Mona-Lisa přečtené 478

Velké léto 2023, Ewald Arenz

Ta knížka je tak krásně bezprostřední, přístupná a lehce se čte. Jedno léto v Německu prožívá chlapec první lásku, velká přátelství, sbližuje se s rodinou. A do toho ti hází krásná moudra o životě. Vlastně se divím, že se mi to tak líbilo bez temnoty mezi řádky, velkého konfliktu nebo provokujícího jazyku. Stačily mi tu skvostně popsané vazby mezi postavama a zejména vztah vnuka a dědy. Který tam v základech už byl dřív, jen je se musely hezky oprášit. Opravdu jsem navýsost spokojena. Žádné radikální provokující zvraty, ale takové opravdu nečekané a zároveň krásně zapadly. Konec úžasné ladil ke zbytku knížky.... celý text

Anglické obludy 2023, James Scudamore

Moc se mi líbí být v poslední době bombardována jen pětihvězdičkovýma knížkama, i když mně třeba svým obsahem roztrhají srdce na kusy. Tak jako tady tato. Anglie, 80.léta Chlapec,11 let pro kterého je formující děda: "Držet mě dál od problémů, to mu nikdy nebylo vlastní. Mnohem víc v jeho stylu bylo nechat mě vystaveného nebezpečí a doufat, že jsem na to náležitě připravený." profesorský sbor na internání škole: "Dokázali vnímat školu v její skutečnosti a často, když měli za to, že se nikdo nedívá, vypadali stejně vyjeveně jako my, že se ocitli na takovém místě." a samozřejmě spolužáci, se kterými ho spojují pouta i v dospělosti. Rovina vyprávění z dětsví se přelívá přirozeně do částí z dospělosti, kdy dospívající chlapec zprácovává právě vzpomínky z této etapy na základě nově získaných informací o událostech z internátu. Uf, a pak se to přehouplo do takových míst, kde jsem asi ani nechtěla zajít. Ale je o tom psáno tak, že jsem se s tím ještě nikdy nikde nesetkala a dokážu si představit, že mi dáte za pravdu. To palčivé/ožehavé téma je probrané důkladně a z takových úhlů, že se dělá člověku špatně, ale alespoň ještě víc pochopí důsledky takového jednaní a ve vteřině by autorovy dal všechny literární ceny, co existují. Část, kde probíhá párty absolventů a do toho problikávájí útržky z novinového článku o obvinění? Jedna z nejsilnějších pasáží, co jsem kdy v životě v knížce četla. Je těžké zpracovat strašlivou událost, těžké svěřit se, těžké stát se středem pozornosti a přijímat soucit. A jak je těžké si o takových věcech číst? uf... celý text

Srpny 2023, Jakub Stanjura

Čtení nabité emocemi, text má hlavu a patu. Cítíš, že víš, co chtěl autor předat a jen necháváš stránky, aby na tebe působily a plnily jeho záměr. Svíraly se mi u ní vnitřnosti strachem a odporem a tak je to správně. Zase taková jiná depka, než čtu normálně. Ale pořád zase jedna z mnoha depek od českých autorů, že. Tak proč po ni sáhnout? Za mě rozhodně kvůli lahodící práci s češtinou, jasně načrtnutým myšlenkám, absenci klišé a skvěle vykreslenému nitru oběti psychického násilí. No a hlavně, aby si člověk rozšířil obzory o další způsob útlaku, který probíhá určitě dennodenně okolo nás. A třeba aby zbytečně nesoudil, měl otevřené oči, hleděl kolem sebe a uměl hodit do placu otázku: jestli je opravdu všechno v pořádku a není potřeba pomoc. A pak samozřejmě je tu další rozměr knížky, když ji čte někdo s podobným osudem a zjistí, že není sám a není to normální. Knížky, které otevírají oči, co je víc? Kdysi toužila po tom, aby se její rodiče rozvedli a našli si někoho jiného. Teď už ne. Ted' už si nedovede představit žádného muže ani ženu, kterým by svoje rodiče přála.... celý text

