ModráLaboratoř
přečtené 524
Zen a umění psát
1998,
Ray Bradbury (p)
„Vím, jak je každý člověk jiný a originální, i ten nejpomalejší a nejhloupější. Když na něj správně jdeme, když způsobíme svou řečí, aby se cítil volně, a nakonec se ho zeptáme: Co chceš?, poví vám každý o svém snu. A když člověk hovoří ze srdce, ve svém okamžiku pravdy, jeho mluva se stává poezií. V takovém okamžiku pojistka po mokrém prsknutí vzplane a začíná ohňostroj. ...Slyšel jsem strojvůdce mluvit o Americe ve stylu Toma Wolfeho...Slyšel jsem matky vyprávět o té dlouhé noci se svým prvorozeným...Slyšel jsem babičku líčit její první bál....A ti všichni byli básníci, když jejich duše hořely.“... celý text
Snídaně u Tiffanyho
2005,
Truman Capote
Z pohledu Holly Golightlyové by se mohlo zdát, že svět je omezený a bezbarvý. V její slovním projevu se vyskytují „drahoušci“ i „teplajzny“, alkohol u ní teče proudem, kouří a ani drogy nejsou tabu, přesto se jedná o zcela jedinečnou osobnost. Kým vlastně je ta drzá holka s obarvenou hlavou a cigaretou u pusy? Sirotek bez domova, nebo playmate newyorské sedmdesáté? Skvostné a upřímné. Důkaz toho, že k dokonalosti není třeba mnoha slov!... celý text
