ludek.n přečtené 3088

Syn řeky 2000, Paul James McAuley

Umělá planeta, řízená stroji a obydlená deseti tisíci zvířecími rasami, pozvednutými záhadnými Ochránci na lidskou úroveň. A v tomto světě se narodil Yamamanama, Syn řeky, který se nepodobá nikomu z ostatních a přitom vládne mimořádnými schopnostmi. V prvním díle trilogie Konfluence sledujeme první krůčky mladého Yamy za nelezením svého původu a osudu. Paul J. McAuley se rozmáchl pěkně doširoka a vytvořil svět se spoustou tajemných nápověd. Nic vám tu nenaservíruje pěkně po lopatě, ale nechá vás tápat a prodírat se houštinami jeho podivuhodného, feudálně-kybernetického, světa. K tomu řada legend o Ochráncích a Předcích dnů, válka kdesi ve středu světa a ambice nejrůznějších skupin i jednotlivců, z nichž každý chce něco jiného pro sebe i pro svět. Trochu to připomíná chaos, který je nicméně řízen a usměrňován zkušenou autorovou rukou do pevných kontur, jež přece jen dávají smysl. Pokud však očekáváte zodpovězení alespoň některých otázek z široké palety, které se v příběhu objevily, budete zklamáni. Kniha končí ostrým střihem a nezbývá než sáhnout po dalším dílu.... celý text

Nesnáze v čase 2006, Petr Vyhlídka

Náhodné přerušení časoprostorových vazeb je nejobávanější a nejutajovanější strašák nadlimitních přesunů hyperprostorem. Hvězdná loď je při takové havárii obvykle úplně zničena a její pilot je nezřídka vržen zpátky časem bez možnosti návratu. Piet Corian by o tom mohl vyprávět své. Petr Vyhlídka se ve své novele pokouší o ryze českou space operu, křísnutou časovými hrátkami, nicméně jsem při její četbě měl pocit, že mu moc nedrží pohromadě. Především cíle jednotlivých účinkujících se mi zdály až příliš matné, příběh plytký a autor navíc v určitých momentech bezostyšně upravoval pravidla hry tak, aby mu vycházela karta (o porušování na začátku zadefinovaných premis ani nemluvě). Samotný nápad se zdá být zajímavý, ale jeho zpracování pokulhává na obě nohy. Vyprávění je sterilní, naivní a chybí v něm jakékoli emoce. Po dočtení zjistíte, že ze všech těch přečtených slov, vět, odstavců a stránek ve vás nezůstalo nic, žádný pocit, žádné vzrušení, žádná myšlenka hodná zapamatování...... celý text

Království klecí 2008, Sarah Zettel

Planeta Pandora je možná poslední nadějí lidstva na přežití a přistěhovalkyně Helice Trustová se svými dcerami je nástroj, který má všechny zachránit nebo je do jednoho zničit. Nepříliš známá Sarah Zettelová stvořila vpravdě fascinující lidské společenství, které postavila před neobyčejnou výzvu. Není to rychlý útok na první signální soustavu, ale pomalý těžkotonážní kolos puštěný z kopce dolů. Rozdělená společnost, která bojuje sama mezi sebou sice skrytě a opatrně, ale stejně nesmlouvavě jako proti vnějšímu ohrožení. Hlavní hrdinky jsou současně oběťmi nemilosrdného soupeření, přičemž ani jedna ze znesvářených stran příliš sympatií nevzbuzuje. Zettelová má všechno promyšlené do posledního detailu a nic neponechává náhodě. Její román je jako stavebnice, v níž jednotlivé dílky do sebe zapadají s milimetrovou přesností. Zápletka je bohatá a košatá, netříští přitom pevnou strukturu děje. Pořád jste svědky všeho důležitého, jste v samém centru víru událostí, už proto, že tu vlastně není žádná výplň, není tu nic zbytečného. Drama pak postupně nabývá na intenzitě, napětí probublává každou další stránkou, ani chvíli se nenudíte. Království klecí má kouzlo, myšlenku i styl, navíc mu Ondřej Marek přidal na čtivosti svým parádním překladem do češtiny.... celý text