Cesta 2019, Cormac McCarthy

Uf, tak to byla pořádná hutná temnota z mnoha úhlů, která šla opravdu hodně hluboko, do koutů, které i mě překvapily. Zatím nejlepší knížka, kterou jsem letos četla. McCarthyho dystopie nechává svět doslova lehnout popelem a přeživší nemilosrdně podrobuje svému nelichotivému měřítku lidských charakterů. Ty jeho dialogy postav jsou tak jiné, zvláštní. Tak vytržené z reality ale zároveň tak křišťálové čisté v porovnání se zlem všude kolem. Tak bolavé. Jako celá tato knížka zasazena v blíže nespecifikovaném čase, zemi, situaci. . Naděje tam mezi řádky trošku je. Ale fakt jenom tak nesměle poblikává a za chvilku si nejsi jistá/ý, jestli tam opravdu byla. . Víš, že se něco stalo, že je na tom lidstvo špatně, že dá fušku přežít a taková obyčejná cesta někam se rovná dobrodružství mezi životem a smrtí. A ty sleduješ 180 stránek putování otce a syna beze jmen zastupující ty dobré. Asi. Však uvidíš, přečti si to. A pro mě to byla hlavně knížka o tom, jak jediným důvodem k přežití v tak mizerné budoucnosti je snaha zachránit blízkou osobu. Jsou moc dobré knížky, které si přečtu jednou. A pak je tu McCarthy, kterého se nemůžu dočkat, až budu číst opakovaně. . "A co kdyby přišli nějaký hodný lidi?" "Na cestě sotva někoho hodnýho potkáme." "My jsme přece taky na cestě." "Já vím."... celý text

Černý dort 2023, Charmaine Wilkerson

Má všechno, aby si zasloužila pět hvězd. A to je pro mě hlavně strach z každého otočení stránky a zároveň nemožnost ji odložit. Hořkosladkou pachuť života má tato knížka, kterou na mě naposled chrstla ve velkém ta s názvem - Všechen můj hněv. Matka tu prostřednictvím nahrávky dvěma dětem odhaluje svůj život, o kterém neměly ani tušení. Zmínění sourozenci mají třecí plochy, takže ani části ze současnosti nepostrádají jiskru. Vyhovovalo mi mísení žánru od rodinných dramat přes detektivku k romantické lince. Narazíš tu na rasismus, předsudky, národnostní otázky. A to pro mě bylo nejzajímavější. Jak se lidi vyrůstající v Commonwealthu, vyrůstající jako součást Británie v britských školách v britských koloniích cítí potom v samotné VB jako vyvrhelové. Takové srážky s realitou a projevení podstaty člověka jsou pro mě v knížkách nejcennější. Nic tu zbytečně natlačilo na pilu a mám z ní pocit, že má potenciál vytáhnout člověka z čtenářské krize. Tak kdyby jste potřebovali, vzhůru do ní. Krásně se bude holka doporučovat širší sortě zákazníků a to mám upřímnou radost. Je to takový ten kousek, ke kterému si dokážu představit, ze se na důchod vrátím a vždycky se vyhne vratce do Knihobotu.... celý text

Crota 2023, Owl Goingback

"Hrůza je velmi osobní záležitost. Proniká póry těla a všechno se mění v ledově chladné. Jakmile se dostane dovnitř, roste jako živá bytost." Ve státě Missouri městečkem otřesou vraždy. Společně s šerifem a indiánským šamanem jim přicházíš na kloub. Víš chvíli víc než oni, pak tě doženou a pak si trošku přeješ, abys šáhl po jiné knížce bez vylezájicích vnitřností a svítících žlutých očích. Hororová kráska přímo ze samotného pekla. Atmosfera tu na tebe jenom lehce nedýchne, ale přímo tě smete v uctivém úžasu. Ty slova o mixu akce, hororu a indiánské mytologie z přebalu kradu a s chutí se pod ně podepisuju. Mě zlo v knížkách moc nesemele a většinou oceňuju jen šťavnaté scény a vystavěný příběh. Ale tady jsem se opravdu bála a číst to po tmě byla opravdu lahůdka. Za řadu stupidnich rozhodnutí přidávám plusové body, protože to tady zrovna sedlo a moc ráda se vztekám u knížek. Jestli šlo o klasiku, kdy nevěřící Tomášové prozří těsně před smrti, hrdinové uniknou v poslední chvíli a prastaré zlo nadobro uzamkneme se přesvědč sám. Navzdory žánru jsem posledních dvacet stránek měla přišpendlený úsměv díky interakci šerifa a indiána. Nejvyšší hodnocení bezdebat.... celý text

