něcosivymysli přečtené 75
Medvědín
2017,
Fredrik Backman
Stačila jedna kniha a už teď jsem Fredriku Backmanovi propadla. Ti kteří čekají zvrat za zvratem museli být skutečně zklamáni, příběh ale nic takové v mých očích nepotřebuje pro to, aby fungoval. Už od začátku je nám představeno poměrně velké množství postav, všechny si však lze jednoduše zapamatovat, protože i přes jejich množství autor při psaní neodbyl žádnou z nich a ačkoliv většinou nejsou obyvatelé Medvědí žádní dobráci, se všemi budete v jistých momentech souznít a jejich špatné stránky z nich dělají něco uvěřitelnějšího než jen potištěný papír. Také jsem si zamilovala autorův styl psaní a jeho schopnost popsat skvěle jakoukoliv situaci či emoci, tu bohužel postrádám a ta ji vždy obdivuji :).... celý text
Nepříliš šťastná rodina
2022,
Shari Lapena
Od autorky nelze čekat nějakou knihu pro náročné, ale čtenáře jako jsem já její knihy určitě příjemně zkrátí odpoledne a nakonec s přivřeným okem mohu říct, že i Nepříliš šťastná rodina tento účel splnila. Celé to ale závisí na stylu psaní, když se ale zamyslíte jen nad dějem a postavami, nepochopíte, že jste něco takového skutečně dočetli... celý text
Ohníčky všude kolem
2017,
Celeste Ng
Za anotaci by se dalo úkryt cokoliv, a tak jsem byla i přes velmi dobrá hodnocení spíš skeptická. Z počátku mě navíc příběh moc nevtáhl, ačkoliv se mi četl asi nejlépe že všech Odeonek. Naštěstí autorka nezklamala a dál se to ubralo dobrým směrem. Ve své podstatě je příběh velmi jednoduchý, zároveň však čtenáře vede k zamyšlení a postupné rozvíjení zápletky zvládla autorka na jedničku. Postavy si dokážete živě vybavit, chápete každou a postupně měníte svého favorita, což mám na knihách moc ráda.... celý text
Auris
2021,
Vincent Kliesch
Pro všechny fanoušky pana Fitzeka, kteří se bojí knížku vyzkoušet-tohle určitě stojí za to! Auris je klasicky napínavá a plná zvratů a mám-li být upřímná, kdyby Vincentovo jméno nebylo na obálce, přiřadím ji jen Sebastianovi. Každopádně oba autoři odvedli skvělou práci, nikdy jsem nechápala, jak více autorů může pracovat na jednom příběhu :).... celý text
Vzdělaná
2020,
Tara Westover
Na dotisk se skutečně vyplatilo čekat, jedna z nejlepších knih kterou jsem kdy četla.
Útočiště
2020,
Jérôme Loubry
Ano, miluji Sebastiana Fitzeka a Chrise Cartera, ovšem Jérôme Loubry v Útočišti dle mého předvedl neskutečnou hru se čtenářem při které se tajil dech a na kterou dlouho nezapomenu a u které i po pár hodinách po přečtení cítím lítost nad tím vším.... celý text
Než potkala mě
2018,
Julian Barnes
Neřekla bych, že by Než potkala mě byla špatná knížka, ale do měsíce si jen stěží vzpomenu na víc než na kostru příběhu. Osobně bych knížce klidně i pár stran přidala a pak bych dala i vyšší hodnocení... celý text
Poslední, kdo zůstal
2021,
Riley Sager (p)
Rozhodně to nebyl špatný thriller a na to jak strašidelné domy nemusím jsem si Poslední, kdo zůstal vychutnala, ovšem vím, že to nebude literární zážitek který by ve mně zůstal. I tak ji ale řadím jako druhou autorovu nejlepší, první Zamkni poslední dveře se však nemůže rovnat.... celý text
Zatímco spíš
2012,
Alberto Marini
Já nemůžu jinak než chválit, tenhle příběh škodolibého vrátného je mou srdcovkou a jeho knižní podoba je neskutečná pecka. Pokud stojíte o těžký psychologický teror s hlavním záporek jako vypravěčem, Zatímco spíš má za mě jasné doporučení... celý text
Propast
2021,
Jozef Karika