Johanka z Arku (komiks) 2011, Mark Twain (p)

"Já, dauphin Karel s potěšením uděluji této milované Boží služebnici - Panně Johance z Arku - titul, moc a hodnost velitele francouzské armády! Povstaň, Johanko z Arku, velitelko mých vojsk! A s pomocí všemohoucího Boha staň se spasitelkou Francie!" Věčný a nesmrtelný příběh, který se pravděpodobně nikdy neomrzí, ať už je prezentován v jakékoli podobě. Komiks jako médium se k tomuto historickému eposu opravdu hodí skvěle. Do pouhých sedmdesáti stran dokáže zhustit všechny důležité události a probudit pocity nadšení a hrdosti. Samozřejmě příběh je podán letem světem, není čas ani prostor jít do hloubky a zabývat se detaily, pocity, náladami. Přesto se Tonymu DiGerolamovi podařilo dát dohromady vskutku krásné vyprávění. Bohužel už ne tak skvělá je kresba. Na některých Negulakondových panelech se ono půvabné dívčí stvoření, které v Remeši korunovalo dauphina na francouzského krále, proměňuje v šerednou bezpohlavní bytost, ošklivější jak zvoník od Matky Boží. Moc nefungují ani davové scény, kdy namísto armády vidíte jen bandu chlápků, co si přišli zahrát na válku. Líbily se mi naopak barvy, takže hůl jsem nad Johankou z Arku nezlomil.... celý text

Pes Baskervillský (komiks) 2011, Arthur Conan Doyle

Jedno z nejslavnějších děl sira Arthura Conana Doyla a současně jeden z nejdramatičtějších a nejmysterióznějších případů detektiva Sherlocka Holmese se dočkal své grafické podoby, byť určené pro nejmladší čtenáře. Je nepsanou skutečností, že indické nakladatelství Kalyani Navyug Media, které pod značkou Campfire vydává adaptace největších děl světových klasiků, přistupuje k předlohám sice s respektem, ale ve své zpracovatelské velkovýrobně je často zbaví veškeré pompy a jedinečnosti. Výsledkem jejich úsilí je pak standardizovaný "supermarketový" produkt, který je na první pohled líbivý, funkční a bezproblémově přijatelný pro širokou veřejnost, nicméně je zbavený veškerého kouzla a atmosféry. A přesně s tím se potýká i Doylův Pes baskervillský. Scénárista J. R. Parks a výtvarník Vinod Kumar jsou řemeslníci, kteří předlohu zbavili veškerého napětí a tajemna a udělali z ní obyčejné tuctové vyprávění o rodové kletbě. Komiks bez chuti, bez zápachu, neurazí, nenadchne.... celý text

Harry Houdini 2011, C.E.L. Welsh

Pravdivý životní příběh zřejmě nejznámějšího kouzelníka a iluzionisty všech dob Harryho Houdiniho převyprávěný americkým spisovatelem Christopherem Welshem a do podoby grafické novely přetvořené výtvarníkem Lalitem Kumarem Singhem je sice určen dětským čtenářům, ale nejspíš jím nepohrdnou ani dospělí komiksoví nadšenci. Přes všechnu jednoduchost a zkratkovitost je to totiž solidní práce, která pobaví i poučí. Směstnat život nejslavnějšího iluzionisty světa na pouhých sedmdesát stran samozřejmě znamená postupovat systémem skoků mezi nejzásadnějšími okamžiky, ať už to znamená přeskočit pět nebo dvacet let. A to je také plusem i mínusem tohoto sešitku. Na jedné straně jsme svědky úžasných a rozhodujících okamžiků v životě Harry Houdiniho, na straně druhé je to jen povrchní seznámení s osudem muže, který ovlivnil celé generace následovníků. Dobře se to čte, hezky se na to kouká, ale tím to také končí. Chybí hloubka a něco, co by tohle dílko vydělilo z průměrnosti.... celý text

