martin č.
přečtené 634
Ostrov včerejšího dne
2001,
Umberto Eco
U první Ecovy knížky (Jména růže) jsem si toho pro napínavý děj navšiml asi vůbec, u Foucaltova kyvadla, oslňujícího spletitým množstvím faktů už to na mne dýchalo více a u tohoto třetího románu to čiší skoro z každé věty. O čem mluvím? O Ecově relativizování všeho a nevíře v nic, zejména v Boha, o kterém přitom tolik píše. Eco ve svých románech čtenáře udivuje svými znalostmi a odhaluje nesčetné množství slepých uliček lidského hledání (pro což má knihy cenu číst) a na nich se snaží dokázat, že svět nemá žádný vyšší řád a lidské dějiny jsou jen dějinami po sobě následujících omylů. Nejvíce to vystihuje asi závěr knihy: "Robertův příběh by pak nesloužil ani jako morální ponaučení,..., a nakonec by nám nezbylo než přiznat si, že v životě se věci přiházejí jen tak, protože se přiházejí, a jen v Říši Románů se zdá, že se přiházejí prozřetelně a kvůli něčemu" S tímto postojem naprosto nesouhlasím, pro obohacení znalostí a pro podněty k přemýšlení si ale nejspíš ještě další román časem přečtu.... celý text
Izrael a Palestina, Palestina a Izrael
1999,
Pavla Jazairiová
Knížku jsem četl, když před 12ti lety vyšla. Byla velmi aktuální a přibližovala, myslím, dobře pohled na palestinsko-izraelské problémy i běžný život v Izraeli. A protože blízkovýchodní situace ještě asi dlouho nebude mít řešení, troufnu si říct, že je dvanáct let starý pohled Pavly Jazairiové stále aktuální. Nakonec i současný premiér Netanjahu byl premiérem už tehdy.... celý text
Bible pro děti
1991,
Bridget Hadaway
A to já bych ji svým dětem rozhodně doporučil. I proto že v té skutečné Bibli, jak zpívá Jarek Nohavica, zatím "rozumím jen větám nerozvitým".
Černý šíp
1966,
Robert Louis Stevenson
V dětství jsem četl knížku několikrát a její středověká atmosféra a (pro mne tehdy) napínavý příběh i krásné ilustrace mne celého pohltily. Mám k této kodovce proto dodnes nostalgický vztah.... celý text