Tahle země není pro starý 2020, Cormac McCarthy

Jak sám řekl, respektuje jen spisovatele, kteří se zabývají otázkami života a smrti. Sám toto pravidlo naplňuje bohatým jazykem a nebojácnou obrazností, která čtenáře neušetří ničeho z lidského zla, jež je v McCarthyho knihách všudypřítomné. Jak jedno stupidní rozhodnutí spustí řetězec události, při kterém nestíháš počítat mrtvoly. Moc mě bavily dialogy v knize. Takové neuhlazené, nepředvídatelné. Ale zároveň krásně definovaly tu žánrovou neuchopitelnost tohoto kousku. Thriller, kriminálka, western? Na čistou gansterku tu bylo moc mouder o životě. Na poklidnou světovku tu bylo moc sbohem. Jo a je tam humor. Takový ten krásný, suchý klimbající mezi smrtí a životem. Strohý text, kterému chceš tak moc věřit větu mezi řádky všechno dobře dopadne -ale s každou stránkou to jde tak zatraceně těžce, protože tahle země není pro starý. Pro mě je nezapomenutelná každá knížka, která zpracovává traumata války a tato je jedna z nich. Není tu přímá řec, což mě ze začátku nesmírně iritovalo. Rozčarování zmizelo společně s poznáním, že jsem objevila nového oblíbeného spisovatele.... celý text

Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI 2019, David Grann

Tato knížka spadá do žánru true crime. Tzn. že jde o velice podrobný a odborný popis zločinu, který se skutečně odehrál ve 20. letech v USA. Stále více bílých Američanů se začalo rozhořčovat nad osedžským bohatstvím. A tak najednou začali Osedžčí indiáni v Oklahomě záhadně umírat jeden za druhým. A jejich obrovské jmění z ropného průmyslu proudilo do kapes bílých opatrovníků. Je zde opravdu hodně jmen a vyčerpávajících faktů o vyšetřování. I přesto je to moc čtivé. Ale opravdu do toho jdi, jestli tě zajímá neuvěřitelné spiknutí, kam až může zajít rasismus a chamtivost. Nečekej duchaplné dialogy nebo hluboké myšlenky. Já jsem si z toho odnesla krásný obrázek o vývoji spravedlnosti v USA. Policie, úřad šerifa a další úřady vymáhaní pořádku v té době definovala zkorumpovanost, neschopnost, špatná pověst, nedostatečné financování. A tady si svědkem toho, jak FBI začala formovat své jméno a pověst- úřad v základech, který byl pořád vnímaný jako byrokratický bastard, ještě bez prestiže. Trošku k obsahu: Bílý Američan Indiány vyhnal z jejich domova, nakazil je neštovicemi, střílel, když si zabírali novou půdu, odvlekl děti na převýchovu a nakonec zjistil, že mají díky ropě až moc peněz, tak je jednoho po druhém začal kosit.  Když už se to začalo dít ve velkém, FBI převzala vyšetřování a v té chvíli začíná děj hodný učebnic a zachycení na filmová plátna. Časy, kdy byla forenzní chemie, daktyloskopie a balistika v plenkách. Časy, kdy policisté vyvázli zločincům jedině se schopnostmi Jamese Bonda a Sherlocka Holmese v jednom. Je neuvěřitelné, jakých to narostlo rozměrů. Postupně byli vražděni i právnící, úředníci, prostě všichni, kdo se zabíjení indiánů snažili přijít na kloub. Čítal přes 20 oběti v jedné oblasti a soudci od toho dávali ruce pryč ve strachu o svůj život.  Vyšetřování bylo jako boj s větrnými mlýny, většina svědků záhadné mrtvá. Důležitá knížka, autor si dal neuvěřitelnou práci a jeho poslední kapitola s vlastními výsledky pátrání? Tomu opravdu nejde věřit, chce se člověku brečet a každá buňka v těle to odmítá...... celý text