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (komiks) 2010, Robert Louis Stevenson

Adaptace slavného Stevensonova románu ukazuje, že pokud máte ke zpracování kvalitní předlohu, je z poloviny vyhráno. Na druhou stranu je příběh doktora Jeckylla a pana Hyda natolik známý, že v něm člověka máloco překvapí, pokud autoři nevytáhnout nějakého žolíka. To se tady bohužel nestalo, a tak máme před sebou standardní produkt z indického New Delhi. Rutinní scénář, solidní kresba, ale nic navíc. Neznat originál, asi by to fungovalo lépe, takhle ale trvá dlouho, než síla dramatických událostí vychýlí ručičku zábavometru z neutrální polohy. Celou polovinu sešitu jsem jenom klouzal po povrchu a zůstával mimo. Teprve v druhé části jsem si začal uvědomovat hloubku Jekyllovy trýzně, kterou dokázal Lalit Kumar Sharma obtisknout do jednotlivých panelů. Pozdě, ale přece...... celý text

Frankenstein (komiks) 2010, LLoyd S. Wagner

Další dílko z pokladnice světového literárního dědictví převedené do grafického románu pro mladé čtenáře. Indické nakladatelství Kalyani Navyug Media si za své úsilí bezesporu zaslouží nehynoucí vděčnost. Před padesáti lety bychom jim za něco podobného nejspíš utrhli ruce, dnes už ale poměřujeme jejich produkci prizmatem doby a z tohoto pohledu jsou jejich komiksy stěží průměrné. Snaha dostat do sedmdesáti stran celé rozsáhlé romány znamená zkratkovitost a absenci jakékoli hlubší psychologie. Co je však úplně zásadní, je ztráta atmosféry a napětí. Frankenstein Mary Shelleyové je toho důkazem. Přestože se scénárista Lloyd S. Wagner snaží vzbudit emoce, ať už pozitivní nebo negativní, nedaří se mu to ani v jednom případě. Strach, soucit, nenávist, láska, pohrdání, vztek - nikde nic. Výtvarník Naresh Kumar má sice umělecké ambice, co je to ale platné, když se nevyděsíte při pohledu na Frankensteinovo monstrum, ani nezamáčknete slzu při zabití Viktorovy novomanželky Alžběty. Chtělo by to prostě něco navíc...... celý text

Cesta do středu Země (komiks) 2010, Lewis Helfand

Adaptaci známého Verneova románu z roku 1864 vzal na svá bedra scénárista Lewis Helfand, a přestože se dost věrně držel slavné předlohy, nějak se mi nedařilo se k jeho trojici dobrodruhů přidat. Zaostával jsem tím více, čím hlouběji do nitra Země jsme se propracovávali. Nepomohl ani výtvarník Vinod Kumar, jehož kresba sice není vyloženě špatná, ale na velké jásání a tajení dechu to také není. Co si pak počít, když se na výpravě, jako je tato, nudíte? Začnete vyhlížet konec a cesta se zčistajasna vleče do nekonečna. S profesorem Lidenbrockem, jeho synovcem Axelem a Islanďanem Hansem Bjelkem jsem se protrápil až na konec k vybuchující Stromboli. Zážitek z dílka na hraně ztráty času. Ještěže to bylo tak krátké.... celý text

