Luccinda přečtené 814

Kniha noci 2022, Holly Black

Sice jsem nečekala dalšího Krutého prince, ale i tak jsem od Holly Black prostě čekala víc. Svět stínů byl fascinující a ten nápad mi přišel opravdu originální, jen bych ho potřebovala trošku dovysvětlit, protože já jsem ho tak úplně nepochopila. Autorka byla hodně skoupá na informace a spíše nechala čtenáře tápat, což mě mrzelo, protože ten prožitek ze čtení mohl být s propracovanějším světem úplně někde jinde. A stejný problém jsem měla i s postavami. Hlavní hrdinka Charlie byla boží, ta mě fakt bavila. Ale ostatní postavy mohly být taky zajímavé, ale autorka se jim vůbec nevěnovala. Příběh byl bohužel také slabší a zatímco některé kapitoly (hlavně ty z minulosti) jsem hltala, u jiných jsem se musela do čtení nutit. Takže jsem zůstala tak nějak na půli cesty a vůbec nevím, jestli se budu pouštět i do dalších dílů. Nebylo to špatné, ale těch sérií je teď tolik, že spíš upřednostním něco, co mě opravdu bavilo.... celý text

Všechny stránky Amelie 2021, Ashley Schumacher

Kdybych byla mladší, určitě bych si tenhle příběh zamilovala. Stejně jako Amelie bych byla posedlá Kronikami Ormanu i jejich tajemným autorem, těšila bych se na každou společnou návštěvu knihkupectví a stoprocentně bych spolu s Amelií obrečela smrt její nejlepší kamarádky. Myslím, že tehdy bych byla z téhle knížky absolutně nadšená. Teď si říkám, že příběh to byl sice krásný, ale k dokonalosti mu přece jen něco chybělo. Já bych si příběh o smrti a ztrátě zkrátka představovala mnohem temnější a depresivnější. Knížka na mě místy působila příliš naivně a jednoduše, proto bych řekla, že je určena spíše mladším čtenářům young adult, protože těm starším už nemá moc co nabídnout. Naštěstí se může pochlubit alespoň krásným poetickým jazykem, který knize dodal tolik potřebné emoce.... celý text

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Mlčící fontány jsem měla v top knihách, pak ale přišlo zklamání v podobě Potrhaných křídel. Tak trochu jsem ale tušila, že Potrhaná křídla byl prostě omyl a další knihy Ruty Sepetys budou zase silné a nezapomenutelné. A román V šedých tónech mi to potvrdil. O tom, že během druhé světové války nepáchali zlo pouze nacisté, už asi všichni víme. V téhle knize se ocitáme v sovětském pracovním táboře na Sibiři, kam byla spolu s dalšími litevskými rodinami deportována i patnáctiletá Lina s maminkou a malým bráškou. O hladu a v nelidských podmínkách přežili krutou zimu jen ti nejsilnější. Ruta Sepetys má obrovský dar vyprávět i o těch nejkrutějších obdobích z našich dějin neskutečně lehce a poutavě. Protože sledujeme příběh očima mladé Liny, může se její vyprávění zdát trošku naivní, ale o to více na čtenáře zapůsobí, že vše sleduje pohledem nevinného dítěte. Nemám co vytknout, bylo to skvělé a moc se těším na další autorčiny knihy, ještě mi zbývá Sůl moře a Musím tě zradit.... celý text

Ohnivcova dcera 2022, Angeline Boulley

Podle obálky, a vlastně i podle názvu jasná fantasy, takže jsem byla překvapená, že se mi do rukou dostal příběh ze současnosti, který je takovým mixem heavy contemporary a thrilleru. Líbilo se mi zasazení do prostředí a kultury původních Američanů, ale musím říct, že jsem od knížky čekala trochu více. Za mě tomu chyběla čtivost. Nesedl mi styl psaní, takže jsem s knížkou dobrých 300 stran dost bojovala, nedokázala jsem se začíst a hodně jsem se ztrácela v postavách, kterých tam bylo prostě až příliš. Pak ale příběh dostal neskutečný spád a já jsem zbytek přečetla na jeden zátah. V knize se objevuje spousta těžkých témat, jako je užívání drog, domácí a sexuální násilí, smrt blízké osoby nebo rasismus. Nebylo to tedy moc lehké čtení, ale právě to, jak skvěle byla tato témata v knize zpracována, pozdvihlo Ohnivcovu dceru v mých očích ještě o kousek výš.... celý text

