maja2712 přečtené 232

Šikmý kostel 3 2024, Karin Lednická

O této knize lze hovořit jen v superlativech. Za tímto dílem vidím nejenom velmi dobře vystavěný příběh, ale i spoustu času stráveného přípravou pro jeho sepsání. Výsledkem je pocit, že jste součástí všeho dění, zlobíte se (často) i radujete (pomálu), snažíte se porozumět (mnohdy nemožné),. Narozdíl od přečtení prvních dvou dílů jsem byla nyní obohacena o návštěvu Staré Karviné, kde nás vzala pod "křídla" paní cvičitelka ze Zelené tělocvičny (vřelé díky paní Kristino Schejbalová) a v rámci svého tréninkového programu nás protáhla celou starou Karvinou a společně se starým havířem a dobovými fotkami jsme se dostali od kostela sv. Petra z Alkanttary (kde byla zrovna mše, vnitřní šikmina mi dělala potíže), k bývalému dolu Gabriela, šli jsme kolem památníku obětem důlního neštěstí (není na mapě), kolem místa, kde stával kostel sv. Jindřicha, kolem zbytků schodů Larischovského zámku (na Solce), bývalého dolu Darkov, přes Karvinské moře a lázně Darkov do parku v Karviné, kde jsou ještě. nějaké zbytky stavby z hrobky, nyní Larischového Altánu. Asi nikdy jsem ještě tak uceleně nečetla v žádném příběhu o strastech obyčejných lidí ovlivňovaných válkami, reformami, národnostní otázkou, ideologiemi. Šokovala mě absence léků po válce (otázka života a smrti), bezpečnostní podmínky havířů (švindlování ve výkazech), vykonstruované soudní procesy, fungování PTP, spousta smutných osudů poctivých lidí a také měna, ve které lidé přišly o skoro veškeré své peněžní prostředky a úplně celé úspory. Četla jsem Mlýn, Dědu, atd. byly to jednotlivé příběhy, toto je příběh celého později poddolovaného zmizelého města, těžce pracujících havířů, to je snad na tom příběhu to nejsilnější. Naprostou peckou je potom propojení skutečných událostí a skutečných postav a závěrečná obrazová příloha a příloha skutečných postav karvinských obyvatel.... celý text

Láska je jen slovo 1976, Johannes Mario Simmel

Četla jsem na doporučení jedné starší paní, která tuto knihu označila mezi třemi TOP knihami jejího života. Recenze dobré, tak jsem šla do toho. Ze začátku jsem se vůbec nemohla začíst. Téma osudové lásky nebývá v mém hledáčku a nejraději bych toto téma přeskakovala. Zaujalo mě v knize jiné téma - vztahy dětí z různých států a různých barev a různých sociálních vrstev, které bydlely v internátu a společně navštěvovaly i školu. Toto téma, kdyby bylo více rozpracované., stejně jak píše Frederick Backman, to by bylo skvělé. Čtenář sice velmi brzo tuší, jak to celé dopadne, ale i tak to bylo zajímavé počtení, které bych osobně nezařadila do mých TOP 10 a asi ani ne do TOP 30, stojí to za přečtení.... celý text

O mé rodině a jiné zvířeně 1968, Gerald Durrell

Mé první setkání s autorem, poslouchala jsem na ČRo. Tyto příjemné příběhy z prostředí ostrova, zvířat, rodinného života mám moc ráda, u vaření a uklízení se usmívám a v duchu nejsem doma, ale s malým Durrelem na Korfu a těším se na další hezký příběh. A dokud je kniha dostupná na ČRo, tak poslouchám dokola a pořád, dokud nezmizí.... celý text

Když přišli psi 2024, Scarlett Wilková

Poslouchala jsem na ČRo. V poslední době už nemám moc potřebu číst, poslouchat o období války, ale oblast Beskyd a téma partyzánů a poválečné doby mě přemluvilo k poslechu. A byla jsem spokojená.... celý text

Dům na pomezí / Kam se ztrácí čas 2021, Kateřina Bětka Kohoutová

Něco překrásného. Zamilovala jsem se do této milé záležitosti, když jsem před touto opěvovanou chaloupkou odpočívala pod rozlehlým stromem a kamarádka, co seděla v křesle, začala z téhle knížky číst. Od té chvíle byla moje. V mém srdci i v mé knihovně.... celý text

Hospoda Jamaica 1947, Daphne du Maurier

Poslechnuto na ČRo. Knihu bych asi nepřečetla, pouze z důvodu, že nehledám tento typ příběhů.