Natvrdo připojený blboun 2001, Jack Laurence Chalker

Svět, kterému vládnou ženy a svět, v němž se lidé rodí v podobě kentaurů. Nad tím vším stále projekt virtuální reality Matouše Branda, který jakoby se vymkl z pod kontroly a žil si vlastním životem v nekonečném cyklu nepřetržitě se měnících realit, které s sebou vlečou padesátku "Vyvolených". Chalker nám v každém díle své trilogie představil jiný svět, jinou realitu, jiné výchozí parametry pro všechny zúčastněné. Hlavní postava Cory Maddox byl muž, žena, dítě a nakonec dokonce kentaur, přičemž ve všech podobách si vedl, jak nejlépe mohl. I ve třetím a posledním díle je houština událostí a zápletek dost bohatá na to, aby nebylo snadné dohlédnout cíle. Se všemi těmi inkarnacemi a reinkarnacemi je docela složité udržet si přehled o tom, kdo je kdo a na čí straně zrovna stojí. Postavě, které jste v předchozích dílech věnovali jen málo pozornosti, protože nebyla důležitá, na vás najednou vyskočí jako čertík z krabičky a začne určovat, co se bude dít dále. Nicméně je tu finále, a tak je potřeba dobrat se nějakého rozuzlení. Chalker se nenechal zlákat k nějakému bombastickému úhybnému manévru, ale pěkně logicky, civilně a poměrně srozumitelně nám podal výklad celé své vize Kraje divů. Líbí, nelíbí? Je to na vás...... celý text

V síti za zrcadlem 2000, Jack Laurence Chalker

Jestliže vám první díl Chalkerovy trilogie z Kraje divů nasadil brouka do hlavy, co že je tady vlastně skutečné a co pouhá simulace, můžete si vsadit na to, že pokračování vám to zamotá ještě o poznání víc. Po transformaci světa se vybraní mužští hrdinové proměnili na ženy, ženy se naopak změnili na muže a někteří jedinci dokonce existují v obou variantách současně. Nikde navíc není napsáno, že to nemůže pokračovat dalšími variacemi, ať už si pod tím představíte cokoli. Je to sofistikovaný kyberpunk s emocemi a pořádně ostrými náboji v hlavni ostřelovačské pušky s ultrapřesným zaměřovačem, ale právě ono úzce ohraničené míření dělá románu medvědí službu. Nadšenci žánru budou jistě vrnět blahem a učurávat potěšením, ostatní se však nejspíš nechytnou a většinu času se budou nudit. Přestože mě správa počítačových sítí živí, nemůžu říct, že bych spadal do první kategorie a spíš než s velkolepým pocitem znalce věcí, jsem knihou projel se zapnutým setrvačníkem, který mě dostrkal až k závěrečným řádkům. Nebyla to ztráta času, ale nebylo to ani světoborné dílo hodné Pulitzerovy ceny.... celý text

Mrož pro kybernet 2000, Jack Laurence Chalker

"Všechno, co si myslíte, že znáte, je špatně..." Když Cory Maddox dostal tuto zprávu, začala se jeho noční můra. Je v jeho životě něco opravdu skutečného, nebo jsou jeho vzpomínky pouze počítačem vygenerovaná virtuální realita? Jack L. Chalker nás v prvním díle trilogie Smrtící gambit v Kraji divů zavádí do světů, v nichž neexistuje žádná jistota, že nejsou pouze počítačovými programy, které lze, pokud člověk zná klíč, libovolně měnit. Zásadní otázkou, na niž hrdinové románu hledají odpověď, je, zda si člověk vůbec dokáže uvědomit, že nežije v reálném světě, ale pouze v simulaci. Je to trochu zmatené z hlediska cílů jednotlivých subjektů, ale jsme v prvním ze tří dílů tak je jasné, že autor nevyloží všechny své karty na stůl a neodkryje nám pozadí kybersvěta, v němž se vše odehrává. Na druhou stranu je nutno přiznat, že se mu daří poměrně nenásilně udržovat čtenáře v napětí a očekávání, co se z toho všeho vyklube. Bomba, bez které bych nemohl být, to není, ale jsem upřímně zvědavý na další rozvinutí zápletky.... celý text