Chlapec, krtek, liška a kůň: Kreslený příběh 2022, Charlie Mackesy

Trnitá řeč 2018, Leigh Bardugo

Od Leigh Bardugo mám přečtenou sérii Šest vran a první díl Griši, žádná z jejích knih mě ale nijak zvlášť neoslovila. Myslím, že svět i jeho historii má autorka vymyšlený perfektně a musím uznat i to, že píše zajímavé a silné postavy. Mně ale vůbec nesedí její styl, knížky se mi nečtou dobře a musím se do nich hodně nutit. Trnitá řeč se ale většinou líbila i těm, co mají s Leigh Bardugo podobně komplikovaný vztah jako já, tak jsem si řekla, že to zkusím. A bohužel, ani tady jsem neuspěla. Kdybych četla jen první půlku knihy, hodnotila bych bez debat plným počtem hvězd. Tyto první tři pohádky byly opravdu poutavé, originální a se skvělým námětem. Nejvíce se mi líbila Čarodějnice z Duvy, ale i pohádky Ayama a trnitý les a Příliš chytrý lišák byly perfektní. Ve druhé polovině knihy šlo ale všechno z kopce. Malá kudlička byla divná, nějak jsem nepochopila, co tím autorka chtěla říct. Princ vojáček mě nebavil vůbec, byla to jednoznačně nejslabší pohádka ze všech. A Když voda zpívá oheň zas byla příšerně dlouhá, námět jako takový nebyl špatný, ale pohádce chyběl spád a nelíbilo se mi, jak skončila. Nakonec tedy Trnitou řeč hodnotím průměrně a myslím, že tohle byla opravdu ta poslední šance, kterou jsem autorce chtěla dát. Do dalších knih Leigh Bardugo už se nejspíš pouštět nebudu. Hodnocení pohádek: Ayama a trnitý les 4* Příliš chytrý lišák 4* Čarodějnice z Duvy 5* Malá kudlička 2* Princ vojáček 1* Když voda zpívá oheň 3*... celý text

Psí Vánoce 2022, W. Bruce Cameron

Od knížky jsem neměla vůbec žádná očekávání a bylo to jedině dobře. Příběh byl krásný, tohle je zkrátka knížka, která vám vykouzlí úsměv na tváři. Ale zároveň je to i příběh, který po dočtení pustíte z hlavy a za měsíc už ani nebudete vědět, že jste ho četli. To je v pořádku, i takovéhle příběhy stojí za to číst, pokud vám v danou chvíli udělají radost. Já vlastně nemám, co bych knížce vytkla. I když, jedna věc by tu možná byla. Knížka se sice jmenuje Psí Vánoce, ale pejsků i Vánoc tam bylo zoufale málo. Vzhledem k recenzím jsem na to byla připravená a líbilo se mi to i tak, ale přišlo mi fajn to tu aspoň zmínit.... celý text

Biatlonové legendy – Johannes a Tarjei Bø 2022, Lasse Lønnebotn

Na biatlon koukám už víc něž osm let a hodně dlouho to byl kromě MS v hokeji jediný sport, který jsem sledovala pravidelně. Ze začátku jsem fandila hlavně českým sportovcům, pak jsem si ale oblíbila Nory, kteří mi byli ze všech národů nejvíc sympatičtí. No a jakmile jsem viděla pár rozhovorů s bratry Bø, Johannesem a Tarjeiem, tyhle dva jsem si okamžitě zamilovala. Jejich autobiografie tak pro mě byla absolutní must read! Knížka je psaná z pohledu obou bratrů, kteří se ve vyprávění střídají. Bála jsem se, že těch informací vzhledem k počtu stran nebude v knize tolik, ale nemohla jsem se více mýlit. Vlastně to bylo úplně tak akorát. Johannes i Tarjei začali vyprávěním o své rodině, dětství a krásně popsali, jaký vztah mezi sebou měli jako děti. Postupně se přesunuli k začátkům biatlonové kariéry, které provázely úspěchy i neúspěchy. Věnovali se i důležitým závodům své kariéry, hodně prostoru ale dostal i jejich osobní život, takže jsme je skrze knížku mohli i více poznat. Chválím fotografickou přílohu a statistiky na konci knihy, které mi pomohly se v kariéře obou bratrů lépe zorientovat. Jediné, co bych vytkla, je to, že na sebe vyprávění Johannese a Tarjeie nenavazovalo, takže se v tom člověk občas trochu ztratí. Jinak to ale bylo zajímavé a pro mě i emotivní čtení, u kterého mi nejednou málem ukápla slza dojetím.... celý text

