maphiosso
přečtené 276
Fáze gravitace
2012,
Dan Simmons
Nenechte se zmást názvem knihy a obálkou. Nenechte se zmást ani jménem autora. Nejedná se totiž o sci-fi ani o žádný mysteriozní thriller nebo horor. Fáze gravitace jsou melanchlickým příběhem o poznávání sebe sama a hledání smyslu života bývalého astronauta Richarda Baedeckera. Není to kniha, kterou byste "hltali jedním dechem a nemohli se od ní odtrhnout", ale pozvolným tempem vám stránky uběhnou pod rukama. Bohužel si myslím, že takového Simmonse hodně jeho fanoušků nepříjme. Mě osobně příjemně překvapil.... celý text
Této tiché noci
2012,
Mari Jungstedt
Této tiché noci není kniha, která by se vyznačovala originální zápletkou, rozsáhlými popisy, ani šokujícími zvraty v ději (i když pár překvapení se zde najde). Na co Mari Jungstedt sází především, je přímočarost. Ve třech dějových liniích sledujeme práci vyšetřovacího týmu, Fanniny životní peripetie a novináře Johana Berga a jeho komplikovaný milostný vztah s Emou. Tu a tam sice nakoukneme domů ke Knutasům, jak se má manželka Line s dvojčaty Petrou a Nilsem, dozvíme se něco málo o historii katedrály Panny Marie ve Visby, drtivou většinu času se ale autorka věnuje právě výše zmíněným třem liniím až po závěrečný epilog, kde je vysvětleno vše, co by si snad méně bystrý čtenář nedokázal odvodit již dříve. Díky absenci „omáčky“ se nám tak dostává do rukou poměrně nenáročné odpočinkové čtení, u kterého 280 stran uteče rychleji než byste řekli vrah. Po románech Neviditelný a Této tiché noci je jasné, že má Mari Jungstedt našlápnuto ke slušné kriminální sérii.... celý text
Nesbø vystavěl příběh knihy na osvědčeném konceptu, kdy střídá několik zdánlivě na sobě nezávislých, dějových a časových linií, v nichž často klade důraz na detaily. I ten nejmenší může hrát v celkovém výsledku velkou roli - precizně provázaná struktura je však typická i pro předchozí díly série. Vedlejší linie se pak postupem času připojují k hlavnímu příběhu a v závěru vytvoří ucelený obraz. Nesbø rád také nechává čtenáře v nejistotě, a že se mu to opravdu daří, dokazuje v knize hned několikrát. Tu zatají jméno oběti, které prozradí o chvíli později, támhle zase opomene zmínit důležitý časový údaj. Nebohému čtenáři pak nezbývá, než zběsile číst dál. Bohužel prvky, které Nesbø s oblibou znovu a znovu využívá, nebývají jen ku prospěchu věci. Právě kvůli nim bývají jednotlivé díly série předvídatelné, Sněhuláka nevyjímaje. Plusové body však Nesbø sbírá v jednom z nejdůležitějších aspektů, a tím je vykreslení a psychologie postav, které by se daly rozdělit do tří skupin. 1) Hlavní postavy - Harry, Rachel a Oleg, u kterých je patrný postupný vývoj skrz celou sérii. 2) Vedlejší postavy – Skärre, Holm apod., kterým se autor nevěnuje tak podrobně, ale i zde se dají rozpoznat různé charakteristické rysy. 3) Okrajové postavy – postavy, které se příběhem jen mihnou, jsou ovšem tak barvité až karikaturní, že čtenáři ještě dlouho utkví v paměti. Kdo od Sněhuláka očekává podobnou dávku napětí a akce jako u předchozích dílů Spasitel nebo Pentagram, nebude zklamán. Jo Nesbø dokázal udržet laťku velmi vysoko a právem se řadí k tomu nejlepšímu, co světový krimi román nabízí. U nového Nesbøho zkrátka roztajete...... celý text
Mendelův trpaslík
2010,
Simon Mawer
Kdyby na knize nebylo napsáno jméno autora, myslel bych si, že ji napsal Benedict Lambert. Vyprávění mi připadalo tak uvěřitelné, že jsem si během čtení zkusil jeho jméno vygooglit. Čtenářský zážitek zpestřují retrospektivní záblesky ze života zakladetele genetiky Gregora Mendela. Skvělá kniha.... celý text
Číňan
2009,
Henning Mankell
Po knize Vrah bez tváře, která na mě nijak zvlášť nezapůsobila, jsem dal Mankellovi ještě jednu šanci a hned první stránky mě mile překvapily. Po téměř hororovém úvodu mi bylo jasné, že se nebude jednat o tuctovou severskou detektivku. Pokračování mi hned vzápětí dalo za pravdu, kdy následoval historický příběh z o Sanovi a jeho Bratřích, podle mě nejlepší část celé knihy. Pak tempo značně upadlo, druhá polovina se nesla v duchu politického thrilleru a rozpitvávání politické situace v Číně už tak záživné nebylo.... celý text
Zhubni
2012,
Richard Bachman (p)
Richard Bachman bývá sázka na jistotu, nejinak je tomu i knihy Zhubni. Škoda, že tento drsnější a přímočařejší King zemřel před lety na rakovinu pseudonymu :-)
Hladové hry
2010,
Dan Simmons
Hladové hry jsou tak trochu přehlídka záporných postav, gaunerů, lidských zrůd a psychicky narušených osob se zvláštní Schopností, proti které Simmons postavil hrstku obyčejných lidí. Tento nerovný souboj je možná zbytečně roztahaný na 900 stran, kde strhující pasáže střídají ty, kterými se musí čtenář zdlouhavě prokousávat. Těch čtivých, jako například vyprávění Saula Laskiho nebo postupně o rozum přicházející Melanie Fullerové, je většina a tak má kniha spád a čte se dobře. Ani zde si Simmons neodpustil žánrovou rozmanitost, v knize se střídají hororové prvky s akcí a thrillerem, epilog je jako vystřižený z detektivky Agathy Christie.. Hladové hry sice nejsou tak strhujícím a velkolepým románem jako autorova pozdější díla, ale už zde Simmons ukázal svůj obrovský literární talent, především talent udržet čtenáře 900 stran v pozornosti :-)... celý text
Co dřív
2007,
Jiří Slíva
Když nudisti vyjíždějí na moře, dole bez a beze všeho nahoře.. Hezká sbírka vtipných básniček a říkanek doplněná o neméně vtipné kresby Jiřího Slívy.