Běsné město 2012, Dana Rusková

Brrno je běsné město! Dana Rusková mé milované rodiště pořádně zatemnila, zalidnila ho běsy, upíry, přízraky, mátohami a kdejakou další havětí a pak na ně vypustila kapitána Sanka, který je samorost tělem i duší. Pravidla a zvířata moc nemusí, s technikou si nerozumí, místo autem jezdí za zločinem tramvají, ale za Brrno by položil i život. Hned od začátku ode mne autorka dostává body za domácí prostředí. Rozkrývat místa jako Běsná (Lesná), Ničky (Kníničky), Pisátky (Pisárky) nebo Masarkova třída (Masarykova) mě prostě bavilo. Na druhou stranu se musím přiznat, že se mi dílko Dany Ruskové nečetlo zrovna snadno a několikrát jsem se dokonce musel vrátit zpátky, abych zůstal v obraze a pochopil dějové zvraty. Možná za to mohlo mé momentální psychické rozpoložení, nebo ona povídková roztříštěnost, která měnila postavy, atmosféru i zabarvení jednotlivých kapitol. Jednu chvíli jsem byl v laufu a užíval si adrenalinovou jízdu, a hned vzápětí těžce tápal a propadal rmutu z bloudění. Prostě jako na houpačce dílko ale nezatracuji. Líbilo se mi i nelíbilo současně, takže za mě tři a půl hvězdy.... celý text

Tajná válka 2008, Brian Michael Bendis

Brian Michel Bendis si zase jednou pohrál se superhrdiny a připravil jim radikální misi, jejíž následky na ně udeří do roka a do dne silou, kterou si nikdo z nich na začátku ani nedovedl představit, natož aby na ni byl připraven. V roli strůjce a hybatele vystupuje ředitel S.H.I.L.D.u Nick Fury, kterému výtvarník Gabriele Dell´Otto vtiskl v některých momentech doslova démonickou podobu. Ostatně celý příběh je hodně temný a extrémně vypjatý. Bendis to rozhodně nehraje při zdi a v emocionální rovině jde svým postavám ostře po krku. A to jak fyzicky, tak psychicky. Dell´Otto s ním hraje na jednu strunu a jeho pojetí kresby je plné vnitřního napětí, které se dere z každého jednoho panelu. Skvěle pracuje s perspektivou, jeho figurální kresba je dokonalá, facelift parádní, a když pak své postavy rozhýbe je to dynamika radost pohledět. Zajímavé jsou i encyklopedické vsuvky, i když se musím přiznat, že díky zařazení speciálního Furyho spisového materiálu zpracovaného Mike Raichtem, už mi ke konci pěkně lezly krkem. Nezapomnělo se ani na bohaté bonusy a pohled do zákulisí.... celý text

Domácí vězení 2021, Matt Kindt

Pátá kniha Sebevražedného oddílu nám napřed nabídne samostatný příběh Amandy Wallerové z pera Jima Zuba skvěle nakreslený André Coelhem, a poté šest sešitů scénáristy Matta Kindta a jeden nic neřešící pokus zavděčit se publiku (což se ovšem moc nepovedlo) Seana Ryana. Věznice s maximální ostrahou Beele Reve v Louisianě je zdevastována útokem Zločineckého syndikátu, ředitelka Amanda Wallerová je zde uvězněna a moci se chopil jeden z nejnebezpečnějších vězňů Thinker, který plánuje oživit Omaca a s jeho pomocí ovládnout všechny a všechno. Tím spíš, že mocní superhrdinové jsou pryč a Sebevražedný oddíl se už před časem rozpadl. Matt Kindt se společně s výtvarníkem Patrickem Zircherem postarali o skutečně zajímavý vývoj. Atmosféru budují pozvolna a pomalu. Občas zařadí nějaký ten flashback, medailonek nebo dokonce historickou vsuvku, ale po většinu času se nezadržitelně valí vpřed a utahují šrouby. Na postu výtvarníka pak dochází v průběhu času ke změnám: Rafa Sandoval se ujal Nahoře a dole (#27), Jason Masters Kouzelné kulky (#28) a Jim Fern jde ve Spláchnutém (#29) do velkého finále. Poslední sešit tohoto souboru zpod režijní taktovky Seana Ryana pak zkouší otočit kormidlem k novým zítřkům, ale je to jen výstřel na slepo, a navíc vypadá, jako by ke zbytku snad ani nepatřil (o to kurióznější je fakt, že dal celé knize titulní obálku). Tenhle sešit tu už prostě z dramaturgického hlediska neměl být, aby netříštil veskrze pozitivní dojmy a zbytečně neotvíral staré/nové rány.... celý text

