marlowe marlowe přečtené 2213

Co se ztratilo

Co se ztratilo 2008, Catherine O’Flynn
5 z 5

Vynikající!!! Tenhle zdánlivě nenápadný román s člověkem opravdu zamává...


Vražedné léto

Vražedné léto 1984, Sébastien Japrisot (p)
5 z 5

Vedle "Pasti na Popelku" a "Dámy v autě s brýlemi a puškou" nejlepší Japrisotova kniha!!!


Past na Popelku

Past na Popelku 2002, Sébastien Japrisot (p)
5 z 5

Takový detektivní příběh ze zkumavky a výživná lahůdka pro milovníky šarád. (Možná by knize slušel podtitul ,,Bílý na tahu dá šestým tahem mat´´…) Četl znovu po letech – a opět se královsky bavil… (…byť i tentokrát vícekrát listoval zpět k už přečteným stránkám – a závěr přečetl raději hned několikrát, aby se ujistil…) 100%... celý text


Dáma v autě s brýlemi a puškou

Dáma v autě s brýlemi a puškou 2000, Sébastien Japrisot (p)
5 z 5

Zatímco nezapomenutelná Past na Popelku je čistě "laboratorní" šarádou, připomínající složitou šachovou úlohu (či spíše "literární pokus vyrobit detektivku ze zkumavky"), v Dámě s autem si už autor své brilantní umění vystavět komplikovanou skládačku ozkoušel v "poloprovozu" (abych zůstal u "Páralovské" terminologie z "Mladého muže a bílé velryby") – a svůj román zabydlel postavami "z masa a kostí" (aby posléze svůj experiment s budováním "hlavolamů" dovedl k dokonalosti v majstrštyku Vražedné léto, kde jej demonstroval přímo v prostředí "provozu", tzn. v reálném životě, zasazeném do historických souvislostí…). Spolu s hlavní hrdinkou dlouho netušíte, "která bije" – ale čím více se klubko nevysvětlitelných záhad zamotává, tím intenzivněji získáváte pocit, že ozubená kolečka příběhu mají nějak až příliš mnoho zoubků na to, aby člověk mohl uvěřit tomu, že do sebe všechny zapadnou tak, jak mají (a jak si autor přeje) – a začnete se strachovat, že po dočtení poslední stránky celý ten strojek prostě přestane fungovat… O to víc vás překvapí závěrečná "vysvětlující" část – protože (kupodivu!) v okamžiku, kdy se dozvíme, že do "předem naplánovaného" zasáhla "neuvěřitelná náhoda" (týkající se hrdinčina "směru cestování"), začíná najednou vše, co se zprvu zdálo nelogické a přitažené za vlasy, dávat smysl – a člověk tak zčistajasna dospívá k zajímavému poznání, že TĚŽKO PŘEDSTAVITELNÁ NÁHODA může být pro čtenáře stravitelnější, než krkolomný a do posledního puntíku promyšlený a zrealizovaný plán… Japrisotovo románové trojhvězdí "Popelka-Dáma-Léto" zůstává (podle mne) i teď, po letech, literárním úkazem, na který by se nemělo, pod náporem nových a nových bestsellerů z kategorie "Jen pro silné povahy", zapomínat! Bez rozmýšlení čistých 100%!... celý text