Všechen můj hněv 2023, Sabaa Tahir

"Myslíš, že nám dospělost vynahradí všechno, s čím jsme se museli vypořádávat jako děti?" zeptám se. Děj je tvořený dvěma pohledy dospívajících pákistánských děcek žijících v USA. Vyrůstali spolu, pociťovali skrytý rasismus, možná by chtěly být něco víc, ale brzdí je první krok. V žádném případě se nejedná o oddechovou YA. Takový emoční koktejl, v němž každá složka má výrazné zastoupení a krásně se doplňují. Hněv, bolest, láska, nemoc, traumata z dětství, alkoholismus Tento mix je tak křehký a přelívají se v něm žánry tak lehce a přirozeně. Rodinné drama, dospívání v rasismu, Osudová láska. Čte se úplně přirozeně a postupně přestáváš doufat v happy end a nevíš, jestli se ti chce dál otáčet stránky. Když narazím na větu, kterou bych ve své knížce na 1000% použila já, stává se z ní horký adept na 5 hvězdiček. A tady jich bylo tolik, že bych autorku z fleku objala. Teď, jak se všechno zdražuje, hodně zákazníků zakončuje dotaz na knížky: Ale chci opravdu něco dobrého, co vás opravdu dostalo. Tak prosím vás : za toto dávám ruku do ohně.... celý text

Jak voní tymián 2009, Marcel Pagnol

Na té knížce je idylické všechno: název, obálka, prostředí, vypravěč a hlavně stěžejní téma- popisováni pohádkového dětství ve Francii. Tak jsem si říkala - ta délka, ta mi to zkazí. Přes 500 stran? 25 hodin poslechu? Ale fakt že ne. Pár hodinových vycházek s Frodem, pár umytí nádobí a uteklo to jak voda. Popravdě, nevím komu taková francouzská idyla nesedne. Možná tomu, komu nesedí Bylo nás pět, Na samotě u lesa nebo Cimrmani. Takovou lásku ke krajině, vlasti, laskavý humor mi to vše navozovalo. Já se přiznám, že by mi to celé drhlo na papíře, ale v uchu jako audiokniha = značka ideál. Vlije ti do žil pohodu, jako pořádný doušek Máslového ležáku. Nejvic úsměvné je, jak se v takovém nekonfliktním příběhu může vyskytovat napětí. Povolí maminka tolik harampádí? Podaří se mu vyklouznout na lov? Posune silou vůle konec prázdnin? A takto zatínáš pěsti skoro v každé kapitole. Vůně tymianu je radost, šestí, rodina, léto. Knihu převedla na plátno rovnou do dvou filmů ikona francouzské kinematografie Yves Robert.... celý text

Kyselé bonbony 2022, Kealan Patrick Burke

Bleskově přečtené, ale dojem pětihvězdičkový. Krásně mrazivé, jak se na edici zrnka temnoty sluší. "Někde na trati jeho život přeskočil na jinou kolej a on se ocitl v noční můře a jako v těch nejhorších se nemohl pohnout." Hlavní postava Phil se ocitl v bizarním jinosvětě, ve kterém je lapený tím víc, čím urputněji se z něho chce vymanit. Hlavní zápletku stačí nastínit jen přítomností děsivého dítěte. Mně osobně jen tento fakt stačí ke spokojenosti ve spoustě hororových skvostů. Tak neskutečně absurdní, ale zároveň tak krásně věrohodné, uvěřitelné. Napsané s tak jasným záměrem fandit hlavnímu smolařovi a nikdy nebylo tak jednoduché podvolit se postrkování knížky. Snesla bych větší počet stran, ale někdy jsou náznaky temnoty a nevyřčené hrůzy lepší. Krása.... celý text