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Poslouchala jsem jako audio knihu, viděla film Želary. Poslouchala jsem několikrát, abych se nabažila příběhu, hlasu, fantazie, která se v mém nitru objevovala. Poslechla jsem si Osudy Květy Legátové a vrátila se k poslechu Jozovy Hanule, abych si znovu rozvířila fantazii na kopcích Bílých Karpat v oblasti Žítkové. Kniha, film i poslech se staly mou srdeční záležitostí.... celý text

Zeptej se táty 2010, Jan Balabán

Poslouchala jsem na ČRo. První pokus o poslech jsem nedala. Hluboký hlas skvělého Norberta Lichého spolu s ponuře hlubokým textem Jana Balabána se mi do sluncem prozářeného víkendu nehodil. Říkala jsem si, že asi existuje nějaká databáze nelibozvučných českých slov, které když fikaně poskládáte k sobě a necháte je načíst Norbertem Lichým, tak aniž byste pozorně poslouchali, už tato skutečnost vám vytvoří mráz po zádech. A co teprve, když ještě skutečně posloucháte, do myšlenek se vloudí tolik rozporuplných otázek ohledně života, smrti, umírání... Tak nevím, byly to příběhy soucitné nebo bezcitné?... celý text

Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech 2016, Miloň Čepelka

Po knize jsem sáhla asi hlavně proto, že se mi Miloň Čepelka zapsal do paměti svým laskavým vyprávěním o knihách na Country rádiu pod názvem Knižní hitparáda, znala jsem ho také jako veselého zábavného herce z divadla Járy Cimrmana a navíc rozhovor vedl Aleš Palán. K tomuto výčtu se během čtení přidaly další, o kterých jsem nevěděla - psal texty pro dechovky (u nás se dechovka několikahlasně zpívala z plna hrdla) , dětství prožil v Pohoří nedaleko Opočna (odstavec o oblíbenosti pana hraběte Colloredo-Mansfelda jsem si ofotila, Opočenský zámek, jeho historie, soudní spory o jeho navrácení sleduji), bylo moc zajímavé číst o vzniku a založení Divadla Járy Cimrmana, o Jiřím Šebánkovi a o Heleně Philippové, občas jsem si ještě nějaké informace dohledala. A co napsat na závěr? Kniha vyšla v roce 2016, máme konec roku 2024 a Divadlo Járy Cimrmana stále hraje s 88 letým Zdeňkem Svěrákem, 81 letým Petrem Bruknerem,... a hlavně s 88 letým Miloněm Čepelkou. "Život je nejlepší školou života"... celý text

Les, čtyři otázky, život a já 2023, Tessa Randau

Je to jedna z knížek tzv. motivačních. Četla jsem jich hodně, životní postřehy však nejraději čtu asi jinou formou, ten příběh se mi zdál takový nerozpracovaný, jednoduše se mě vnitřně nijak nedotýkal, ačkoliv byl námětem opravdu dobrý, výpisky mám.... celý text

Příběh tisící druhé noci 2016, Joseph Roth

Poslouchala jsem na ČRo. Knihu bych si k přečtení asi nevybrala, jsem však ráda za její poslech. Příběh krásně pluje jako loďka po Dunaji, autor si hezky pohrál s podáním příběhu, který - ač je docela neveselý - působí jako nevinné vyprávění o něčem naprosto banálním a běžném až se vám úsměv dere na rty. Námět byl také velice zajímavý - příjezd znuděného šáha do Vídně, kde se mu rakouský císařský dvůr snaží ukázat to nejlepší, co mají, požadavek šáha však rozběhlé oslavy trošku zamotá. V příbězích, kde vystupují eunuchové jako rádcové vládců, mě často zaujme jejich uvažování, které jakoby ve všech knížkách psal jeden člověk. A nakonec téma dospělácké lehkovážnosti s časem nabalenými neblahými důsledky bylo hezky rozpracované.... celý text