Bohužel mě zklamala druhá část knížky, která je sice velmi dobře napsaná a atmosférická, ovšem na můj vkus moc dlouhá. Ano, knížka má jen něco málo přes 200 stránek, ovšem tomu ději by dle mého slušel menší počet a byla by to fajn hororová povídka. Takhle to už bylo trochu moc táhlé a občas mě to příliš nebavilo, a to mám autorovu tvorbu moc ráda.... celý text
Kdo zabil mého otce
2021,
Édouard Louis (p)
V životě bych neřekla, že se na tak málo stran dá vměstnat tak ojedinělí literární zážitek. Autor jde přímo k věci, nelituje se, jen stručně a bolestně upřímně shrnuje takovým způsobem, že jsem se občas přistihla, jak mám husí kůži, zejména k závěru.... celý text
Pasažér 23
2021,
Sebastian Fitzek
Asi by bylo vhodné říct, že anotace je tak dvacet stránek z knížky, pan autor to totiž jako vždy pořádně zaplete a čtenáře tak přiková je stránkám. Já osobně s tím tedy problém nemám, je to něco, co od Fitzeka čekám, ale varuji, že je to skutečně zamotané a přeplácané (myslím to dobře, jen nemám lepší slovo) a to jednoduše nesedne všem. Přiznám se, že to i na mě občas bylo trochu moc a soustředit se na všechen ten děj chtělo trochu práce, ale ve výsledku mohu autora zase jen chválit.... celý text
Jákobovy barvy
2017,
Lindsay Hawdon
Já jsem se skutečně snažila začíst do knížky, vážně jsem si to přála, ale nešlo to. Postavy byly dobré (respektive tedy Jákob, jeho matka a Marcus, ty mě skutečně zajímaly), ale celý ten koncept přeskakování kapitol označených pouze zemí a rokem byl pro mě dopředu prohraný boj. Autorka píše velice pěkně, sice ne moc čtivě, to by mi ovšem nevadilo, jen bych musela dostat trochu času. Ten mi ale nikdy nedopřála, protože už je konec kapitoly a jdeme jinam za jinou postavou, Ve výsledku tedy přiznávám, že jsem knížku jen tak prolétla očima... celý text
Děti nade vše
2021,
Delphine de Vigan
Delphine de Vigan se povedlo to, co málokteré autorce či autorovi, a to perfektně rozložit příběh a propracovat postavy takovým způsobem, že knížku nebudete chtít odložit z ruky a donutí vás k zamyšlení. Pro mě osobně je společně z Vděkem nejlepší knížkou autorky.... celý text
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Vím, že mnoho lidí mělo z verze od Henryho Selicka noční můry, ale za mě je tedy knížka o dost děsivější. Samozřejmě že i film má něco do sebe, ale předloha bez Hubíka a knoflíkové panenky mě asi zaujala a znepokojila o něco víc. V knížce taky proběhne pár sakra děsivých věcí které film úplně ignoruje a o kterých jsem si musela znovu přečíst, abych se ujistila že správně vidím. Koralinu jsem si jako hlavní hrdinku dost oblíbila, ačkoliv se autor příliš nezaměřuje na její postřehy a názory, spíš nám jen přes ní zprostředkovává děj. Celý příběh má takovou znepokojivou atmosféru která mě nutila číst dál a dál a odhalit tak celý svět druhé matky. Parádní knížka se skvělými ilustracemi, kterou vám mohu maximálně doporučit!... celý text
Host
2018,
Andreas Winkelmann
Já se dostala jen ke stránce 100 a dál už ji číst nehodlám. Asi měsíc se tu s ní už trápím a musím přiznat, že jsem se do ní musela vážně nutit a ani omylem se mi ji číst nechtělo. Čekala jsem něco trochu thrillerovějšího, dostalo se mi dost nudné a nevýrazné detektivky. Hrdinové příběhu mi přišli velice nesympatičtí a nereální, nakonec se mi mezi sebou i pletli. Dějově to také není žádná výhra, celé se to dost vleče, je to předvídatelné a má jediná zábava byly části vraha, jediný moment, kdy jsem trošku zpozorněla.... celý text