Netvoři a krásky 2022, Soman Chainani

K Vánocům neodmyslitelně patří pohádky. Tentokrát se mi už ale nechtělo potisící koukat v televizi na tu stejnou verzi Popelky nebo Šípkové Růženky, a tak jsem sáhla po knize Netvoři a krásky, která obsahuje 12 klasických pohádek převyprávěných do moderní podoby. Knížka má nádherné grafické zpracování, každou pohádku doprovází jedna velká ilustrace a několik drobnějších, takže tohle je opravdu radost číst. Knížku mám půjčenou z knihovny, takže jsem dokonce přemýšlela, že bych si ji kvůli těm ilustracím koupila, ale nakonec musím přiznat, že ačkoliv mě některé pohádky zaujaly, znovu už bych se do knihy nepustila, takže úplně nemám důvod ji mít doma. Z dvanácti pohádek se mi opravdu líbily pouze čtyři (O Jeníčkovi a Mařence, O Locice, Petr Pan a O Červené Karkulce). Ne že by všechny ostatní byly špatné, to vůbec ne. Ale přišlo mi, že některé pohádky byly do knížky nacpané hodně na sílu, protože byly úplně bez nápadu, nedomyšlené a nebo tak nějak podivně (ne)ukončené (O malé mořské víle, O šípkové růži, O Popelce, Kráska a zvíře). Zkrátka, četla jsem už i lepší retellingy, možná by neuškodilo polovinu pohádek z téhle knížky vyškrtnout a dát tam opravdu jen ty, které za to stojí a nejsou tam jen do počtu. Hodnocení pohádek: O Červené Karkulce 4* O Sněhurce 3* O šípkové růži 1* O Locice 5* O Jackovi a fazolovém stonku 4* O Jeníčkovi a Mařence 5* Kráska a zvíře 3* O Modrovousovi 4* O Popelce 2* O malé mořské víle 1* O Rumpelníčkovi 3* Petr Pan 5*... celý text

Před svatbou 2022, Julia Quinn

Série Bridgertonovi po osmi dílech dospěla ke svému konci. Svého příběhu se konečně dočkal i Gregory, poslední ze sourozenců Bridgertonových, a i když to byla opět příjemná a milá oddechovka, bohužel mám pocit, že autorce už zkrátka došel dech. Stejně jako v několika předchozích dílech, i tady jsem měla pocit, že autorka recykluje motivy, co už dříve použila, takže nic nového opravdu nečekejte. A ani postavy už nejsou tak zajímavé jako dřív. Gregory byl s tím svým pojetím lásky strašně otravnej a větu “Miluju tě” zopakoval v průběhu knihy tolikrát, že už mi v polovině lezl pěkně na nervy. Lucy mi zas přišla nevýrazná, jako by ji autorka poskládala ze všech svých předchozích ženských hrdinek. Před svatbou byl za mě bohužel jedním z nejslabších dílů. Ale i tak jsem ráda, že jsem si ho mohla přečíst v tomhle krásném novém vydání, a moc se těším i na knihu Šťastně až do smrti, která vyjde v polovině příštího roku a prozradí nám, co se v rodinách sourozenců Bridgertonových dělo dál.... celý text