Nikdy není pozdě na šťastné dětství 2019, Beatrice Landovská

Čekala bych, že tahle kniha bude daleko více čtená než podle Databáze je. Já ji poslouchala na ČRo - a jak se mi nějaká kniha líbí - tak i několikrát, aby mi něco neuteklo. A tak jsem se toulala s paní Beatricí po Vokovicích, Kytlici, Dobraticích a dalších místech a bedlivě poslouchala všechny vlastní příběhy a příběhy dědečků, babiček, rodinných příslušníků, kamarádů, učitelek a zasazovala a porovnávala je s mým dětstvím té doby. Nedá se říct, že to bylo lehké dětství, i když s postupem času se může jevit jako opravdu dětstvím šťastným. Takový dojem jsem si z té knihy odnesla. Děkuji, paní Beatrice.... celý text

Důvod k naději: Moje cesta životem 2022, Jane Goodall

Krásná kniha, bohužel ne pro mé ucho dobře načtená. Jane Goodall je velmi zajímavá žena, milovnice zvířat, přírody, planety. Uchovává v sobě víru především v mladé lidi, kteří mají největší potenciál změnit systematické ničení planety lidmi. Věřím v poselství na konci knihy, poslouchala ji a přemýšlela nad ní jsem několikrát.... celý text

Vejce a já 2004, Betty MacDonald

Poslouchala jsem na ČRo. Taťána Medvecká naprosto skvělá, nejen díky ní, ale především díky autorce jsem každou kapitolu poslechla aspoň 10x. Živě jsem viděla všechny ty události, které Betty McDonald potkaly a které s neskutečným nadhledem uměla po letech zaznamenat do knihy. Přemýšlela jsem, jestli čas vše obrátil do nadhledu nebo nadšené naivní mládí umí spoustu příhod s úsměvem na rtu přejít. No to už mi zůstane asi tajemstvím. Ve své knihovně jsem se na tenhle skvost dívala celých 30 let. Když já se asi trošku bráním těm vychvalovaným knihám, anebo si prostě musela počkat na správný čas.... celý text

Vzpomínky na Afriku 1992, Karen Blixen

Poslouchala jsem na ČRo. Kdybych to stihla, poslouchala bych několikrát, takhle se mi poštěstilo jen u pár kapitol. Mám ráda, když se díky autorce a kvalitnímu přednesu dostanu do lokality, přírody, do mysli hlavní hrdinky. Ocenila jsem popis života v Africe bez příkras. Film jsem ještě neviděla, podívám se, ale ty myšlenky, které jsou knihou prostoupeny, mi film zřejmě v takové kvalitě nepředá.... celý text

Srdce nemá vrásky 2024, Blanka Malá

Poslouchala jsem na ČRo. Ne úplně dobře se mi poslouchá autorské čtení, věřím, ze kdybych knihu četla (nejspíš bych si ji nevybrala), užila bych si ji víc. Je hezké sledovat, jak po velkém životním rozhodnutí je autorčina cesta stále protkána láskou, spokojeností, a novými plány... celý text

Láska ve špičce italské boty 2023, Blanka Malá

Poslechla jsem si knihu na ČRo. Bohužel mi nesedl přednes autorky, je možné, že i proto dávám jen tři hvězdičky. Příběh je to velice zajímavý, obdivuji odvahu autorky takhle radikálně změnit život a dodat tak odvahu ostatním.... celý text