Výchova a trest 2020, Aleš Kot

Čtyři sešity čtvrté knihy Sebevražedného oddílu jsou prací českého scénáristy Aleše Kota, který převzal otěže rozjetého vlaku po Adamovi Glassovi (a byť jistá návaznost na předchozí sešity tu je, spousta dějových linií vyšuměla zcela a beze zbytku do ztracena). Doplňují je dva medailonky Matta Kindta ze série Detective Comics (Harley žije) a Ligy spravedlnosti (Zamiř a vystřel). Tahle dvě ohlédnutí za dětstvím a mládím Harley Quinn a Deadshota nakreslili Neil Googe, Sam Basri, Keith Champagne, Carmen Carnerová a umělec, skrývající se pod přezdívkou BIT. Především osobité zpracování příběhu s Harley Quinn od Neila Googea je velmi osvěžujícím příspěvkem do jinak vážného pojetí misí Sebevražedného oddílu. Kotův scénář pak kresbou doprovodil Patrick Zircher a je opravdu na co koukat. Tím více mrzí, že Aleš Kot nepřekročil svůj stín. S jeho nelineárním vyprávěním, při němž skáče z jednoho místa na druhé, smíchává jablka s hruškami a přidává bez vysvětlení postavy, jak na běžícím pásu, mám prostě problém se srovnat. A čím déle v jeho společnosti setrvávám, tím je to horší a horší. Finální mise v jedné nejmenované vzdálené zemi s ropným potenciálem je pak úplně mimo mantinely, neboť nemá hlavu ani patu a je jen snůškou trapných předváděček. Podle mého se Sebevražedný oddíl v této knize vydal špatným směrem... celý text

Smrt je jen pro pitomce 2019, Adam Glass

Název tohoto šesti sešitového souborného vydání je skutečně trefný, neboť jestliže některý z členů Sebevražedného oddílu v minulosti zemřel, tady se s malou či velkou pompou vrací zpět do děje. Že je to nesmysl? Tak to pardon, ale bohužel se to děje. A dokonce se to netýká jen členů týmu, ale i kterékoli jiné postavy. Smrt je v téhle sérii jen taková malá bezvýznamná epizodka, která se dá rozchodit, chce to jen trochu času. Adam Glass a Fernando Dagnino nám hned na úvod servírují dvoudílné Hrátky s ďáblem, které jsou maniakální non plus ultra magořina. Tahle úchylná kočkovaná s Jokerem a Harley Quinn v hlavních rolích opravdu není můj šálek čaje. Příběh tak pro mě začíná až sešitem #16, v němž se po historickém okénku vracíme k plnění úkolů pro Amandu Wallerovou. Výtvarnou stránku převzal na svá bedra Henrik Jonsson a s podporou inkera Sandu Florea se mu daří držet laťku pořád zatraceně vysoko. Čeng Ming Zu alias Red Orchid je v jeho podání opravdu ďábelská. Třetím do party, kdo se přičinil o kresbu je Cliff Richards, který mistrovsky namaloval poslední sešit Rudý déšť. Na scéně se objevují Omac, Trench a především Neznámý vojín. Ten se však ještě ani nestačí rozkoukat a je konec. Současně je to labutí píseň i pro scénáristu Adama Glasse, protože pokračování už bude režírovat někdo úplně jiný.... celý text

