Liwilterhage
přečtené 188
Most přes řeku Kwai
2000,
Pierre Boulle
V jihoasijské džungli byl vydán příkaz. Postavit strategicky významný most přes řeku Kwai. Úkol má být splněn do šesti měsíců, opoždění je vyloučeno. Postavit jej mají spojenečtí váleční zajatci, plukovník Nicholson a jeho pluk, několik mil od barmských hranic u zajateckého tábora, kterému velí plukovník Saitó. Vše se zdá být jasné - zajatci staví, Japonci velí. Skutečnost je však překvapivě jiná a to ve více ohledech. Kniha je protkaná mnoha absurdními situacemi, které ji činí právě tak působivou. Například situace, kdy japonský velitel Saitó svým spojeneckým zajatcům velí, ale vlastně nevelí, či samotná skutečnost, že se most nakonec stává mnohem důležitější pro Angličany než pro Japonce, kteří si původně usmysleli jeho stavbu. Most, který byl na začátku pro Japonce tak strategicky významný, ztrácí postupně na své vojenské důležitosti a stává se symbolem. Pro plukovníka Nicholsona je most symbolem síly, hrdosti, vzdělanosti a vyspělosti západní civilizace. Chce, aby most byl pevný, stabilní, nejlepší, který kdy jejich nepřátelé mohli vidět. Chce, aby si jej všichni pamatovali. Pro druhou skupinu tvořenou Wardenem, Shearsem a Joycem představuje most symbol nepřátel, který musí být za každou cenu zničen. Nesmí dopustit, aby oni, spojenci, takto pomáhali Japoncům dobývat další území v neprospěch jim samotným. A právě střet těchto dvou protichůdných tužeb, poukazuje na jednu z největším absurdit celého díla, kdy se proti sobě staví lidé z jedné země. A já mohu jen doporučit k přečtení.... celý text