Nikdy nevystoupat na vrchol 2019, Paolo Cognetti

Po knize Osm hor (autor hledá pomyslnou odpověď na otázku, zda je moudřejší ten, kdo setrvá na hoře Sumeru, či ten, kdo bloudí světem a obejde všech jeho osm vrcholů), která mě oslovila příběhem, který se mj. zamýšlel i nad postupným dobýváním hor civilizací a necitlivým přístupem k tichým, klidným, nepokořeným oblastem hor, jsem sáhla po této knize. Paolo Cognetti píše asi tak jako chodí po horách, pomalu, s myšlenkami, které mu líně připlouvají na mysl asi v takovém tempu, jako chodí ve výškách kolem 5000 mnm. V této knize jsem pro sebe zase tak moc k obohacení nepřišla, přesto nějaké postřehy jsem si zaznamenala: str. 69 "Podle Tibeťanů mezi jedním a druhým životem nikdy neuplyne víc než padesát dní, což je období, kdy bezcílně bloudíme královstvím mrtvých nazývaným bardo, a pak šup a je tu další jízda na kolotoči." str. 89 "A přesto bylo tak krásné, bylo tak instinktivní a nezbytné vydat se znovu na cestu. Nechat poznaný svět za zády a pokaždé objevit kus světa nového. Chůze byla náš každodenní úkol, náš měřič času a prostoru. Byl to náš způsob uvažování, pospolitosti, procházení dnem, byla to práce, kterou už teď naše těla vykonávala sama od sebe. Třebaže byla pohublá, rozbolavělá, zmítaná horečkou, každé ráno vyskočila na nohy a vydávala se na pochod, krotká jako muly. Chůze redukovala život na to nejnutnější: jídlo, spánek, setkání, myšlenky. Žádný vynález naší doby nám během pochodu nebyl k ničemu, až na pár kvalitních bot a v mém případě i na knihu v batohu. Už týdny jsem žil z rýže, čočky, zeleniny, občas vajec a sýra se svým Levhartem, svým notesem a svými přáteli. Ještě překvapivější než fakt, že vyžiju s takovým málem, bylo zjištění, že po ničem dalším netoužím. Jen když jsme se zastavili, ozvaly se potřeby, stesk, touhy, všechny prázdnoty, které bylo třeba zaplnit." str. 93: "Takže chci malovat. Chci mít kolem sebe hejno dětí. A chci ženu, která je v životě šťastná."... celý text

Oči nemlčí 2018, Roy Jacobsen

Ve třetím díle je řešena otázka poválečné situace v Norsku. Ingrid jsem v této poloze pátrající matky po otci svého dítěte moc nechápala, jediné, co mi z té cesty dávalo smysl bylo, že chtěla pochopit všechny souvislosti války spojené s jejím osudem a určit polovinu genové výbavy svého dítěte. Nicméně se mi líbil popis poválečné doby, který mohl autor vykreslit díky tomuto Ingridinu putování skoro polovinou norského území, popsat provázanost Norů a Rusů, síť převaděčů a repatriaci uprchlíků a válečných zajatců. Nemluvnost lidí, odtažitost, nedůvěra, spousta otazníků, na které se dá přímočaře odpovědět, zůstávají nezodpovězené. Velmi jsem ocenila poznámku překladatelky na konci knihy. Styl psaní mi moc vyhovoval: str. 98: Údolím vedla silnička s tolika zatáčkami, že celá působila jako nedorozumění.... celý text

Bílý oceán 2016, Roy Jacobsen

V prvním díle jsem se nechala unášet na vlnách pro mě velmi neobvyklého popisu života na malém norském ostrově ("Když skončili, nemohli věřit svým očím, jak je možné, že ten starý šedivý dům teď vypadá jako postavený ze sněhu, jako by patřil jinam, na pevninu, do města, budil představu neskonalého bohatství, jež ale mohlo zazářit jen tady, kde nemá konkurenci, působil jako úder blesku, jako cizí těleso, pokaždé je přinutil k úsměvu. Po večerech se procházeli, pokaždé se otočili, spatřili dům a s radostí si pomysleli, tak tam my bydlíme. Ráno udělali totéž, ze všeho nejdřív vyšli ven a prohlíželi si dům, dodávalo jim to sílu, naději a dobrou náladu. Dům byl hezčí zvenku než zevnitř, tak to nikdy nebývalo. Vypadal jinak z Háje zamilovaných než od Zmrzlého oka a od Karviky, byl proměnlivý, pohyblivý a viditelný ze všech ostatních ostrovů, věž, orientační bod v oceánu, lidské sídlo." str. 204). Druhý díl byl zasazen do období II. světové války, obohatil mě především popisem života v této části Norska, do děje byly vnášeny skutečné události válečné doby, opět jsem dohledávala informace, které jsem neznala (bombardování lodě Rigel (britský omyl z 27.11.1944, na lodi se nacházelo přes 2000 sovětských, polských a srbských zajatců společně s 95 německými dezertéry a 8 norskými vězni + 500 vojáků a pilotů, přes 2500 lidí nepřežilo). Lidem se nevyhnulo dlouhé odloučení, přežití bylo vykoupeno spoustou stresů (...a šla se vyzvracet), osobní odvahou, lidé neměli příliš sil pomáhat si navzájem, nenašla jsem v knize příliš soucitu pořád ještě s dětmi, obyvateli Baroy, musely se naučit tvrdě pracovat, obchodovat a stát si za svým.... celý text