Ghúl 2023, Brian Keene

"Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se přitom nestal sám nestvůrou." Když sáhneš po letní oddechovce s pařátem na obálce, čekáš hlavně krev a průměrnou vyvražďovačku, ne? No... že by jedna z nejlepších knih roku? Z vyvražďovačky se vyklubala hluboká knížka o přátelství třech malých kluků, hrdinství a ... no dobře, sem tam valí krev a čicháš rozkládající se těla. . A hlavně je o věcech, se kterými by si dvanáctiletí kluci neměli lámat hlavu a jejich přítomnost tady povyšuje tuto knížku na úplně jiný level. . Na level, kde nejsou příšery ti, kteří čekají v temnotě na hřbitově, ale ti (jak už dobře tušíš), kteří žijí každý den okolo nás a jsou děsivější, než noha čekající večer mimo peřinu, až ji někdo chňapne. . Toto je knížka o tom, jak se děti mění v dospělé. Text je prostoupený pořádnou dávkou odkazů na dobovou hudbu, komiksy a filmy. Spoustu pasáži vyvolávalo nechutenství a strach a tyto pocity nezpůsobovaly pradávné nestvůry, ale ti kteří mají dvanáctileté kluky chránit a být jejich vzory. Spousta věcí mi přišla naťuklých, nedovysvětlených a naznačených chybně, ale tím líp. Tím pádem jsem spoustu věcí nečekala. Epilog mi vzal dech a osud Ghúla tuplovaně. Víc takových překvapení prosím a míň příšer v našich řadách.... celý text

Harry Potter a Tajemná komnata 2000, J. K. Rowling (p)

S přehledem nejvtipnější díl a to díky one and only - Zlatoslavu Lockhartovi. To jsou takové perly mezi řádky, že má člověk pauzu mezi popadáním se za břicho, jen u pasáží, kdy útočí příšera z komnaty, nebo se bojí o osud hajného. Tolik důležitých momentů pro další děj - jako Soubojnický klub, zmínka jednoho z viteálů nebo rozhovor s Brumbálem. Já tento díl miluju, protože nám víc představuje budoucí paní Potterovou. Pro mě jsou největší srdcovky následující díly se Siriusem, kdy přibývá temnota, postavy a čím dál tím víc důvodů k pláči i smíchu. Ale Tajemná komnata má určitě své nezpochybnitelné místo v celé sérii. "Já že jsem profesor? zeptal se Lockhart poněkud překvapeně. Můj ty bože, počítám, že jsem byl dost beznadějný případ, ne?"... celý text

Hory zpívají 2023, Nguyễn Phan Quế Mai

"Babička mi kdysi říkala, že výzvy, kterým musel vietnamský lid čelit během svých dějin, jsou tak velké jako nejvyšší hora." Chci konzumovat víc takových knížek, které mě budou nutit načíst si příčinu válek. Díky kterým mi není svět lhostejný. Budu žasnout nad barvitým dětským pohledem. A budu pyšné říkat, ze autorka popisuje zkušenost rodiny a známých ze svojí země. Protože takové knížky mají nejvyšší hodnotu. Nejlepší knížka od Joty co jsem četla. Nejde odložit a bolí. Války jsou nesmysl a ještě větší nesmysl je, že furt probíhají, potom co víme, co nás stojí. Chceš se vztekat? Tak si ji přečti. Četla jsem to s pokorou a pusou dokořán, je moc silná. Jako není to vůbec oddechové čtení. Je to psané s úctou k zemi a předkům, krásnými slovy, ale člověk se doslova do písmene bojí otočit stránku - co se těm Vietnamcům zase stane. Válka, hladomor, pozemková reforma. Furt něco. Po dočtení jsem vděčná, kde a kdy žiju, že nemám hlad a žádného člena rodiny ve válce. Co by ta to Huong dala. "Když naše příběhy přežijí, my neumřeme, i když naše těla na této zemi již nebudou."... celý text

Purpurové řeky 2022, Jean Christophe Grangé

Hned na začátku poslechu jsem málem brečela štěstím, že jsem narazila na TAK dobrou detektivku. Autorovy Snoubenky smrti, které jsem četla před rokem s přehledem obsadily místo nejlepší čtené knihy toho roku. Tato kniha se odehrává kolem roku 2000, zasazena je ve Francii a účastníš se pátrání po vrahu knihovníka na univerzitě. Vyšetřovatel je charismatický a řekněme svým chováním kontroverzní, hodně živočišný s ostrým slovníkem. Má pár škraloupů, ale skvěle výsledky, tak se ho držme a pojďme dojít na vraha. Řeknu vám, že jsem byla vtažena na 1000 % a prahla jsem po pointě. Vyšetřovatel přibude ještě jeden, který též má problém ovládat své běsy, v návalu vzteku ztrácí zábrany a je agresivní. Ti Francouzi jsou tu velice horkokrevní musím říct. Tito dva detektivové nakonec střetnou svá vyšetřování a ve vražedném tempu dospějí k závěrům v tak rekordním čase, že snad celou dobu ani nespali. :-D Zatím mě práce tohoto autora přijdou sympaticky přímé v jednání postav. Samozřejmě pachatelé a podezřelí svědci mlží. Ale spousta rozhovorů se vyznačovala říznou upřímností a bylo to osvěžení od naší chladné tvorby nebo severských detektivek. Prostředí super, tempo svižné, pánové někdy na facku, ale pět hvězd lupám bez zaváhání. Škoda, že je to starší věc a bude se blbě doporučovat, protože zákazníci chtějí převážně kupovat horké novinky.... celý text