Odkaz Hawthornů 2022, Jennifer Lynn Barnes

Hra o dědictví nebyla nijak výjimečná, čtivost sice měla, ale jinak to byla naprosto průměrná YA contemporary s pár mystery prvky. Do druhého dílu jsem se pustila jen ze zvědavosti, kam bude autorka příběh směřovat, a musím říct, že takhle mě žádný druhý díl už dlouho nepřekvapil. Odkaz Hawthornů byl o tolik lepší ve všech ohledech! Konečně jsem měla pocit, že autorka začíná naplno využívat potenciál příběhu, což se jí ve Hře o dědictví úplně nepodařilo. A mnohem více mě bavily i postavy. Hlavní hrdinka Avery byla chytrá a pohotová a její interakce s bratry Hawthornovými byly fakt boží. Dokonce mi už ani tolik nevadila romantická linka, která byla v prvním díle úplně zbytečná, ale tady mi přišlo, že v příběhu má svoje místo. Takže za mě super! Pokud jste stejně jako já nebyli ze Hry o dědictví úplně nadšení, určitě dejte šanci druhému dílu, ten se opravdu povedl.... celý text

Přání 2022, Nicholas Sparks

Mé první setkání s tvorbou Nicholase Sparkse dopadlo skvěle. Původně jsem chtěla začít něčím klasičtějším, jako je Zápisník jedné lásky nebo Milý Johne, ale protože se blížily Vánoce, rozhodla jsem se sáhnout po jeho nejnovějším románu Přání, který se částečně odehrává právě během vánočních svátků. Příběh je rozdělený do dvou dějových linií, přičemž jedna se odehrává v přítomnosti a druhá v minulosti. Ačkoliv hlavní hrdinka Maggie v současnosti bojuje s rakovinou, líbilo se mi, že nemoc nebyla stěžejním tématem téhle knihy a vyprávění se mnohem více soustředilo na Magiino dospívání. Když jsem Přání četla, měla jsem podobný pocit jako u knih Colleen Hoover. Nicholas Sparks píše opravdu čtivě, příběh byl velmi emotivní a osudy hlavních postav se mi zapsaly do srdce. Ale musím přiznat, že jsem čekala trošku více romantiky. Vztah Maggie a Bryce byl sice krásný a osudový, nicméně na mě působil až příliš dětsky a naivně. Škoda, v tomto ohledu jsem přece jen čekala trošičku víc. Jako celek se mi ale knížka líbila a už se moc těším, až si od autora přečtu něco dalšího.... celý text

Bez citu 2022, Neal Shusterman

Tak jsme se dočkali pokračování Bez šance a hrozně se mi ulevilo, že to čekání stálo za to! Bez šance je mojí nejoblíbenější knížku Neala Shustermana a musím říct, že druhý díl se mu ve všech ohledech vyrovnal. Měla jsem strach, jestli téma rozpojování, sklizňových táborů a čápnutých dětí nebude už vyčerpané, ale to by nebyl Neal Shusterman, kdyby opět nepřišel s něčím šokujícím. Přestože už je to dlouho, co jsem četla předchozí díl, do příběhu jsem se vrátila tak snadno, jako bych ho dočetla teprve včera. Kromě známých postav se v příběhu objevila spousta nových tváří, jak je ale u autora zvykem, každý z hrdinů měl v příběhu svou roli. Opět se mi líbilo propojení jednotlivých dějových linek a ten pocit, když všechno začalo dávat smysl. Bylo to perfektní. Jsem strašně ráda, že jsme se toho druhého dílu nakonec dočkali a doufám, že tentokrát už se budeme moct rovnou těšit i na ten další. Takže kupujte, kupujte, pokud jste od autora zatím nic nečetli, fakt vám to doporučuju, jsem si jistá, že nebudete zklamaní.... celý text

Tenkrát o Vánocích 2021, * antologie

Když slyšíte jména jako Alena Mornštajnová, Petra Soukupová nebo Marek Epstein, asi si hned vybavíte některé z jejich příběhů. Já jim říkám “české depky”. A úplně stejné jsou i povídky v téhle sbírce. Smutné, depresivní, ze života. Největším překvapením pro mě byla povídka Anny Bolavé Šustrův vánoční seznam. Byla něčím zvláštní, měla jsem z ní úplně jiný pocit než ze všech ostatních povídek. Moc se mi líbila! A skvělá byla také Vánočka od Petry Soukupové, u které jsem se opravdu nasmála. Tahle povídka byla tak moc ze života! A velký zvrat s vánočkou na konci byl fakt boží. Jednoznačně nejslabší naopak byla povídka Petra Stančíka Zapomenuté umění zapomnění. Tu jsem nějak vůbec nepochopila.... celý text