Vzestup Baziliška 2018, Dan Abnett

"Za naši práci se nám nedostane uznání, medailí, průvodů a ani poděkování. Přijde jen smrt A to je naše jediná útěcha." Sebevražedný oddíl pod vedením Deadshota má za úkol zajmout Mitche "Ressurection Mana" Shelleyho a posléze udeřit proti organizaci Bazilišek. Že to nebude procházka růžovým sadem, je snad každému jasné. Adam Glass se s tím opět nemazlí, i když tentokrát začíná poněkud podivně. Sérii skečů o důsledcích konání jednotlivých členů Operační skupiny X bych ještě pobral, ale celou část o Ressurection Manovi považuji za samoúčelnou (možná se v budoucnu dozvíme, k čemu sloužila, ale v tuto chvíli je to nikam nevedoucí odbočka (nehledě na to, že výtvarníci Jesus Saiz a Andres Ginaldo v závěru mise razantně změnili vzhled Amandy Wallerové). Podobně je na tom i Jidášův úder v sešitě #10, jehož kontinuita a vazby k sérii jsou tak nesmyslně křečovité, že to až bolí. Chápu, že se má jednat o oslí můstek k "Regulovské misi" (v jejímž průběhu současně řešíme i problém zrádce), ale hůře už to snad ani udělat nešlo. Z celého souboru mi jako nejpřínosnější, nejlogičtější a nejvíce cool přišlo ono nulté číslo o Amandě Wallerové (díky Fernandu Dagninovi už v její přirozené podobě). Z knihy mám rozporuplné pocity: kresba drží fazónu, ale příběh se rozpadá do zmatených chuchvalců, vedoucích odnikud nikam.... celý text

Kopanec do zubů 2016, Adam Glass

Superpadouši, naverbovaní ve věznici Belle Reve, plní tajné úkoly, s nimiž se normální hrdinové nechtějí špinit. Nazývají se Operační skupina X nebo také příhodněji Sebevražedný oddíl. Složení tohoto úderného týmu není pevně dané, nýbrž se mění s každou další misí (v tomhle businessu se totiž na ztráty příliš nehledí a každý jeden z členů je postradatelný). Úvodním sedmi sešitům scénáristy Adama Glasse (vydaných souborně pod hlavičkou Kopanec do zubů) nicméně vládnou Floyd "Deadshot" Lawton, dr. Harleen Quinzelová alias Harley Quinn a Chato El Diablo. Každý z nich má svou hříšnou minulost a bezpochyby i nejistou budoucnost. Ostatní členové skupiny jsou jen příležitostní spoluhráči, kteří se objevují a stejně rychle i mizí, jak to situace vyžadují. Všemu pak pevnou rukou vládne vrchní dohlížitelka Amanda Wallerová. Glassův scénář sází na téměř permanentní akci, takže přecházíme plynule z jedné bojové scény do další, aniž bychom se příliš zdržovali s mrtvými či zraněnými. Kresba tomu odpovídá: dynamická, rozpohybovaná, smrtící a se spoustou figur v záběru. Ať už ji má v rukou Federico Dallocchio, Cliff Richards nebo Clayton Henry, pořád je na co se dívat a čím se kochat. Tohle je na začátek opravdu pořádná rána, ať už ji schytáte do zubů či kamkoli jinam.... celý text

Úmluva 2009, Mel Odom

Trilogie Hellgate London dospěla s Úmluvou do svého závěru. Překvapivě ale neposkytla odpovědi na otázky, které se v průběhu jednotlivých dílů nastřádaly. Vlastně spíš než aby uzavřela jednotlivé linie, otevřela řadu nových a pak zbaběle zavelela k ústupu z už dobytých pozic. Člověk pořád čeká, že se dozví smysl toho všeho démonského běsnění, že se dozví jak je to s Pravdami, s tajemnou Goetií a jejími Nody, o co jde Lilith, jak to dopadne s rozdělnými templáři, s kabalisty či s vládními agenty, se Simonem, Warrenem nebo Leah Creaseyovou, ale místo toho dostane tak akorát kopanec do zubů v podobě nicneříkajícího epilogu. Jakoby někdo vyhodil stovky stránek, ale řekl si, že nějak to přece uzavřít musí, tak tam přilepil jednu z vytržených stránek. Myslím, že zklamání nemohlo být větší. Warrenovo neustále se opakující rodinné deja vú už také leze pořádně krkem, a tak jediné, co knihu drží nad vodou, jsou adrenalinové bojové scény, které stále dokáží strhnout. Chybějící rozuzlení z toho však udělá jen mlácení prázdné slámy.... celý text