Marťan 2015, Andy Weir

Když se boj o život stane rutinou. Andy Weir - pán, který tvoří hrdiny, kterým tak zuřivě držíš palce, že ti málem upadnou. Laťka byla vysoko, protože jsem četla od autora už Spasitele. A líbilo se mi to stejně, tak upřímně jásám. ALE! Až po pár kapitolách! Kdybych nečetla předchozí knihu a neznala autorův potenciál, vzdala bych to díky kvantu odborných termínů a technických postupů. Z názvu je ti jasné, že jsme na Marsu. Bojíš se, fandíš, směješ se a jsi momentálně nejlepší kamarád Mark Watneyho. Ten se hodně špatnýma okolnostma stal jediným obyvatelem naší sousední planety. Má základnu, plán, hodně času, než přiletí další loď ze Země a starosti se kupí. Znovu opakuju - je tu hodně, ale OPRAVDU hodně odborných termínů. Ty ale smázne fakt, jakým způsobem se o něho bojíš a přiroste ti k srdci. Jako nejlepší kámoš, na kterého si pyšný za každou vychytávku, která NASA vezme dech. A že jich je! Vtipem se to tu hemží díky Markovým hláškám v deníkových zápiscích, pod kterými cítíš strach, stejně jako neskutečnou houževnatost a vůli přežít. Dostane se z této rudé planety? A sám? "Napínavá"- to se k této knížce hodí nejvíc. A ještě - moc dobře namluvená jako audiokniha. Těch 11 hodin poslechu byla odborná, vtipná a dobrodružná slast. Jdu si hned pustit film s Damonem!!... celý text

Střet králů 2011, George R. R. Martin

Po zdrcujícím konci předchozího dílu má tento automaticky esenci nevyzpytatelnosti. Přenáší na tebe mravenčení téměř na každé straně. Zase, jak v prvním díle, přebíráš perspektivu více postav a u každé z nich jsi svědkem postupného vývoje jejich charakterů. Díl, kde se každý druhý prohlašuje králem, hodně se taktizuje a pořád visí ve vzduchu naděje, že se naši Starkové shledají. Miluju množství jmen, vazalů, propracovanost znaků a povahy každého rodu. A hlavně to, že důležitost neznamená nedotknutelnost a každá taková postava může ve vteřině umřít. A jak tě to přivádí k šílenství a nutí tě to milovat tento epos ještě víc. Nedokážu říct, který pohled postavy tu miluju nejvíc: Hlodavě ironického Tyriona? Pár dokonalých sekund Králokata? Joffreyho těkavost, krutou sadistickou povahu, že sebou cukáš, jakmile otevře pusu, co se zase stane? Bezpáteřnost Theona? Nadutost paličatého Stannise? Jak Sansa pomalu procitá ze své naivity? Nebo celou úlohu Noční hlídky? To, že už je jenom stínem toho, co bývala kdysi. Směju se, jak si zbytek Kralovstvi řeší ty svoje pletichy v teple a na severu se přitom za zdí řeší ty hlavní věci jen pod rukama podhodnocených odpadlíků. Nikdy mě nepřestane udivovat ta propracovanost, jak každý charakter díky Martinových slovům ožívá. Taky jsem vděčná za seriál a jeho casting, který zhmotnil každou z postav v mojí hlavě. Těším se, až dočtu Tanec s draky a budu láteřit, kdy to dopíše. Zbožňuju přednes Františka Dočkala, který ti dává pocit, že jsi uprostřed pohádky, i když se stahuje z kůže nebo laskají bradavky. Z té nepřístojnosti a absurdity dojdeš k tomu, že dokonalejší hlas nemohli vybrat. Dokonalý mix všeho, na co si vzpomenes. Intrik, sexu, nespočet jmen, neviditelných nitek.... celý text