Převorství u pomerančovníku 2020, Samantha Shannon

Nebudu vám tady tvrdit, jak se mi knížka dobře četla, že jsem jí nedokázala odložit a stránky jsem otáčela s napětím, kam se příběh posune dál. Ne, nečetla se mi snadno. Trvalo mi dobrých 200 stran, než jsem se v příběhu jakž takž zorientovala, v postavách jsem se ale ztrácela mnohem déle. Často jsem musela knihu odkládat a prokládat ji něčím jednodušším, proto jsem jí četla tak dlouho. Ale můžu říct, že to stálo za to. Protože jsem zvyklá číst spíše série, bála jsem se, jak bude v Převorství fungovat worldbuilding, seznamování s postavami a podobně. Ale myslím, že to autorka zvládla skvěle. Postavy jsem si v průběhu čtení zamilovala a právě díky nim jsem si příběh nakonec neskutečně užila. Skvělá byla i romantika, která byla pro příběh mnohem důležitější, než bych na začátku tipovala, ale vůbec mi tam nepřekážela. Naopak. Perfektně dokreslovala charaktery postav a posouvala příběh dál. Nemám moc s čím srovnávat, ale musím říct, že Převorství byl pro mě nezapomenutelný zážitek a těším se i na další příběhy z tohoto světa, na kterých autorka prý už pracuje.... celý text

Kosti v srdci 2022, Colleen Hoover

Kosti v srdci spadají do young adult části autorčiny tvorby a je to na nich dost znát. Mně osobně více sedí dospělejší tvorba autorky (Námi to končí, To nejlepší v nás) a Kosti v srdci mi zkrátka nenabídly nic, čím by se zařadily k mým oblíbeným knihám Colleen Hoover. I tak to ale opět byla emoční jízda od začátku až do konce. Spíše než romantická linka se mi ale v knížce líbilo vykreslení vztahů mezi hlavní hrdinkou a jejími rodiči. To bylo opravdu skvělé! A jedna z nejlepších věcí na knize byla také postava Sary, nevlastní sestry hlavní hrdinky, tu jsem si prostě zamilovala.... celý text

Zahrada 2022, Petra Dvořáková

Už jsem myslela, že Vrány nic nepřekoná, ale Zahrada se mi líbila ještě o kousek víc. Petra Dvořáková nepotřebuje mnoho stran, aby dokázala čtenářovu duši rozložit na milion kousíčků a pak ji zase slepit dohromady. Bylo to těžké čtení. Téma, kterým se kniha zabývá, je ve společnosti velmi tabuizované, hlavně protože není lehké o něm otevřeně mluvit. Já se přiznám, že až do přečtení téhle knihy jsem tohle téma vnímala dost jednostranně, Petra Dvořáková mě ale donutila přemýšlet o něm z úplně jiného úhlu pohledu. S hlavní postavou bývalého faráře jsem soucítila, přesto věřím tomu, že v reálném životě by ho spousta lidí odsoudila. Bylo těžké vcítit se do jeho role, jeho příběh byl opravdu smutný. Přesto byla kniha velmi čtivá, takhle to umí jen Petra Dvořáková. Moc doporučuju!... celý text

Kdysi 2016, Morris Gleitzman

Příběh služebnice 2017, Margaret Atwood

K Příběhu služebnice jsem se dostala pár let zpátky díky seriálu, který se mi ale nelíbil natolik, abych v něm po první sérii pokračovala. Nedokázala jsem si najít cestu k hlavní hrdince, která mi byla nesympatická, a nesedl mi ani styl vyprávění. A tak jsem si říkala, že zkusím knihu. Do té papírové se mi ale nechtělo, tak jsem sáhla po audioknize. Když jsem jí začala poslouchat poprvé, moc daleko jsem se nedostala. Prostě mě to nechytlo. Po pár měsících jsem to ale zkusila znovu a tentokrát s větším úspěchem. Poslech mě bavil od první do poslední minuty. A oproti seriálu jsem dokázala mnohem víc vnímat i svět budoucnosti, který autorka vymyslela opravdu fantasticky. Bylo to místy děsivé čtení, které by mohlo sloužit i jako varování pro budoucí generace. Někdy mám pocit, že jsme jen krůček od toho, aby se to ve společnosti takhle zvrtlo…... celý text