu líto. Radek John napsal román ze dna společnosti, který Vás opravdu nenechá chladnými, a to jediné, na co budete v průběhu čtení myslet, bude: bože, prosím, ať se moje děti nikdy nechytnou špatné party...... celý text

Strmý pád 2020, Bianca Iosivoni

Tak tohle mi bohužel vůbec nesedlo... hlavní postavy si v průběhu celé knihy nezískaly mé sympatie, jejich chování a myšlenkové pochody mi nebyly blízké. Hailee mi přes to, čím si prošla (což jsem poněkud nepřekvapivě uhodla už z anotace), připadala až příliš dětinská a Chaseovy promluvy byly nesmírně umělé, nereálné - pochopila bych, kdyby takhle mluvila a přemýšlela žena, ale ne muž.. přišlo mi, že se autorka vůbec nedokázala vcítit do mužského charakteru. Knize obecně by vůbec neuškodilo, kdyby byla o dobrých 100-150 stran kratší, je zbytečně protahovaná, spousta míst je naprosto hluchých a vlastně neustále čekáte, kdy se tam konečně začne dít něco zajímavého. Občas se něco takového stane, ale jinak jen čekáte na ten velký zvrat, který samozřejmě přijde až na posledních pár stranách. Ohledně toho konce mám stále takové smíšené pocity - napadlo mě, kam děj směřuje, přesto mě závěr překvapil, protože jsem zkrátka nečekala, že se to opravdu stane. Bylo to takové mírně přitažené za vlasy a od Hailee též nesmírně sobecké.. nevěřím, že by se takový příběh skutečně mohl odehrát. Přestože je ten konec jeden velký otevřený zvrat, na který má přímo navazovat druhý díl, nepatřím k těm, co by toužili si druhý díl ihned přečíst, aby věděli, jak to dopadne, protože je mi to stejně jasné. Patrně budu dlouho zvažovat, jestli se do toho druhého dílu vůbec pustím...... celý text

Temný experiment 2019, Gwenda Bond

Docela mě mrzí to množství negativních recenzí na tuto knihu... jasně, není nabitá akcí, což fanoušci Stranger Things nejspíš čekají, jenže je nutné si uvědomit, že ten prequel se odehrává ještě předtím, než Eleven otevřela bránu do obráceného světa plného příšer, které za tu akci v seriálu převážně mohou. V knize sledujeme příběh Terry, Eleveniny maminky, která přijala účast v experimentu, ze kterého se však vyklubal podlý Brenner a jeho sadistické metody a schopnost jít přes mrtvoly, aby dostal, co chce. A to mě děsilo podobně jako Stranger Things, mělo to přesně tu seriálovou atmošku a bezvadně mi to sedlo do téhle podzimní nálady :) Nejvíc na knize však oceňuju propojení s tehdy probíhající válkou ve Vietnamu - protesty, zmínky o Nixonovi, festival ve Woodstocku, kde vystoupila Janis Joplin, loterijní losování odvodů do armády - všechny tyto události naše hrdiny přímo ovlivňují a kniha tak působí mnohem autentičtěji. No zkrátka: pokud nebudete čekat nějakou velkou akci a máte rádi Stranger Things, mohla by se Vám kniha líbit stejně jako mně :)... celý text

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman

Fredrik Backman sbírá obecně velmi nadšené ohlasy, přesto jsem od něj napřed chtěla zkusit nějakou jednohubku, než se pustím do obsáhlejších děl. Tato kniha byla jako stvořená pro můj záměr a s potěšením musím prohlásit, že úvodní testování Backamana dopadlo víc než nadprůměrně :) Pravděpodobně tomu dopomohl fakt, že tohle útlé dílo pojednává o jednom z mých největších strachů, kterým však není strach z odchodu milované osoby, což také není hlavním námětem knihy, jak se mnoho jejích čtenářů domnívá. Tato kniha je o stárnutí, o zapomínání a o tom, jaké to je, když Váš mozek vypoví službu dřív, než Vaše tělo. Částečně mi to připomnělo Zápisník jedné lásky od Nicholase Sparkse. Backman píše s neuvěřitelným citem, pochopením a souzněním, ale nejvíce mě ohromilo, že Vám na 80 stranách dokáže předložit hluboký životní příběh, na který by jiným nestačilo ani 200 stran, aby se Vás dokázali takto dotknout. Klaním se, obdivuji a rozhodně se pustím do dalších Backmanových knih :)... celý text

Chlapec, krtek, liška a kůň 2021, Charlie Mackesy

@Teri_P mi promluvila z duše a já nemám co dodat. Tohle Vás zkrátka pozvedne, potěší a také utěší.. a až Vám bude smutno, budete se k tomu chtít vrátit :)

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Znáte ten pocit, když se Vám mnohem hůře vyjadřují pocity z knih, které jste si zamilovali, než z těch, co Vás příliš neoslovily? Tak tohle je přesně můj případ. Co k tomu říct a zároveň neopakovat, co už bylo řečeno? To snad ani není možné.. je to zkrátka literární dokonalost! Jako češtinářka jsem nesmírně hrdá, že máme tak nadané české autory, a jako historička jsem zase vděčná, že zpracovávají naši bohatou historii, na kterou by se bez nich jistojistě zapomnělo. Karin Lednická je mistryní svého řemesla, kouzelnice se slovy a jedna z těch autorek, od níž bych četla i ten pověstný nákupní seznam. Díky jejímu stylu vyprávění se nejenže neodtrhnete, ale dostanete se tak hluboko jak do té doby, tak i do nitra postav, které Vám přirostou k srdci natolik, že na ně už nikdy nezapomenete. Pokud máte chuť opravdu na skvělý historický román, zapomeňte na zahraniční autory a zalovte v českých vodách. Tohle byste opravdu neměli minout!... celý text

Noc na Karlštejně 2007, Jaroslav Vrchlický (p)

Noc na Karlštejně bylo jedno z těch velmi známých děl, které jsem doposud nečetla, ač studuju literaturu. Dokonce jsem to ani neviděla jako film, zkoukla jsem vždy jen část a zkrátka mě to vůbec neoslovilo. Teď se mi však dostala do rukou audiokniha, tak jsem si řekla, že už je fakt načase tento čtenářský rest napravit. No.. žádná sláva se nekonala. To dílo není špatné, dialogy jsou svižné, místy i vtipné, je to pěkně načtené, když pominu fakt, že si tvůrci příliš nevyhráli s hlasitostí, takže to někdy řve a jindy zas není skoro slyšet. Dokážu si představit, že ve své době to lidi patrně bavilo, nicméně soudím, že se jedná o jedno z těch dramat, která zkrátka časem zaniknou a stanou se již nečtenými, byť jsou nadčasová, neboť doba Karla IV. (jakkoli je zde harmonizovaná) zkrátka zaujme vždy. Co však již dnes příliš nezaujme, je autorův jazyk a velmi předvídatelný děj. Zkrátka - nelituju, že jsem to četla, ale nic mi to nedalo :)... celý text

Ronja, dcera loupežníka 2007, Astrid Lindgren

Audiokniha je oproti papírové verzi poněkud zkrácená, přesto má neskutečné kouzlo právě v tom, že je zdramatizovaná, což znamená, že postavy jsou namluvené každá jiným hercem, zakomponované do hudby a mnohem více procítěné. Poslouchala se sama, pohladila po duši a ujistila mě, že příběhy Astrid Lindgrenové zkrátka nikdy nezemřou. Ronja, dcera loupežníka není jen pohádkový příběh, je to příběh o odvaze, síle přátelství a také o vzpouře, která může všechno změnit :)... celý text