MarketV
přečtené 244
Zvony Nagasaki
1969,
Takaši Nagai
Syrově vylíčené, naturalistické svědectví o zkáze jednoho města a tisíců životů. Hrůzné obrazy kontrastují s nadějí autora, když v závěru slyší zvony z rozbořeného města. Ideální povinná četba pro ty, kteří zapomínají na minulost a pohrávají si s hračkami jménem atomové bomby či jaderné zbraně. Protože není nic horšího, když po návratu domů nenajdete svoje blízké, ale jenom zbytky ohořelých kostí.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Není kanál jako kanál - pro mě byla kniha zajímavé zpestření při rýsování kanalizace do školy. Atmosféra knihy mě úplně pohltila, je zde spousta originálních nápadů - už jenom ten pocit, když otevřete dveře a můžete se octnout na úplně jiném konci Londýna či světa kolem. Takové skládání různých světů Nadlondýna a Podlondýna je jako skládání kousků podvědomí - jako ve snu, kde je kousek místa ze základní školy, ve druhé najdete město, které jste navštívili a ve třetí místnosti se nachází oblíbená prázdninová destinace u babičky. Podlondýn je naprosto jedinečným světem, kterému by vůbec neuškodilo, kdyby jeho mytologie a prostředí byly více popisně rozvedeny. To platí i o charakterech postav. Po přečtení doslovu a zjištění, že kniha vlastně vznikla zároveň se scénářem seriálu mi bylo jasné, že zde šlo hlavně o příběh. Ten je svým způsobem výjimečný. Čtení knihy bylo jako otevírání dalších a dalších dveří v neznámém domě - člověk nikdy nevěděl, kde číhá nebezpečí. Pozorně jsem si nepřečetla anotaci knihy, tak jsem netušila, kde se skrývá hlavní záporák, možná to byl o to lepší zážitek a překvapivé zjištění.... celý text
Principálova dcera
2004,
Jostein Gaarder
Kniha si dokáže čtenáře omotat do své sítě - nepustí ho, dokud knihu nedočte. Aspoň takový jsem z ní měla pocit já. Obdiv k sítím Gaarderovy imaginace, kde dokáže splétat jednotlivá vlákna a nitky příběhů.... celý text
Jeho království
2005,
Mika Waltari
Tajuplná atmosféra přímo dýchající zázraky, nebeský Jeruzalém a jeden člověk, který hledá svou cestu. Zase nový pohled na dobu, v němž žil Ježíš a jeho apoštolové. Vykreslení Piláta a jeho manželky mi trochu připomínalo Piláta z Mistra a Markétky - muže, který je často vnímán tak, že o odsouzení Ježíše vůbec nepřemýšlel a vůbec ho nějak netrápilo svědomí, kdežto tyto dvě knihy je oba vnímají jako lidi s pochybnostmi a odůvodňuje jejich rozhodnutí a chování. Zároveň oceňuji zajímavý a uvěřitelný pohled na ustrašené apoštoly, kteří nejsou vnímání jako superhrdinové, ale ti, kteří po Ježíšově smrti nevěděli, jak dál žít bez svého učitele, jejich nejistota a obavy jsou hluboce lidské. Hledat pravdu bylo vždycky složité a to, že se Marcus setkává na začátku i v průběhu příběhu s nepřijetím a nedůvěrou je až zarážející, ale dokonale uvěřitelné, protože po pravdě: nedíváme se zpočátku na změnu života některých lidí k lepšímu s nedůvěrou? Pro Marca muselo být hledání pravdy o to složitější, že to byl vzdělaný muž, znal spoustu spisů a filosofii. Proto musel být jeho střet s novým učením a náboženstvím, které se bylo teprve v počátcích, obzvláště těžké. Dokázala jsem pochopit jeho bezmoc, ale i jeho radost, když našel to, co hledal.... celý text