Těla 2023, Klára Vlasáková

Pár stránek a už jsem se tetelila blahem. Tak jako v Prasklinách od autorky i tady je to 100% můj šálek čaje. Ona taky píše o bolavých věcech, jako xy českých autorek, ale nějak jinak. Víc niterně, surově, vyzývavě. Kniha o nepatřičnosti, která se pomalu vkrádá do života a požírá člověka. Nepatřičnost před lidmi. Nepatřičnost v konverzaci s dcerou. Nepatřičnost sama pred sebou. Docela nepříjemné čtení, zvláštní. Bylo mi líto hlavní hrdinky. Šedesátileté Marie, která se plácá v životě a nestačí odsuzující dceři. Je to stylistický skvost. Krásně pracuje s češtinou. "Když Róza čte něco skutečně dobrého, snaží se na text přicucnout, vysát z něj jeho podstatu." "Ticho mezi nimi není rozpačité ani intimní; je to ticho, které dávají jeden druhému jako dárek." Stárnutí je tady hlavni prvek a všechno, co přináší. V některých věcech je kniha kontroverzní a to mě baví. Aspoň se mi po týdnu nevykouří z hlavy. V pár momentech mi to připomnělo Temnou dceru od Ferrante. Moc dobrá věc, spíš taková kratší novela, která provokuje zpracováním, provokujícíma myšlenkama. Já dávám 5 hvězdiček za vybočení.... celý text

Když nás temnota miluje 2023, Elizabeth Engstrom

Dvě klasické hororové povídky. První povídka vzbuzuje strach klaustrofobický. Mladá dívka s životem před sebou a nešťastná náhoda, která ji uvězní v podzemí. Temnota tu děsí, zkouší a nakonec se stane přítelem? No, v žádném případě bych nechtěla být v kůži hrdinky. Nikdy v životě bych do podezřelé díry nelezla a hodně jsem se musela držet, abych ji její osud nepřála. Bála jsem se, nechutnosti si užila a nelogičnost kolem mě lehce proplula a než jsem ji stihla zachytit, pohladil mě konec. Boží! Druhá povídka: Martha ubohá, stará, ošklivá, pološílená žena, tak osamělá, tak odmítaná, tak pomlouvaná, tak provokovaná. Ale i citlivá, lidská, jen se snažila dělat, co mohla, s tím, co měla. Co se jí vůbec stalo a dá se to změnit? Tady byl pro mě strach podprahový. Čekala jsem, kdy zaútočí v plné síle a to se stalo až na konci. Přesto hodnotím obě povídky 5 hvězdami. Američani UMÍ PSÁT HORORY. Nejdřív jsem myslela, že se čtením této brožky vrátím do dětství k sešitům z edice Stopy hrůzy a toto bude mít stejný nádech. Ale tady toho bylo víc. Míň prvoplánové explitní hrůzy a víc té vnitřní, plíživé, ze které nejlíp vstávají chlupy na krku.... celý text

Chalupa 2023, Pavlína Křivánková

Je zemitá, barvitá, čpící kořeny. Nepokrytě se hlásící k Valašsku, ať už umístěním nebo mluvou minimálně jednoho pohledu. Jo, ty pohledy jsou tu dva. Rozdílných žen s jedním pojítkem. Otázka, jestli pojítek bude víc, je příjemným motorem ke čtení. Nečekejte pohodové/oddychové čtení a to já taky nevyhledávám, takže u mě spokojenost. Tereza- nevrlá a jízlivá, ale vždy s pevnou páteří. Helena- uťápnutá, nevýrazná, ale se snahou něco změnit Ve střídání jejich perspektiv nechybí tak vděčný a nevyčerpatelný motiv vztahu: matka/dcera. A ten mě baví moc. Vždycky se v něčem najdu. Další vztahový propletenec napsaný moc dobře, čtivě, neopakující se. S někdy temnějšíma myšlenkama, které nepovídáte u kafe, možná je někdy máte a je fajn si o nich přečíst s vědomím, že nejste sami. Silné čtyři hvězdy.... celý text